Michel Houellebecq (65) napsal politický thriller. Aspoň to o nové knize říkali novináři. Ale přijmeme-li hledisko nejslavnějšího francouzského spisovatele současnosti, je fakt, že to oznamovali právě novináři, dobrý důvod, proč si myslet, že Houellebecq politický thriller nenapsal. V knize se autor do novinářů opře několikrát, ostatně nejodpornější postava je novinářka Indy. Neznalost novinářů nemá podle Houellebecqa meze.
Kauza světové tenisové jedničky Novaka Djokoviće, kterého u protinožců zadrželi a hrozili mu deportací, jelikož nebyl očkován proti koronaviru, upoutala pozornost celého světa k australskému covidovému režimu. Austrálie je fascinující případ. Během pandemie byl transatlantický prostor srovnáván s Dálným východem. Zatímco asijské státy pomocí lockdownů dokázaly víceméně covid zvládnout a vyhnout se velkým ztrátám na životech, Západ do velké míry lockdowny dosáhl leda rozvratu veřejných financí a mrtvým se stejně nevyhnul.
Čtyři příběhy, čtyři osudy, čtyři ukázky toho, jak se žije ve státě, kde už nefunguje prakticky nic. Podle Světové banky by se mohla libanonská ekonomická krize zařadit mezi trojici nejvíc dramatických recesí od poloviny 18. století. Přes 75 procent tamní populace nemá dostatek peněžních prostředků ani na zajištění základních životních potřeb. Experti tvrdí, že na současné dno zavedla Libanon občanská válka a následná zahraniční dluhová politika a korupce předešlých vlád a ekonomika založená na importu.
Přepočítávat výhody členství v Evropské unii na má dáti – dal, na příjmy a výdaje je primitivní a dost krátkozraké. Hodnoty, které nám členství v Unii dává, jsou jiné. Obrovský otevřený trh se 450 miliony zákazníky snadno dostupnými každé české firmě a podnikateli. A donedávna, než začala pandemie čínského koronaviru, provázená návratem hraničních kontrol a covid pasy, i volné cestování po Evropě.
Rok 2022 nezačal pro Elizabeth Holmesovou, zakladatelku nyní již padlé biotechnologické firmy Theranos, zrovna šťastně. Porota u federálního soudu v Kalifornii ji uznala vinnou ze tří případů podvodu a ze zločinného spolčení za účelem podvodu vůči investorům. Holmesová jim líčila nádhernou budoucnost. Přístroje Theranosu měly stát v každé lékárně a v každé ordinaci, orákula nového věku, sdělující pacientům pravdu – ty máš rakovinu, ty jsi zdráv.
Knihu Pražské ptactvo vydal Wahl v roce 1944. Tedy v roce, o němž nemá člověk právě představu, že by to byl vhodný čas na sepisování a vydávání podobných knih. Předpokládal by možná, že mladík, který se tehdy věnuje ptactvu a píše o tom pojednání, je dost odtržen od vnějšího světa, zahloubán do pozorování ptáků, jejich hnízdění, tahů, chování. Takový mladík snad ani nevnímá, co se kolem něho děje, možná je mu to i trochu lhostejné, žije si ve svém ptačím útočišti, do něhož se ukryl. Ten mladík je však ve skutečnosti už několik let zapojen do odbojové činnosti.
Je to ukázková lekce, jak se během pár měsíců z odborného a složitého tématu, které nezajímalo ani ty, které zajímat mělo, stane to nejvíc lidové téma, které zajímá úplně každého. Zajímá ho proto, že mu zcela zásadně zasáhne do jeho životní úrovně. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, v Evropě známé pod značkou Green New Deal (Nový zelený úděl), vstoupilo do velmi lidové fáze výrazně dřív, než jeho strůjci očekávali. Směřování energetiky se během toho budou snažit ovlivnit klíčoví hráči. Jaké mají dnes zájmy?
