Ruský soud poslal na 12 let do vězení novinářku Olgu Komlevovou, kterou shledal vinnou ze spolupráce s někdejším protikorupčním fondem zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného a ze šíření takzvaně nepravdivých zpráv o ruské armádě. Žurnalistka provinění odmítla. Informovaly o tom agentury AP a AFP a také ruský TASS, podle kterého verdikt zatím nenabyl právní moci.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že proti Rusku za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov od Ruska dosud neobdržel odpověď.
Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková, která je považována za důvěrnici ruského prezidenta Vladimira Putina a která čelí západním sankcím kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, se v Ženevě ve Švýcarsku účastní konference předsedů zákonodárných sborů. Pozvání Matvijenkové, která podporuje ruské válečné tažení, vyvolalo rozruch ve švýcarských, ukrajinských či německých médiích.
Děti z Ruskem okupovaného Donbasu natočily srdcervoucí vzkaz Vladimiru Putinovi, ve kterém jej prosí o jediné – pitnou vodu. Ve videu desítky dětí líčí každodenní strádání způsobené dlouhodobým nedostatkem vody. Ve městech jako Doněck, Makijivka nebo Mariupol neteče voda celé dny, a když už dorazí, bývá kalná, plná písku a nevhodná k pití. Situace dospěla do bodu, kdy i ruské zdroje přiznávají, že situace je kritická.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku. Prezident USA také podle serveru The Independent uvedl, že už nemá tolik zájem mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v reakci uvedl, že šéf Bílého domu hraje s Ruskem hru na ultimáta.
Ruská státní letecká společnost Aeroflot byla v pondělí nucena zrušit desítky letů poté, co se stala cílem rozsáhlého kybernetického útoku. Za narušením provozu stojí podle ruských úřadů hackerský zásah, který způsobil výpadek informačního systému společnosti. K útoku se přihlásily hackerské skupiny Silent Crow a běloruští Cyberpartisans, které uvedly, že tak chtěly podpořit Ukrajinu a svobodné Bělorusko. Informují agentury Reuters či TASS.
Ruští vojáci, kteří se už nechtějí podílet na bojích proti Ukrajině, čelí brutálním trestům, uvádí americká televize CNN. Informace o praktikách, jimž tyto vojáky vystavují jejich velitelé, zachycují Ukrajinci v odposleších nebo je natáčejí příslušníci ruské armády a pak se šíří na sociálních sítích. V jednom zachyceném hovoru, který novináři ze CNN vyslechli, ruský velitel nařizuje, aby vojáka v rámci trestu za dezerci přivázali ke stromu a nechali ho napospas ukrajinským dronům.
Čtyři členové Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), které při návratu z Ruska nevpustilo Lotyšsko, se už dostali do unijního schengenského prostoru. Informaci Deníku N potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake. Komunistická strana dříve uvedla, že čtveřice byla v Rusku na soukromé cestě.
Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram. Pět lidí, včetně tří záchranářů, utrpělo zranění během ruských útoků na Charkov na východě země, uvedl starosta Ihor Terechov, podle kterého nepřítel během tří nočních hodin svrhl na druhé největší ukrajinské město čtyři letecké bomby, odpálil dvě rakety a ještě vyslal 15 dronů. V obou městech vypukly požáry.
Osvobození Ladislava Vrabela z trestného činu šíření poplašné zprávy je pravomocné. Vyplynulo to z informací na justičním serveru infoSoud. Muž byl stíhán kvůli tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. Soud ho zprostil obžaloby na základě březnového nálezu Ústavního soudu (ÚS), podle kterého byl Vrabelův výrok spíše projevem politické povahy, který má navzdory prvkům dezinformace blíže k názorovému soudu či hodnocení než ke konstatování faktu.
Americký herec a ikona akčních filmů z 90. let Steven Seagal již ukončil téměř všechny své podnikatelské aktivity a projekty v Rusku. 73letý Seagal, který se v roce 2016 stal ruským občanem, naposledy rezignoval 17. července na funkci generálního ředitele společnosti Five Elements LLC, jak vyplývá z firemní databáze citované ruským deníkem Kommersant a také The Moscow Times. Poslední jeho významnější podnikatelskou aktivitou v Rusku tak zůstává ta ve společnosti Gorki Holding Company LLC
Den po tragické nehodě letounu Antonov An-24, který se zřítil během včerejšího letu v ruské Amurské oblasti na Dálném východě s padesátkou lidí na palubě, zveřejnil kanál Nexta záběry natočené mladými pasažérkami těsně před smrtí na letišti v Blagověščensku. Tři krátká videa ukazují znepokojivý technický stav téměř padesát let starého letadla. Tragédie letounu An-24 společnosti Angara Airlines si vyžádala 49 obětí včetně šesti členů posádky.
