Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomínáme v unikátní atmosféře, kdy už déle než tři roky probíhá válka na Ukrajině a na ceremonie ke konci války v Evropě nejsou zváni představitelé Ruska. Můžeme Vladimira Putina, byť i jen částečně, srovnávat s Adolfem Hitlerem? Nebo jsou naopak slova jako Mnichov a appeasement sugestivní zkratky, které nám znemožňují číst reálně současnost a komplikují hledání východiska z války?
Rozhovor Daniela Kaisera s rumunským politikem Georgem Simionem Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás (Echo 15/2025) osvěcuje nejdramatičtější hrozbu pro EU: její struktury budou právem vnímány veřejností v členských státech jako to, co jsme si zvykli nazývat deep state, či vhodněji v tomto případě (europe’s) deep establishment (podle řeckého ekonoma a politika Janise Varufakise).
„Příběh druhé světové války nás má spojovat, nikoli rozdělovat,“ hřímal během oslav osvobození Bratislavy slovenský premiér Robert Fico. Ve skutečnosti byl jeho projev jedním z mnoha příkladů toho, že 2. světová válka představuje i 80 let od jejího ukončení významnou dělicí čáru, která prochází napříč Evropou, ale i napříč řadou společností.
Nejbohatší muž světa Elon Musk si prý už netroufá navštívit Evropu. Tvrdí to jedna z německých pravicových aktivistek, která má na Muska přímý kontakt. Podle ní Musk v soukromé komunikaci vyjádřil strach z vraždy, zejména při pobytu v Německu. Přímé důkazy však nepředložila a její tvrzení provázejí konspirační teorie. Mediální aktivistka Naomi Seibtová, spřízněná s AfD, v rozhovoru deníku Bild tvrdí, že Elon Musk se v případě své návštěvy Evropy bojí vraždy.
Pacienti si do budoucna budou zřejmě zvykat na několik změn, které dopadnou prakticky na všechny. Nejvýraznější z nich se týká konce amalgámových plomb, pacientům má však zůstat jiná varianta zdarma, kvalitnější bílou plombu si budou moci doplatit. Změnit by se pak měl i přístup k prevenci a benefitům od zdravotních pojišťoven. Ty mají mít možnost pacienty motivovat mnohem větším balíkem peněz. Otázkou však je, zda to může v realitě fungovat.
Rusko pokračuje v kontaktech se Spojenými státy a je ochotné v zájmu ukončení války navázat kontakty také s Evropou a Ukrajinou, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentur. Mluvčí Kremlu opět zdůraznil, že Rusko je kategoricky proti rozmístění evropských vojáků na Ukrajině, protože by fakticky šlo o přítomnost Severoatlantické aliance. Právě kvůli obavám z přítomnosti NATO na Ukrajině válka vypukla, dodal. Ukrajina se již čtvrtý rok brání ruské agresi.
Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa rozhodly uzavřít svůj trh před čínskou konkurencí, její novou cílovou destinací by se tak mohla stát Evropa. Série amerických cel, která míří především na čínské automobilky a technologický sektor, již nyní vyvolává přesměrování investic i přebytečného exportu právě do Evropy. Podle českých průmyslníků a expertů může mít vývoj událostí významné důsledky i pro českou ekonomiku – zejména ve formě zvýšeného tlaku na ceny, příchodu nových hráčů z Číny a možného ohrožení domácí produkce.
Začněme jasně: Clo je zlo. Mezi ekonomy nenajdete jediného, který by byl schopen cla obhájit. Snižování cel od poslední světové války stojí do značné míry za nevídaným nárůstem blahobytu v dějinách lidstva. Ani ten současný, zdánlivě neekonomický technologický pokrok by s vysokými cly nebyl tak daleko. Pokud se někdo o obhajobu cel snaží, není to ekonom. I kdyby si tak říkal jen proto, že se (z politických pozic či kvůli vlastním zájmům) vyjadřuje k ekonomické otázce.
Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal dnes zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
V Evropě dochází k posunu v migračních trendech. Německo, které po léta dominovalo jako nejvyhledávanější cílová země žadatelů o azyl, už není na prvním místě. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou získal německý týdeník Welt am Sonntag. V prvním čtvrtletí letošního roku, tedy mezi 1. lednem a 31. březnem, podalo v Německu žádost o azyl 37 387 osob. To znamená meziroční pokles o 41 procent.
V amerických komentářích zájem o možné porušování pravidel utajované komunikace mezinárodněpolitický rozměr věci převyšoval, protože tam mohou nejspíš nachytat Trumpovy lidi při porušení nějakého předpisu. Samotný úder proti Húsíům vlastně vyvolával méně pozornosti nejspíš i proto, že američtí liberálové – ne tedy progresivisté – jsou s ním v zásadě srozuměni.
Evropská unie i jednotlivé evropské státy a vzdělávací instituce otevírají náruč pro americké vědce, kteří opouští americké univerzity. Ty čelí tlaku americké vlády na ukončení programů o genderu, omezování výzkumu klimatu či RNA vakcín. Trumpova administrativa také cílí proti antisemitismu na univerzitách. Z těchto důvodů z amerických univerzit pomalu odchází někteří výzkumníci, čehož chce Evropa využít.
Americká cla tvrdě zasáhnou už tak mnoha problémy zatížený evropský trh. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svolala na příští týden dva strategické dialogy, kde chce jednat o dalším postupu. Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) hovoří například o tom, že EU má k dispozici nástroj, jak USA udeřit tam, kde mají nefér výhodu – tedy ve zdanění velkých technologických firem, které provozují IT služby a sociální sítě. Čeští europoslanci se ale shodují, že situaci není dobré eskalovat.
