Sedmnáctý listopad je příležitost oživit cyklicky se navracející debaty o odkazu toho dne a masovém protirežimním vzepětí, jež po něm následovalo, o tom, kdo ten odkaz ctí a kdo ho špiní a ničí, v čem ten odkaz spočívá. Pro tu část veřejnosti, která se hlásí k původně pejorativnímu termínu „pravdoláskaři“, odkaz toho společně vnímaného prožitku do značné míry splývá s odkazem jednoho z účastníků tehdejšího dění, toho nejviditelnějšího a nejoslavovanějšího – Václava Havla.
Fakt, že v naší části bývalého Československa je 17. listopad státním svátkem a dnem volna, zatímco na Slovensku slaví svůj Den boje za svobodu a demokracii normálně v práci, byla tendence vykládat jako důkaz lepšího sžití Čechů s demokracií a svobodou. (Slováci koneckonců toho času mají premiéra, který 17. listopad 1989 coby mladý komunista podle vlastní vzpomínky ani nezaregistroval.) Kdybychom se ale omezili na dění v centru Prahy, kam se tradičně české oslavy Listopadu soustředí, neubrání se člověk myšlence, že volno v práci je součást problému.
Připomněli jsme si výročí 17. listopadu 1989, které je spojeno s revolucí s poetickým přívlastkem sametová. Revoluce bývají povětšinou krvavé, plné násilí a třísek z káceného lesa. Naše revoluce, která přinesla pád totalitního režimu vyznačujícího se vládou jedné strany, vynucováním jednoho názoru, pronásledováním a kriminalizací lidí s jinými postoji, zničujícím centrálně socialistickým řízením ekonomiky (které usilovalo o rovnost, ale ve skutečnosti přinášelo nespravedlnost), se ale odehrála bez násilí, na což jsme, nebo aspoň jsme bývali pyšní.
Mezi různými emocionálními projevy, které pravidelně datum 17. listopadu vyvolává, vyniká letos text „ekonoma a ředitele Knihovny Václava Havla“ Tomáše Sedláčka Naše sametová revoluce – nejsympatičtější revoluce světa. Vyšel v Hospodářských novinách a byl široce sdílen na sociálních sítích: většinou pozitivně, aspoň tedy mezi mými bublinisty. Text je to úžasný, zážitek je to po celou dobu, co ho člověk čte. Ale v podstatě to, co je v nadpisu, pokračuje i dál.
Pietními akty, happeningy, koncerty a shromážděními si dnes lidé po celé České republice připomínají pád totality v roce 1989 a perzekuci studentů za nacistické okupace v roce 1939. Odpůrci totalit pak převezmou večer v Národním divadle Ceny paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum. Centrem dění ale po celý dnešní Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je už tradičně pražská Národní třída, kam se ráno a dopoledne vypravují i představitelé státu a politických stran.
Tisíce lidí v pondělí odpoledne dorazily na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů na pražské Staroměstské náměstí. Organizátoři možnou budoucí vládu ANO, SPD a Motoristů označili za založenou na mafiánském principu. Podobné označení v minulých dnech zkritizoval místopředseda ANO Karel Havlíček, když upozornil, že ke korupčním kauzám odcházející vlády jako například ke kauze Dozimetr zástupci Milionu chvilek „mlčeli jak ryby,“ uvedl Havlíček.
Česko si v neděli připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, letos už šestatřicet let od sametové revoluce. Největší pozornost tradičně přitahuje pražská Národní třída, kde se od ranních hodin střídají pietní akty, kulturní program i politické debaty. První z nich začal už v 9:00 u Hlávkovy koleje, odkud se studenti přesouvají na hlavní místo vzpomínky k pamětní desce na Národní třídě. Slavila ale i další města včetně Brna, Ostravy i Českých Budějovic.
Na Národní třídě v Praze se od brzkého rána scházejí lidé, aby si připomněli listopadové události roku 1989. U pamětní desky hoří svíčky. Příchody politiků provázely i protesty či pískot, ať už šlo o předsedu Svobodných Libora Vondráčka, který byl do sněmovny zvolen na kandidátce SPD, prezidenta Petra Pavla či zástupce hnutí ANO. Národní třídu pak rozbouřil i příchod tváří Motoristů Filipa Turka a Petra Macinky. Česko si dnes kromě pádu totality v roce 1989 připomíná i perzekuci studentů za nacistické okupace v roce 1939.
