Válka na Ukrajině trvá již přes tři roky. Jak proměnila válčení? Má Kyjev šanci na vítězství? Nakolik klíčová je role USA? Zaútočí Rusko na Evropu? O tom všem jsme diskutovali s generálem sirem Patrickem Sandersem, bývalým náčelníkem generálního štábu britské armády. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Vysoké škole CEVRO.
Britský premiér Keir Starmer po rozsáhlém izraelském útoku na Írán vyzval ke zdrženlivosti a návratu k diplomacii. Británie se spojenci podle něj pracují na snížení napětí. Dnešní izraelský úder označil za znepokojivý, informují média. Francie rovněž vyzývá ke zdrženlivosti a zamezení jakékoli eskalaci, která by ohrozila stabilitu v regionu, uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf NATO Mark Rutte prohlásil, že je zásadní, aby spojenci v NATO včetně USA usilovali o uklidnění situace na Blízkém východě
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) má velkou míru pochopení pro vojenskou akci, která směřuje k tomu, aby odvrátila výrobu jaderné bomby v regionu. Řekl to dnes novinářům před zahájením druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze. Izrael v noci proti Íránu poslal přes 200 letounů, které podle vyjádření izraelské armády na přibližně 100 cílů shodily přes 330 kusů munice. Írán v odvetě vyslal nad Izrael přes 100 dronů.
Novou zvláštní vyslankyní Evropské unie pro Ukrajince v EU se pravděpodobně stane bývalá eurokomisařka Ylva Johanssonová, informoval server Politico s odvoláním na své zdroje. Johanssonová obsadí nově vytvořenou pozici, ve které bude pomáhat dohlížet na dlouhodobou strategii Evropské komise pro ukrajinské uprchlíky. Bývalá švédská ministryně Johanssonová byla eurokomisařkou pro vnitřní záležitosti v letech 2019 až 2024.
Ukrajina přijde o další území, pokud nepřijme ruské požadavky. V rozhovoru s americkým deníkem The Wall Street Journal to uvedl hlavní ruský vyjednavač a prezidentský poradce Vladimir Medinskij. Ukrajina, která se již více než tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské invazi, má ruské požadavky za ultimáta. Rozhovor americkému deníku poskytl Medinskij po druhém kole přímých ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu. Rozhovory nepřinesly žádný průlom.
Americký prezident Donald Trump se nyní staví proti vojenské akci proti Íránu, jelikož věří, že je možné dosáhnout dohody o jeho jaderném programu. Podle serveru Axios to v pondělním telefonátu řekl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Prezident Spojených států v uplynulých týdnech vojenskou akcí opakovaně hrozil. Trump od první mezinárodní dohody s Íránem odstoupil v roce 2018 za svého prvního prezidentského mandátu.
Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v dnes publikovaném rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil biblický název Judea a Samaří preferovaný izraelskou vládou.
Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij a ruský vyjednávač na jednáních s Ukrajinou v Istanbulu dnes prohlásil, že příměří válečný konflikt nevyřeší. Kreml požaduje plnohodnotné mírové uspořádání, protože v opačném případě by se podle něj později Ukrajina ocitla v NATO a západní země by zaútočily na nová ruská území dobytá na Ukrajině, což by znamenalo jadernou válkou a konec planety.
Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. V pondělí začala výměna, která bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech, uvedl na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. O zahájení výměny o několik minut dříve informovalo také ruské ministerstvo obrany, podle něhož se jedná o první část výměny dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu.
Ruská delegace vedená poradcem ruského prezidenta Vladimirem Medinským dorazí 2. června do Istanbulu na druhé kolo přímých rozhovorů s Ukrajinou, potvrdila mluvčí ruské diplomnacie Marija Zacharovová. Kyjev k jednáním požadoval dopředu ruské memorandum, to ale podle Zacharovové doveze ruská delegace až do Istanbulu. Předchozí kolo rozhovorů se konalo 16. května a skončilo dohodami o výměně zajatců v poměru „1 000 za 1 000“ a představením vize možného budoucího příměří.
