Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Musíme se ještě ohlédnout za čtvrteční schůzkou Fiala–Pavel. Premiér s prezidentem tentokrát hodně hovořili o zahraniční politice státu, prý je mezi nimi shoda. Jenže předtím se Petr Pavel vícekrát otřel o stanovisko české vlády k válce v Gaze. Podle prezidenta je podpora k válce Izraele v Gaze bez výhrad – a to se mu nezamlouvá. Fiala se ještě den před schůzkou ohradil, že to není pravda a že se vláda na Blízký východ „nedívá s klapkami na očích“.
Takto pojatý program u seriózních aspirantů na vládu v České republice nepamatujeme. A to nikoli kvůli konkrétnímu obsahu, ale pro způsob, jakým koalice SPOLU uchopila program pro letošní sněmovní volby. Své programové teze zveřejnila půldruhého měsíce dní před volbami, 20. srpna, symbolicky den před výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tou symbolikou premiér a lídr SPOLU Petr Fiala také celé představování programu v pražské kavárně Louvre začal. Vzpomenul okupaci „Rudou armádou“, která nás sice osvobodila v roce 1945, zatímco v roce 1968, který měl na mysli, byla už dávno přejmenovaná na Sovětskou armádu.
V předvolebním čase se stane, že veřejná pozornost, pomyslné reflektory se zastaví na nějakém tématu. To je pak nasvíceno dostatečně dlouho na to, aby se ukázal většinový postoj veřejnosti. Pokud je negativní, tak jako teď navrhované směrnice EU o kontrole chatu, „chat control“, z úmyslu celou věc nechat projít se stává veřejný závazek, že jejímu přijetí budeme naopak vzdorovat. O povinnosti IT firem, komunikačních platforem, aby samy kontrolovaly soukromé zprávy posílané uživateli, jestli nejsou trestným obsahem, má 13. října s definitivní platností rozhodovat evropský summit.
Od nás to tak nevypadá, tady jsou Slovensko a Maďarsko v mediální nelibosti. Ale mezi těmito dvěma zeměmi a jejich společným sousedem na východě se děje něco nebezpečného. Ukrajina minulý pátek, už potřetí během deseti dnů, raketou nebo drony zasáhla ropovod Družba, tentokrát přečerpávací stanici Uneča poblíž rusko-ukrajinsko-běloruského trojmezí, pochopitelně ještě na ruské straně.
Bude to právě rok, co v titulcích vévodilo jméno Mario Draghi. Bývalý italský premiér a guvernér Evropské centrální banky, dnes v politickém důchodu, tehdy vydal 400stránkovou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Pokles Unie oproti jiným částem světa měl být překonán hlavně investicemi, podle Draghiho se z relativního úpadku EU dostane, když se na investice sežene ročně (!) nějakých 800 miliard eur. Nezanedbatelnou část z těch peněz by kryl společný unijní dluh, eurobond.
Koalice Spolu chce letošní volby vyhrát nikoliv s pomocí konkrétního politického programu, ale s pomocí hodnot; kampaň pojala takříkajíc civilizačně: Fiala vs. Babiš, Západ vs. Východ, mezinárodní právo vs. právo silnějšího. Na kandidátce Spolu je jak známo i ministr zahraničí Jan Lipavský, který ve čtvrtek kupodivu nevyužil příležitost vyslovit se pro hodnoty, mezinárodní právo a civilizaci. Ve čtvrtek byl zveřejněn společný protest 21 ministrů zahraničí, většinou z EU, proti plánu Izraele na stavbu dalšího ilegálního projektu pro 3400 osadníků
Koncem července ve Skotsku americký prezident Donald Trump a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová uzavřeli předběžně velkou obchodní dohodu. Dohoda jak známo vypadá zcela nevyváženě v neprospěch Evropy. U 70 procent položek zboží dováženého z EU do USA se zavádí 15procentní clo, zatímco v opačném gardu bude clo nula. Komise se z vděčnosti, i naším jménem zaručila odebrat z USA v příštích třech letech energii za 750 miliard dolarů. Po dvou týdnech už opadl prach, a tak jsme si ke zhodnocení dohody pozvali Štěpána Křečka, Mojmíra Hampla, Karla Kříže a Erika Besta.
