Umění a kritika

Pomalá historka z epicentra zla

Mezi novými typy televizního seriálu se docela ujala, řekněme, koláž, které sice vypráví nějaký vlastní příběh, zároveň je ale i jakýmsi kontejnerem odkazů k dílům jiným. Velice úspěšná série Stranger Things z produkce Netflixu je nejenom napínavá story o dospívajících dětech a pro ně, také obsahuje velké množství referencí a aluzí na populární filmy, knihy a seriály 80. let. Skvělé Fargo se dá brát jako strhující vyprávění i jako sbírka vynalézavě pospojovaných motivů z filmů bratří Coenů, poskládaná tak, že z nich vzniká nějaká nová kvalita. Jako ideální autor pro tenhle způsob zpracování se jeví Stephen King.

Sto dnů Davida, který rozzuřil Goliáše

Ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět začal v roce 2010 vydávat řadu ilustrovaných průvodců kulturně-historického charakteru. Jako první „si“ vydal bedekr po stopách Karla Hynka Máchy, za pár let dal na pult svůj chef d‘oeuvre Průvodce protektorátní Prahou, za který dostal v roce 2013 velkou Literu. Mezitím vyšlo v této edici na dvě desítky titulů různých autorů, v malé i velké řadě: v tom druhém případě jde už hůř mluvit o „průvodcích“, neboť některé knihy váží přes dvě kila.

Cirkus, dinosauři a vražda

Nový cirkus na Letné Letní Letná je festival nového cirkusu, divadla, hudby a vizuálního umění, poprvé se konal v roce 2004. Účastní se ho soubory z celého světa, a ačkoli si na malou návštěvnost nemůže stěžovat, má příjemnou domáckou atmosféru. Z programu si vyberou dospělí i děti.      Letní Letná, Letenské sady Praha, 15. 8. – 2. 9. 2018.

Nic než výkon

Z prachu přistávací plochy někde v zapadlém koutě Kašmíru se zvedá helikoptéra. Za sebou táhne lano, na něm obrovský balík prádla nebo bůhvíčeho, k místu startu sprintuje muž, maká, co to jde, ale už to nestihne, stroj je ve vzduchu. Mýlka! Podaří se mu alespoň se chytnout toho lana, šplhá po něm, když už helikoptéra vystoupala do značně závratné výšky.

Zlatá mušle palermská

Goethe napsal: „Itálie bez Sicílie vůbec nevyvolává v duši tu pravou představu. Teprve zde je klíč ke všemu.“ Goethe připlul do Palerma lodí z Neapole během své „italské cesty“. Zůstal na Sicílii něco přes měsíc, vybral si k tomu rozumně duben, takže se mohl rozplývat nad zelení polí a vlahostí luk. Měl v tom roce 1787, kdy mu bylo třicet sedm a cítil, že se životem musí něco udělat, ještě celý rok prožít v Itálii, přičemž ten měsíc na Sicílii považoval za obzvlášť důležitý. Itálie by zůstala nepochopená, kdyby nepoznal Sicílii, kde je vše italské intenzivnější, sytější a lahodnější. A na konci července ještě rozpálenější, vyprahlejší, rozžhavenější.

Norská cesta do Islámského státu

Během několika let existence Islámského státu do něj odešlo bojovat a žít na sedmdesát Norů, lépe řečeno norských státních příslušníků. Byly mezi nimi i dvě sestry, šestnáctiletá Leila a o dva roky starší Ayan, původem Somálky, narozené již v Norsku, vyrůstající na předměstí Osla, v obci Asker. Dnem jejich odchodu, 17. října 2013, začíná pětisetstránkový dokumentární román norské spisovatelky a novinářky Åsne Seierstad Dvě sestry.

Talking Heads v Africe jako doma

Západní hudba už dlouhou dobu čerpá také z hudebních tradic jiných kultur, ten pohyb, inspirace proudí ale také opačným směrem, je to tak už odedávna. Bílí kluci z Evropy zkoušejí po svém hrát hudbu černochů z amerického Jihu (a vydrží jim to až hluboko do penze, jak v Praze nedávno předvedli Rolling Stones), černí kluci z Afriky berou za svou třeba evropskou instrumentaci a způsob aranžmá. Jestli se vůbec dá mluvit o nějaké kulturní apropriaci, je všestranná a velmi často taky prospěšná.