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě. Trump, který v minulosti zodpovědnost za rozpoutání války dával i ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, v poslední době pozměnil rétoriku a je o poznání kritičtější k Rusku.
Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS. Moskva čeká na rychlou odpověď Ukrajiny, dříve poznamenal podle médií ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. Tento poradce ruského prezidenta Vladimira Putina vedl ruskou delegaci na prvních přímých jednáních s ukrajinskou delegací za více než tři roky, které se tento měsíc uskutečnily také v Istanbulu.
Čínské velvyslanectví v Praze vyjádřilo silné znepokojení a rozhodný nesouhlas s podle něj neopodstatněnými obviněními vůči Číně v souvislosti s kybernetickými útoky. Uvedlo to dnes na webu. České ministerstvo zahraničí dnes na webu oznámilo, že vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí ministerstva zahraničí. Na úřadu si dnes protest vyslechl velvyslanec Feng Biao.
Kybernetickou kampaň sponzorovanou Čínskou lidovou republikou a namířenou proti ministerstvu zahraničních věcí považuji za naprosto nepřijatelnou. Pro Echo24 to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Dodal, že se ven nedostaly žádné utajované dokumenty, jednalo se však o dokumenty vnitřního charakteru. Systém, který byl prolomen, již není podle Lipavského dostupný z internetu, odstaven byl vloni.
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to dnes bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social. Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu.
Nejpravděpodobnějším místem konání druhého kola přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je v současné době dle přání Rusů znovu Istanbul, který 16. května hostil první přímé jednání obou zemí po třech letech. Uvádí to ruská agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj. „Nejpravděpodobnější variantou je v tuto chvíli Istanbul. Podrobnosti by měly být oznámeny brzy,“ uvádí TASS. „Vatikán určitě nebude místem setkání, a to z řady důvodů, včetně logistických,“ cituje agentura dobře informovaný zdroj.
Ukrajina se připravuje jednání prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina. Kyjev si však přeje, aby se rozhovorů zúčastnil i americký prezident Donald Trump. Řekl to ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha během rozhovoru s novináři na kanálu My-Ukrajina. „Předpokládáme, že by se tato schůzka mohla konat v rozšířeném formátu. Velmi bychom si přáli, aby se k ní připojil prezident Trump, a vždy jsme byli důslední a trváme na tom, že Evropa musí být u stolu případných budoucích jednání,“ řekl ministr.
Před pár dny se svět ocitl na hraně další velké války, možná dokonce jaderné. Armády Indie a Pákistánu po sobě střílely ostrými, letectva sváděla vzdušné souboje, bombardovala se navzájem a Pákistán naznačoval možné použití atomových zbraní. Nejspíše to byla tato výhrůžka, která aktivizovala Spojené státy, jež se zhostily role prostředníka a podařilo se jim vyjednat příměří. Konec konfliktu to ale není ani náhodou. Současná krize začala 22. dubna, kdy islámští teroristé v Pahalgamu v indickém Kašmíru povraždili 26 lidí. K útoku se přihlásilo dosud málo známé hnutí Fronta odporu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek zpochybnil, že by se mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou mohly konat ve Vatikánu. S takovou možností podle italské premiérky Giorgie Meloniové souhlasil papež Lev XIV. Lavrov však jednání mezi pravoslavnými zeměmi na katolické půdě označil za nepříliš elegantní. Podle serveru The Moscow Times Lavrov řekl, že rusko-ukrajinská jednání ve Vatikánu jsou nereálná a že na uskutečnění takového scénáře není nutné vynakládat síly.
Rusko bude připraveno předložit Ukrajině návrh dokumentu o urovnání konfliktu, jakmile bude dokončena výměna válečných zajatců, řekl dnes ruské agentuře TASS ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Jakmile bude dokončena výměna válečných zajatců, budeme do této doby připraveni předat ukrajinské straně návrh takového dokumentu, který nyní ruská strana dokončuje,“ uvedl šéf ruské diplomacie. Celkově si obě strany mají vyměnit 1000 za 1000 zajatců.
