Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Vzpoura je naděje

Nejznámější antikomunista světa Vladimír Bukovskij (78) žije dnes na okraji anglické Cambridge v půldomku se zarostlou zahrádkou. Několik posledních let pro něho bylo těžkých osobně – nemoci, operace srdce, před níž mu chirurg řekl, že se na 60 procent po operaci už neprobudí, vyšetřování pro údajné stahování „neslušných obrázků“ dětí v domácím počítači – i politicky. Západní svět, do něhož byl před čtyřiceti lety vyměněn za chilského komunistu Luise Corvalána, se podle Bukovského mění k horšímu a rychle v něm ubývá svobody. Náladu mu paradoxně zlepšuje to, co je mainstreamem označováno za nárůst populismu.

Lid versus Theresa Mayová

Autor následujícího textu před dvěma měsíci seděl v restauraci s kolegou ze slovenského webu Postoj.sk a s redaktorem německého listu Frankfurter Allgemeine. Slovák vymlouval Němcovi jeho představu, že Británie nemůže opustit Evropskou unii bez nějaké katastrofy, že odejít z EU je v podstatě nezvládnutelný úkol. „Když se za dva měsíce dokázali na rozdělení státu dohodnout Klaus s impulzivním Mečiarem, proč by to za dva roky nemohly zvládnout Brusel a Londýn.“

Kdo propadl špionomanii, je na cestě do pekla

Prezident Miloš Zeman mluví o české kontrarozvědce jako o „čučkařích“, kteří plácají o ruském nebo čínském vlivu v České republice, ale výsledky nemají žádné. Naopak poslankyně opoziční TOP 09 Helena Langšádlová iniciovala vznik vyšetřovací komise pro vyhodnocení vlivu autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému. Je to reakce na výroční zprávu BIS za rok 2017, v níž se mj. píše nejen o zpravodajské činnosti, ale přímo o snaze zpravodajských služeb Ruska a Číny zasahovat do vývoje v České republice.

Tak prázdná

Křesťanskodemokratická unie (CDU), nejsilnější strana v Německu, propásla možnost přepřáhnout. Boj mezi dvěma zhruba vyrovnanými kandidáty, levicovější ženou a pravicovějším (a starším) pánem, přitáhl ohromnou pozornost doma i ve světě. Strana se, byť velmi těsně, rozhodla pro ženu, jež je mladším vydáním Angely Merkelové, a tedy prodloužením politické a společenské agonie, v níž Německo vězí.

Přijdou, vydělají si, vrátí se. Opravdu?

Jak se zrodil globální pakt OSN o migraci? Kdo ho psal, úředníci, nebo politici? Čím je důležitý? Bude závazný i pro Českou republiku? V Salonu Týdeníku Echo hledali odpovědi právník Pavel Hasenkopf, Jan Schroth z pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a poslanec ODS Marek Benda. (Proti Bendovi měl původně usednout i poslanec Pirátské strany, než na poslední chvíli zjistil, že vlastně má být na Islandu.)

Byl použit humor

Správce facebookového profilu na policejním prezidiu napsal, že v České republice máme „svobodu projevu, ale nikoliv svobodu po projevu“. Policie se brání, že jen preventivně upozorňuje, že i na webu je možné dopustit se verbálních trestných činů. Prý i ona na webu komunikuje jinak, rozuměj: s větší nadsázkou.

Proměna soudce Kydalky

Pořad Zvláštní vyšetřování Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka se do řečí dostal, když před dvěma týdny zveřejnil slova Andreje Babiše ml. natočená na skrytou kameru. Ale v rané fázi pořadu se oba novináři věnovali především kauzám z české politiky před Babišem. Jedním z jejich témat tehdy byla oblíbená, nikdy nedokázaná ani vážnějšími indiciemi nepodepřená domněnka, že prezidentská amnestie, kterou Václav Klaus vyhlásil na Nový rok 2013, byla šita na míru konkrétním zlosynům.