Výstřední jakési rysy Plumlova

Je to asi nejpodivnější zámek, co znám. Petr Bezruč, který bydlel na stará kolena nedaleko odtud, v Kostelci na Hané, o něm veršoval poněkud toporně – „zámek je úzký a hrozivý, nestvůrné jakési rysy – drahému pánovi jej stavěli sedláci kdysi“. S tou nestvůrností se mi to zdá přehnané: je spíš bizarní, jaksi výstřední, ba bláznivý, jako dílo nějakého cvoka, který začal něco nadšeně stavět, ale pak ho to přestalo bavit a nechal to tu trčet jako velkolepé, ale poněkud šílené torzo.

Petr Hruška: básník, který si dovolil odejít

Básník Petr Hruška v reakci na vyslovení důvěry Babišově vládě odstoupil z poroty, která vybírá laureáty Státní ceny za literaturu. „Jistě, každá vláda je pochybná a ve své podstatě nebezpečná, vůči každé vládě lze mít oprávněné výhrady a námitky, neboť lidé jsou nedokonalí, a tedy k vládnutí v pravém slova smyslu nepředurčení. (...) My ale máme od včerejška stát představovaný vládou, která na takové úsilí rezignovala. Poprvé od listopadu 1989 se nepokrytě a ochotně využívají politické síly, jež považuji za nelidské a zhoubné.

Tour, Mozart a tramping

Opera oper ve Stavovském V srpnu představí Stavovské divadlo legendární inscenaci Dona Giovanniho, která měla premiéru v roce 1969 (režisér Václav Kašlík, scénograf Josef Svoboda). Opera je nastudována v italštině, představení má české a anglické titulky. W.A. Mozart: Don Giovanni, režie: V. Kašlík, J. Nekvasil, Stavovské divadlo Praha, srpen 2018.

„Civilizovaní“ sní o „zaostalých“

Existuje tvorba a existuje produkce, výroba – velmi zjednodušujícím a zevšeobecňujícím způsobem řečeno. To první vzniká také (nikoli výhradně) z vnitřní potřeby, ambice cosi ukázat či sdělit, lhostejno, jestli impulsem byla nějaká zakázka, nebo ne. Za tím druhým spíš než aspirace tvůrců je vidět atmosféra výrobní porady, na níž manažeři umění stanovují a vyvažují parametry žádoucího produktu.

Beethoven, Obituary a japonská rybářka

Kultovní kapela v Akropoli Obituary patří mezi nejzásadnější deathmetalové skupiny hlavně díky nezaměnitelnému hlasu frontmana Johna Tardyho. Vznikla roku 1984 na Floridě jako Executioner, později Xecutioner, má mnoho následovníků a uctívačů. Pětice zahraje na konci července v Paláci Akropolis.       Obituary, Palác Akropolis Praha, 27. 7. 2018 od 18.30.

Když Bůh zmlknul, Bergman to točil

Někdy v roce 1975 se promítaly i v českých kinech Bergmanovy Scény z manželského života. Na malém městě v západních Čechách se na ně vydala manželská dvojice, což pak rozhodlo o jejich dalším osudu. Druhý den se definitivně dohodli na rozvodu: ten film jim ukázal, že to sice bude bolet, ale že se dá zvládnout. Dokonce že mohou zůstat v nějaké formě přáteli a že snad ani možnost jednou se nějak zase sejít není uzavřená.

O lidech a stromech

Součástí údělu nedávno skončeného návštěvníka filmového festivalu je zhlédnout takové množství filmů, až je obtížné je jeden od druhého odlišit, vnímat je, připustit si je k tělu. Celý ten maraton projekcí ale je (kromě třeba pracovních povinností) motivovaný přetrvávající a realitu festivalového a filmového provozu popírající nadějí, že někde v té hromadě snímků je třeba jeden, který člověkem v tom dobrém slova smyslu otřese, navodí v něm podobný stav hlubokého zásahu, jaký zažíval kdysi na počátku své dráhy diváka, kdy to ještě nebylo z profese a oči byly neopotřebované.

Mistři sušených mrtvol, brněnští kapucíni

Když Josef Peňás, emeritní středoškolský profesor jazyků z Prostějova, chtěl udělat něco pro svého pětiletého vnuka a sám se přitom potěšit, vzal ho do Brna na vysušené kapucíny a mumii barona Trencka. Vnuk z toho byl celý rozrušený, neboť se ve své nevinnosti poprvé setkal s hmatatelnou smrtelností, což se mu pak v životě hodilo a jednou to definitivně docení.

