Daniel Kaiser - redaktor a komentátor

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, Prezident, vyšel také v Pasece roku 2014. V překladu kniha vyšla v Kyjevě a ve Vídni.

Články autora

Jak chceme žít bez uhlí

Naše elektroenergetická soustava přijde už za rok o nezanedbatelný výkon, ale zodpovědné činitele to nevyvádí z klidu. Jak známo, majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač před Vánoci oznámil, že se mu vinou emisních povolenek přestává rentovat provoz uhelných elektráren ve Chvaleticích a v Počeradech a teplárny v Kladně a že pokud mu stát nebude provozní ztrátu dotovat, tyto podniky zavře. Jestli snad Tykač nebo někdo jiný čekal horečnou aktivitu státu, aby ztrátu téměř tří gigawattů výkonu odvrátil, zatím čeká marně.

Ráno tě zabiju, takže odpadá schůzka

Ještěže má Česká republika v Trumpově Radě míru postavení pozorovatele, a ne plné členství. Nechme teď stranou vojenský, humanitární (v Íránu už první den náletů zahynuly například desítky žaček dívčí školy) ekonomický aspekt. Omezme tuto poznámku na aspekt diplomatický. To, co provedly Izrael a Spojené státy v sobotu, je odstrašující příklad antidiplomacie. Spekulace, že za přechodem od jednání k raketám stojí izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který Donalda Trumpa zlákal představou íránského režimu na hliněných nohách, a tedy snadného vítězství, může být opodstatněná, nebo ne.

Máme svůj Wu-chan přímo v Berlíně

Uběhlo pět let od chvíle, kdy vody rozčeřila tisková zpráva Univerzity Hamburk. Univerzita v ní informuje o nové studii profesora Rolanda Wiesendangera k původu viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Wiesendanger není virolog, ale fyzik pevných částic a expert na nanočástice, což mu také bylo předhazováno v mediálním „shitstormu“. Oficiální věda a politika se tehdy držely hypotézy o zoonóze. Za těch pět let se výklad přece jen posunul a hypotéza o umělém původu už není považována za konspirační teorii, nýbrž za pravděpodobné vysvětlení této pandemie.

Vetřelci české politiky

Už čtvrt roku je hlavním tajemstvím české politiky, jak to, že skoro veškerou nechuť, již vyvolal vznik druhé Babišovy vlády, na sebe poutají Motoristé. Jsou nejslabší ze tří vládních stran. Na rozdíl od Okamurovy SPD u nich nenacházíme statisticky měřitelný výskyt xenofobie. Na rozdíl od předsedy vlády nebo ministra zemědělství (nominálně za SPD, ale ještě na podzim předseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, tedy i Agrofertu) u motoristických ministrů zatím nevidíme ani potenciální střet zájmů. Vyluštění toho tajemství spočívá v ideologii.

Krajina před bitvou

Pokud jste měli dojem, že přítomnost Filipa Turka v politice slouží jen hledání místa pro něj, hlásíme první vykročení z této nešťastné situace. Jako vládní zmocněnec pro klimatickou změnu a Green Deal sedí Filip Turek na ministerstvu životního prostředí, kde narazil na chystaný boom větrníků, jichž byla Česká republika doposud téměř ušetřena. Turek na poslední chvíli sahá do podoby akceleračních zón, které přichystala ještě minulá vláda – spolu s ministerstvem pro místní rozvoj ministerstvo životního prostředí za lidovce Petra Hladíka.

Proč se nesmát Motoristům na životním prostředí

Teď tedy vyšlo najevo, že na větrníky je určeno asi 2000 kilometrů čtverečních terénu, celkem 53 lokalit v devíti z třinácti krajů republiky. O entrée se Igoru Červenému postaral Filip Turek, když na videu z auta oznámil, že Motoristé jmenují ministrem životního prostředí místo něj člověka, „který bude velmi seriózní a bude dělat na ministerstvu to, co mi na očích vidí.“ Opozice se od té doby snaží, aby nový ministr vešel do veřejného povědomí jako Turkova loutka. Červený se tedy musí vymaňovat ze stínu loutkáře a musí nějak překonat pitomá očekávání médií (...).

Zločin v Mnichově

Český ministr zahraničí se zúčastnil jedné veřejné debaty na mezinárodní konferenci. Učinil několik provokativních poznámek a přitom se dostal do sporu s dvěma celebritami mezinárodních konferencí, Hillary Clintonovou a Radkem Sikorským. To zní dobře, to všechno by bylo v pořádku – kdyby se český ministr nejmenoval Petr Macinka a kdyby nebyl Motorista. Vzápětí po vystoupení se zformovala skupina domácích kritiků. Macinkovi vyčítá, že nás všechny jaksi kolektivně ztrapnil. Co mělo být podstatou toho ztrapnění? První výtka je, že Macinka nemluví dobře anglicky.