Předsednictví EU na půl roku si většinou všimne veřejnost jen v předsedající zemi, a to ještě kdoví jestli. Tentokrát by to mohlo být jinak. Od 1. července předsedá Unii Dánsko, které se s pozoruhodnou vervou ujímá starších plánů Evropské komise na prohlížení textových zpráv, tedy chatování, jehož se dopouštějí uživatelé internetu na WhatsAppu, Signalu, Facebooku a podobných platformách. To vše pod ušlechtilým praporem boje proti dětské pornografii. Komise už ve svém původním návrhu vymyslela mechanismus, který se nemusíme bát označit jako širokou sledovací operaci.
Česká republika zatím neodvolala svou bezpodmínečnou podporu Izraeli, kterou ústy premiéra (a pak i dalších politiků) vyhlásila v reakci na pogromistický útok Hamásu 7. října 2023. Český bianco šek tak zřejmě platí dál. Minulý týden byla ČR – opět – mezi skupinkou členských zemí, které zablokovaly aspoň symbolické gesto, jímž by EU dala Izraeli najevo, že apokalypsa v Gaze je už i na ni moc. Ten symbolický návrh se týkal vyloučení izraelských startupů z možnosti čerpat vědecké granty EU. Kromě České republiky gestíčko blokovaly Itálie, Maďarsko a Německo.
Motoristé sobě před rokem zazářili v eurovolbách (10,3 %) a až do letošního jara se drželi i pro sněmovní volby stabilně nad pětiprocentní čarou. Od dubna jsou zpravidla pod ní. Na to předseda Motoristů Petr Macinka zareagoval svoláním „krizového sjezdu“ do Olomouce předminulý víkend. Jak chce docílit zúžení propasti mezi preferencemi a volebním potenciálem, která je u Motoristů bezkonkurenčně největší? Etablování nové strany by bylo velkou změnou na české pravici, jíž dosud dominuje ODS bez ohledu na to, jak hluboko zašla do středu.
Minulý týden nepřinesl rozuzlení otázky, zda česká armáda na sítích špehuje české občany a používá k jejich ztotožnění tak nemístné metody, jako je falešná identita v uzavřených skupinách. Ale už tento týden snad budeme objasnění blíž. Co je po sporadické publicitě posledních deseti dnů nepochybné: ve dvou různých operacích, loni na jaře a letos v zimě, Velitelství informačních a kybernetických sil Armády ČR podnikalo cosi, co je přinejmenším na hraně. Akce Karel z jara 2024 byla podle vyjádření náčelníka generálního štábu Karla Řehky reakcí armády na to, jak prý veřejný prostor překrucoval věty, jež generál vyřkl o mobilizaci.
Když se v mezinárodních vztazích píší vytýkací dopisy, kdy první strana informuje o dopise a druhá strana o své odpovědi na sociálních sítích, je to silné znamení nefunkční diplomacie. Takto nefunkční jsou už téměř rok a půl česko-slovenské vztahy a teď dosáhly prozatímního dna. Tato další trhlina ve visegrádské skupině se počítá k dalším vedlejším škodám tragické ruské války na Ukrajině. Začněme jemným rozdílem mezi dneškem a rokem 2013 u nás. Autor byl tehdy na jednom neformálním sezení, kde se mezi dalšími lidmi vyskytovali i dva tři politici ODS.
Máme zatím neúplné informace, ale skeptik by z nich mohl vyvozovat, že po České elektroenergetické přenosové soustavě (ČEPS) po blackoutu teď riskuje důvěryhodnost další státní instituce – dosud tak oblíbená Armáda České republiky, přesněji její vrchní velení. Poslanec ANO a bývalý voják z povolání Pavel Růžička už druhý měsíc trousí na sítích fragmenty informací, které zakládají na nehezké podezření.
Jistě jste si všimli, jak se u nás vládní strany – a vyniká v tom koalice Spolu – pro účely volební kampaně distancují od Slovenska a Maďarska. V této kampani se pracuje s předpokladem, že v Bratislavě a Budapešti sice dosud vládnou demokraticky zvolení politici, nicméně sklouzávají k autoritářskému modelu. Tato interpretace je podbarvena geopoliticky, totiž disentním pohledem premiérů Fica a Orbána na příčiny rusko-ukrajinské války. Takové Německo je dnes pod novým kancléřem Friedrichem Merzem hlavní protiruský jestřáb. A na rozdíl od nás postkomunistů má delší demokratickou tradici.
Čtvrtého července v poledne postihl severní Čechy, větší část východních Čech a pravobřežní Prahu několikahodinový výpadek proudu. Oficiálním a doposud jediným viníkem je fázové vedení V411 nedaleko Kadaně, které shořelo a spadlo. Nachází se ovšem nedaleko místa, kudy do České republiky ústí hlavní přívod elektřiny z Německa. Stejně jako dispečer vylučují OZE ze skupiny podezřelých i vládní politici. My jsme si pro nejpravděpodobnější vysvětlení zašli na ČVUT za předním českým energetikem, profesorem Františkem Hrdličkou.
