Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhla zrušení vědeckého stanoviska, které ve Spojených státech dlouhodobě slouží jako základ pro předpisy regulující emise skleníkových plynů a boj proti změnám klimatu. Opatření navrhované Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) ruší prohlášení z roku 2009, podle kterého oxid uhličitý a další skleníkové plyny ohrožují veřejné zdraví a blaho, píše agentura AP.
Podle Světové zdravotnické organizace zahyne ročně v Evropě přes 175 tisíc lidí následkem horka. Pro srovnání, toto číslo je třikrát vyšší než každoroční počet obětí střelby ve Spojených státech. Podle epidemiologa Malcolma Mistryho z Londýnské školy pro hygienu a tropické lékařství působí častější vlny veder jako „tichý zabiják“, doléhají především na starší osoby a zasahují velká města napříč starým kontinentem – Milán, Barcelona, Paříž, Londýn a Řím jsou mezi nejvíce postiženými. Mnozí znepokojivé statistiky berou jako důkaz zhoubného vlivu klimatické krize a další podnět pro ještě horlivější úsilí o snižování emisí a dekarbonizaci.
"Zpoplatnění kondenzační stopy." Evropská unie připravuje nová pravidla, která by mohla zásadně ovlivnit leteckou dopravu, jak uvádí německý Welt. Pravidla by měla požadovat, aby se letadla vyhýbala oblastem, kde by mohly vznikat kondenzační stopy - bílé čáry za letadly, které často zůstávají dlouho viditelné na obloze. Tyto stopy údajně výrazně přispívají ke globálnímu oteplování, podobně jako emise oxidu uhličitého.
Spolupředseda německých Mladých Zelených Jakob Blasel volá po znárodnění tří velkých průmyslových a energetických firem, které označuje za největší původce emisí v zemi. RWE, Leag a Thyssenkrupp, který z části vlastní český miliardář Daniel Křetínský, podle něj systematicky ohrožují budoucnost lidstva ve jménu krátkodobého zisku. Pokud nezačnou samy jednat v zájmu klimatu, měl by zasáhnout stát – a převést je do veřejného vlastnictví, tvrdí s tím, že pouhá finanční pomoc po klimatických škodách nestačí.
Opoziční hnutí ANO se vymezuje proti novým klimatickým cílům Evropské komise (EK), jež navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Mělo by to devastující účinek na průmysl a životní úroveň obyvatel, řekl na dnešní tiskové konferenci předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. "Evropská unie se řítí hlavou proti zdi. Místo aby zatáhla za ruční brzdu, tak přidává plyn," řekl Havlíček.
Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise (EK). Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). EK navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit. Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit.
Evropská komise navzdory výhradám některých členských zemí včetně Česka přitvrzuje ve svých snahách o zelenou ekonomiku a dekarbonizaci. Snižování emisí má podle dnešního návrhu komise ještě zrychlit. Už v roce 2040 by Evropa měla dosáhnout snížení emisí o 90 % oproti roku 1990. Návrh nyní míří do Evropského parlamentu a do Evropské rady. Předlohu kritizuje například francouzský prezident Emmanuel Macron, výhrady má i český premiér Petr Fiala.
Je to těžká práce, ale někdo ji dělat musí, komentuje setkání americký web Breitbart News. Za necelé dva týdny se na francouzskou Riviéru, konkrétně do města Nice, chystá až 10 000 účastníků klimatické konference, kterou OSN označila za další celosvětové setkání o „klimatické nouzi“. V oblíbeném letním letovisku účastníkům kulisu vytvoří luxusní hotely a prosluněné pláže.
Geoinženýrství Londýna. Slunce se stalo předmětem kontroverzních experimentů vědců, kteří uvažují o jeho umělém "zastínění", tedy snížení množství slunečního světla dopadajícího na Zemi, aby zpomalili globální oteplování. Povolení k experimentům by měla britská vláda vydat v rámci následujících týdnů. Britská vládní Agentura pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA) oznámila, že vyčlení 50 milionů liber (1,48 miliardy Kč) na projekty v oblasti solárního geoinženýrství.
V oficiálních dokumentech Severoatlantické aliance se postupně mění jazyk týkající se klimatu či genderu. Server Politico s odkazem na několik zdrojů uvádí, že jde o snahu NATO vyjít vstříc americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který vytáhl do boje „diverzitě, rovnosti a inkluzi“ (tzv. DEI). Trump zároveň obratem po svém uvedení do funkce oznámil, že ruší Green Deal.