Pochybnosti o mRNA vakcíně jsou i ve světě

Účastníci posledního vydání podcastu Echo Porada se vrací k diskusím o povaze mRNA vakcín proti covidu-19. V této souvislosti Tereza Matějčková zmiňuje výzvu několika stovek vědců a lékařů v Německu z podzimu loňského roku. Výzva nese dramatické jméno: Moratorium na mRNA – teď! O co v ní jde? Iniciátoři výzvy byli, když to zjednodušíme, zneklidněni korelací mezi vysokou proočkovaností novou vakcínou a zdravotními komplikacemi, dokonce nadměrnou úmrtností v různých zemích.

Rozdvojení Danuše N.

V Belgii se sešel neformální, tedy mimořádný summit EU o konkurenceschopnosti. Andrej Babiš na něj, aspoň to tak předestřel domácím médiím, jel s jednou agendou: povolenky, povolenky, povolenky. Evropské emisní povolenky jsou jak známo dvojí: ETS 1 už jsou několik roků v chodu, postihují těžký průmysl a energetiku. ETS 2, povolenky pro domácnosti, jsou přijaté od roku 2023 (za významného přispění českého předsednictví o rok dřív) a loni na podzim pouze odložené na rok 2028.

Keynes moc nefunguje

Uběhl rok od voleb v Německu, které nás z politických i hospodářských důvodů musejí zajímat vždycky – a v době ekonomického postonávání zvlášť. Vyhrál křesťanský demokrat Friedrich Merz, jenž se o čtvrt roku později stal kancléřem. Od Merze si leckdo hodně sliboval, coby dávný klasický liberál měl především rozpohybovat ekonomiku. To a větší pružnost ve věcech spjatých s Green Dealem jsou dva důvody, proč na něj sázely i části české pravice, konkrétně v ODS. Po roce od voleb se Merz zatím jeví jako promarněná šance.

Oni řeší esemesky, já prevenci rakoviny

Devatenáct dní po získání důvěry ve sněmovně už nová vláda čelila rozsáhlým protestům v centru Prahy. Občanská nevole – způsobená sporem Motoristů s prezidentem Petrem Pavlem, který zase prezident vyvolal odmítnutím jmenovat do vlády Filipa Turka – má podle Milionu chvilek pokračovat v neděli 15. února demonstracemi i mimo velká města. Jak se uprostřed toho premiéru Andreji Babišovi vládne?

Kdo víc kouzlil s čísly – Stanjura, nebo Schillerová?

Aféra s údajným vyhrožováním ministra Macinky prezidentu Pavlovi úplně zabila důležitou debatu, která se začala rozvíjet o den dřív, kdy vláda schválila přepracovaný návrh rozpočtu na letošní rok s deficitem 310 miliard korun. Tady přirozeně vyvstává otázka, kdo za tak velký deficit v době ekonomického oživení může. Návrh rozpočtu výší schodku porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, takže je vlastně nezákonný.

Protesty na dvě věci

Babišova vláda má problém, sbírá se proti ní veřejnost – to je jedno čtení událostí. V neděli se v Praze konala masová demonstrace na podporu prezidenta a proti straně Motoristé sobě, za čtrnáct dní se nespokojenost podchycená Milionem chvilek pro demokracii má rozšířit do menších měst a obcí. Druhé čtení, poctivější a smutnější: český veřejný prostor a česká politika mají problém. Trend, kdy se hecují dva tábory a používají k tomu i zcela pitomé záminky, po volbách nejenže neodeznívá, ale sílí. A větší sklony k tomu jeví ta fajnovější, vzdělanější, zámožnější část společnosti.

Slaboši pod pódiem

Protivládní a proprezidentská demonstrace v Praze včera byla velká. I kdyby svolavatelem Mikulášem Minářem uváděných 90 tisíc bylo hodně nadsazeno, 600 tisíc podpisů pod jiným počinem stejného spolku, totiž peticí Stojíme za prezidentem, je počet, který nelze bagatelizovat. Proto jsme taky na Staroměstském náměstí včera viděli snad všechny předsedy opozičních stran - od Martina Kupky (který dokonce na poskytnutém videu s davem zpívá českou hymnu) přes, samozřejmě Víta Rakušana, k němuž má sympatie Minář i Hrad Petra Pavla, až po pirátského Zdeňka Hřiba.

