První měsíce našeho života jsou tajemné a může se v nich odehrát mnoho věcí. Především se v nich rozhodne, zda se vůbec narodíme. To je základní okolnost našeho života, jestli nám to bude umožněno. Pokud ne, pak je pro nás veškerá debata o potratech zbytečná. Ať už v Americe, kde Nejvyšší soud rozhodl zrušit federální právo na interrupci (a předat pravomoc na jednotlivé státy unie), nebo tady, v Evropě, kde se za obvykle mainstreamový názor pokládá, že dostupná interrupce patří k důležitým vymoženostem.
V uplynulých letech jsme při psaní monografie o jantarové stezce projeli s historikem Pavlem Bolinou od Jadranu po Balt celou její trasu, aspoň v té podobě, jak fungovala za Keltů. Tato cesta změnila náš pohled na střední Evropu. Rozbila národní rámec jednotlivých států. Místo toho jsme se setkávali se sítí sobě podobných hradišť a později hradů a klášterů. Z kulturního hlediska začalo být téměř jedno, zda jsme v Panonii, na Hané, nebo v polských nížinách.
Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice.
(Echo24.cz) Podle informací deníku oznámí nákup nejmodernějších amer. letounů v nejbližší době MO Jana Černochová (ODS). Pořizovací cena 1 stroje od firmy Lockheed Martin je kolem 85 mil. $ (asi 2 mld. Kč). Roční náklady na provoz 24 stíhaček by pak byly asi 12 mld. Kč.
Česká republika se zmítá v několika souvisejících krizích současně. V energetické, inflační a geopolitické. Vláda se však zdá podivuhodně nečinná. Těch pár řešení, které představila, se zdají nesystémová a bez dlouhodobějších účinků. Kritizovat vládní kroky začínají i voliči vládních stran. Jedním z nejprominentnějších je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten strážil státní kasu v době poslední velké finanční krize.
Minulý týden Evropský parlament potvrdil návrh viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse, aby se na území EU od roku 2035 zakázaly prodej a registrace nových vozů se spalovacím motorem. Zákaz se má týkat osobních a lehkých užitkových aut. Souběžně se vyjednávají parametry nové normy Euro-7, která určuje, kolik mohou auta emitovat různých škodlivých plynů a částic. Pokud budou parametry nastaveny drasticky, hrozí klasickým autům konec ještě dřív.
Donald Trump dlouho nemohl najít národněbezpečnostního poradce, který by mu vyhovoval. První, generál Flynn, musel odstoupit po pouhých čtyřiadvaceti dnech. U druhého, generála McMastera, si Trump prý stěžoval, že „vypadá jako prodejce piva“. Třetí, John Bolton, se s Trumpem rozešel názorově. Právník Robert C. O’Brien zastával různé funkce v předchozích republikánských administrativách a za Trumpa byl zvláštním vyslancem pro otázky rukojmích.
Ten přestup nezůstal v tuzemských médiích přehlédnut, přesto mu nebylo věnováno tolik pozornosti, kolik by si zasloužil. Neboť letošní návrat producenta Michala Reitlera na Novu po deseti letech působnosti v České televizi je důležitý přeryv v české televizní dramatice. Reitler patří k tvůrcům, jakých je vždycky málo: mají tah, umějí postavit tým, umějí najít látku, umějí zacházet s textem a dovedou ho náležitě rozvinout.
Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.
Válka na Ukrajině vstoupila do nové, snad ještě krvavější fáze. Konec války je v nedohlednu. V této atmosféře se ozývá čím dál víc hlasů na Západě vyzývajících Ukrajince k nějakému vyjednávání s ruským agresorem. Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o potřebě neponížit Putina, legenda světové politiky a bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger zmínil nutnost ukrajinských územních ústupků, deník NYT vyzval Ukrajince ke kompromisu. O tom, zda by Ukrajina měla na tyto požadavky přistoupit, debatovali v Salonu Pavel Havlíček, Petr Drulák a Radomyr Mokryk.
Z vysokých cen elektřiny i plynu se začíná stávat nový normál. Lidem se ale kvůli jejich placení značně propadá životní úroveň a mnohé podniky už teď bojují o přežití. Vinu nese nejen nejistota spojená s Putinovou válkou, ale také překotné evropské zelené tažení. Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace, o tom se v Salonu Echa přou hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková a Jaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Praha po velké mezinárodní architektonické soutěži rozhodla, že novou budovu Vltavské filharmonie postaví dánské studio BIG architekta Bjarkeho Ingelse. Jako každá významná stavba vyvolala i filharmonie novou vlnu debaty o současné architektuře v Česku. A o tom, jak obstojí ve srovnání s evropskými architektonickými velmocemi, jako jsou Švýcarsko, Nizozemsko, Dánsko nebo Portugalsko. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli Miroslav Brýdl, Petr Hlaváček, Josef Pleskot, Boris Redčenkov a Petr Hájek.
Katolická církev to nikdy neměla v této zemi snadné, ale dalo by se říct, že to snadné s katolickou církví neměli ani její obyvatelé. Přesto patří do dějin, bez ní by byly nemyslitelné, stejně tak zdejší kultura, architektura, krajina, asi i mentalita. V dobrém i horším. Tuto debatu proto věnujeme jí… Sešly se (on-line) antropoložka zabývající se církvemi a náboženstvím Barbora Spalová a publicistka Hana Svanovská, prezenčně pak sázavský farář Radim Cigánek, politolog Roman Joch a právník a novinář Tomáš Němeček.
