Daniel Kaiser - redaktor a komentátor

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, Prezident, vyšel také v Pasece roku 2014. V překladu kniha vyšla v Kyjevě a ve Vídni.

Články autora

Klaus, velký český samotář

V pátek 19. června oslaví 85. narozeniny jeden ze zakladatelů moderního českého státu Václav Klaus. Pojali jsme to jako příležitost promluvit o Klausově dvojjediném významu politika a intelektuála, který do veřejného prostoru dodnes rád vstupuje s provokativními, někdy prorockými názory. Pozvání do Salonu Echa přijali dva ekonomové: letitý Klausův spolupracovník Dušan Tříska a Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér centrální banky a posléze generální ředitel České spořitelny. Sestavu doplňují dva Klausovi kolegové a občas oponenti v politice, Petr Nečas a Milan Uhde.

Co mají Albánci proti Ivance T.?

Andrej Babiš má Čapí hnízdo, rodina Donalda Trumpa asi bude mít svoje Plameňácké hnízdo. Vznikne v Albánii přeměnou ostrova Sazan a přilehlého pobřeží. Déle než týden se teď proti developerským plánům v hlavním městě Tiraně protestuje, část demonstrantů se dokonce přepravila na ostrov, zahnala na útěk privátní ochranku a rozbíjela okna u stavařských kójí. Sazan, ostrov se subtropickým klimatem a flórou na předělu Jaderského a Jónského moře, sloužil za komunistů jako vojenský opěrný bod.

Opozice chtěla, aby si Babiš v Bruselu lehl naznak

Poslední týden běží další kolo přetahované o to, jestli střet zájmů českého premiéra umožňuje, aby byly Agrofertu vypláceny dotace z EU. Do toho včera Deník N přinesl zajímavou zprávu: úředníci Evropské komise na dotaz českého Státního zemědělského intervenčního fondu zúžili svou hrozbu, že dotace pro Agrofert českému státu neproplatí. Prý se ta hrozba netýká tzv. nárokových dotací. Pokud je to tak, jsme svědky dnes pozapomenuté férovosti v politice anebo se tu vynořuje velký kompromis.

Ukrajina má problém s neonacismem

Poslední dobou se zprávy z Východu nesou v mírně optimistickém duchu: ukrajinská armáda díky pokroku v zacházení s drony zastavila postup Rusů; z fronty se i na ruské straně konečně stává zóna smrti; ukrajinské drony pronikají hluboko do vnitrozemí agresora a poškozují jeho vojenskou a energetickou infrastrukturu. Málokdo sice ještě fantazíruje o tom, že by se podařilo vytlačit Rusko z Donbasu nebo Krymu, ale jakousi obří útěchou má být konstatování, že Ukrajina se během války stala vojenskou velmocí a že tuto kvalitu jí ani po válce už nikdo nevezme.

Uršula ty větrníky na Vysočině prostě chce

Jestli tažení za obnovitelné zdroje energií (OZE) může u české veřejnosti spektakulárně narazit, narazí o stachanovsko-gargantuovský plán výstavby obřích větrníků. Stavět se má, jak už se dnes obecně ví, v takzvaných akceleračních zónách. Smysl zón spočívá v tom, že v nich odpadá zdlouhavé povolovací řízení. Bitva svedená o rozsah a konkrétní umístění zón se v těchto týdnech chýlí ke konci. Evropská komise se brutálními výhrůžkami už skoro postarala o vítězství zelené lobby.

Středoevropské peníze ať zůstanou ve střední Evropě

Konference Globsec minulý týden přivezla do Prahy jednoho hosta, který se dosti vymykal – nejen názory na současnou politiku či evropskou integraci, ale i svým dosavadním životem. Ač je s 57 roky věku na poměry Evropských rad pořád ještě mladý, zažil Mateusz Morawiecki, premiér Polska v letech 2017–2023, svým způsobem víc než všichni jeho kolegové ze summitů. Jako syn nejhledanějšího předáka polské protikomunistické opozice v 80. letech byl už jako nezletilý vystaven tvrdým výslechům, bití, dokonce výhrůžkám smrtí.