V Rusku se žádné podstatnější oslavy výročí definitivního konce SSSR, který nastal dne 26. 12. 1991, nekonaly. Důvodem ale není, že by sovětskou dobu nikdo nechtěl připomínat. Naopak: znak SSSR se srpem a kladivem, rudé hvězdy, zkratka CCCP i přídavné jméno „sovětský“ nejenom že nejsou tabu, ale jejich obliba stoupá, stejně jako zdůrazňování pozitivních aspektů stalinismu a zásluh samotného Stalina. Sovětská symbolika je v Rusku v módě stejně jako sovětská státní bezpečnost.
Je to deset let, co odešel Josef Škvorecký: zemřel 3. ledna 2011 v Torontu, bylo mu 87 let, v září 2024 se snad bude připomínat jeho stovka. „Snad“, protože čas rychle pádí a některé jistoty už nejsou tak pevné, jak se zdály ještě před dvaceti třiceti lety. Ne že by Škvorecký přestal být velkým spisovatelem, ale je otázka, jestli se to ještě bude cenit. Něco se stalo s jistotou, že literatura je tak moc důležitá a že bez ní by cosi jako národní společenství nemohlo existovat.
Začíná těžký rok. Nový premiér Petr Fiala v novoročním projevu řekl, že nejtěžší v historii České republiky. Není s tím názorem sám. Je hodně rozšířený a zdaleka se netýká jen naší země. Pro celou Evropu to bude nejspíš nejtěžší rok od konce studené války v roce 1989. Ale náročný bude pro celý Západ. Ty těžkosti však nepřinesla žádná přírodní pohroma. Pandemie čínského koronaviru byla jen katalyzátorem rozhodnutí, která si na sebe západní svět ušil sám.
V únoru bude válka. Tak zní nejcitovanější předpoklad amerického ministerstva obrany. Rusové mají u hranic s Ukrajinou rozmístěno asi 100 tisíc vojáků. Američané odhadují, že na konci ledna jich bude 175 tisíc, dostatečný počet k dobytí Ukrajiny. Podle plánů ruské armády, jež zveřejnil například německý bulvární deník Bild, dojde k ruskému blitzkriegu, kdy se Rusové přeženou přes východní Ukrajinu až k Dněpru.
Potřebujeme v roce 2021 osmihodinový sestřih šedesáti hodin Beatles ve studiu? Kupodivu se ukazuje, že ano, že si z této produkce nejen skalní fanoušek Beatles může mnohé odnést. Práce režiséra Petera Jacksona obstojí jako revizionistický pohled na Beatles, jako dokument a hlavně vůbec jako film. Film pokrývá měsíc zkoušek kapely od 2. ledna 1969 do koncertu na střeše domu firmy Apple 30. ledna. Prostě proto, že ty záběry existují, protože se Beatles v té době rozhodli takové natáčení umožnit.
Před dvaceti lety režisér Peter Jackson dokázal zdánlivě nemožné. Když diváci 10. prosince opouštěli světovou premiéru Společenstva prstenu, prvního dílu ságy Pán prstenů, bylo jasné, že Novozélanďan ukočíroval fantasy epos J. R. R. Tolkiena a uspokojil jak zaryté fanoušky, tak Tolkienem nepoznamenané. Po třech dílech, 2,991 miliardy dolarů a 17 Oscarech šlo o fenomenální úspěch. To rozpoutalo hlad filmových studií po zavedených fantasy sériích, či aspoň historických filmech, jež by mohly napodobit obří bitvy z tolkienovské série. Výsledky byly všelijaké.
Iva Šmakalová byla referentka kuchyňské hlídky. Taková prvorepubliková foodblogerka, řekli bychom dnes. V časopisu Domov a svět, který ve 20. a 30. letech vycházel každou sobotu, radila hospodyňkám, jak se starat o domácnost, a hlavně co vařiti, aby manžel i dítka spokojeni byli. Takto se v jednom z prosincových vydání vypořádala s každoročním úkolem, tedy nabídnout recepty na štědrovečerní večeři. Příprava ryby nebyla tehdy ještě zdaleka tak rozšířená a každá inspirace se hodila.