Ty ruské tanky tady víceméně jsou

Leden byl v domácí politice do značné míry ve znamení politiky zahraniční. Prezident s dalšími ústavními činiteli namáhavě hledají společný zahraničněpolitický nápěv, Petr Macinka se profiluje víc v Černínském paláci než na ministerstvu životního prostředí a za video, v němž se probírá jednotlivými dotačními tituly ministerstva zahraničí, sklízí od svého předchůdce ostrou reakci: „sadistické výstupy“, „prasárna“, „opravdu se mi to z toho chce zvracet“. Oním předchůdcem samozřejmě není nikdo jiný než Jan Lipavský, kdysi Pirát, dnes nezávislý poslanec za ODS a objekt politické touhy nového předsedy strany.

Útěk před profesory politologie, útěk před spindoktory

Kongresu ODS se na dvou místech tohoto vydání Echa věnuje kolega Ondřej Leinert, výsledky proto jen telegraficky: předsedou Martin Kupka se 63 procenty, což není kdovíjaká podpora; místopředsedy Tomáš Portlík, Pavel Drobil, Martin Červíček, Karel Haas a jako matador Alexandr Vondra. S částečnou výjimkou Drobilovy obsese přijmout euro je těleso místopředsedů celkově napravo od předsedy. Rozlučková řeč odcházejícího předsedy Petra Fialy vyzněla jako až úpěnlivá výzva k zachování dosavadního směru.

Jak má Praha zareagovat na Trumpa

Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Ta hrůza, ruší se daň z mobilu

Babišova vláda se rozhodla dostát programovému prohlášení ve věci rušení koncesionářských poplatků, z nichž se financují Česká televize a Český rozhlas. Rozhodnutí je to potenciálně populární, ale současně choulostivé, což poznáme jednak z toho, jak opozice okamžitě začala bít na poplach před „demontáží svobody slova ve veřejnoprávních médiích“ (Vít Rakušan; opoziční strany se podle něj mají spojit v obraně veřejnoprávních médií, počítá i s aktivizací občanské společnosti). A jednak z toho, že vládní politici se zdráhají odhalit, jak tedy ty veřejnoprávní stanice chtějí platit oni.

Praha–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Washington. Hledá se sebevědomí

České republice nově vládnou suverenisté, ale podle diplomatického zápisu, jehož se zmocnil Deník N, má ten suverenismus jisté limity. Je limitován na nesouhlas s některými extrémnějšími částmi extrémního Green Dealu, s migračním paktem EU a se způsobem, jakým západní Evropa chce pokračovat v konfliktu s Ruskem. Mezitím v zóně NATO vyvstala hrozba agrese proti členskému státu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Spojené státy proti dánskému Grónsku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a v této nečekané situaci Praha nezaujala postoj.

Kyjev respektuje, že už na granáty nedáme ani korunu

Na překvapivou státní návštěvu do Kyjeva se minulý pátek vypravil ministr zahraničí Petr Macinka. Cesta následovala po protiukrajinském „novoročním projevu“ Tomia Okamury, kterým předseda sněmovny vyprovokoval ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče k výzvě, aby orgány českého státu a občanská společnost zvážily Okamurovy výroky a „posoudily jejich slučitelnost s vysokou státní funkcí“.

Tady nejde o NATO, ale o českou ústavu

Dokud je náboženství v plné síle, netoleruje kacíře. A tak jako by za středověku nemohl být panovníkem otevřený ateista, dnes v české vysoké politice nemá nárok geopolitický pochybovač, píše Daniel Kaiser. Nejnovějšího poklesku, který ho z pohledu českého twitteru teď už navždy diskvalifikoval z vlády, se Filip Turek dopustil v Kyjevě. Před obytným domem, který několik hodin předtím zasáhl ruský dron, odpovídal na otázky českého novináře: Ano, je to tragédie, samozřejmě by neměli umírat civilisté. Pak na doplňující otázku zmínil, že kromě jiného k tragédii války „vedla špatná zahraniční politika“ supervelmocí, tj. rozšiřování NATO.

Voodoo figurka se šikmýma očima

Novoroční projev prezidenta Petra Pavla byl nevzrušivý a neurážlivý. Svým vlastním projevem ho poněkud nečekaně zastínil Tomio Okamura. Předseda Poslanecké sněmovny toho sdělil víc, například že CO2 nás nezabije, zatímco boj s CO2 už zabil mnoho západních firem. Připomněl rekordní inflaci za minulé vlády. Vyzval k sebevědomému chování ve světě. Ale pointou jeho vystoupení byla válka na východě: prý snad vyskočíme z vlaku, jímž se unijní elity řítí do třetí světové války s Ruskem.

Najednou nemůžete k vlastním penězům. Je to šok

Jednoho dne se Belgičan Frédéric Baldan probudil a zjistil, že mu budou zablokovány všechny bankovní účty. Bylo to loni v říjnu, kdy se blížila zahraniční vydání jeho knihy Ursula Gates. Ta je jakýmsi vedlejším produktem Baldanova souboje s předsedkyní Evropské komise. V dubnu 2023 na Ursulu von der Leyenovou podal trestní oznámení kvůli neprůhlednému vyjednávání s firmou Pfizer o dodávkách vakcín proti covidu-19, celkem za 35 miliard eur.

