Hello darkness, my old friend

Aktuální výstava v Kunstforum Wien je věnována Antonu Corbijnovi. Narodil se v roce 1955 v Nizozemsku a během své kariéry vytvořil nespočet ikonických, většinou černobílých portrétů umělců ze světa hudby, filmu, literatury, umění a módy. Dojde na obligátní snímky Davida Bowieho, kapel Joy Division a Depeche Mode, vzpomínat se bude také na Corbijnovo působení v kultovním britském hudebním týdeníku New Musical Express (NME). K vidění je i ne tak známá série fotografií výtvarníků v jejich ateliérech (např. německý malíř Gerhard Richter). Velký prostor galerie, velké formáty fotek – jestli se vám líbilo v Městské knihovně v Praze na Tonu Stanovi, tak tohle je ještě o level výš. Výstava se koná u příležitosti umělcových 70. narozenin. Pokud se vám do Vídně nechce, podívejte se alespoň po knize fotografií Favourite Darkness. A když už jsme u těch výročí, jedno se blíží i kapele Joy Divison (o které Corbijn natočil svůj debutový film Control). Letos 18. července to bude přesně pětačtyřicet let ode dne, kdy vyšla jejich druhá (a poslední) deska Closer. Během léta se tedy jedno vydání naší rubriky Umění a kritika promění v slzavé údolí.

Favourite Darkness: Anton Corbijn, Kunstforum Wien, Vídeň, do 29. 6. 2025

Řev Formule 1

Bývalý šéf stáje Haas v nové audioknize popisuje úvodní desetiletí jejího fungování ve formuli 1 a bez obalu shrnuje úspěchy i nezdary týmu. Zavádí publikum do boxových uliček, za dveře zasedaček i na nejslavnější závodní okruhy. Steinera proslavilo účinkování v úspěšném seriálu Netflixu Touha po vítězství, jenž přilákal ke sledování závodů novou generaci diváků. Steiner šéfoval stáji Haas, která rozhodně nepatří k těm lepším. O to zábavnější je sledovat jejich peripetie. Kde se vůbec vzal nápad založit americkou stáj formule 1 a využít při tom know-how konkurenčního Ferrari? Jak obtížně se sháněly finance, obstarávala nutná licence, budovala potřebná infrastruktura a najímali kvalifikovaní zaměstnanci? Co všechno komplikovalo výběr kvalitních jezdců i testování závodních aut a jaké bitvy s nimi nakonec sváděli na závodních tratích? Teď je ideální čas na poslech. Blíží se totiž Salon Echa, který se bude věnovat právě světu formulí. S přípravami máte čas do konce června, tehdy Brad Pitt zasedne do kokpitu a vřítí se do českých kin.

Na plnou hubu – Parádní desetiletí ve formuli 1: Guenther Steiner, čte Vasil Fridrich, OneHotBook, 7 h. 44 min.

Poťouchle škodit

Narodil se v rodině bojovníka proti carově režimu Ivana Juvačeva. Studoval na německém gymnáziu, kde se naučil německy a anglicky a kde vznikl jeho pseudonym, který je odvozený z ruského přepisu anglického slova harm (škodit). Spolu s dalšími spisovateli založil literární skupinu prosazující principy blízké literatuře nonsensu. Komunistickému režimu a prostředí socialistického realismu byla skupina OBERIU nepohodlná, takže byl Charms v roce 1931 uvězněn, o rok později mu byl trest „zmírněn“ na vyhnanství v Kursku. V následujících letech je pod vlivem uvěznění a pronásledování jeho tvorba stále absurdnější, depresivnější, šílenější, cyničtější a krutější. U nakladatelství Dauphin právě vychází rozsáhlá studie o jeho životě, kniha je doplněna i novými překlady Charmsových básní a ve své obsáhlosti je vůbec první faktograficky podloženou biografií tohoto jurodivého Rusa, která u nás vyšla.

Daniil Charms: Alexandr Kobrinskij, přeložil Bruno Solařík, Dauphin, 680 str.

Elbe

Jan Šícha je novinář a kulturní manažer. Přes dvacet let působil na ministerstvu zahraničí, chvilku i na ministerstvu kultury. Zakládal České centrum v Mnichově, v éře profesora Jiřího Fajta spolupracoval s Národní galerií, později se Státními uměleckými sbírkami v Drážďanech. Ano, tak nějak bychom si toho odborníka na řeku Labe mohli představovat. Tato kniha propojuje Labe do celků z pohledu dějin, ekologie a kultury, ale také hospodářství a dopravy. Graficky krásně zpracovaná publikace (designérka Kateřina Puncmannová) obsahuje více než tři sta reprodukcí, fotografií, ilustrací a dobových faksimilií.

Labe - příběh řeky: Kateřina Puncmannová, Jan Šícha, Labyrint, 296 str.

Oslavenec Kolíbal

Příští týden proběhne slavnostní odhalení díla Stanislava Kolíbala Vertikální struktura (1994/2025) za přítomnosti autora, který letos oslaví sté narozeniny. Kolíbal patří mezi legendy českého i světového umění, jeho tvorba se pohybuje na pomezí sochařství, (prostorové) kresby a architektury. Součástí řady akcí, které připomínají jeho majestátní jubileum, je právě i instalace nového objektu na pražském Mariánském náměstí. Do tohoto rušného prostoru, tvořeného čtyřmi naprosto odlišnými fasádami (secesní, modernistickou, vrcholně barokní a klasicistní), vstupuje Kolíbalův objekt radikálně, ale zároveň s citem pro kontext místa.

Kolíbal 100, Mariánské náměstí, Praha 1, 18. 6. 2025 od 17 h.