V pátek 4. července absolvovala Česká republika asi na třetině svého území několikahodinový výpadek elektřiny. Otázka po příčině blackoutu rozdělila opozici – nejen v úzce politickém, stranickém smyslu – a „režim“. Vládní strany mluví o technické závadě, opozice si naopak od prvního dne byla jista, že za blackoutem je přemíra obnovitelných zdrojů, tedy nezvládnuté přetoky zelené energie zpoza hranic. Opozice možná postupovala ukvapeně, mezitím je zřejmé, že se trefila. Výsledky několikatýdenního šetření příčin, k nimž správce vysokého napětí, státní ČEPS, pozval i své evropské kolegy dispečery, budou jistě zajímavé.
Včera zase jednou nastal okamžik pravdy pro klimatickou politiku EU. Poprvé se na Lipské burze prodávaly povolenky, které budou v lednu 2027 uvaleny na domácnosti za silniční dopravu a vytápění, takzvané ETS 2. Když si povolenky představíme jako daň, dosud má tato daň nulovou sazbu. Evropská komise předpokládá cenu 45 eur za tunu emisí. V Lipsku – úplně stejně jako nedávno na burze ICE – tržní cena vystřelila na 81 eur, což je také o 80 procent víc, než s kolika počítá Komise. Podle konzervativního odhadu každých deset eur za tuto povolenku zdraží litr benzinu či nafty o 75 haléřů, pesimističtější rovnice počítá u každých deseti eur s jednou korunou.
Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou neúprosná. Za první čtvrtletí letošního roku se oproti prvnímu čtvrtletí 2021 v České republice narodilo o 35 procent dětí méně (18 tisíc). Úhrnná plodnost spadla z 1,85 k 1,37 dítěte na ženu. Už to mělo vyvolat rozruch, který se ale dostavuje, teprve když někdo upozorní na mezinárodní studii, podle níž české ženy očkované mRNA vakcínou proti covidu-19 rodí o třetinu méně často než ženy neočkované. Jedním z autorů studie je disentní český matematik Tomáš Fürst. Naopak Tomáše Sobotku bychom si mohli představit jako typického představitele vědeckého establishmentu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že schodek státního rozpočtu na příští rok se zvýší. Nebude se pohybovat mezi původně plánovanými 240 a dosud takzvaně realistickými 250 plus miliardami, dostoupí až k 280 miliardám korun. Nejostřeji Piráti, ale i kdekdo další berou růst rozpočtu na 280 miliard jako důkaz, že Stanjura je ekonomický diletant. To je dosti laciné užití politické metody: Dejte mi pevný bod v rozpočtu a já na něm ministra financí ugriluji. Vždycky když stát hospodaří s obřím rozpočtovým schodkem, lze za to činit odpovědným ministra financí. Realita je jiná.
Páteční výpadek elektřiny, který na několik hodin postihl velké části České republiky, je událostí historického významu. Prý tedy není, zastánci „moderní“, zelené, bezemisní energetiky za blackoutem vidí obyčejnou technickou závadu. Shořel a pak spadl fázový vodič, drát vysokého napětí v Podkrušnohoří. Ministerstva průmyslu a životního prostředí sice v první chvíli nevěděla, jak přesně to shoření drátu vysvětlit, ale nade vši pochybnost věděla, že jedno z vysvětlení nepřipadá do úvahy. „Nejde o selhání obnovitelných zdrojů,“ poučilo nás ministerstvo průmyslu ještě v pátek.
O příčině včerejšího výpadku elektřiny ve velké části Čech nebylo v pátek večer jasno. Porucha fázového vodiče, fakt, že drát vysokého napětí spadl na zem, otevírá otázku, proč spadl. A v tom je třeba udělat jasno.
Na rozdíl od zpěčujícího se Španělska a ovšem i Slovenska byla Česká republika pro všemi deseti. Na summitu se závazkem souhlasil prezident, armádní generál v. v. Petr Pavel po dohodě s premiérem. Ale málokdo z vládní koalice zatím prozradil, z čeho by se ty obří výdaje měly zaplatit, respektive kompenzovat. Výjimkou mezi tajemnými politiky koalice v tomto ohledu je poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. S ním přišli do Salonu Echa debatovat poslanec ANO Patrik Nacher a sociolog a ředitel agentury PAQ Research Daniel Prokop.
