Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese ze strany Západu. Prohlásil to tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu v rozhovoru pro agenturu TASS, který agentura zveřejnila ve čtvrtek. Uvedl rovněž, že Moskva bedlivě sleduje vojenské přípravy evropských států. Šojgu se ve svém prohlášení odvolal na listopadové změny v ruské jaderné doktríně, které schválil prezident Vladimir Putin.
Itálie a Spojené státy mají podobné hodnoty. To potvrdila italská premiérka Giorgia Meloniová, která během dnešní návštěvy Bílého domu podpořila prezidenta USA Donalda Trumpa. „Doufáme, že znovu uděláme Západ velkým,“ prohlásila Meloniová podle BBC. Meloniová přijela za Trumpem hlavně kvůli celní válce mezi USA a EU. Výsledek této debaty zatím není známý. Meloniová navštívila Washington, kde ocenila Trumpův postoj vůči ilegální migraci a kritiku „woke ideologie“.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nesmí Spojené státy učinit kroky, které by mohly ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pomoci vymanit se z mezinárodní izolace. V rozhovoru pro Eurovision News ve středu uvedl, že by to mohlo představovat vážné ohrožení nejen pro Ukrajinu, ale i pro celý Západ, píše server The Kyiv Independent. Zelenského slova přicházejí krátce poté, co Rusko a Ukrajina dosáhly částečného příměří zprostředkovaného Spojenými státy.
Ukrajinští spojenci připravují nový plán k zajištění udržitelného míru na Ukrajině, který by zahrnoval nikoliv jednu, ale dvě separátní mírové mise ve čtyřech úrovních bezpečnosti. Tvrdí to v sobotu italský list La Repubblica s odvoláním na své zdroje a také další italská média, upozornil na to rovněž ukrajinský rozhlas New Voice. Na frontové linii a rusko-ukrajinské hranci by měl být rozmístěný kontingent OSN tvořený vojáky z globálního jihu a to z Indie, Brazílie, Indonésie a Saúdské Arábie.
Seznámili se už dávno, je to přes dvě stě let. Ze začátku jejich vztahu nikdo moc šanci nedával, ovšem po druhé světové válce to už vypadalo, že spolu zůstanou navěky, jako by dokonale splynuli v jedinou bytost. Ale idyla skončila. Manželská krize je v plném proudu a je vcelku jedno, jestli dříve začal toxický manžel – liberalismus – týrat svou ženu demokracii, nebo nejprve ona začala flirtovat s „populisty“.
Nezapomínejme, že svoboda přišla na Slovensko z východu, zvrácenosti progresivismu ze západu, prohlásil slovenský premiér Robert Fico v projevu zveřejněném na facebooku. Fico začal svoji řeč připomenutím výročí osvobození města Poprad na východě země sovětskou Rudou armádou, k jejímuž odkazu se hlásí Rusko. Hlavním soupeřem Ficovy strany na slovenské politické scéně je opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS).
Uběhl měsíc od svržení režimu Bašára Asada v Sýrii. Západ, byť obezřetně, vítá nové vládce, mluví se o zrušení sankcí, nedávno do Damašku společně přijeli ministři zahraničí Francie a Německa. Nicméně onen nový vládce Sýrie, Ahmad Šara, mezitím oznámil, že nejméně čtyři další roky nevypíše volby. Onen nový vládce je totiž také zasloužilý džihádista. Tuto pozoruhodnou konstelaci jsme v Salonu Echa probírali se dvěma dámami české diplomacie: Evou Filipi, dlouholetou velvyslankyní v Sýrii (2010–23), a stále aktivní velvyslankyní – dříve v Egyptě, dnes v Izraeli – Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou.
Běloruské úřady zakázaly Santa Clause. Legendární vánoční postava, která se těší popularitě zejména v USA, ale s globalizací si jí oblíbil téměř celý svět, dostala v Bělorusku červenou. Kromě Santy chce Bělorusko omezit i anglické koledy a jiné cizojazyčné vánoční písničky. Namísto toho chce země posílit dodržování ruských vánočních tradic. O zprávě informuje web ukrajinská Pravda. Bělorusko brojí za omezení postavy Santy zejména ve školách a školních besídkách.