Mohutný pískot přivítal u pietního místa na Národní třídě osobnosti Motoristů a to předsedu Petra Macinku a čestného prezidenta a poslance Filipa Turka. Petr Macinka na Národní třídě zdůraznil, že svoboda není samozřejmost. Po celou dobu komunikace s novináři zazníval na adresu obou politiků mohutný pískot, objevovaly se i transparenty kritizující přítomnost Motoristů na pietě. Filip Turek následně pro CNN Prima News uvedl, že sametová revoluce byla „řízená věc“ a udělal ji „Gorbačov a KGB“.
EchoPrime Time – speciální vysílání k výročí 17. listopadu. V pondělí ve 20:00. Střet zájmů vyřeším, Agrofert neprodám, není to jako rohlík v krámě, řekl Andrej Babiš. Ale prezident si klade podmínky pro jeho jmenováni premiérem. Má na to právo, nebo jen chce demonstrovat svou moc? Jsou kauzy poslanců Filipa Turka a Jindřicha Rajchla ohrožením vnímání Česka ve světě? A jak vnímá oslavy 17. listopadu mladá generace politiků. Nejen to budou otázky pro poslance Motoristů Matěje Gregora a Benjamina Činčilu z KDU-ČSL.
Několik dní před 36. výročím revolučního okamžiku 17. listopadu 1989 jsem mluvil na velkém mezinárodním kongresu ve švýcarském Luganu o dnešní Evropě, resp. Evropské unii. Jak bylo ode mne očekáváno, a asi hlavně proto, jsem tam byl spolu s bývalým šéfem Evropské komise Romanem Prodim pozván jako jeden ze dvou hlavních řečníků, mé vystoupení bylo vůči dnešní EU vysoce kritické. Přesto byla významná část mého projevu otištěna v hlavním regionálním deníku Corriere del Ticino.
Muži, kterého při demonstraci 17. listopadu zadrželi kvůli hajlování před sídlem vlády, sdělili policisté podezření ze spáchání trestného činu. Konkrétně ho podezírají z „projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka“. Jeho spis už předali Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. Sdělila to Kristýna Zelinková z tiskového oddělení pražské policie. Za uvedený trestný čin lze uložit šest měsíců až tři roky vězení.
Na podzim 2024 budeme jednou vzpomínat jako dnes na podzim 1989, kdy padla železná opona. Tehdy i dnes jsme svědky nástupu něčeho jiného. Přesné obrysy nové politiky zatím neznáme, ale cítíme, že nepůjde jenom o prostou výměnu garnitur. Ve středu 6. listopadu 2024 jsme byli svědky tří událostí, které předznamenají zítřejší posuny v evropské a světové politice. Brzy ráno probíhalo sčítání výsledků amerických prezidentských voleb. Zvolení Donalda Trumpa může být interpretováno různě. Rozhodně je to signál o nástupu odlišné politiky, nesené jinými společenskými a ekonomickými zájmy než dosud.
Pětatřicet let od 17. listopadu 1989 znamená pětatřicet 17. listopadů, kdy se připomínal hrdinný průvod studentů Prahou. Posledních deset let, ale možná i déle, buď od roku 1999 (Děkujeme, odejděte!), nebo nejpozději od roku 2014 (Červená karta pro Zemana), se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Za „vzpomínkový průmysl“ do Salonu Echa dorazil Martin Kroupa. Pracuje v organizaci Post Bellum, která byla mezi partnery oficiální vzpomínkové akce Korzo Národní. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. Sestavu doplňuje influencer a youtuber Jan Špaček.
Cenu Paměti národa obdrželo dnes večer v Národním divadle pět osobností, které čelily nacistům či komunistům. Ocenění získali Marta Neužilová a Pavel Záleský z Česka, Ladislav Szalay a Karol Dubovan ze Slovenska a Olha Hejková z Ukrajiny. Cenu Paměti národa každoročně uděluje společnost Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, loni ji rozšířila i na hrdiny současného dění. Od roku 2010 získalo ocenění 66 osobností.