Mel Gibson: důsledně rozporný muž

Širší publikum na karlovarském festivalu nejvíc zajímá, jaká přijede hvězda, většinou aby převzala cenu za přínos světové kinematografii. Představuji si, že sehnat nějakou dá dost práce, nakonec se ale zadaří, někdo přijede, cenu převezme, fanouškům se ukáže, očekávatelně zdvořilé fráze pronese, někdy třeba i něco víc. Jistým způsobem atypická návštěva do Varů dorazila před čtyřmi roky. Mela Gibsona tehdy asi nebylo obtížné uhánět, nikdo ho nikam nezval.

Lepší, než jsme čekali

Jaguar v rámci modelové ofenzivy vstoupil do dalšího segmentu malých SUV a předvedl model E-Pace. Navazuje na styl většího F-Pace a kupodivu i velmi příjemně jezdí. Pod milion ale koupíte jen holátko.

Ungelt, Ostrava a alkohol

Všechny barvy Ostravy Koncerty, divadla, filmy, diskuse, výtvarné aktivity – to všechno je součástí multižánrového festivalu Colours of Ostrava, který je držitelem několika ocenění a The Guardian jej zařadil mezi 10 nejlepších festivalů Evropy. Svobodný a nezávislý festival pro svobodné a nezávislé publikum, hlásají pořadatelé. Colours of Ostrava, 18.– 21. 7. 2018, Ostrava – Dolní Vítkovice.

Poslední dandy a jeho zanikající svět

„Její Veličenstvo je moc hezká holka, ale skoro vůbec nemluví… Chci jí říct, že ji strašně miluju a bude má, ale musí se nalít vínem…“ To zpívá na konci desky Abbey Road v popěvku Her Majesty Paul McCartney, který byl z Beatles nejzdvořilejší a jeho cit k Veličenstvu jistě upřímný, přestože se vztahoval k ženě o patnáct let starší a vdané.

Andres Escobar: mučedník fotbalu

Mezi radostnější zážitky, které mi přineslo sledování letošního mistrovství světa ve fotbale, určitě patřilo vítězství Kolumbie nad Polskem. Ne snad, že by jeden našim severním sousedům, západoslovanským bratrům a vůbec sympaťákům přál to vyřazení, jež jim drtivá prohra s Kolumbijci přinesla. A pohled na tváře polských hráčů slzících ještě před závěrečným hvizdem by nepohnul jen srdcem z kamene.

8smička

Na stém kilometru mezi Prahou a Brnem se v tichosti zrodila zázračná instituce. V Humpolci, v samém srdci Vysočiny, se bývalá továrna na sukno proměnila v zónu pro současné umění nazvanou 8smička. Architekt Luděk Rýzner vytvořil galerijní prostory odpovídající nejmodernějším nárokům, které nepostrádají velmi sofistikované ani hravé detaily.

Hlavolam pro otupělé

Úspěšný americký seriál Westworld má mnoho oddaných fanoušků, kteří jej považují za vrcholné dílo a jsou schopni trávit čas v debatách o tom, jaká tajemství autoři v nadcházejících dílech odhalí a jaký je skutečný význam viděného. A opravdu je to velmi ambiciózní dílo – na hlavy jeho protagonistů prší velké existenciální otázky, dotýká se témat odvěkých i momentálně aktuálních, je na televizní poměry velice výpravný, obsazený známými herci.

Pearl Jam, Trnka a Sicario

Americká rocková kapela ze Seattlu Pearl Jam byla naposledy v Praze před šesti lety. Vrací se sem v rámci čtrnáctidenního evropského turné. Nedávno se též objevil jejich dokumentární film a doprovodný soundtrack, kterými připomínají vyprodaná vystoupení na Wrigley Field v Chicagu.

Když si dopisují básníci

Česká literatura je náhle bohatší o dva knižní soubory korespondence vedené výraznými osobnostmi našeho písemnictví. Všichni čtyři odesílatelé-adresáti už jsou mrtvi, i když od odchodu posledního z nich nás dělí teprve měsíce, ne roky. Prvním svazkem, budeme-li postupovat chronologicky podle dat dopisů, je Ve znamení „jadis“… / Vzájemná korespondence Jana Zahradníčka a Františka Hrubína z let 1937–1950, druhým pak Když klec je pořád na spadnutí / Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984.

Zpět na hlavní stranu