Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Koncesionářské poplatky jako symbol zpupnosti vlády

Novým důkazem neobratnosti české vlády je kontrapunkt mezi dvěma událostmi, jež se obě odehrály na přelomu června a července. Na sítích předseda vlády Petr Fiala jako důkaz starosti vlády o komfort a čas občanů vážně prodává možnost, aby si řidič o nový řidičský průkaz žádal on-line. To jde od včerejška. Řidič se tak vyhne frontě na úřadu a za 100 korun nový průkaz dostane do výdejního místa, dokonce si to místo může vybrat. Po možnosti netahat se po republice s občankou (můžete si ji stáhnout do telefonu!) jsme dosáhli dalšího milníku na cestě k digitalizaci.

Vyšší daně, víc zbraní

Na rozdíl od zpěčujícího se Španělska a ovšem i Slovenska byla Česká republika pro všemi deseti. Na summitu se závazkem souhlasil prezident, armádní generál v. v. Petr Pavel po dohodě s premiérem. Ale málokdo z vládní koalice zatím prozradil, z čeho by se ty obří výdaje měly zaplatit, respektive kompenzovat. Výjimkou mezi tajemnými politiky koalice v tomto ohledu je poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. S ním přišli do Salonu Echa debatovat poslanec ANO Patrik Nacher a sociolog a ředitel agentury PAQ Research Daniel Prokop.

Po atentátu teror i naprosto moderní propaganda

Zdálo by se, že k atentátu na Reinharda Heydricha a následné heydrichiádě se už nic nedá zjistit. Archivář Vojtěch Šustek předkládá obsáhlou studii Atentát na Heydricha a následný teror proti Čechům, která nás vyvede z omylu. Málokdy čteme o historické události takovou až mikroskopickou rekonstrukci. I dnešního čtenáře, který ani nemusí mít speciální zájem o druhou světovou válku či odboj, zaujme detailní líčení akce proti Heydrichovi 27. května 1942 a následného teroru nebo německé propagandy a psychologické ofenzivy, jimž byl český národ během tří týdnů po atentátu vystaven.

Očkované Češky rodí míň, už to máme vědecky

Při diskusích o příčinách strmého propadu porodnosti v České republice – za tři roky už o 35 procent – nejvýbušnější chvíle nastává, když formulujete hypotézu o tom, že propad může souviset s vakcínou proti covidu-19. Ženám v plodném věku byla tato vakcína zpřístupněna začátkem léta 2021, přičemž nápadný pokles porodnosti začíná o tři čtvrtě roku později – v prvním, a ještě výrazněji ve druhém čtvrtletí roku 2022. Debata o této pozoruhodné korelaci se u nás vede zdráhavě a neochotně. Nejčastější bývají dva protiargumenty.

Nerušit, zbrojíme

Vypadá to neodvratně a fatálně. Ve dnech 24. a 25. června se v Haagu sešly hlavy států Severoatlantické aliance na svém pravidelném summitu. Ten letošní aspiruje na to, aby vešel do dějin jako summit historický. Byl na něm totiž přijat „historický“ závazek masivně navýšit státní výdaje na zbrojení. Dosud platil předchozí, zatím poslední „historický“ závazek dvou procent HDP, přijatý závazně na summitu ve Walesu roku 2014. Česká republika, jak známo, závazku dvou procent dlouho nedostávala, poprvé od doby jeho přijetí se jí podařilo dostat se na dvě procenta loni.

Konečně akce proti povolenkám

Petr Fiala včera strčil klacek do soukolí klimatického tažení Evropské unie. Na místě činu, v Bruselu, představil tzv. non-paper, jehož cílem je otupit systém emisních povolenek ETS 2, ještě než 1. ledna 2027 vejdou v platnost. Jsou to jak známo povolenky pro domácnosti, tedy na emise z vytápění bytů a z pohonných hmot, de facto dvě spotřební daně tam, kde je dosud nulová sazba. Česká strana návrhu pracovně říká zastropování ceny povolenky, čehož by se ale nedosahovalo administrativním stropem pro cenu, ale vrháním nových povolenek, které bude mít Evropská komise v rezervě.

Najde Babiš inspiraci ve Španělsku?

Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.

Kvůli povolenkám půjdeme s Bruselem i do tvrdého střetu. To je slib

Čtvrt roku před volbami nemá jejich favorit ještě hotový program. Minulý týden však Andrej Babiš ve videu některé sliby programu ANO přece jen odkryl. Týkají se energetiky – ceny energií chce tlačit dolů – a státních výdajů pro profesní skupiny, které chce naopak navyšovat. Řízením ekonomické politiky by byl v hypotetické Babišově vládě pověřen místopředseda ANO Karel Havlíček.

A nejde se Evropské komisi na povolenky prostě vykašlat?