Novým důkazem neobratnosti české vlády je kontrapunkt mezi dvěma událostmi, jež se obě odehrály na přelomu června a července. Na sítích předseda vlády Petr Fiala jako důkaz starosti vlády o komfort a čas občanů vážně prodává možnost, aby si řidič o nový řidičský průkaz žádal on-line. To jde od včerejška. Řidič se tak vyhne frontě na úřadu a za 100 korun nový průkaz dostane do výdejního místa, dokonce si to místo může vybrat. Po možnosti netahat se po republice s občankou (můžete si ji stáhnout do telefonu!) jsme dosáhli dalšího milníku na cestě k digitalizaci.
Zdálo by se, že k atentátu na Reinharda Heydricha a následné heydrichiádě se už nic nedá zjistit. Archivář Vojtěch Šustek předkládá obsáhlou studii Atentát na Heydricha a následný teror proti Čechům, která nás vyvede z omylu. Málokdy čteme o historické události takovou až mikroskopickou rekonstrukci. I dnešního čtenáře, který ani nemusí mít speciální zájem o druhou světovou válku či odboj, zaujme detailní líčení akce proti Heydrichovi 27. května 1942 a následného teroru nebo německé propagandy a psychologické ofenzivy, jimž byl český národ během tří týdnů po atentátu vystaven.
Při diskusích o příčinách strmého propadu porodnosti v České republice – za tři roky už o 35 procent – nejvýbušnější chvíle nastává, když formulujete hypotézu o tom, že propad může souviset s vakcínou proti covidu-19. Ženám v plodném věku byla tato vakcína zpřístupněna začátkem léta 2021, přičemž nápadný pokles porodnosti začíná o tři čtvrtě roku později – v prvním, a ještě výrazněji ve druhém čtvrtletí roku 2022. Debata o této pozoruhodné korelaci se u nás vede zdráhavě a neochotně. Nejčastější bývají dva protiargumenty.
Vypadá to neodvratně a fatálně. Ve dnech 24. a 25. června se v Haagu sešly hlavy států Severoatlantické aliance na svém pravidelném summitu. Ten letošní aspiruje na to, aby vešel do dějin jako summit historický. Byl na něm totiž přijat „historický“ závazek masivně navýšit státní výdaje na zbrojení. Dosud platil předchozí, zatím poslední „historický“ závazek dvou procent HDP, přijatý závazně na summitu ve Walesu roku 2014. Česká republika, jak známo, závazku dvou procent dlouho nedostávala, poprvé od doby jeho přijetí se jí podařilo dostat se na dvě procenta loni.
Petr Fiala včera strčil klacek do soukolí klimatického tažení Evropské unie. Na místě činu, v Bruselu, představil tzv. non-paper, jehož cílem je otupit systém emisních povolenek ETS 2, ještě než 1. ledna 2027 vejdou v platnost. Jsou to jak známo povolenky pro domácnosti, tedy na emise z vytápění bytů a z pohonných hmot, de facto dvě spotřební daně tam, kde je dosud nulová sazba. Česká strana návrhu pracovně říká zastropování ceny povolenky, čehož by se ale nedosahovalo administrativním stropem pro cenu, ale vrháním nových povolenek, které bude mít Evropská komise v rezervě.
Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.
Čtvrt roku před volbami nemá jejich favorit ještě hotový program. Minulý týden však Andrej Babiš ve videu některé sliby programu ANO přece jen odkryl. Týkají se energetiky – ceny energií chce tlačit dolů – a státních výdajů pro profesní skupiny, které chce naopak navyšovat. Řízením ekonomické politiky by byl v hypotetické Babišově vládě pověřen místopředseda ANO Karel Havlíček.
Skutečným tématem pro českou volební kampaň nejsou bitcoiny, ale emisní povolenky na osobní dopravu a vytápění. Mají zkratku ETS 2, platit začnou od roku 2027, od minulého měsíce se s nimi obchoduje na finančních trzích a cena za povolenku se vyšplhala k 80 eurům za tunu emisí. Agentura Bloomberg, která je spíš ještě zdrženlivá, odhaduje, že do roku 2030 zdraží ETS 2 až ke 150 eurům za tunu a tímto zcela politickým krokem pak bude vytápění plynem dražší o 40 a benzin s naftou o 30 procent. Je to ideologicky uvalená askeze a současně neomalený útok na energetickou suverenitu členských zemí.