Ano, generál Řehka nedržel ani hubu, ani krok

Včera sněmovní výbor pro obranu jednomyslně podpořil nominaci Miroslava Hlaváče do čela generálního štábu armády. Při té příležitosti se odehrála zajímavá politická výměna mezi dvěma členy výboru. Zatímco vládní poslanec Jindřich Rajchl generála Hlaváče vyzval, aby politickou komunikaci nechal na ministrovi (jímž je shodou okolností nominant „jeho“ SPD), opoziční Jan Bartošek kontroval, že náčelník generálního štábu má mít na zřeteli především zájmy armády: „Nemyslím si, že je tu od toho, aby držel hubu a krok.“

Merz ve slepé uličce

Od katastrofálního 20. století obohacuje němčina ostatní jazyky téměř výlučně slovy negativně zabarvenými: Angst, Hassliebe, Schadenfreude, GAU, o nacistické terminologii nemluvě. Dnešní Německo by mohlo přispět termínem Sackgasse, což je slepá ulička. Kancléř Friedrich Merz se ocitl ve slepé uličce ve smyslu hospodářském, mezinárodním a především politickém. Stačil mu k tomu rok, jedna čtvrtina mandátu.

Dva miliony korun na Milion chvilek

Změna, rozuměj rozvolnění, rozpočtových pravidel schválená minulý týden ve sněmovně nám připomíná, jak naléhavě republika potřebuje seriózní opozici. Ale ti výraznější poslanci opozičního tábora jsou zpravidla obtěžkáni dědictvím minulé vlády, která v některých směrech na peníze opravdu nehleděla. Příkladem jsou subvence nevládnímu sektoru, aktivistům, tomu, čemu můžeme říkat politické předpolí progresivního tábora. Na světlo teď vyplavala téměř dvoumilionová podpora, jíž za Fialovy vlády dostaly od Státního fondu audiovize Chvilky naděje o předácích Milionu chvilek pro demokracii, film natočený aktivisty pro aktivisty.

Kýč v Brně

První sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky je politicky vzato přehlídkou ztraceného času. V tom mají pravdu opoziční strany a v tom byla pochopitelná jejich neúčast na mimořádné schůzi sněmovny. Plodnější by byla rozprava o změně rozpočtových pravidel, kdy nakonec opozičním poslancům nebylo vyhrazeno dost času na to, aby přednesli všechny svoje argumenty. Zajímavější by byla i rozprava o akceleračních zónách pro větrníky, kde se rýsuje tichá koalice mezi bývalou vládou, která nám karambol s XXL větrníky přichystala, a na evropské dotace zaměřeným hnutím ANO.

První linie obrany proti větrníkům se hroutí

Veřejné slyšení k akceleračním zónám v pátek v Praze názorně předvedlo, že výstavba obřích větrníků (a v menší míře ještě i solárních plantáží) je výbušné, navýsost politické téma. Pokud člověku mají nedaleko od obce, a vůbec na dohled vyrůst až 250metrová monstra, musí být obecně lhostejný nebo ideologicky uvědomělý, aby to přijal bez odporu. Fialova vláda akcelerační zóny připravovala uvědoměle, doslova v posledních týdnech své činnosti sama iniciativně navýšila cílovou hodnotu výkonu větrníků v akceleračních zónách z 2,5 GW očekávaných Evropskou komisí na 3 GW.

Chtěli přeskupit síly ve světě. A možná se jim to povedlo

Válka v Perském zálivu se nejdřív proměnila v dvojitou blokádu Hormuzského průlivu a tento stav trvá bez několika dní už čtvrt roku. Světová ekonomika ji zatím vydýchává, ale s každým týdnem patu v Hormuzu roste v ekonomice napětí a náklady pro výrobce. Z čerstvých statistik například víme, že letos v dubnu českým průmyslníkům vzrostly náklady nejvíc od (inflačního) dubna 2022. Gilles Kepel patří mezi přední znalce Blízkého východu na Západě už desítky let a je to patrně akumulovaná zkušenost, která ho vede k pokusu zasadit dnešní konfrontaci v Perském zálivu do širších souvislostí.