Skutečným tématem pro českou volební kampaň nejsou bitcoiny, ale emisní povolenky na osobní dopravu a vytápění. Mají zkratku ETS 2, platit začnou od roku 2027, od minulého měsíce se s nimi obchoduje na finančních trzích a cena za povolenku se vyšplhala k 80 eurům za tunu emisí. Agentura Bloomberg, která je spíš ještě zdrženlivá, odhaduje, že do roku 2030 zdraží ETS 2 až ke 150 eurům za tunu a tímto zcela politickým krokem pak bude vytápění plynem dražší o 40 a benzin s naftou o 30 procent. Je to ideologicky uvalená askeze a současně neomalený útok na energetickou suverenitu členských zemí.

Dna jsme ještě nedosáhli

Před našimi zraky jdou další a další díly dramatu, na které se nikdo ze zodpovědných politiků asi nedívá – a rozhodně na něj nikdo z nich nereaguje. Včera vyšla pravidelná čtvrtletní zpráva Českého statistického úřadu o počtu obyvatel. Rovnou prozraďme, že významný úbytek nově narozených pokračuje. Za první čtvrtletí letošního roku se na území republiky narodilo 18 tisíc dětí, zatímco loni to za první čtvrtletí bylo ještě téměř 21 tisíc dětí. V meziročním srovnání to dělá minus 13,8 procenta. Ubývá nás tedy ve stejném tempu jako už tři roky a zatím není vidět žádný konec toho trendu.

Macron odražen. Zatím

Po měsíci nervů našlo drama kolem tendru na pátý a šestý reaktor Dukovan šťastnou koncovku. Jak známo, 6. května zakázal Krajský soud v Brně předběžným opatřením českému státu uzavření dohody s korejským stavitelem KHNP. Slavnostní podpis měl proběhnout následující den, stočlenná korejská delegace k nám tak letěla zbytečně. Ale teď, 4. června, Nejvyšší správní soud (NSS) předběžné rozhodnutí krajského soudu zrušil. Premiér Fiala, ministři Vlček a Stanjura, zkušenější o tuto blamáž, už netrvali na ceremonii a své účasti na ní, načež mohla pouhých několik hodin po verdiktu NSS česká firma EDU II s Korejci podepsat dohodu elektronicky.

Otevřu ledničku, bitcoin

V aféře Jiřikovský–Blažek jsme o týden moudřejší, tedy především o poznání, že stát se své dohlížecí role při otevření bitcoinové peněženky Tomáše Jiřikovského zhostil s bohorovnou laxností. Patrně z ní odešlo v přepočtu několik miliard korun ještě předtím, než se dostavil znalec – což znalci nebránilo v tom, aby on a jeho prostřednictvím český stát Jiřikovskému vystavili potvrzení, že v peněžence byly bitcoiny jen za tři miliardy korun. Přehled nesrovnalostí si čtenář může připomenout v článku Jana Hrdličky na protější straně. Začátek aféry tedy rámuje odstoupení ministra Pavla Blažk

Na práh demise a ani o krok dál

Bitcoinová aféra je v tom nejzajímavějším – proč stát selhal u otevírání bitpeněženky – pořád zhruba stejně neobjasněná, ale politicky už jí dochází vítr. Vidíme to při bližším pohledu jak na opozici, tak dovnitř vládního tábora. Opozice, tedy v první řadě hnutí ANO, možná dnes na schůzi sněmovny podá žádost o schůzi mimořádnou, na níž by se Pavel Blažek a jím přijatý dar pro ministerstvo spravedlnosti řešili, ale možná taky ne. Konzument nepřetržitého zpravodajství o bitcoin krizi bude omluven, pokud by předpokládal, že takový návrh přece už Andrej Babiš nebo Tomio Okamura dávno podali.

Organizovaný zločin za bílého dne v parlamentu

Bitcoinovou aféru po týdnu charakterizují klíčová slova ministr, náměstek, drogový dealer, organizovaný zločin – aniž by tu někdo navrhl, jak měl ten vztah mezi státem a organizovaným zločinem vypadat. Mezitím působí organizovaný zločin za denního světla v parlamentu. Je to organizovaný zločin jiného druhu a nepřipadá nám tak, protože jsme na něj už zvyklí. Ale co jiného jsou zákonem vynucované platby od spotřebitelů k jedné lobby (obnovitelných zdrojů energie, OZE) než zločin organizovaný státem?

Eva tropí politiku

Ministerská výměna Blažek–Decroix je ilustrací toho, kam se česká politika a nejsilnější strana české vlády vyvíjejí. Nechme teď stranou věcnou podstatu bitcoinové aféry, kde jsou i nadále důležité detaily nejasné. Pokud by se skutečně ukázalo, že stát jednu miliardu pro sebe získal výměnou za to, že majiteli peněženky, pánovi v podmínce, umožní vyvést několik miliard mimo jeho dosah, budou všichni dělat rovnici: Blažek = divoká 90. léta, a to dokonce i kdyby ministr celou transakci jen nedomyslel.