Rusko v posledních týdnech stupňuje své útoky a stále častěji je zaměřuje vždy na jedno město nebo místo. Řízené střely, balistické rakety, ale především drony, jsou v rekordním počtu vypouštěny na Ukrajinu, což vyvolává otázky, jak úspěšně dokáže země vydržet další zimní válku, píše britský list The Guardian.
Dva regiony na jihu Ruska v noci na pátek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk a region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok.
Když se v mezinárodních vztazích píší vytýkací dopisy, kdy první strana informuje o dopise a druhá strana o své odpovědi na sociálních sítích, je to silné znamení nefunkční diplomacie. Takto nefunkční jsou už téměř rok a půl česko-slovenské vztahy a teď dosáhly prozatímního dna. Tato další trhlina ve visegrádské skupině se počítá k dalším vedlejším škodám tragické ruské války na Ukrajině. Začněme jemným rozdílem mezi dneškem a rokem 2013 u nás. Autor byl tehdy na jednom neformálním sezení, kde se mezi dalšími lidmi vyskytovali i dva tři politici ODS.
V ruské Amurské oblasti hraničící s Čínou zmizelo letadlo An-24 s pěti desítkami lidí na palubě, informovaly ruské tiskové agentury Interfax a TASS. Posléze uvedly, že letadlo havarovalo. Podle předběžných informací nikdo nepřežil, píše státní agentura TASS. Ruské tiskové agentury dnes nejprve informovaly, že letoun zmizel z radarů, dispečeři s ním ztratili kontakt a později, že se našly trosky stroje.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový útok na jihoukrajinskou Oděsu, přičemž poškodilo civilní infrastrukturu a architektonické památky v historickém centru, které je pod ochranou UNESCO. S odvoláním na místní úřady o tom píše server Ukrajinska pravda. Ve městě podle něj vypuklo několik požárů, ruský úder zasáhl trh Pryvoz. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, Moskva se nevyjádřila.
V pondělí to byl rok ode dne, kdy Joe Biden oznámil, že odstupuje z kandidatury na prezidenta, a rodina se ozvala tak, že to nebylo možné přeslechnout. Prezidentův syn Hunter poskytl tříhodinový rozhovor, v němž si skutečně, jak praví klišé, nebral servítky – ono asi vyprávět, jak se vaří crack, se servítky ani nejde.
Historie je užitečná učitelka – za předpokladu, že při jejím výkladu dáváme pozor. Pokud ale posloucháme jen napůl, můžeme se pak dopustit, v nejlepším případě, pořádného faux pas. Jedno takové faux pas má nyní na kontě prezident Petr Pavel, který se v rozhovoru s Natalií Sedleckou z Rádia Svobodná Evropa vyjádřil pro striktnější sledování Rusů v Evropě s tím, že Spojené státy za druhé světové války také „podrobily sledování japonskou populaci“.
Rusko představilo továrnu na drony, kterou označuje za největší na světě, a odvysílalo záběry z podniku, kde se montují smrtonosné útočné drony, jež ruské síly denně odpalují na Ukrajinu. Informovala o tom v pondělí agentura AFP. Moskva v posledních týdnech vypustila rekordní počet dronů na ukrajinská města a stupňuje nálety, nehledě na výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k zastavení útoků. Záběry z továrny v neděli odvysílala televizní stanice Zvezda.
Není příliš časté, že ruská strana informuje o svých ztrátách ve válce, kterou vede na Ukrajině. Dnes však státní ruská agentura TASS na hlavní stránce informovala o úmrtí svého vojáka, účastníka „speciální vojenské operace“ Gennadije Starunova. „Zesnulý Starunov vedl blog Frontové zápisky a navrhoval vytvoření předvýcvikového programu pro účastníky speciální vojenské operace,“ napsala agentura TASS. Vyzdvihla i jeho komunikaci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Hlavní líčení s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír dnes nezačalo. K pražskému městskému soudu totiž dorazily desítky příznivců tohoto uskupení a soudkyně se rozhodla, že z bezpečnostních a provozních důvodů jednání odročí. Příště plánuje soudit s vyloučením veřejnosti včetně médií. O příchodu sympatizantů hnutí netušila předem ani justiční stráž, která na místo narychlo povolala dva policejní těžkooděnce.
