Tag: svoboda

Články k tagu

Německo raketovou rychlostí zapomíná všechno, co ho naučil pád nacismu

Kdy si nadšení budovatelé komunismu – ale pozdější disidenti uvědomili, že sedli na lep? Docházelo jim to pozvolna, v úporné sérii srážek s realitou, kdy každé další ráno bylo zas o chlup těžší předstírat, že černá je bílá a bílá je černá, než ten sud prostě přetekl? Anebo to byl ostrý řez? (Tanky?) Z iluze o nejvíc nejlepším Německu všech dob bylo posledních pár let možno procitat jak postupně, tak šokově. Aktuální příležitostí k léčbě šokem je odsouzení šéfredaktora onlinového média Deutschland-Kurier Davida Bendelse na sedm měsíců podmíněně.

Být stále ve střehu

Na podzim se prý bude rozhodovat o dalším charakteru státu. „Budou to volby o tom, jaká bude míra svobody v České republice,“ prohlásil minulý týden Petr Fiala. Jedna z důležitých svobod – svoboda projevu – přičiněním vlády mezitím inkasuje rány, byť „jen“ převodem unijních nařízení do českého práva. Máme už tady zákon o digitální ekonomice, který do českého práva převádí unijní Nařízení o digitálních službách (DSA). O rizicích tohoto nařízení píšeme opakovaně, jeho smysl je v tom, aby sociální sítě pod hrozbou pokut mazaly různý obsah, i takový, který nedosahuje úrovně trestného činu.

Registr, který ví, kde jste spali. Proti státnímu šmírování „turistů“ roste odpor v parlamentu

Vládní návrh registru e-Turista, který má od ledna 2026 nahradit dosavadní způsob evidence ubytovaných osob, čelí stále silnějšímu odporu. Kritici z řad opozice, části vládních poslanců i odborné veřejnosti varují, že návrh ve své současné podobě umožňuje centrální sběr a uchovávání osobních údajů o milionech lidí, často bez jejich vědomí a se širokým přístupem pro různé státní instituce – včetně tajných služeb. V parlamentu se proti němu proto staví zeď.

Fiala straší neonormalizací

Ve čtvrtek premiér Petr Fiala zorganizoval v pražské La Fabrice konferenci Bezpečná budoucnost. Vystoupila na ní i autorka Echa Tereza Matějčková, její příspěvek byl, dovolím si tvrdit, nejzajímavější (i kdyby jen tím, že ho autorka pojala mimoběžně a nepřistupovala na „narativ“ osazenstva Fialovy konference; podívejte se sami). A pak se v La Fabrice odehrál ještě jeden nesmírně zajímavý moment, během panelové diskuse. Jeden z panelistů, novinář deníku (rudé) Právo Alexandr Mitrofanov, se v posledních letech čím dál ofenzivněji vyrovnává se svým ruským původem, o který se ani nezasloužil, ani za něj nemůže.

Merzovo nové Německo. Příští vláda chce zakázat lži, píše Bild

Vyjednavači CDU a SPD, kteří dohadují vznik nové německé velké vládní koalice, se nedávno dohodli na bezprecedentním zbrojení a nyní chystají další omezení svobody slova. Plánují zakročit "proti lžím". Vyplývá to z vyjednávacího dokumentu pracovní skupiny „Kultura a média“, který získal deník Bild. V souladu s tím by se měl zvýšit tlak na sociální média a měly by být omezeny takzvané fake news. Záměrné šíření údajně nepravdivých zpráv nemá nově spadat pod svobodu projevu.

„Významný zásah do svobody podnikání.“ Ministerstvo vnitra má dostat novou pravomoc

Ministerstvo vnitra by mělo disponovat novou pravomocí, která mu umožní zasáhnout a případně i zakázat soukromým firmám spolupráci s konkrétními dodavateli. Má se jednat o případy, kdy bude ze situace vyplývat pro Česko bezpečnostní riziko. Nový zákon, který má ve středu projednat vláda, má přinést změnu v určování provozovatelů budov či zařízení kritické infrastruktury a posílení jejich bezpečnosti. Ministerstvo vnitra argumentuje tím, že dosud v případě podobné hrozby chybí funkční nástroje.

Laxní přístup k právu na soukromí. Anticena Velkého bratra míří na ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra si za chování v loňském roce vysloužilo anticenu za “dlouhodobého slídila”. Konkrétně za předložený návrh k využívání systémů na rozpoznávání tváří, který je podle poroty jen dalším střípkem k dlouhodobému přístupu resortu k otázkám soukromí. Na jubilejním 20. ročníku získalo anticenu i ministerstvo pro místní rozvoj za chystaný registr turistů. Vítěze tradičně vybírá několikačlenná porota.