Hantapanika

Nová pětiletka, nový zabiják, hantavirus. Kolem hantavirů je menší panika, ve srovnání s covidem-19 před šesti lety zatím slabá. Ale v některých detailech jako by se první fáze pandemie 2020 obtiskla do současnosti. Tehdy na výletní loď Diamond Princess v rané fázi propukla infekce covidu a loď byla na moři uvržena do karantény, a stala se tak nedobrovolně jakousi laboratoří covidu. Tentokrát se výletní loď, na níž řádí neznámý virus, jmenuje MV Hondius a hraje ještě centrálnější roli, jakési místo zrodu nové hrozby.

Shoříme později

Máme dobrou zprávu z klimatologické fronty: po letech stupňovaného pesimismu a apokalyptických scénářů, jejichž doslovné chápání ztělesnili Greta Thunbergová a hnutí teenagerů Pátky pro budoucnost, přichází obrat. Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (IPCC) přestane pracovat s nejčernějšími scénáři. Apokalypsa je v odlivu. IPCC připravuje a každých šest let vydává takzvanou hodnotící zprávu. Zatím jich vyšlo šest, sedmá se bude zveřejňovat po kapitolách postupně od léta 2028. Minulé zprávy nabízely vždycky vějíř scénářů vývoje teplot do roku 2100.

Před Babišem se otevírá velká příležitost

České hospodářství si můžeme mimo jiné představit jako plavidlo, které se ocitá v několika prudkých vírech najednou. Jedním je klimatická politika EU, která na tak průmyslovou zemi jako Česká republika dopadá nadprůměrně. Druhým silným proudem bude umělá inteligence, třetím válka na Blízkém východě. Hospodářská komora ČR minulý týden dala tři další roky mandátu stávajícímu prezidentu Zdeňku Zajíčkovi. Ten je členem ODS – a současně nachází slova chvály pro některé snahy Babišova kabinetu.

Dřevo hoří

Co udělá ministerstvo životního prostředí, na němž údajně řádí vykonavatel Macinkovy a Turkovy vůle Igor Červený? Pravda je taková, že ministr Červený, člověk bez exekutivní zkušenosti a samozřejmě bez znalosti úřadu, na něm dosud udělal mnohem menší průvan, než by se mohlo čekat. Jedním z hříchů Babišovy vlády předestřených nedávno Milionem chvilek demonstrantům na Letné byly útoky na správy národních parků. Útoků se má dopouštět motoristické ministerstvo životního prostředí, které škrtá v rozpočtech parků a šikanuje zaměstnance-odborníky.

Orbán jako prostředek k zastrašení Babiše

Kdo se divil neobyčejnému zájmu, který před dvěma týdny budily parlamentní volby v Maďarsku, dostal včera jeden důvod, proč musí Maďarsko zajímat i nás. Nový premiér Péter Magyar se byl představit v Bruselu, hlavním bodem programu byl pochopitelně termín u prezidentky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Deklarovaným cílem Magyara je rozmrazit větší část zmražených dotací pro Maďarsko. Ze 17 miliard eur jde v této chvíli o deset miliard.

Babiš u České televize cukne

Chystá se Babišova vláda ochočit Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo), tím ohrozit svobodu projevu a v konečném důsledku demokracii? Nebo je avizovaný přechod financování z beder veřejnosti a firem na státní rozpočet standardní evropská praktika, notabene když ji dvě ze tří vládních stran měly v programu?

Ne Posselt, to Pavel zpochybňuje českou státnost

Zpochybnění české suverenity se neodehrává v Brně, ale v Praze na Hradčanech. Za měsíc se v moravské metropoli bude odehrávat nebo už dobíhat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který už teď budí zčásti vášnivý nesouhlas, což jistě svolavatelé a hostitelé z brněnské scény nevládek (Meeting Brno) s vděčností evidují. Na druhou stranu Bernd Posselt už dávno nedisponuje žádnou politickou silou, po rozšíření EU ztratili organizovaní vyhnanci na svou vlast-macechu jakoukoli mocenskou páku.

