Nesmiřitelné Slovensko

Každý člověk, který se dostane na hranici života, je tímto fatálním okamžikem nějak poznamenán. Může ho významně změnit. Utvrdit v jeho vidění světa, nebo ho naopak změnit, nebo se navenek nic měnit nemusí a člověk si to odehraje ve svém vnitřním světě. Těžko říct, jak se s atentátem vyrovná nejvýraznější současný slovenský politik a premiér Robert Fico, který přežil útok zjevně frustrovaného a psychicky nevyrovnaného individua. Takových vidíme v historii 20. století mnoho. Jen zřídka za atentátem na politika najdeme organizované spiknutí opozice. Jak už dříve trefně v komentáři na Echo24 poznamenal kolega Martin Weiss, i útok na slovenského premiéra je spíš aktem asociálního jedince.

Volby do Evropského parlamentu mění politiku

Co nás čeká po sečtení hlasů?

Psát o nadcházejících evropských volbách je stejné jako psát o nadcházejících evropských trendech. Sice se také odehrávají na území České republiky, ale Ludvík Vaculík by napsal, že je to svým způsobem čekání na to, co k nám došplíchne ze západní Evropy. Odvozenost českých trendů v zahraniční politice není nic nového, ani handicap sám o sobě. Reálné možnosti politiky začínají pohledem na mapu a porovnáním hrubého domácího produktu na hlavu.

ČERNOMOŘSKÁ FLOTILA

Ukrajinci likvidují ruskou černomořskou flotilu. Potopili korvetu Ciklon, která odpaluje rakety Kalibr

Ukrajinská armáda oznámila zásah ruské korvety Ciklon v Sevastopolu na Moskvou okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Udál se podle ní před několika dny, další podrobnosti ukrajinský generální štáb nesdělil. Podle ukrajinských médií je plavidlo nosičem střel Kalibr, kterými Rusové útočí na ukrajinské území. Moskva se nevyjádřila. Ukrajinské ozbrojené síly zasáhly v noci na neděli v Sevastopolu ruskou raketovou loď Ciklon, která spadá pod projekt 22800, uvedl ukrajinský generální štáb na platformě Telegram.

Návrh na obžalobu pašeráků lidí

(ČT) Kriminalisté navrhli obžalovat 14 lidí, které viní z organizování nelegální migrace z Turecka do ČR nebo dalších zemí EU. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě, za umožnění nedovolen. překročení státní hranice min. 2000 migrantů hrozí každému z členů organizov. zločinec. skupiny až 16 let vězení. O posunu v kauze informoval mluvčí NCOZ.

  • 21:15
    Návrat odborů na jednání tripartity
  • 20:39
    Fiala telefonoval s Netanjahuem
  • 20:19
    Praha chystá další nový most
  • 20:00
    V penzi je 1/2 dětských praktiků, chybí i další lékaři
  • 19:53
    Kdo povede obranu před dezinformacemi
  • 19:47
    ČEZ Distribuce rekordně incestuje do své soustavy
  • 19:32
    Příznaky těžké deprese u mladých
  • 19:19
    2. kolo přijímaček na SŠ
Jaromír Novák

Komise chce, aby proud z Dukovan byl dražší

Jednou z velkých opomenutých zpráv minulých dní je povolení ke stavbě pátého reaktoru v Dukovanech. Notifikaci po několikaletém jednání s českou stranou vydala Evropská komise. Fialova vláda je ráda, naopak skeptici z tiskové zprávy vyčetli, že Komise schválila pro provoz Dukovan úplné jiné podmínky, než jaké v žádosti o notifikaci navrhovala Praha. S Dukovany, těmi původními, svázal svou kariéru energetik Jaromír Novák. Co si o notifikaci pro Dukovany 5 myslí on?

Alena Machoninová

Čím víc toho člověk ví, tím je to horší

Celý profesní život se zabývá ruskou kulturou a překlady ruské literatury. Několik let žila v Moskvě a po návratu si připadá jako v exilu. Loni vydala svou první prózu, román Hella. Popisuje autorčinu snahu rekonstruovat životní příběh Heleny Frischerové, předobrazu jedné z postav románu Moskva-hranice Jiřího Weila, československé komunistky, která s manželem odjela do SSSR, byla uvězněna v gulagu a po propuštění žila sama na různých místech sovětského Ruska. Text, v němž se spojuje ruská historie i současnost, osudy hrdinky i vypravěčky, potřeba poznávat a rekonstruovat a vědomí jejích limitů získal cenu Magnesia Litera Kniha roku.

Petr Sokol

Střední Evropa nesmí opouštět Západ

Řadu let vedeme s politologem Petrem Sokolem dialog o české politice. Tentokrát jsme se pokusili popsat její půdorys, konfliktní linie a varianty směřování.