Dohoda Mayové s Bruselem je katastrofální

Theresa Mayová dospěla na konec vyjednávacího maratonu, který měl dát odpověď na otázku, jak se budou odvíjet vztahy Velké Británie s Evropskou unií po březnu 2019. Dohoda, kterou v nedělil schválilo i 27 lídrů na evropském summitu, ale ještě musí projít britskou Dolní sněmovnou. A protože je to vlastně jen provizorní dohoda, která pokrývá čas, po který se má jednat o obchodní dohodě a po který Británie dál zůstane v celní unii a nebude mít dovoleno provádět doma deregulace, může britský parlament dohodu odmítnout. Zatímco Margaret Thatcherová se stala symbolem tvrdé ženy ve vysoké politice, její nástupkyně Theresa Mayová po dvou letech v úřadu doslova taje před očima.

Další pozdravy z Krymu

V pondělí vypovídal Andrej Babiš dvě hodiny na obvodním oddělení policie v Praze 1. Premiéra vyslýchali nikoli k Čapímu hnízdu, ale k případu údajného zavlečení jeho syna na Krym. Od policie, která toto podezření už zhruba před rokem musela prověřovat, aby ho odložila bez synova vyslechnutí, to můžeme brát jako de facto uznání chyby. Byla k tomu donucena televizní reportáží na Seznamu, která případ Únos odstartovala. Podezření, že Babiš ml. byl proti své vůli zavlečen na Ukrajinu, kde ho držel s premiérovým vědomím zaměstnanec Agrofertu, má tedy policie za natolik závažné, aby kvůli němu ukrajovala z drahocenného času předsedy vlády.

„Žluté vesty“ demonstrují proti zelené politice

Už týden se ve Francii odehrávají protesty proti zdražování benzinu a nafty, které svou prudkostí a tím, že část demonstrantů se nerozpakuje násilných blokád ani potyček, poutají značnou pozornost médií v zahraničí, samozřejmě včetně českých. Zpravodajství vychází vstříc stereotypní představě o Francouzích jako věčných nespokojencích, kteří vždycky při představě, že by jim někdo sáhl na jejich pohodlí a blahobyt, reagují velmi popuzeně. V tomto směru to zpravodajství jistě není lživé, je jen neúplné.

Saúdi jsou „naši zkurvysyni“ pro 21. století

Traduje se, že americký prezident Fraklin D. Roosevelt o nikaragujském prezidentovi Anastasiu Somozovi starším řekl: „Je to zkurvysyn, ale náš zkurvysyn.“ Citát pochází z roku 1939, svého zenitu dosáhl ale teprve za studené války, kdy popisoval instinkt USA v globálním zápase se Sověty podporovat v Latinské Americe antikomunistické diktátory. Že tento vzorec chování přežil studenou válku, dnes nejlépe vidíme na Saúdské Arábii.

Ano, dosud se policie chovala apaticky

Nový vývoj v případu Čapí hnízdo, kdy (údajně psychicky nemocný) syn Andreje Babiše mluví o cestě na Ukrajinu a Krym, protože „táta mě tu nechtěl“, vrhá podezření z pasivity i na policii a státní zástupce. Martin Červíček byl do roku 2014 policejním prezidentem, posléze ještě dva roky krajským ředitelem policie v Královéhradeckém kraji. Od minulého měsíce sedí v Senátu za ODS. Jednou nohou je v politice za ODS, a tedy v opozici, mentálně, druhou, ještě u policie.

Na co sociální demokracie ještě čeká

Na dnešek má ČSSD naplánované klíčové zasedání k politické krizi. Kdyby odešla z vlády, pomůže sobě a republice neuškodí. Je reálné, že by menší vládní strana podpořila sjednocenou opozici, až ta se v pátek bude ve sněmovně pokoušet shodit premiéra Babiše? Hlasovat s opozicí z vládních křesel je něco jiného než z vlády odejít do opozice sami (a pak třeba hlasovat se současnou opozicí z opozice). Takže ke dni je teď spíš otázka, jestli se v ČSSD najde vůle opustit vládu.

Další politická krize made in EU

Po Řecku a Itálii má Evropská komise na svědomí další politickou krizi v členské zemi. Tentokrát nejde o žádný klientský stát na jihu, ale přímo o Velkou Británii. Řeklo by se, že za chaos, který generují nemotorné pokusy premiérky Theresy Mayové splnit vůli lidu a opustit EU, si může britská politika sama. Ale bez otevřeného nepřátelství Evropské komise (a Francie, která v tomto případě zřejmě tvrdila basu nejvíc) by dohoda o rozchodu za ty víc než dva roky musela být dávno a v klidu vyjednána.

Starší články