Německo, Francie a Velká Británie se sbližují a připravují se na budoucnost bez USA. Evropští lídři budují paralelní diplomatické struktury na obranu Evropy, zatímco prezident Trump Spojené státy z kontinentu stahuje. Píše o tom například Bild. Po vítězství v německých parlamentních volbách letos v únoru věnoval kancléř Merz první měsíce ve funkci především zahraniční politice, s cílem znovu prosadit Německo na světové scéně.
Při ruském vzdušném útoku byl v noci na dnešek zasažen vchod do jedné ze stanic kyjevského metra. Uvedl to dnes šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Tymur Tkačenko. Nejméně jeden člověk podle něj v Kyjevě zemřel. "V důsledku útoku byl poškozen vchod do stanice metra. Předběžně bez obětí na životech," napsal Tkačenko na Telegramu. Výbuchy podle něj nastaly na celkem čtyřech místech ukrajinské metropole.
Ruská armáda se připravuje na další eskalaci války proti Ukrajině. Podle německého generála Christiana Freudinga Moskva usiluje o schopnost vypustit najednou až 2000 bezpilotních letounů, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu a zničila klíčovou infrastrukturu. „Vidíme snahu Ruska masivně navýšit výrobu dronů a rozšířit rozsah úderů bezpilotními prostředky,“ řekl Freuding v podcastu Bundeswehru Nachgefragt.
„Nikdy se nesmiřte s ruskou okupací,“ vzkázal Ukrajincům prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev během svého pátečního vystoupení na mezinárodním mediálním fóru ve městě Šuša. Zároveň oznámil, že Ázerbájdžán připravuje podklady pro mezinárodní žaloby proti Rusku v souvislosti s havárií letadla společnosti AZAL v prosinci loňského roku. Informoval o tom server Rádio Svoboda.
Ruské ministerstvo dopravy a úřad pro letectví Rosaviacija přiznaly velké potíže ruského civilního letectví v uplynulých dnech. Na náhradní letiště musely být odkloněny stovky letů. Teprve kolem poledne středoevropského času bylo zrušeno omezení příletů a odletů letadel na hlavním moskevském letišti Šeremetěvo. Síly ruské protivzdušné obrany sestřelily přes noc nad ruskými regiony 93 ukrajinských dronů, z toho 19 nad Moskevskou oblastí, napsala dnes agentura TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany.
Lotyšsko vydalo varování před deportací dalších 841 ruských občanů z důvodu neznalosti lotyštiny. Ruští občané s povolením k pobytu v Lotyšsku museli do konce června požádat o status trvalého pobytu v Evropské unii. K tomu museli složit zkoušku z lotyštiny. Na začátku roku 2024 bylo na seznamu pro deportaci 1167 Rusů, z nichž 70 % bylo starších 60 let, informuje stanice Deutsche Welle (DW). Dalších 841 ruských občanů obdrželo varování před deportací z Lotyšska.
Ukrajina navrhla Rusku uskutečnit příští týden další kolo rozhovorů, oznámil dnes večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters dodal, že je zapotřebí učinit maximum k dosažení příměří. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. V poslední době Moskva zintenzivnila vzdušné útoky na sousední zemi a její jednotky podle dostupných informací na několika místech za cenu vysokých ztrát pomalu postupují.
Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský na sociálních sítích napadl publicistku Lucii Sulovskou za její nedávnou cestu do Ruska. Počin své kolegyně z vydavatelství na síti X označil za "bezpečnostní riziko". Sama Sulovská vysvětluje, že Rusko navštívila zejména kvůli vážné nemoci blízkého člověka, ale i kvůli profesnímu zájmu o ruskou realitu. Publicistka se Rusku a tamní politice věnuje dlouhodobě. "Nešlo o nic tajného, informovala jsem i českou ambasádu,“ vysvětlila Sulovská.