Podivná aféra

Připomíná to 11. září 2001, kdy Miroslav Macek jako velkou zprávu oznamoval svůj odchod z vedení ODS, aby vzápětí nato v New Yorku nalétávala letadla do Dvojčat. V pátek 30. května 2025 přišlo oznámení europoslance Filipa Turka, že povede středočeskou kandidátku Motoristů do sněmovny, což je samo o sobě docela důležitá zpráva. Ale Turka naprosto zastínil ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS, který ve sněmovně prosadil nový trestní zákoník a vzápětí rezignoval kvůli aféře s darovanými bitcoiny. Blažkova rezignace – dojde k ní během týdne, kdy toto Echo vychází – je málo pro hnutí ANO, které žádá rezignaci celé vlády.

Nic lepšího na práci než honit Orbána

V Budapešti se už potřetí koná americká konzervativní konference CPAC; někomu přijde zvláštní, že mezi hlavními hosty této víceméně MAGA akce jsou takoví ne-konzervativci jako Robert Fico nebo Andrej Babiš. Ovšem jedna z důležitých dělicích čar dneška vede mezi suverenisty a globalisty. Fico i Orbán rozhodně suverenisty jsou (Babiš je zvláštní kapitola a vydal by na jiný text). Uplynulý týden byly Budapešť a v menší míře i Bratislava ostřelovány právě za to, že trvají na zbytku své suverenity – především v zahraniční politice. Mají jiný názor na rusko-ukrajinsko-americko-evropskou válku a ovšem i kulturní války.

Jejich bezohlednost, naše neschopnost

Francie udělá všechno, aby nové jaderné bloky v Dukovanech nevznikly. „Nejde jim o to, vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla. A to je dramatická zpráva pro Českou republiku.“ Obrana, kterou francouzský státní podnik EDF po neúspěchu v tendru na pátý reaktor v Dukovanech zvolil, „zasahuje do národních a bezpečnostních, strategických zájmů České republiky“. Krajský soud v Brně – ten, který vyhověl žádosti EDF, aby vláda odložila podpis s vítězi tendru – „klade na roveň zájmy firmy cizího státu s energetickou bezpečností státu vlastního“.

Nový papež není pokrokář

Katolická církev a s ní tak trochu i širý svět mají nového papeže. Je jím Lev XIV., narozený v před 69 lety v Chicagu jako Robert Francis Prevost. Američan papežem, to bylo velké překvapení, často i pro katolické insidery. Kam po pontifikátu Františka Lev svou církev povede? Kde se nachází severoamerický katolicismus? A jak volba papeže probíhá? České země mají dnes jediného kardinála v Dominiku Dukovi, který překročil osmdesátku, a proto tentokrát už nemohl papeže volit. Nicméně ve Vatikánu byl a nového papeže osobně zná z dřívějších setkání.

Klára Laurenčíková projednou na svém místě

Předevčírem byl český premiér nucen vyjádřit se k postupu Izraele vůči Gaze. Jeden z účastníků veřejné debaty v Olomouci položil kritický dotaz k nekritické podpoře české vlády vládě izraelské. Ústy Petra Fialy jsme ji dali po útoku Hamásu ze 7. října 2023: Izrael prý „má právo bránit se prostředky, které považuje za vhodné“, brzy nato Fiala také předjímal pozdější kritiku postupu Izraele ze zahraničí slovy „Česká republika bude hlasem Izraele v Evropě“.

Mír nikdy

Dvě diplomatické události – v Istanbulu pokus o mírové jednání Rusko–Ukrajina a souběžně v Antalyi summit ministrů zahraničí NATO – se odehrávají ve stejné zemi, ale jsou v konkurenčním vztahu. Nejde tu až tolik o mediální pozornost, jako spíš o to, že logika obou akcí vede opačným směrem. Summit NATO si klade za cíl dohodu o vyšších výdajích na zbrojení. Místo kýžených dvou procent HDP by členské státy měly zvyšovat k 3,5 procenta HDP výdaje na armádu a k 1,5 procenta na infrastrukturu, jakou správná členská země potřebuje pro válčení. Dohromady pět procent HDP ročně je nesmírná suma.