K připomínce 35 let svobody se na Národní třídě vyjádřil i prezident republiky Petr Pavel. V rozhovoru pro Českou televizi varoval, před dojímáním se nad sametovou revolucí a idealizováním svého předchůdce Václava Havla. Za tento výrok se dočkal ostré kritiky od bývalé disidentky a současné senátorky Hany Kordové Marvanové. Ta na sociální síti X uvedla, že takové hodnocení si Václav Havel nezaslouží.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala označil volby do sněmovny v příštím roce za zásadní pro další osud ČR. Na Národní třídě v Praze novinářům s odkazem na vzrůstající údajný populismus řekl, že koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) musí volby vyhrát - jinak to nedopadne dobře. K odpůrcům, kteří ho u památníku 17. listopadu 1989 hlasitě kritizovali, uvedl, že v roce 1989 by pískat na stejném místě nemohli. Stejně jako nyní v Moskvě. Nabytou svobodu, o níž je třeba se starat a bránit ji, vyzdvihli i lídři TOP 09 a KDU-ČSL Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný.
Sedmnáctý listopad je v českém kalendáři vyhrazený pro střet narativů, sporů o povahu příběhu, který se odehrál na konci roku 1989. Pro lidi, kteří tenhle státní svátek vnímají jako skutečně slavnostní den, je to příběh osvobození. Zrodu nějaké sdílené naděje a cesty za jejím naplněním. Ta cesta jistě byla, je a bude nerovná a hrbolatá, ubíhá výrazně pomaleji, než se před čtyřiatřiceti lety čekalo, je a ještě dlouho bude zdaleka neukončená.
Symboly 17. listopadu 1989, který odstartoval pád komunistického režimu v tehdejším Československu, byly podle někdejšího prezidenta Václava Klause ukradeny lidmi, kteří si to nezaslouží. Podle bývalého prezidenta Miloše Zemana nebylo násilné potlačení studentské demonstrace komunistickou policií před 34 lety masakrem. Celospolečenská podpora změnám se zvedla až po dezinformaci o úmrtí jednoho ze studentů. Klaus a Zeman to dnes uvedli ve společném rozhovoru pro CNN Prima News.
Tisíce lidí si v pátečním chladném počasí udělaly čas na to, aby zašly na pražskou Národní třídu a připomněly si 34. výročí sametové revoluce. Skupinky studentů, turistů či rodiny s dětmi pak v pozdním odpoledni zcela zaplnily prostor před Palácem Metro, aby si v symbolickém čase 17:11 vyslechly Modlitbu pro Martu. Největší akce v Praze se tradičně konaly na Národní třídě, kde dnes proudily davy lidí, pro které iniciativa Díky, že můžeme připravila v rámci pouliční slavnosti Korzo Národní bohatý program.
Třetí den stávek za klima se vydalo asi 200 studentů na pochod z pražského Náměstí Jana Palacha na Albertov. Symbolicky tak chtěli odkázat na letošní oslavy 17. listopadu, kdy se kromě Dne boje za demokracii připomíná také Mezinárodní den studentstva. Podle přítomných se požadavky studentů z roku 1989 nenaplnily. Stávka měla podle studentů podpořit debatu o alternativním společenském uspořádání, jehož cílem má být život v ekologických limitech planety.
Demokracie není jednou provždy, její určité oslabování můžeme vidět i ve Spojených státech nebo Velké Británii, Česká republika není výjimkou, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi (ČT) na pražské Národní třídě. Proto je potřeba pro svobodu a život v bezpečné zemi něco dělat, dodal prezident. Oslav sametové revoluce se ve své funkci zúčastnil poprvé, u památníku potlačení studentské demonstrace položil věnec a jeho manželka Eva zapálila svíčku.
