Ale je jediné místo na světě, kde Západoevropan mohl říct, že je oprávněn své protivníky učit správnému chování, protože žili čtyřicet let v totalitě. Postkomunistické země střední a východní Evropy, jež se staly členy Evropské unie nebo o to usilují. Nikde jinde na světě by ho to prostě nenapadlo, a to zcela bez ohledu na to, jak sprostou náturu má. Nedávalo by to smysl.
Kauza světové tenisové jedničky Novaka Djokoviće, kterého u protinožců zadrželi a hrozili mu deportací, jelikož nebyl očkován proti koronaviru, upoutala pozornost celého světa k australskému covidovému režimu. Austrálie je fascinující případ. Během pandemie byl transatlantický prostor srovnáván s Dálným východem. Zatímco asijské státy pomocí lockdownů dokázaly víceméně covid zvládnout a vyhnout se velkým ztrátám na životech, Západ do velké míry lockdowny dosáhl leda rozvratu veřejných financí a mrtvým se stejně nevyhnul.
Anglie se dnešním dnem navrací k vládnímu „plánu A“ pro boj s koronavirem: odpadá povinnost nosit roušky v podstatě na všech veřejných místech a lidé se tam rovněž nemusí prokazovat očkováním, negativním testem či nedávným proděláním covidu. Přísnější restrikce zavedla londýnská vláda začátkem prosince v reakci na nástup vlny nákaz způsobené variantou omikron. Ta od začátku roku polevuje a úřady doufají, že společnost začne s covidem-19 žít stejně jako například s běžnou chřipkou.
(MFD) MZ od pondělí zruší diskriminační PCR testy, jež ukazují na variantu omikron. Kvůli plošnému rozšíření této varianty koronaviru už nejsou nezbytné. Uvolní se tak kapacity pro větší množství testů. (SeznamZprávy.cz) Policie odložila případ záložní nemocnice na podzim 2020 na výstavišti v pražských Letňanech za cca 100 mil. Kč. Vyšetřovatel prověřoval podezření, zda se tehd. MZ Roman Prymula (za ANO), za nějž byl polní špitál zřízen, nedopustil trest. činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. (iDnes.cz) Snadnější cestování motivovalo k očkování 54 % Čechů, ukázal průzkum Kiwi.com. Snaha o ochranu zdraví byla téměř rovnocenně silnou motivací.
Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.
Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy.
Dosud nebylo odvoláno ani zmírněno znevýhodnění neočkovaných ve veřejném životě. Česko v tomto ohledu není v Evropě ani ve světě výjimkou. Možná dokonce máme režim spíš laxní, určitě ve srovnání s Německem, Rakouskem – anebo Austrálií. Tam v pondělí vrcholila anabáze kolem zadrženého a neočkovaného tenisty Novaka Djokoviće. Pro někoho příběh o tom, že pravidla platí pro všechny, pro jiného důkaz o ztrátě rozumu. Pandemie a boj proti infekci nás sužují už dva roky. Co to dělá s naší kolektivní psychikou? Otázka pro psychiatra Cyrila Höschla.
Lichožroutský příběh Pavla Šruta zhlédnou diváci v dramatizaci spisovatelky Venduly Borůvkové. Hihlík se po smrti svého dědečka musí naučit postarat sám o sebe, navázat nová přátelství a společně se svou lichožroutskou sestřenkou Ramonou zachránit bratránka Tulamora ze spárů Kudly Dederona. Pavel Šrut, Vendula Borůvková: Lichožrouti, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, premiéra: 30. 1. 2022.
Máme za sebou dva roky s virem, který bezprecedentně poznamenal svět. Jak moc epidemie a hlavně reakce na ni proměnily společnost? Přichází s novou mutací omikron konečně návrat k normálnímu životu? V Salonu Echa diskutují tři imunologové. Profesorka Martina Koziar Vašáková, profesor Vojtěch Thon, imunolog Jaroslav Svoboda a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zděněk Hostomský.
Stačil první díl seriálu ČT Devadesátky a Ivan Jonák (1956–2016), zakladatel Discolandu Sylvie, zažívá revival. Vypadá to, že se na něm chceme v Salonu přihřát, ale je to jen zčásti pravda. Úmyslem svolavatele je vnést do věci proporce a upozornit, že sice toho velkého muže s mnoha prsteny, trvalou a v mafiánském ohozu obklopeného nahými ženami, medvědy a hady škrtiči nelze pominout, ale brát ho jako univerzální symbol 90. let je trochu přehnané.
Uběhlo dvacet let od premiéry prvního filmu ze světa Harryho Pottera. Televize HBO, jejíž mateřská společnost Warner Brothers filmy natočila, to oslavila ve velkém stylu. V dokumentu Návrat do Bradavic se sešli snad všichni, kdo mají s Harrym Potterem něco společného. Výmluvně chyběla pouze J. K. Rowlingová. O tom, proč je Harry Potter takový fenomén, a o jeho „kontroverzní“ tvůrkyni debatovali hosté v Salonu Týdeníku Echo.
Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství navrhl vyvázat se kvůli rostoucím cenám energií z unijního Green New Dealu. Důkazem, že na trochu radikálnější myšlenky nepotřebujeme čekat, až k nim dospěje prezident, budiž tento Salon Týdeníku Echo. Konal se 23. 12. a přišli do něj jak zástupci minulé a nové vlády, exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) s místopředsedou sněmovny za ODS Janem Skopečkem, tak i aktivisté – „zleva“ ředitel české pobočky Greenpeace Jan Rovenský, „zprava“ šéfka spolku Pro dostavbu JE Temelín Ivana Kerlesová.
Z roku 2021 zbývá už jen necelý den. Byl to dlouhý rok, hodně se toho v něm odehrálo, v něčem se ale mohl zdát zastavený – v lockdownech a uzavírkách čas plyne jiným tempem a možná monotónněji. Ve zpětném pohledu může obraz událostí posledních dvanácti měsíců působit jako šmouha. Redaktoři Týdeníku Echo se přesto rozhodli podívat se zpátky a vyvodit z těch událostí příslušná poučení – pro sebe i pro čtenáře. Sešli se v téměř plné sestava k debatě, již se (spíš marně) pokoušel moderovat Ondřej Štindl.