Vánoce nemají hospodářskou imunitu a na vlnách recese, expanze, konjunktury a deprese to s nimi houpe úplně stejně jako s hrubým domácím produktem, státním rozpočtem a našimi výplatami i úsporami. Po letech hojných přichází roky horší a i s takovými se musí Ježíšek nějak vypořádat. Zkusil si to například při hospodářské krizi v prvorepublikových třicátých letech a lehké to nebude mít ani letos. Už podruhé nadílka v roušce a k tomu navíc s krachujícími energetickými firmami a rekordní inflací.
Do nového roku vstoupíme s novou vládou premiéra Petra Fialy čítající pět stran. Bude to vláda s největším počtem stran, které se kdy v historii České republiky sešly v jednom kabinetu. Bude to jedna z mála vlád, v níž nesedí jediný bývalý komunista. Nakročeno k předlistopadové KSČ měl jen ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, který to ale dotáhl jen na kandidáta strany. Bude to jedna z nejmladších vlád, pokud počítáme průměrný věk jejích členů.
Je všude, naráželi jsme na její fotografii neustále posledních šestnáct let, a přesto o Angele Merkelové, o jejích skutečných názorech a o vlivech, které ji utvářely, mnoho nevíme. Může nás utěšovat, že to nevědí ani Němci, ač si ji čtyřikrát zvolili. První hutnější životopis se objevil až letos, tedy těsně před odchodem Merkelové z politiky. Je od redaktora Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Ralpha Bollmanna, povahou je spíš novinářský než historický.
V současnosti lze u nás často slýchat názor, že státní moc nemá zasahovat do podoby rodiny, že jí má ponechat volný vývoj, že do ní nikdy nezasahovala a je to tak správně. Třeba zastánci manželství stejnopohlavních párů to považují za silný argument pro svou stranu. Je těžké vyjádřit, jak kolosální ignorantská pitomost to ve skutečnosti je. Názor Aleny Schillerové a Andreje Babiše, že vysoké úrokové míry způsobují vysokou inflaci, je vedle toho seriózní hypotézou. Ale pokusme se o to.
Ze začátku století bylo Turecko rychle se rozvíjejícím státem, který aspiroval na členství v nejvyšších politických a hospodářských kruzích světa. Po dvou desetiletích vlády Recepa Tayyipa Erdoğana je vše ohroženo. Dokáže se země ještě vzpamatovat z jeho vládnutí, i kdyby se jej v příštích volbách úspěšně zbavila? Italskou liru si ještě pamětníci vybavují coby jednu z inflačních měn. V devadesátých letech byla její hodnota natolik nízko, že se vydávaly (a běžně používaly) i stotisícové bankovky.
Václav Klaus výsledek letošních voleb do sněmovny hodnotí tak, že až tyto volby jsou plným vítězstvím Václava Havla. Uplynulo deset let od Havlovy smrti, dost času podívat se na to, jak se s jeho odkazem zachází, co se z něj stalo a nakolik sedí bonmot jeho nástupce na Pražském hradě. Že zakladatelskou figurou České republiky je Václav Havel a nikdo jiný, o tom už není pochyb, a to i přesto, že tento stát věcně vzato nezaložil Havel, ale Klaus.
„Ra Ra Rasputin / Lover of the Russian Queen“ (Ra Ra Rasputin / Milenec ruské královny), zpívají ti nejvýznamnější historici carského Ruska, tedy popová skupina Boney M. Podivínovi, svatému muži a příteli carské rodiny Grigoriji Rasputinovi se tak dostalo té nejvyšší pocty, jeho životní příběh byl zvěčněn za tónů svižného eurodiska. V tomto měsíci, 30. prosince podle gregoriánského kalendáře, 17. prosince podle juliánského, uplyne 105 let od jeho zavraždění.
Před čtrnácti dny musela kanadská lékařská vědkyně Carrie Bourassaová opustit svou pozici, když vyšlo najevo, že předstírala, že je příslušnicí jednoho z tamních domorodých národů. Rozšířila tak řady osobností tohoto kontinentu, jako je demokratická senátorka a uchazečka o prezidentskou nominaci Elizabeth Warrenová (jež si taky vymyslela indiánský původ) anebo Rachel Doležalová.