Orbán kousal do evropské ruky, která ho krmila

Největší událostí letošního roku v Evropě je zatím historická porážka Viktora Orbána. V Maďarsku vládl po šestnáct let bez přestávky. Začínal jako adoptivní politické dítě Helmuta Kohla, aby se časem pro křesťanskodemokratický „pravý“ střed stal šifrou všeho, co se v politice děje špatného. Paula Lendvaie můžeme bez nadsázky řadit k tvůrcům Orbánovy image na Západě. Rozhovor je pokusem ponořit se do prostoru, který dosluhujícího maďarského premiéra upřímně považoval za ústřední hrozbu pro (liberální) demokracii západního světa.

Občanku

Před dvěma měsíci českou politikou prosvištělo téma zákazu sociálních sítí pro děti, zatím zkusmo a bez jasné dělicí čáry. Ale teď by se to téma mohlo vrátit s větší silou. Minulý týden prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila spuštění aplikace, která na internetu zkontroluje váš věk: „Naše evropská aplikace překonala poslední technické překážky a už brzy bude občankám a občanům k dispozici.“ V představách von der Leyenové má být novinka uživatelsky přívětivá. Stáhnete si bezplatně (!) aplikaci, zadáte věk a na důkaz, že nelžete, naskenujete občanský průkaz nebo cestovní pas.

Místo kanonů benzin

Viktor Orbán prohrál volby a Volodymyr Zelenskyj najednou umí opravit ropovod Družba, který nešlo opravit od 28. ledna, takže na Slovensko a do Maďarska netekla ruská ropa. Mohla by začít téct už dnes a to je z energetiky jediná dobrá zpráva těchto dní. Protože páteční optimismus ohledně dohody USA–Írán byl o víkendu popřen událostmi, Hormuzský průliv je znovu uzavřen a neděle byl první den, kdy průlivem neprojel ani tanker. Za 50 dní války poprvé. Dosud od začátku války byl provoz na sice minimální, ale nenulové úrovni. V neděli byl Hormuzský průliv neprodyšně uzavřen vůbec poprvé v historii.

Hádej, kdo nepřijde na večeři

Vyblokování Petra Pavla z účasti na summitu NATO, který se koná počátkem července v turecké Ankaře, je: frackovství, nevychovanost, malost. Rámují to tímto slovníkem opoziční politici a s nimi veřejný prostor. Ministr zahraničí Petr Macinka, motor protiprezidentského postoje ve vládě, je mstivý. Zapomínají nám připomenout, za co se tak asi ten Macinka mstí. A tady musíme my doplnit, že v užším smyslu se mstí za sebe a za Filipa Turka, v širším smyslu za naši ústavu, kterou prezident vetem Turka jasně porušil.

Kupka vidí totalitu

Exemplární případ toho, jak nedělat opoziční práci, poskytuje kauza cenzury prezidenta ministerstvem obrany. V pondělí deník Aktuálně přišel se zprávou, že tiskové oddělení generálního štábu armády si natočilo videorozhovor s Petrem Pavlem, načež jej ministerstvo vojákům zakázalo uveřejnit. Martin Kupka, předseda ODS a implicitně jaksi i lídr opozice, reaguje i na dnešní dobu hystericky: „Jde o cenzuru v nejtvrdší podobě. Tenhle postup má jasnou logiku. Co se nehodí, to se zastaví. Co se nehodí, to se umlčí. Metody, které se Andrej Babiš nebo Oto Klempíř učili u StB, se dnes vracejí v plné síle.“

Není Magyar jako Maďar

Drtivá porážka pro Viktora Orbána z rukou jeho vyzyvatele Pétera Magyara nebyla až tak drtivá, pokud se díváme na procenta: oproti 52 procentům pro vítěze voleb, Pétera Magyara a stranu Tisza, urval pořád slušných 39 procent, s šesti procenty krajně pravicové strany Naše vlast to dává 45 procent hlasů. Jistěže co se počítá, jsou poslanecké mandáty. A díky Orbánem prosazeným úpravám zpřed patnácti let systém zvýhodňuje silnější stranu, tím, že mírná většina ze 199 poslanců je volena přímo, i kdyby každý jeden z nich dostal třeba dvacet procent a pořád by byl první na pásce.