Další přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by se mohla konat v řádu týdnů. A to v polovině června ve Vatikánu. Už v den, kdy probíhala jednání mezi oběma zeměmi v Istanbulu, to navrhl nový papež Lev XIV. Podle zdrojů The Wall Street Journal o novém setkání mluvil americký prezident Donald Trump s evropskými protějšky v minulých dnech. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, později uvedl, že další jednání by se mohly konat také ve Švýcarsku nebo opět v Turecku.
„Všichni zatajili dech,“ píše německý deník Bild o nedávném tajném telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Během hovoru, který se uskutečnil po Trumpově rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Trump oznámil, že USA už budou mimo hru, protože Rusko a Ukrajina budou nyní vyjednávat přímo. Podle informací Bildu byl telefonát dramatičtější, než se dříve myslelo.
Podle Kremlu zatím nebylo rozhodnuto o místu konání rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mluvčí Dmitrij Peskov takto reagoval na dotaz, zda by je mohl hostit Vatikán. Peskov podle agentury AFP rovněž popřel, že by Rusko jednání o řešení konfliktu protahovalo. Ukrajina se brání ruské útočné válce od února 2022. Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že "by bylo skvělé", kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu.
Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu. Merz se o nynějším hledání cesty k diplomatickému řešení konfliktu vyjádřil skepticky, nicméně jistou naději dal najevo v souvislosti s návrhem papeže Lva XIV., který nabídl Vatikán jako dějiště mírových jednání.
Po pondělním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se zdá, že prezident USA výrazně změnil postoj k Rusku. Trump po rozhovoru s Putinem kontaktoval několik evropských lídrů a naznačil jim změnu dosavadní americké politiky vůči Moskvě. Největší rozruch tím podle deníku Bild způsobil v Berlíně. „Trump šokoval kancléře Friedricha Merze brutální obratem v postoji k Rusku,“ píše deník.
Izraelská diplomacie ostře odmítla kritiku ze strany Evropské unie, která v úterý oznámila, že v souvislosti s katastrofální situací v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody s Izraelem, a označila ji za naprosté nepochopení složité situace. "Zcela odmítáme směr, kterým se toto prohlášení ubírá a který odráží naprosté nepochopení složité reality, s níž se Izrael potýká," uvedl v úterý večer na síti X mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein.
Po měsících marného tlaku a veřejných výzev k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou Donald Trump podle světových médií mnohem intenzivněji než dosud naznačil, že by mohl od mírových rozhovorů také ustoupit. Přestože po telefonátu s Vladimirem Putinem oznámil zahájení jednání o příměří, zároveň později přiznal, že má v hlavě svou „červenou linii“, již však odmítl blíže specifikovat.
Schůzka mezi ukrajinskými a ruskými vyjednávacími týmy, první po více než třech letech, dopadla podle očekávání – nijak. Kromě dohody o výměně tisícovky válečných zajatců nepřinesl Istanbul žádné hmatatelné výsledky. Vlastně to není nijak překvapivé – nešlo totiž tolik o negociace o ukončení krvavé války, ale hlavně o divadlo pro amerického prezidenta. Donald Trump si zřejmě opravdu přeje ukončit válku na Ukrajině a je frustrovaný z toho, že se mu to nedaří. Kyjev i Moskva si uvědomují, že pokud se jim podaří přesměrovat americký hněv na protivníka, mohly by získat zásadní výhodu.
Rusko v současných vyjednáváních pouze hraje o čas, aby mohlo pokračovat v agresi proti Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval k zesílení tlaku na Moskvu prostřednictvím dalších západních sankcí. Americký prezident Donald Trump po pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem řekl, že Moskva a Kyjev okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a konci války. Zelenskyj, který nabízí okamžité bezpodmínečné příměří, v reakci hovořil o schůzce lídrů obou zemí a západních velmocí.
Česká diplomacie řeší případ Čecha, který před časem odcestoval do Ruska, kde nastoupil do armády, a nyní se dožaduje pomoci českých úřadů. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Úřad dnes zopakoval své dlouhodobé důrazné varování před cestami do Ruska a vyzval české občany k opuštění země. V daném případě bude postupovat v souladu s českými zákony a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích. Ruské vojenské agresi se více než tři roky brání Ukrajina.