Strom je veřejný zájem všech

Neřež cizí strom

Žil byl strom. Dub. Má svého tajemného posla, sojku, která tu a tam ztratí žalud a ten je schopen prorazit si cestu, aby zdobil kraj. Šanci na přežití má zejména v tzv. rozhradách, kde se tak nějak neví, co je čí, a on se ujme. Kdysi právě pomezní stromy určovaly hranice a scházeli se pod nimi sousedé z polí k obědu či jindy k besedě a tak vůbec. Koupíte-li si pozemek a máte strom v hranici pozemku, více, či méně, není tak úplně váš. A je-li vaším sousedem veřejná cesta, které byl strom doprovodem dávno před vaším nabytím, pak je veřejným zájmem.

Hosté
  • Benjamin Kuras
  • Ivo Budil
  • Václav Cílek
  • Petr Hlaváček
  • Karel Hlaváček

Podmínkou optimismu je vyhlížení katastrofy

Záminkou pro naši debatu je nedávné dvacáté výročí vstupu ČR do Evropské unie. Na to mohou být různé vzpomínky a různé názory, jež pravděpodobně během našeho hovoru vyplynou. Ale zde půjde o širší perspektivu. O to, kam v dějinách Evropy, našeho kontinentu, EU patří. Evropa byla vždy nesmírně rozmanitý kontinent, který zároveň měl tendenci se slučovat, mohutnět, sílit, chřadnout, slábnout a zase se rozpadat: římské impérium, Svatá říše římská, habsburská monarchie, třetí říše… Možná z druhé strany i Sovětský svaz. No a po druhé světové válce EU, původně nepochybně nadějný projekt, z něhož se stal evropský superstát…

Hosté
  • Marta Bystrovová
  • Miloš Čermák
  • Martin Groman
  • Jiří Zizler
  •  Adam Rut

Nechtěli jsme slyšet, co Kryl říká. A s Havlem si prostě nerozuměli

V březnu jsme si připomněli třicáté výročí úmrtí Karla Kryla, v dubnu osmdesáté výročí jeho narození. Je to ještě autor, který má co říct? Co vlastně zbylo z Karla Kryla a jeho legendy? O tom v Salonu Echa diskutovali novinářka a básníkova dobrá přítelkyně Marta Bystrovová, novinář a autor knižního krylovského rozhovoru Půlkacíř Miloš Čermák, historik a novinář Martin Groman, literární vědec Jiří Zizler a divadelník, muzikant a právník Adam Rut. A protože připomínat výročí písničkáře bez jeho písní by nebylo uctivé, začali jsme právě písní.

Hosté
  • Filip Jirouš
  • Marie Heřmanová

Sociální sítě nemohou za všecko

TikTok je ta nejvíc dynamicky rostoucí síť současnosti, velice populární je zvlášť mezi mladými lidmi. Budoucnost TiktToku je ale velice nejistá. Ve Spojených státech byl přijat zákon, který podmiňuje další dostupnost sítě v USA jejím prodejem americkému majiteli, je totiž vnímána jako potenciálně nebezpečný nástroj čínského režimu použitelný jak pro propagandu, tak i pro špionáž. Evropská unie zas zdůrazňuje údajně neblahý a destruktivní vliv TikToku na psychický stav především dětských a dospívajících uživatelů. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl debatoval o (ne)smysluplnosti snah omezit TikTok se sinologem Filipem Jiroušem a antropoložkou Marií Heřmanovou.

Hosté
  • Ondřej Horký-Hlucháň
  • Bohumil Doboš
  • Martin Loužecký

Mosambik je příjemnější než Praha, Kapské Město je děs

Před třiceti lety začala genocida ve Rwandě, jeden z nejhorších zločinů v historii Afriky, který na Západě zabetonoval představu kontinentu jako brutálního a zaostalého místa. Afrika, včetně Rwandy, se od té doby přece jenom značně změnila. Právě o tom, jaká je dnešní Afrika, debatovali Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV a Martin Loužecký z neziskovky Skate World Better.

Hosté
  • Petr Bystroň
  • Robert Králíček
  • Pavel Žáček
  • Jan Schneider

Někdo tu dělá z komára velblouda

Salon Echa má tentokrát zpravodajské zaměření. Odpichuje se od zátahu BIS oznámeného premiérem Petrem Fialou těsně před Velikonocemi slovy: „Odhalili jsme proruskou síť, která rozvíjela operaci s cílem šířit ruský vliv a podkopávat bezpečnost v celé Evropě.“ Operace prý sestávala jednak z provozu dosud málo známého webu Voice of Europe, jednak z financovaní populistických politických proudů různě po Evropě, nikoli z České republiky, ale v ČR ano. Do debaty se zapojili poslanec Spolkového sněmu za AfD Petr Bystroň, Robert Králíček z bezpečnostního výboru PS za ANO, šéf výboru Pavel Žáček (ODS) a bezpečnostní analytik a ještě dřív signatář Charty 77 a bubeník Plastic People Jan Schneider.