Za zavřenými dveřmi a bez oficiálních prohlášení se minulý týden v Bruselu odehrála schůzka, která může zásadně změnit přístup evropských států k obraně. Británie spolu s několika severskými a středoevropskými spojenci připravuje plán na vznik nové nadnárodní banky zaměřené výhradně na obranné výdaje. Ta má nejen umožnit společné nákupy zbraní, ale hlavně obejít Evropskou komisi a udržet vojenské výdaje mimo oficiální rozpočty států.
Evropské akcie v pátek pokračují v prudkém poklesu. Investoři nadále vyhodnocují dopady nových cel na dovoz z většiny zemí do Spojených států, která tento týden oznámil americký prezident Donald Trump. Panevropský index STOXX Europe 600 krátce před 14:00 SELČ odepisoval 4,7 procenta a byl mírně nad 498 body. Dostal se tak už do pásma korekce, uvedl Reuters. Korekce znamená, že index už klesl o více než deset procent od posledního maxima.
Tvrdá fáze celosvětové celní války Donalda Trumpa byla druhým dubnovým dnem zahájena. Vzhledem k tomu, že jde o Trumpovu osobu a je známo, že cla považuje za nástroj nátlaku a odstrašení, může být vše nakonec jinak. V tuto chvíli ale platí, že výše cel je mnohem dramatičtější, než svět očekával. Bylo uvaleno 10procentní univerzální clo na veškerý dovoz, to začne platit 5. dubna. A 9. dubna vstoupí v platnost reciproční cla, pro EU ve výši 20 procent. Do toho už platí nové plošné 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem za nešťastná a nesprávná. Neočekává, že by měla na Česko přímý dopad, ale jejich nepřímý dopad může být velmi silný. Evropa je připravená s USA jednat, ale zároveň je připravena jasně odpovědět, sdělil Fiala.
Minulý týden se v Jeruzalémě konala mezinárodní konference o antisemitismu a lze předpokládat, že ji vláda zamýšlela jako odpověď na tsunami antisionistických demonstrací v západních městech, které vyvolal masakr 7. října 2023. Izraelský levicový deník Haarec okamžitě vyvolal kontroverzi a následně setkání přátel Izraele bojkotovalo několik významných židovských osobností včetně hlavního rabína Velké Británie. Ministerstvo pro diasporu totiž pozvalo, s výjimkou německé AfD, také představitele národněkonzervativních evropských stran (tzv. populistů) – a to nemohla židovská levice v Izraeli a v Americe přijmout.
V jedné vzdálené galaxii před dávnými časy… No dobře, v České republice před půl rokem, pokud jste vyslovili pochybnosti o nákupu F-35, zařadilo vás to téměř automaticky do kategorie Putinových zrůd, které chtějí vydat svoji vlast hordám z východu. Bylo až překvapující, jak vyhraněné názory v této souvislosti padaly z humanitních intelektuálů, kteří jinak stěží rozeznají pistoli od revolveru a před vypuknutím války na Ukrajině se k věcem vojenským stavěli s tichým pohrdáním moderního světoobčana.
Na polských sociálních sítích vzbudil značnou diskuzi konec muslimského svátku Ramadán. Na sítích se objevuje několik videí z polských měst, na kterých desítky až stovky muslimů obsadily ulice a v sedě oslavují konec postního měsíce, tak jako je to už známé ze západoevropských měst. K situaci se vyjadřují především politici národně-konzervativní opoziční strany Konfederace, kteří varují před imigranty.
Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
Americká cla na dovoz aut jsou velmi špatnou zprávou pro Evropskou unii, řekl dnes francouzský ministr financí Éric Lombard. Německý ministr hospodářství Robert Habeck oznámení o clech odsuzuje, zároveň ale volá po urychleném jednání s Američany. Britská ministryně financí Rachel Reevesová by ráda zabránila konfrontaci se Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že od dubna začne platit 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut.
Evropský zbrojní průmysl rychle zareagoval na konflikt na Ukrajině. A masivně navýšil výrobu především munice, houfnic či tanků. Naopak v letectví či technologicky náročných zbraňových systémech jako jsou radary či systémy protiletecké obrany stále zaostává. S rozsáhlou analýzou výrobních kapacit deseti největších evropských zbrojařů přišel The Economist. Daří se i českému zbrojnímu průmyslu, především ve výrobě munice či houfnic.
Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. V úvodu úterní konference Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, doplnil předseda vlády.
V diskusích o tom, co by západní civilizace měla v zájmu vlastního přežití ve svém životě výrazněji zviditelnit, často zaznívá výraz „židovsko-křesťanské hodnoty“. Operují jím i lidé, kteří se ke křesťanství (nebo judaismu) jako k náboženskému přesvědčení třeba nehlásí. Vnímají ale zásadní úlohu, již ta víra a její hodnoty ve formování a udržení západní civilizace měly, a jejich přežití považují za předpoklad jejího dalšího trvání.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že jakékoliv zapojení cizích vojáků přímo na Ukrajině bude považovat za přímé zapojení dané země do konfliktu s Ruskem. Varování se podle mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové týká i budování základen. Uvedl to například deník Telegraph s odkazem na ruské ministerstvo zahraničí. Jedná se o reakci na jednání o vyslání mírových sil v rámci koalice ochotných, do které je zapojeno více jak 30 států.
Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?
S rostoucím napětím mezi Evropou a USA v otázce války na Ukrajině se v zahraničních médiích začaly objevovat informace o možnostech Spojených států „vypnout“ spojencům zbraňové systémy v případě sporů v zahraniční politice. A otázky o přílišné závislosti Evropy na zbraních USA. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) jsou USA stále klíčové pro obranu starého kontinentu, i když riziko přílišné závislosti na amerických zbraních vnímá a ta debata podle něj probíhá.
Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. Co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená?
