Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Vyšší bere. A kdo je vyšší?

Jako kdyby nestačilo, čeho všeho jsme byli svědky v prvním čtvrtletí roku 2020. Od pátého května je v Evropě kromě hospodářské prosperity, z níž kousek odlamuje každý den v karanténě, zpochybněn i směr evropské integrace. Tedy ne že by rozsudek německého Spolkového ústavního soudu nařizoval spolkové vládě opustit eurozónu, natož Evropskou unii. Ovšem pokud filozofii rozsudku domyslíme do konce, buď skončí evropská integrace v dosavadní podobě, anebo budou z omylu vyvedeni ti, kdo věří na platnost ústavního pořádku v členských zemích EU.

Ikaros Policie ČR

O tom, že Robert Šlachta uvažuje o návratu do veřejného života a že jakýmsi předstupněm bude kniha, se mluvilo několik měsíců. Autorem se měl stát redaktor Respektu a dlouholetý specialista na policii Jaroslav Spurný. Ten před dvěma lety vydal knižní rozhovor s Karlem Randákem, vůči bývalému řediteli rozvědky neobvykle vstřícný. Se Šlachtou nakonec jeho knihu napsal další novinář s bezpečnostní specializací, Josef Klíma. Přístup k hlavnímu hrdinovi zůstal i tady nekritický.

Nejsem magor, který by o sobě nezapochyboval

Robert Šlachta (48) je bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a velitel razie na Úřadu vlády, která smetla premiéra Petra Nečase a jeho kabinet, avšak nezachytila tam žádný organizovaný zločin. Dnes tvrdí, že poměry v české politice se od roku 2013 bohužel nezlepšily. Před třemi týdny s ním vyšel knižní rozhovor, který má našlápnuto stát se bestsellerem. Dá se ale zájem veřejnosti překlopit do politického angažmá?

Ministryně financí jsou taky lidi

Alena Schillerová se ocitla v trapné situaci, do níž si pomohla sama, rozpaky ale budí i potřeba ji v tom ponižujícím postavení držet a pořádně vyválet. Řeč tu je samozřejmě o její angličtině.

Vědí bílé feministky o muslimkách víc než já?

Rozhovor se Seyran Atesovou, Berlíňankou, Kurdkou, Turkyní, bojovnicí za lidská práva v tom původním slova smyslu, vznikl v březnu, těsně před začátkem omezení a karantén. V redakci jsme ho odkládali, koronavirus a následné vypnutí života byly v tu chvíli naléhavější. Ale po nějaké době se vrací chuť prokládat koronavirus jinými tématy a hlavně představovat lidi, kteří se ve svém životě dokázali postavit velmi konkrétním rizikům a překonat skutečnou nepřízeň osudu.

Vládní epidemiologové na ústupu

Je vcelku lhostejné, že ještě v neděli vládní epidemiolog Rastislav Maďar oznamoval, že ministerstvo zdravotnictví jde na pondělní schůzi vlády s doporučením zachovat povinnost roušek aspoň do půlky června. A že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch včera tvrdil, že jeho ministerstvo navrhlo vládě konec roušek už k 25. květnu.

Odkud jsme měli brát oponenty, když zarytě mlčeli?

Diskusi o působení velkých televizí za koronavirové pandemie a speciálně České televize otevřel ve velkém stylu senátor Jan Horník (STAN). Místopředseda horní komory poslal otevřený dopis generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi s výzvou, aby už přestala se svou pandemickou obsesí a věnovala se i jiným tématům: „Strašení občanů Covidem-19 musí neprodleně skončit, aby nebyly u občanů mnohdy neodůvodnitelně navozovány pocity úzkosti.“ Ještě explicitnější byl Horníkův senátní kolega Jan Žaloudík (viz rozhovor s ním v tomto čísle od s. 16): „Česká televize se totálně zbláznila.“ Zbláznila se skutečně, přispěla svým naléhavým, někdo by řekl poplašným zpravodajstvím k uvalení karantény, která je v České republice tvrdší než u sousedů?

Kdo oplodňuje Hamáčka? S profesorem Žaloudíkem bez obalu o politice, zdravotnictví a koronaviru

Nejvýřečnějším hlasem opozice vůči dalšímu prodlužování vládní karantény se překvapivě stal senátor a bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Jan Žaloudík. Překvapivě proto, že v horní komoře sedí za ČSSD, kterou vede největší karanténista Jan Hamáček. Jak se to rýmuje, kdo dnes vlastně republiku řídí? A jaké vrstvy bláznovství, a kde všude je během epidemie Žaloudík spatřuje?

Švédové nemají potřebu se s někým zvenčí poměřovat

Švédsko se během koronavirové krize dostalo do středu mezinárodní pozornosti. Pro svůj poměrně liberální postup, který je formulovaný státním epidemiologem Andersem Tegnellem a politicky zaštítěný premiérem Stephanem Löfvenem, bývá často kritizováno. O popis situace na místě a o pomoc s pochopením přístupu švédského státu k nemoci COVID-19 požádal Týdeník Echo velvyslance České republiky ve Švédském království Jiřího Šitlera. Velvyslanec Šitler je matadorem naší diplomacie, ve Stockholmu letos v létě završí čtyři roky.