Viktor Orbán jako objekt přeshraniční nenávisti

Budapešť má po dlouhých šestnácti letech nového vládce. Péter Magyar sice Viktora Orbána neporazil až tak drtivě, jak by se mohlo zdát z českého zpravodajství, ale jednoznačné vítězství to bylo. Na procenta 52: 45 (39+6) a na mandáty 138:61, Magyar tedy může měnit ústavu. Chtěl by do ní vepsat limit dvou premiérských období pro jednoho člověka, tak aby Orbán už ani teoreticky neměl šanci se vrátit. Uplatňovat tento limit retroaktivně by asi bylo protiústavní, ale Magyar hned v prvním vystoupení po volbách zastrašoval předsedu Ústavního soudu.

Pavlovo ego na cestách

Ze souboje Pavel–Turek, který čtvrt roku poutal skoro veškerou pozornost a emoce zájemců o veřejné dění, vyšel silnější prezident. Dnes se ukazuje, že si z něj oba aktéři odnesli podobné poranění: oba tráví nemalou část své energie tím, aby cestovali tam, kde by normálně bylo jejich místo, nebýt jejich trapné války. Filip Turek potřebuje tu a tam zajet na Radu ministrů životního prostředí a předem se zjišťuje, jestli tam zrovna bude na programu nějaké hlasování a jestli by v něm kdyžtak vládní zmocněnec mohl hlasovat. Situace, kdy má reprezentant České republiky v tak důležitém grémiu nesamozřejmé postavení, není dlouhodobě udržitelná.

Zapomeňte na vojína Ryana

Perská civilizace v noci z úterka na středu nepřestala existovat, jak Donald Trump den předtím vyhrožoval. I když ale slova nenásledovaly činy, něco se změnilo, a to i pro českou politiku. Až se jednou bude hledat moment, kdy začal umírat český atlantismus, možná padne volba na Velikonoční pondělí 2026. Trump svůj post formuloval tak, že se z něho dala vyčíst hrozba použitím zbraní hromadného ničení, patrně jaderných. V Chartě OSN je i vyhrožování násilím – v tomto případě útoky na civilní infrastrukturu, což patří mezi válečné zločiny – zahrnuto mezi porušení mezinárodního práva.

Kavčí hory, docela malá barikáda

Politicky uvědomělejší části vlády – většinou rozmístěné v menších a ještě menších koaličních stranách, ale pár uvědomělých je i v ANO – považují za jeden ze stěžejních úkolů omezení „hlubokého státu“. Česká verze deep state podle nich není usazena jen v ústředním státním aparátu, ne, jeho součástí jsou i veřejnoprávní média. A nejpřesněji řečeno redakce zpravodajství a publicistiky. V obou prostředích se dá propouštět. Jak na Úřadu vlády, tak na ministerstvech spravedlnosti nebo životního prostředí, abychom jmenovali dvě pod politicky uvědomělejšími ministry, se ideologická agenda skutečně redukuje a s ní i její nositelé.

Jsme na pokraji energetického lockdownu

Už jen dva týdny nás dělí od parlamentních voleb v Maďarsku, kde politický hegemon Viktor Orbán po 16 letech nepřetržité vlády čelí nejvážnějšímu vyzývateli, jakého dosud měl. Je jím bývalý politický souputník Péter Magyar se svou stranou Tisza. Současně do předvolební kampaně v Maďarsku dramaticky prosakuje válka USA a Izraele proti Íránu. Riziko energetického šoku pro střední Evropu, ale nejenom pro ni, ukazuje bláhovost sázky na fosilní paliva, říkají jedni. Druzí tvrdí, že sankce proti Rusku už teď nejsou udržitelné.

Starší články