Budeme se emancipovat

Tentokrát na to jde jinak. Zatímco v roce 2017 Andrej Babiš reprezentoval pokračování nevynalézavého Sobotkova vládnutí, do něhož vnášel nanejvýš tak dílčí nápady z agendy ministerstva financí (typicky zákaz karuselů neboli podvodů při platbě DPH či elektronická evidence tržeb), s druhým Babišem přichází mnohem větší diskontinuita. Možná stojíme na prahu jisté emancipace vůči EU a vůbec zahraničí. Prvním viditelným aktem byl dopis Evropské komisi, že Česká republika nezavede povolenky pro domácnosti známé jako ETS 2 a necítí se vázána ani migračním paktem.

Trumpovy záruky Ukrajině rovná se naše výdaje

"Rusko nestrpí Ukrajinu v sobě nepřátelské alianci a neplatí to jen pro Putina, platí to pro celou ruskou politickou scénu od tvrdých nacionalistů až po liberály – psal v únoru 2008 velvyslanec USA v Moskvě a pozdější ředitel CIA William Burns v depeši do Washingtonu." Ruská válka na Ukrajině se blíží buď k rychlému míru, nebo k odročení míru na neurčito (pravděpodobně doprovázenému stažením nepřímého účastníka, jímž jsou USA, z konfliktu). Do popředí se vedle územních otázek dostávají bezpečnostní záruky.

Petr Pavel velmi nesváteční

V pondělí tedy došlo na seznamovací schůzku Filipa Turka s Petrem Pavlem. I po schůzce prezident setrvává na stanovisku, že nejznámějšího motoristu ministrem (jakoby životního prostředí, ale ve skutečnosti jsou víc ve hře zahraniční věci) jmenovat nebude. Odvolává se na hodnotový řád vymezený ústavou, jemuž prý se Turek ve svých četných kauzách zprotivil. Bylo už do omrzení konstatováno, že prezident je na hraně nebo za hranou ústavy, na jejíž dodržování přísahal. Ale i starší výroky ústavních veličin tu jsou k ničemu, ignorován je tzv. kancléřský princip v české ústavě (...)..

Jděme do sebe, ukázněme se

V bývalé komunistické Evropě je málo myslitelů a intelektuálů, kteří by sklízeli ohlas mimo svou vlastní zemi, natož v oné části světa, jejíž součástí jejich země chtějí být, na Západě. Jedním z těch mála je polský filozof a dlouholetý politik konzervativní strany PiS Ryszard Legutko. Jeho kniha Triumf průměrného člověka (polsky 2012, anglicky 2016, česky a německy 2017 atd.) vzbudila pozornost i za oceánem. Do oběhu se dostala v době, kdy byla na postupu woke revoluce.

Nezabít, ale zakázat existenci

Zatím jsou to jednotlivé případy, ale množí se. Belgický podnikatel a lobbista Frederic Baldan, který podal žalobu na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou kvůli netransparentnímu nákupu vakcín od firmy Pfizer, se letos v říjnu jednoho rána probudil, aby zjistil, že mu banky zavřely účty. Operace byla provedena tak důkladně, že se podařilo zavřít i spořicí účet jeho pětiletého syna. Dlouholetá zvláštní zmocněnkyně OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová čelí cestovním a finančním sankcím ze strany USA.

Babiš v cíli, Turek v limbu

Že vzniká třetí kabinet Andreje Babiše, působilo nakonec v den vzniku, v pondělí 15. prosince, jako samozřejmost. Ale vzpomeňme si, že zpočátku, a začalo to už před volbami, se skoro jako na povel hromadně spekulovalo, jak to do Babišova kabinetu buď SPD, nebo Motoristé nedají a s jakou radostí je Babiš nahradí některou z dosud vládních stran. Šestnáct poslanců KDU-ČSL by nakonec k 80 poslancům ANO na většinu nestačilo, ale 22 poslanců STAN už ano.

Bez povolenek by cena elektřiny byla čtvrtinová

Povolenky, masivní rozšiřování solárních polí a větrníků, pokles ceny plynu – to jsou pro Pavla Tykače stěžejní důvody, proč ekonomicky provoz uhelných elektráren přestal dávat smysl. Echo s Pavlem Tykačem mluví o příčinách úpadku uhlí v Evropě a o tom, proč to odcházející vládu nezajímalo. Tykač je i významným minoritním akcionářem ČEZ, závěr rozhovoru byl tedy věnován plánům Babišova muže pro průmysl Karla Havlíčka na plné zestátnění výrobní divize ČEZ.

Starší články