Zaručeně státní útlak

Jak píše autor vynikající práce Německo. Mýtus a realita Aleš Valenta, kvalita demokracie se pozná podle toho, jak zacházíme s opozicí. Valenta už před sedmi lety, kdy jeho kniha vyšla, těmi slovy mířil na zacházení německých úřadů s pravicovou opozicí, intelektuální a především politickou, jíž je Alternativa pro Německo (AfD). Ta měla tehdy ještě pouhých 12 procent, pak přechodně oslabila, aby letos v únoru s 21 procenty hlasů zdvojnásobila svůj počet křesel ve Spolkovém sněmu. Od té doby dál roste, průzkumy jí přisuzují 25 či 26 procent.

Macron trestá Fialu, že měl vlastní hlavu

Z tendru v Dukovanech se stává mezinárodní roztržka, kde proti sobě stojí Česká republika a Francie. Spor už má dvě roviny. Minulý týden Krajský soud v Brně znemožnil na žádost francouzského energetického kolosu EDF české vládě podpis dohody s Korejci, jejichž KHNP rok předtím vyhrál tendr na stavbu dvou reaktorů. Předběžné rozhodnutí soudu hrozí způsobit zpoždění se začátkem stavby o několik měsíců – a premiéru Fialovi nezbylo než ho respektovat a s Korejci zatím nic nepodepisovat. Pořád ale čin soudce můžeme brát jako rozhodnutí nejmenšího odporu. Soud také mohl stížnost z nějakých důvodů nepřipustit – a pak si představme ohňostroj, který by kolem toho Francouzi rozpoutali.

Zapřaženi na Rudém náměstí

Devátý květen na Rudém náměstí v Moskvě nebyl jen přehlídkou armády a ruských potentátů. Uctít sovětské oběti druhé světové války přijeli i představitelé zemí, jimž bychom před dvaceti lety, v době vrcholné ideologizace geopolitiky, říkali Osa zla. V Moskvě včera byla její aktuální varianta, mj. reprezentanti Číny, Severní Koreje, Venezuely... (ale také Indie, Brazílie a jiných zemí, které se nějak vzpírají hegemonii Západu). Z Evropy přijela kromě dvou hlav států – Roberta Fica a Aleksandara Vučiče – velká řada jednotlivců, jakási „dezolátská“ Panevropa.

Ukrajina nebrání žádnou Evropu

Do Prahy přicestoval Volodymyr Zelenskyj s delegací a naši hostitelé mluvili jak podle komunikační kartičky plukovníka Foltýna. Ukrajinští vojáci prý tím, že dokázali zastavit ruský vpád na své území a nepustili je dál do Evropy, „dá se říci zachránili celou Evropu včetně České republiky“, řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Předseda vlády Petr Fiala, který umně zmínil, že Zelenského přijímá na výročí Pražského povstání proti „nacistické okupaci“, po jednání prohlásil: „Velmi dobře si uvědomujeme, že Ukrajina brání celou Evropu, bezpečnost Evropy.“

Nestátník Rakušan

Vraťme se ještě k zablokovanému pochodu Hnutí pro život (tedy proti potratům) minulou sobotu v Praze. Aféra totiž zprvu váhavě, pak jednoznačně přerostla svým významem jeden středně veliký pochod skupiny konzervativců, jimž se ve městě postaví skupiny levice. Tím váhavě se chce říct, že směrodatní politici onu skandální situaci, která na několik hodin nastala v centru Prahy, zprvu nekomentovali. Přestože řádně nahlášený pochod byl na schválené trase zablokován, policie nebyla schopná vynutit pravidla a dlouho nečinně přihlížela sezení několika desítek protidemonstrantů ve vozovce.

Blackout. Nic se nestalo, pokračujte v chůzi

Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.

Šermovat dnes Hitlerem je blokáda rozumné diskuse

Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomínáme v unikátní atmosféře, kdy už déle než tři roky probíhá válka na Ukrajině a na ceremonie ke konci války v Evropě nejsou zváni představitelé Ruska. Můžeme Vladimira Putina, byť i jen částečně, srovnávat s Adolfem Hitlerem? Nebo jsou naopak slova jako Mnichov a appeasement sugestivní zkratky, které nám znemožňují číst reálně současnost a komplikují hledání východiska z války?

Dopřát i „alternativcům“ sluchu

Nedávno zesnulý profesor psychiatrie Cyril Höschl byl nejen vynikajícím lékařem, ale též vlivným intelektuálem, který svým rozhledem překračoval hranice oboru. Jeho poznatky a úvahy o lidské duši byly originální, trefné a především v mnohém nadčasové. Považujeme proto za potřebné je znovu připomenout, a to ve formě abstraktu ze dvou starších rozhovorů pro Týdeník Echo. Cyril Höschl v nich nabízí pronikavý pohled i na obecnější společenské a politické fenomény, a je tudíž přínosný nejen jako dobové svědectví, ale překvapivě i jako přiléhavý popis některých znepokojivých trendů současnosti a třeba i jako varování do budoucnosti.

Starší články