I svoboda pro nadávání politikům patří podle vicepremiéra a předsedy hnutí STAN Víta Rakušana k odkazu 17. listopadu. Řekl to dnes novinářům při položení květin u pamětní desky 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Výroky předsedy hnutí ANO Andreje Babiše o nové totalitě jsou podle něj neuctivé. Zvláště od lidí, kteří sloužili skutečné totalitě za minulého režimu, uvedl. Ministr se na Národní třídě také potkal se svými odpůrci, kteří na něj pokřikovali. Občas se ozval i pískot.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš využil výročí sametové revoluce ke kritice vlády a médií. Snaží se zprivatizovat demokracii, kterou přinesla revoluce v listopadu 1989, řekl. Politici, kteří se po revoluci dostali k moci a dnes opět vládnou, to podle něj nezvládli. Babiš to řekl novinářům poté, co u pamětní desky na místě, kde komunistická policie v roce 1989 násilně potlačila studentský průvod, položil kytici a zapálil svíčku. Na rozdíl od předchozích let při tom Babiš jako bývalý člen Komunistické strany Československa (KSČ) nečelil projevům nesouhlasu.
Česká republika si v pátek připomene 34 let od počátku pádu komunistického režimu a 84 let od uzavření vysokých škol nacisty. U příležitosti 17. listopadu se uskuteční řada pietních akcí, happeningů, koncertů či průvodů. Někteří lidé pak využijí svátku výročí sametové revoluce i k demonstracím proti současnému vedení země. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se uskuteční v Praze i dalších městech. Hlavní vzpomínkové akce budou již tradičně před pamětní deskou na pražské Národní třídě.
Dnes slavíme svobodu a demokracii, kterých se nám zázračně dostalo před 34 lety. Předáci pětikoalice se zcela upřímně považují za kustody listopadu ’89 a jeho hodnot – a je paradox, že ty hodnoty trpí nejvíc za vlády pětikoalice. Nahnutě to vypadalo, už když šel do politiky Andrej Babiš. Jeho necitlivost vůči svobodě projevu se projevila nákupem soukromých novin a soukromého rádia. Novum pětikoaliční vlády, úpadek od Babiše k Fialovi, je v tom, že teprve dnes svobodu projevu a atmosféru svobodomyslnosti okusuje stát. Babiš by to možná dělal taky.
Sametová revoluce v roce 1989 byla společným dílem Česka a Slovenska, položila základy demokracie a dosud z ní čerpáme, řekla ve čtvrtek večer slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v Praze poté, co položila květiny u pamětní desky 17. listopadu na Národní třídě. V obležení novinářů slovenská prezidentka poděkovala aktérům 17. listopadu. Do Prahy Čaputová den před výročím sametové revoluce přijíždí každoročně. Čaputová uvedla, že je ráda, že v předvečer sametové revoluce může opět být v Praze.
Obavu, že v budoucnu přijdou o svobodu, má přes 60 procent Čechů. Zároveň si každý zhruba čtvrtý myslí, že už nyní v nesvobodě žije. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody, uskupení občanských organizací, které každoročně pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu po celé České republice. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát.
Policisté se začali zabývat také rasistickými urážkami, které od jednoho z účastníků čtvrteční demonstrace proti vládě a České televizi (ČT) zazněly směrem k redaktorovi ČT Richardu Samkovi, uvedla Policie na twitteru. Už v pátek kriminalisté oznámili, že se zabývají případem, kdy jeden z účastníků stejného protestu 17. listopadu v Praze napadl novináře serveru Aktuálně.cz Radka Bartoníčka. Na rasistické urážky Samka upozornil v pátek server Romea.cz a zveřejnil video natočené během protestu.
Pokud se shodneme, že listopad 1989 znamenal zásadní zlom v poměrech v této zemi (a on znamenal), pak následky té události vstoupily do Kristových let. V třiatřiceti letech je muž (u žen je to přece jen trochu jiné) zralý k tomu, aby udělal to, co má v životě udělat, a taky je zralý na to, aby ho za to ukřižovali, jako tehdy toho třiatřicátníka. To je samozřejmě podivné přirovnání a analogie, polistopadový režim opravdu není Vykupitel a nikdo se ho nechystá ukřižovat.