„Kardinální význam svobody projevu“. Ústavní soud zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, jenž dostal peněžitý trest za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. V nálezu zdůraznil „kardinální význam svobody projevu“. Pokud se v boji za demokracii obětuje svoboda projevu, nebude už za co bojovat, uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Soud připustil, že stát musí čelit dezinformacím, ale zároveň při tom musí chránit svobody. Ke kriminalizaci je třeba přistupovat s velkou obezřetností, rizika jsou příliš vysoká, míní ÚS.

„Bez nás by ve Francii mluvili německy.“ Bílý dům odmítl, že by Francii měl vracet Sochu svobody

Podle francouzského europoslance Raphaële Glucksmanna by Spojené státy měly Francii vrátit Sochu svobody, protože Trumpova administrativa se rozhodla místo svobody podporovat tyrany. Narážel na Trumpovo jednání ve válce na Ukrajině či probíhající americké deportace nelegálních migrantů. Na jeho návrh už reagovala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která europoslanci na tiskové konferenci připomněla, že to byly Spojené státy, kdo Francii ve druhé světové válce osvobodil.

Vraťte nám Sochu svobody, vyzývá francouzský europoslanec. USA prý podporují tyrany

Levicový francouzský europoslance a syn známého filosofa Raphaël Glucksmann vyzval Spojené státy, aby navrátili Sochu svobody zpět do Francie. Tento ikonický monument, který je neodmyslitelně spjat s panoramatem New Yorku, byl původně darován Spojeným státům americkým v roce 1886 jako symbol přátelství mezi oběma národy a společných hodnot svobody a demokracie. Glucksmannův požadavek vyvolal na mezinárodní scéně bouřlivé reakce.

Tohle není otázka svobody projevu

Neohrožuje Trumpova vláda občanské svobody úplně stejně, jako pravice tvrdí, že je ohrožovala Bidenova, jen v opačném gardu? Nepřechází to, co konzervativci nazývají návratem ke zdravému rozumu, v pomstu a ve vynucování určitých politických názorů, jen opačných než dřív? To teď bude zajímavé téma ke sledování a k analyzování. Příklady idiocie, jako je zákaz udělovat granty vědecké studii obsahující určitá klíčová slova, nebo pomstychtivosti, jako je odebrání bezpečnostních prověrek právníkům advokátních kanceláří, které reprezentovaly Demokratickou stranu, lze skutečně najít.

Pozor na ústa

Měli jsme aplaudovat projevu, který pronesl americký viceprezident J. D. Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci? Popsal reálné hrozby svobodě projevu v řadě evropských zemí. Nicméně to byla spíš přihrávka politickým spojencům MAGA republikánů na evropském kontinentu než výraz upřímné starosti o osud demokracie u spojenců. Amerika vynakládá miliardy na obranu Saúdské Arábie, jejíž vládce může kritika píšícího nepohodlné články dát rozřezat pilou.

Co je svoboda řeči?

Americký historik literatury Stanley Fish nazval jednu ze svých nejvlivnějších knih There’s No Such Thing as Free Speech (Nic takového jako svoboda řeči neexistuje). Každý slovní projev vždy patří do nějakého politického kontextu, je „pod napětím“, k něčemu podněcuje, naráží na odpor. Předpokladem srozumitelné řeči jsou zamlčené stipulativní definice, které stanovují, co budeme v dialogu považovat za samozřejmé. V proslulém spise na obranu svobody řeči Johna Miltona Areopagitika (1644) najdeme tuto pasáž: „Jistě chápete, že když mluvím o toleranci a svobodě projevu, nemám na mysli katolíky. Ty totiž musíme vyhladit.“

Pláč a skřípění zubů

Proč vznikl tak šílený poplach, jako by šlo o život? Co řekl na mnichovské konferenci o bezpečnosti americký viceprezident J. D. Vance tak strašného? Čím evropské „mandaríny“, jak kariérní diplomaty, poradce, experty fór, komisí a panelů celé té nomenklatury eurounijního provozu nazval Jiří Peňás v Echu, tak vyděsil, že organizátor zasedání nebyl na závěr mocen slova a měl slzy v očích? Někteří delegáti se nad jeho slovy o společných euroamerických zásadách svobody a demokracie, jež spojil s obranou Evropy jako kdysi Ronald Reagan a Margaret Thatcherová, zašklebili nebo uchechtli. Vance jim totiž s americkou přímočarostí vynadal.