Jaké problémy trápí české mileniály a generaci Z? Mezi hlavními body je nákladné bydlení, klimatické změny, politická nestabilita, nebo globální napětí. Téměř polovina tuzemských mileniálů a více než třetina příslušníků generace Z považuje náklady na bydlení za svůj největší problém. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte, který zkoumá postoje mladých lidí k zaměstnání, společnosti i podnikání. Česká mládež v mezinárodním srovnání také méně věří, že firmy a podnikání mají pozitivní dopad na společnost.
Do Prahy přijel někdejší první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a pronesl fascinující slova o budoucnosti Green Dealu. Připomeňme, že tento nizozemský politik, aktuálně stojící v čele tamní koalice zelených socialistů, byl jakožto eurokomisař pro klima v letech 2019 až 2023 duchovním otcem stěžejního balíku nejtvrdších klimatických opatření Fit for 55. Spadá do něho zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035, stahování emisních povolenek z trhu a jejich rozšíření na vytápění a osobní dopravu nebo zavádění sociálního klimatického fondu.
Po dohodě mezi Unií, SPD a Zelenými o masivním finančním balíčku v hodnotě 500 miliard eur čelí předseda CDU Friedrich Merz ostré kritice. Největší kontroverzi vzbudilo rozhodnutí, že 100 miliard eur z celkových 500 miliard půjde přímo do Fondů pro klima a transformaci. V souvislosti s upravením dluhových pravidel by se také poprvé v historii mohla v německé ústavě objevit zmínka o cíli dosažení klimatické neutrality do roku 2045.
Německo by mohlo mít problém s financováním vlastní obrany. Němečtí Zelení oznámili svůj záměr zablokovat plán na uvolnění dluhové brzdy, který by měl umožnit rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury. Zelení, kteří jsou pravděpodobnými koaličními partnery berlínské vlády, se domnívají, že se nedostatečně investuje do ochrany klimatu a životního prostředí.
Jsem expertka přes gender a feminismus, kanon na kulturní války, odbornice na integraci a diverzitu. Mám široké znalosti body positivity a k očkování mohu říct víc než průměrný obvodní lékař, což je tedy asi bohužel pravda. Ale klimatickou otázku jsem zatím nechávala na okraji svého zájmu. Člověk prostě nemůže zvládnout všechno, ono by to nešlo už ani časově. Jaké tedy bylo mé překvapení, když si mě našlo samo, a to v podobě instagramového postu, který se mi nečekaně objevil ve feedu, ačkoli k tomu celkem vzato nebyl žádný důvod.
Na nedávné konferenci Aliance zodpovědných občanů (ARC) v Londýně vystupoval i u nás známý ekonom a spisovatel Matt Ridley. Ústředním tématem našeho rozhovoru je ideologie bezuhlíkové ekonomiky, což se v kontinentálním pojetí nazývá Green Deal a v angloamerickém pojetí Net Zero – Čistá (uhlíková) nula. V Evropě je to i navzdory Donaldu Trumpovi pořád vládnoucí ideologie, hlavní charakteristika naší doby.
Začátkem února nechal Elon Musk v zádech s prezidentem Trumpem zavřít budovy jedné vládní agentury a její zaměstnance poslal na nucenou dovolenou. Nebylo hned zřejmé, jaké začíná drama. Agentura nese jméno USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj) a na to, jak málo byla známá i americké veřejnosti, má ohromný rozpočet – letos 44 miliard dolarů.
K naší koalici, která má za cíl uvolnit pravidla pro automobilky, se nyní kromě Itálie přidala také Francie a Německo. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dále hovořil o tom, že celoevropské dotace na podporu poptávky po elektromobilech nepovažuje za smysluplné opatření současné složité situace. Ale také o tom, že eurokomisaři si musí zvyknout na novou realitu, ve které není jediným „mravním imperativem“ boj za ochranu klimatu.
Víkendové referendum ve Švýcarsku (ach, jak já tyhle možnosti Švýcarům závidím!) mělo rozhodnout o tom, zda alpská konfederace akceptuje velmi ambiciózní návrh místní mládežnické organizace Zelených. Podle něj by součástí švýcarské ústavy byl závazek zredukovat uhlíkovou stopu státu o více než 90 procent. Referendum skončilo očekávaným neúspěchem, ale rozsah toho neúspěchu očekávání překonal: proti se postavilo zhruba 70 procent občanů a iniciativa nezískala na svoji stranu ani jeden ze 26 kantonů. O moc jednoznačněji už nějaký návrh odmítnout nelze.
Švýcaři v neděli v referendu výraznou většinou zamítli ekologickou iniciativu požadující ústavní zakotvení ekologicky odpovědného hospodářství. Informovala o tom agentura DPA, podle níž účast v referendu činila 38 procent. Ve 26 kantonech hlasovalo proti návrhu stranické mládežnické organizace Mladí Zelení podle konečného výsledku 69,8 procenta voličů.
Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu je pro nás stěžejní otázkou nikoli to, jak rychle teď USA vymýtí woke kulturu ze své armády a státních univerzit. Stěžejní otázkou pro nás je, jak se v Evropské unii adaptujeme na odstoupení Ameriky od Pařížské dohody OSN o klimatu a na ohlášenou revoluci, jejímž cílem je osvobodit americkou ekonomiku. Z některých koutů starého kontinentu v podstatě zaznívají žádosti, abychom na tyto trumpovské posuny zareagovali nápodobou. Do nějakého stupně si to přeje česká vláda, nebo aspoň její část, třeba lidé jako ministr financí Zbyněk Stanjura. Razantněji to formuluje Donald Tusk, jehož Polsko teď předsedá EU.
Svět je nejblíže svému zániku v historii. Ručička legendárních „Hodin Posledního soudu“ se po dvou letech posunula a nyní ukazuje 89 vteřin do půlnoci. Vědci uvedli, že důvodem k posunu o symbolickou jednu vteřinu oproti posledním dvěma letům způsobilo to, že nevidí pozitivní vývoj v souvislosti s jadernou hrozbou, ale také třeba s rozvojem umělé inteligence. Před sedmaosmdesáti lety vědci vytvořili symbolický měřič času – takzvané Hodiny Posledního soudu.
Nový americký prezident Donald Trump několik hodin po složení přísahy podepsal své první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Staronový prezident potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a pak do davu v hledišti házel pera, kterými dokumenty podepisoval.
Společnost BlackRock, největší správce aktiv na světě, se rozhodla opustit ekologickou iniciativu Net Zero Asset Managers Initiative (NZAMI). V posledních týdnech, před inaugurací Donalda Trumpa prezidentem, opustilo klimatickou NZAMI několik dalších hráčů z Wall Street. Společnost BlackRock jako důvod uvedla, že jí v minulosti členství v některých organizacích vystavilo právním dotazům ze strany různých veřejných činitelů, informovala agentura Reuters.
Los Angeles je v obležení požárů. Obzvláště tvrdě postižena je čtvrť Pacific Palisades, kterou ohně z velké části zničily a kde má domy řada hollywoodských celebrit. Zatím je potvrzeno 16 obětí. Téměř 180 tisíc lidí evakuovali. Jedná se o nejhorší požár v historii města. Za viníka bylo okamžitě označeno globální oteplování. V Česku tento názor šířil například pirátský poslanec Jakub Michálek: „Škody musí začít platit znečišťovatelé, kteří globální oteplování způsobují tím, že vypouštějí skleníkové plyny! Tohle je požární bouře, která má rychlost hurikánu v Los Angeles. Jedna z mnoha ukázek klimatického pekla, před kterým vědci léta varovali…,“ postoval.
Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období. Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.
Sedm z deseti lidí v Česku soudí, že Zelená dohoda pro Evropu přispívá k neúměrnému zdražování energií. V otázce souhlasu či nesouhlasu s dohodou je ale společnost rozdělená na dva stejně velké tábory. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zelená dohoda pro Evropu, známá jako Green Deal, má nasměrovat Evropskou unii k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Americké banky Citigroup a Bank of America (BofA) opouštějí program Net-Zero Banking Alliance (NZBA), který má přinést tzv. uhlíkovou neutralitu. Banky to oznámily v úterý a následují tak Wells Fargo a Goldman Sachs, které se rovněž stáhly z NUBA začátkem tohoto měsíce, uvedl dnes německý ekonomický deník Handelsblatt s odvoláním na agenturu Reuters. Citigroup a Bank of America to oznámily v úterý.
Loňský rok byl v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 stupně Celsia, a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Zároveň byl ale také nadprůměrný co se týče srážek, především díky srážkám v září, kdy země čelila povodním. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj byl minulý rok bezkonkurenčně nejteplejší i v pražském Klementinu.
V jinak nekonkrétním vánočním poselství připomněl Petr Fiala dva konkrétnější počiny svého kabinetu za loňský rok: reforma důchodů a v energetice „největší kroky za desítky let“. Zatímco změny v důchodovém systému jdou správným směrem, při vší polovičatosti to je seriózní pokus zmenšit deficit v důchodovém systému, naopak v energetice vláda to, co se jinde pokusí ušetřit, napravit, racionalizovat, úplně neguje. Ceny energie se tak zásadně promítají do ostatních oborů, že se energetická politika takřka vnucuje jako hlavní měřítko, až budeme vládu známkovat.