Švédsko: maják pořád svítí

Švédský amatérský fotbal zažívá nápor zájmu od sázkařů napříč celým Západem. Totéž první fotbalová liga v Bělorusku – jsou to dvě země v Evropě, které se vymykají obecnému trendu za koronakrize a neuvalily na své obyvatelstvo karanténu. Lukašenkovo Bělorusko nemá dobrou pověst a jeho zdravotním statistikám by nikdo nevěřil. Švédsko je pro příznivce karantény mnohem tvrdší oříšek. Jako stát, který se snaží jít světu příkladem jak v objemu rozvojové pomoci, tak velkorysou azylovou politikou, je země tří korun miláčkem velkých světových, zpravidla levicových médií.

Prof. Prymula se nechal otestovat, nouzový stav končí

Před týdnem tu v jiném ironickém titulku stálo hodnocení postoje české vlády a jejích epidemiologů: Národe, svou vládu jsi zklamal. Ten minulý komentář si utahoval z reakcí ministra vnitra a hlavního epidemiologa na průběh svátků velikonočních. Lidé se podle údajů, které vládcům přišly z terénu, totiž chovali nezodpovědně. Roman Prymula tehdy s pesimistickým viděním světa, které je mu zřejmě vlastní, prorokoval, že do týdne se statistiky koronaviru v České republice opět zhorší – a s nimi se zhorší i přístup vlády k osobním svobodám občanů.

Národe, svou vládu jsi zklamal

Proč ten zvrat v našich vyhlídkách, nevíme. Nikdo nic nikomu nevysvětluje. Česká republika se přeměnila v jakousi obří základní školu, kde je klasifikace stanovena naprosto svévolně. Z osazenstva ji nezná nikdo, snad s výjimkou učitelského sboru.

Blíží se digitální detox

Když před téměř šesti lety vznikalo Echo, přinesli jsme v prvním vydání profilový rozhovor s profesorem psychiatrie Manfredem Spitzerem. Svým způsobem to byla drzost, neboť rozhovor s autorem bestselleru Digitální demence byl zveřejněn ve fázi, kdy Echo ještě nevycházelo na papíře, pouze digitálně. Přísně vzato není Spitzer autorem termínu digitální demence, „jen“ jeho popularizátorem. Sousloví vzniklo kolem roku 2007 v Jižní Koreji, kde neurologové vypozorovali ztrátu smyslu pro orientaci u řidičů používajících v autě navigaci. Spitzer ve stejnojmenné knize (vyšla i česky roku 2014 péčí nakladatelství Host) bil na poplach před vysedáváním u počítače. Zvlášť varoval před působením smartphonů, počítačových her a světa internetu na malé děti. U těch prý může excesivní používání digitálních technologií způsobit nezvratné škody na mozku.

Vážně jsme uvažovali, že navrhneme otevřít všechno

České hospodářství má za sebou měsíc umrtvení, které mu vláda naordinovala v rámci svého boje s koronavirem. Co se v ekonomice reálně děje? Jak dlouho může přežít takový experiment? A jak firmám, jimž předtím vypnul trh, český kabinet pomáhá? V Salonu Týdeníku Echo se na dálku sešli náměstkyně ministra průmyslu Silvana Jirotková, pod niž na ministerstvu spadá sekce hospodářské politiky a podnikání, hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková a ekonom z Value Added Karel Kříž.

Babiš není hluchý

Podle některých náznaků z posledních dní i strůjci české karantény vidí, jak těžký nástroj vzali do ruky a že s ním napáchali i podstatné škody. Zajímavý je v tomto ohledu rozhovor s náměstkem Romanem Prymulou, který v neděli 5. dubna zveřejnila DVTV. Prymula je výslovně tázán, jestli zvolená opatření nebyla až moc přísná, a neodpovídá: Ne, v žádném případě, co vás nemá. Prymulovi slouží ke cti, že když mění názor, přizná to. Teď nově se kloní k tomu, že plošnou karanténu nelze dlouho udržet, že tzv. chytrá karanténa není všelék, takže z nezbytí směřujeme k jistému promoření populace virem.

Se Švédskem stojíme a padáme

I kdyby česká karanténa skončila zítra, je zřejmé, že hospodářské a sociální škody budou nemalé. Diskuse o tom, jestli karanténa byla přiměřená, nebo nepřiměřeně přísná, nás nemine. Ale prymulovci budou mít systémovou výhodu. Pokud bychom v republice i přes přijatá opatření registrovali stovky, ne-li tisíce „mrtvých s koronavirem“, mohou a budou tvrdit, že nebýt jejich drastické kúry, mrtvých by byly tisíce a desetitisíce. Pokud, doufejme, bude mrtvých méně, vláda, natož epidemiologové Prymulova typu, nikdy nepřipustí, že třeba tento koronavirus ve skutečnosti nebyl takový zabiják, jak se zdálo v době uvalení karantény. Bude to vždycky jen díky tomu, jak byli nesmlouvaví.

Starší články