Kdo obstojí ve „flyntovském“ testu?

Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti hájit vaše právo to říkat. Tahle sentence mylně připisovaná Voltairovi byla po dlouhé roky stálicí české názorové publicistiky, používala se někdy s až legračně veledůležitým důrazem. Jsou horší věci. Nedávno jsem si uvědomil, že jsem na ni už dávno nenarazil. Je to docela příznačné. Důvod, obávám se, není to, že by se stoupenci svobody projevu, mezi něž se počítám, naučili podepírat svoje teze méně okoukanými citacemi. Ale spíš to, že vnímání svobody projevu (i dalších svobod) jako univerzální hodnoty je dnes o dost méně rozšířené než dříve.

„Éra ne nepodobná normalizačnímu socialismu.“ Svoboda slova je ohrožena, tvrdil Okamura

Svoboda slova je v západním světě ohrožena, řekl ve Sněmovně předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura při středečním jednání o policejní žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání za kontroverzní plakáty z loňské volební kampaně. Poslanci hnutí umístili před řečniště transparent s nápisem „Neodvolám“. Do debaty se hlásilo 14 zákonodárců výhradně z SPD, jednací sál byl prakticky prázdný.

Google potichu mění pravidla. Už se nebrání využívání své AI ke sledování nebo při vývoji zbraní

Společnost Google potichu změnila své etické principy pro umělou inteligenci (AI) a odstranila závazek, že nebude využívat AI pro zbraně a systémy hromadného sledování. Informuje například CNBC. Dřívější verze principů jasně uváděla, že Google nebude vyvíjet technologie AI určené k přímému způsobení škod lidem ani k porušování mezinárodně uznávaných norem v oblasti sledování.

Vydá sněmovna Okamuru k trestnímu stíhání? Výbor jí nedal doporučení

Sněmovna bude rozhodovat o policejní žádosti o vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání bez stanoviska mandátového a imunitního výboru. Výbor se dnes na postoji neshodl, nepřijal kladné ani záporné doporučení, řekla po jednání výboru jeho předsedkyně Helena Válková (ANO). Policie podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD.

Kdo je směšný a kdo nebezpečný?

„Víte, chlapci, přecházet přes hranici Slovenska a Rakouska, to není samozřejmost. Za komunismu to nešlo,“ říká otec svým dvěma malým synům. Je mu odhadem něco přes 40 let, děti jsou ve školním věku, drží se za ruce, napohled slušní lidé. Jdou pěšky z demonstrace v centru Bratislavy, už jedou domů, možná přes hranice, vždyť v rakouských městech a vesnicích žijí tisíce Slováků.

Svoboda přišla z východu, zvrácený progresivismus ze Západu, vzkazuje Fico na videu

Nezapomínejme, že svoboda přišla na Slovensko z východu, zvrácenosti progresivismu ze západu, prohlásil slovenský premiér Robert Fico v projevu zveřejněném na facebooku. Fico začal svoji řeč připomenutím výročí osvobození města Poprad na východě země sovětskou Rudou armádou, k jejímuž odkazu se hlásí Rusko. Hlavním soupeřem Ficovy strany na slovenské politické scéně je opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS).

Přišlo to shora

Minulou středu, tedy den před pořádáním tohoto Salonu, se v Senátu nepodařilo přijmout, ale ani odmítnout či pozměnit nový „lex Ukrajina“. Vášně budí zejména v něm obsažený nový trestný čin pojmenovaný jako „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Namířen má být proti každému, kdo „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“. Podle kritiků může tato příliš široká definice ohrozit svobodu projevu.

Obdivuhodné odhodlání v Srbsku

V Srbsku už tři měsíce probíhají protivládní demonstrace, které postupně sílí. Vyvolala je nehoda na zrekonstruovaném hlavním nádraží ve druhém největším městě v zemi, tedy v Novém Sadu, kde spadla střecha a zabila patnáct lidí. Od té doby demonstranti, původně zejména studenti, požadují vyšetření události, zveřejnění dokumentace k rekonstrukci a zjištění, kdo za její zpackané provedení může. Moc se k tomu ovšem nemá, a tak zároveň jsou demonstrace a chystaná generální stávka dokladem, že jedné generaci Srbů už došla trpělivost s tím, že v zemi fakticky neexistují svobodné volby

„Gumový trestní paskvil.“ Paragraf o „cizí moci“ vyděsil senátory, varují před návratem komunismu

Koalice Petra Fialy začíná v Senátu narážet na odpor vůči návrhu na zavedení nového trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Kontroverzní paragraf byl připojen jako přílepek k novele zákona, která prodlužuje dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků. Zatímco Poslanecká sněmovna návrh schválila díky vládní většině, v horní komoře parlamentu narazil na značnou kritiku pro svou údajnou vágnost a riziko zneužití.