Pokud Boris Johnson vyhraje příští parlamentní volby, dosáhne politického rekordu. V moderních dějinách žádná strana nevyhrála víc než čtvery volby za sebou. Vítězství konzervativců v budoucích volbách, jež se musí konat nejpozději v roce 2024, by bylo páté za sebou. Po drtivém triumfu v prosinci 2019, kdy toryové získali největší většinu od roku 1983, rozdrtili labouristy v jejich tradičních oblastech a zajistili brexit, komentáře připravovaly Brity na pokračující konzervativní dominanci.
Počátek prosince je pro mnohé české děti čas těžkých zkoušek. Čekají kontrolu, Mikuláše, anděla a čerta. Bývají dotazovány, jak byly hodné a poslušné, a žádá se po nich recitace. Těch pár mandarinek a sladkostí, jimiž jsou nakonec odměněny, bývá často vykoupeno tísní (v tom lepším případě) a také slzami, křikem, někdy i hrůzou, která vydrží déle, než trvá ta stresující chvíle podvečer pátého prosince. Může za to především čert, ta umouněná bytost s pytlem přes rameno.
Blog Astral Codex Ten je nejspíš jedním z povinných čtení na internetu. Jeho autor, vystupující pod pseudonymem Scott Alexander, v roce 2018 přišel s pojmem Širiiny nůžky. Ten se uchytil mezi komentátory americké politiky, jelikož dokonale popisuje čím dál víc zrychlující šílenství americké společnosti. Pojem pochází z povídky, kterou Alexander publikoval na svém blogu. V ní technologický start-up vyvine program schopný generovat scénáře a tvrzení, jež dokážou rozvrátit jakoukoli skupinu či společnost.
Designovaný ministr průmyslu Věslav Michalik, nejbohatší muž nastupující vlády, skončil dřív, než začal. Nejprve ve středu slíbil, že druhý den vysvětlí otázky kolem svého podnikání. Jde mimo jiné o to, zda jako solární baron nebude mít konflikt zájmů, a o otazníky kolem kyperské firmy, s níž obchodoval a která, jak už ve středu přiznal, patří ve skutečnosti jeho ženě. Druhý den ale jen oznámil, že funkci ve vládě vzdává.
V neděli 28. listopadu proběhl ve venkovském sídle českých prezidentů na zámku v Lánech pozoruhodný ústavní akt. Jmenování Petra Fialy premiérem České republiky prezidentem Milošem Zemanem, který byl po čtvrtečním pozitivním testu na čínský koronavirus v izolaci. Zemana oddělovala od Fialy a dalších účastníků jmenování, jimiž byli hradní kancléř Vratislav Mynář a protokolář Vladimír Kruliš, plexisklová kukaň.
Obyvatelé Blízkého východu se nemohli dočkat konce léta, které bylo nezvykle teplé. Jenže podzim nepřinesl takovou úlevu, v jakou doufali. Tento region je stále víc vyprahlý a nezmění se to ani do budoucna. Se všemi důsledky, které to může mít. Letos se to dělo častěji než kdykoli předtím: lidé otočili kohoutkem – a nic. Vlády a příslušné podniky prostě nedokázaly zajistit pitnou vodu, což je pro každý režim dost ponižující situace. Od Alžírska po Írán se konaly demonstrace, jejichž hlavním tématem byl nedostatek nejzákladnější tekutiny.
Dvaatřicet let. V roce 1980 uplynula stejně dlouhá doba od Vítězného února, oficiálního „dňa rožděnija“ komunistického režimu v Československu. Soudruzi ještě neměli tušení, vlastně nikdo neměl, ale vstupoval do své poslední dekády, koncem léta začala stávka v Leninových loděnicích v Gdaňsku a vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který ten konec výrazně přiblížil.
Běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi se podařilo uměle vyvolat migrační krizi na hranicích s Polskem a Litvou. Jeho plán byl jednoduchý. Přímými lety dopravit migranty z Blízkého východu, hlavně Iráku a Sýrie, a pak je poslat přes hranice do Evropské unie. Výsledkem je, že jen minulý měsíc Polsko zaznamenalo 17 tisíc pokusů o nelegální překročení hranice. Polsko i Litva postavily na běloruských hranicích plot, vyslaly do oblasti posily a vyhlásily výjimečný stav.