Facebook hlásí návrat ke svobodě projevu. „Cenzury bylo moc,“ vysvětluje Zuckerberg

Facebook bude následovat síť X a v USA zruší oddělení tzv. factcheckerů. Místo toho zavede podobně jako síť X komunitní poznámky, které mohou psát uživatelé. Zuckerberg uvedl, že současné snahy jeho společnosti Meta o fact-checking vedly k cenzuře. V projevu obecně mluvil o důležitosti svobody projevu a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA označil za kulturní bod zlomu. Informuje o tom například Wall Street Journal.

„Kladivo na kolaboranty.“ Nový paragraf o „cizí moci“ začíná v parlamentu bublat

Senát se připravuje na lednové projednání novely trestního zákoníku, která zavádí nový a poměrně kontroverzní trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Zatímco Poslanecká sněmovna návrh schválila díky hlasům vládní většiny, v horní komoře se očekává možná i složitější jednání. Někteří senátoři totiž už nyní upozorňují na vágní formulace a riziko zneužití zákona, které podle nich připomíná paragrafy z období komunistického režimu.

Je vzduch čistý, můžu mluvit? Osobní zpověď, jak mi Němci zplihli

„Bacha na jazyk“ si už dává skoro polovina Němců (45 procent – průzkum z prosince 2023 ke svobodě projevu). Čili dává smysl, že se na obálce Spiegelu objevil Robert Habeck s výrazem plemenného buldoka před akcí a varováním Elonu Muskovi, ať dá prsty pryč od jejich demokracie! Není ovšem jejich jako jejich. Čtyřicet procent německých novinářů volí Zelené, to je vůči zbytku populace naprosto nadproporční číslo; proto jsou redakce plné kvalitních, moudrých a nezávislých osobností. A já bych řekla, že si pozor na ústa dává i víc než jeden Němec ze dvou.

Proč nejít s davem

Není to žádná povinná zdvořilostní fráze, rád bych vám i za celou redakci, milí čtenáři, poděkoval za přízeň, kterou Echu zachováváte. Nejen týdeníku, ale všemu, co pod značkou Echo vzniká. Sám si uvědomuji, jak nesamozřejmé to je. Jsou dva vlivy, kvůli nimž je důležité zůstat neustále ostražitý. Jedním je postupná, ale nezadržitelná změna v mezilidské komunikaci, v získávání a vyhledávání informací. Z této změny, důsledku digitální revoluce, vyplývá ten druhý vliv. To je přeskupování společnosti, úmyslně se vyhýbám pojmu rozdělení společnosti, protože ta je spíš atomizovaná a roztříštěná do různě velkých, vzájemně do sebe narážejících molekul.

O prospěšnosti strachu

Hned na úvod svého vánočního projevu premiér Petr Fiala vyzvedl skutečnost, že v České republice slavíme vánoční svátky „v klidu a bezpečí“. A zdůraznil, že v mnoha zemích takové štěstí nemají, takže si toho máme vážit, protože to není samozřejmost. Jsou za tím prý generace lidí, kteří se o to snažili a přispívali k tomu „klidu a bezpečí“ svou prací a úsilím. Petr Fiala má pravdu, ale když se to tak vezme, něco dosti podobného by mohl, samozřejmě s trochu jinou frazeologií, pronést při novoročním projevu Gustáv Husák dejme tomu v roce 1986. Československo bylo sice zaostalou, ale klidnou a bezpečnou zemí. Hlavně díky tomu, že v ní vládl policejně-totalitní režim, který zavřel hranice, suspendoval lidská práva, potlačoval svobodu vyjadřování i svobodnou diskusi, která logicky přináší nějakou míru neklidu.

Mcfialismus

Tiskem se mihla zmínka o tom, jak asi před týdnem v návrhu k zákonu o regulaci lobbingu, který podávala místopředsedkyně ODS Eva Decroix, zůstala počítačová stopa od lobbistky z PPF. To je na pováženou. A ještě vážnější případ záměny rolí se ve sněmovně odehrál ve středu. Je jím vznik nového trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Základní sazba dělá pět let nepodmíněně, přičemž neoprávněnou činností se občan může provinit nejen vyzvědačstvím, proti čemuž by nikdo normální neřekl ani slovo, ale také třeba sběrem veřejných informací, „mapováním rozhodovacích procesů“.