V Damašku padla vláda a Sýrie je novou zemí. Jestli bude lepší než předtím, to se ještě ukáže. Nicméně první dny po pádech režimu jsou vždycky uvolněnější, protože nová státní moc se ještě nestihla zkonsolidovat; a ze sousedních států, jako je Turecko a Libanon, se do Sýrie začali vracet utečenci, údajně ve značném počtu. Většina evropských států zareagovala okamžitým pozastavením přijímání dalších žádostí o azyl, což naznačuje, že by rády viděly totéž – co největší a nejširší odjezd směr Sýrie, zejména pak těch jedinců, kteří se do evropských společností moc dobře neintegrovali a jsou zátěží pro sociální systémy
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo údajné úlomky amerických střel ATACMS, které podle Moskvy Ukrajinci vypálili na letiště v Kurské oblasti a na postavení protivzdušné obrany. Ministerstvo současně varovalo, že chystá odvetu. Když v listopadu Ukrajinci poprvé vystřelili na Rusko západní střely dlouhého doletu, reagoval Kreml tak, že vystřelil na ukrajinskou zbrojní továrnu novou hypersonickou balistickou střelu Orešnik. „Ministerstvo obrany Ruské federace situaci monitoruje a připravují se reakce,“ stojí ve zprávě.
Raketa Orešnik (Líska), kterou Rusko ve čtvrtek zaútočilo na ukrajinské město Dnipro, jde do sériové výroby. V pátek to podle agentury TASS oznámil ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého má země již nyní zásobu těchto střel. Šéf Kremlu zdůraznil, že raketu podobného typu žádná jiná země nemá a že ji nelze sestřelit. Rusko raketu středního doletu proti Ukrajině nasadilo v odvetě za to, že ruské síly zaútočily americkými raketami ATACMS a britskými střelami Storm Shadow na ruské území.
Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Po několika letech jsme se proto znovu sešli s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.
Předměstí ukrajinského Dnipra čelilo ve čtvrtek ráno bezprecedentnímu raketovému útoku z Ruska. Nejdřív se spekulovalo o tom, že Rusové použili mezikontinentální balistickou raketu RS-26 Ruběž. Moskva k útoku dlouho mlčela. Večer pak ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Událost vyvolala rozruch nejen mezi vojenskými experty, ale i na diplomatické úrovni.
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil Putin. Zároveň varoval, že Moskva by tyto prostředky mohla použít proti zemím, které Ukrajincům dovolí, aby dodávané střely vypouštěli na Rusko.
Od začátku války na Ukrajině uplynulo včera tisíc dní. Symbolicky ve stejný den Ukrajinci poprvé použili americké rakety ATACMS s dosahem až 300 kilometrů proti cílům v Rusku – podle dostupných informací zasáhly sklady munice v ruské Brjanské oblasti. Použití speciálního typu munice pro raketomety HIMARS dovolil dosluhující americký prezident Joe Biden. Ve stejnou dobu zase ruský prezident Vladimir Putin přijal aktualizovanou jadernou doktrínu a ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval západní státy, aby si ji pročetly.
Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování. Ta oproti minulosti výrazně snížila práh, kdy si Rusko vyhrazuje možnost použití jaderných zbraní. A to i například proti státům, které podporují agresi vůči němu. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP.
Pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu. Rusko v takovém případě zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle tiskových agentur to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva již třetím rokem pokračuje v agresi na Ukrajině, která chce střely využívat k obraně proti ruské ofenzivě. Rozhodnutí USA podpořilo například Polsko či Litva. Naopak Slovensko, Maďarsko či Itálie je kritizovaly.
Západ by měl jednat s Ruskem o ukončení války, aby se vyhnul "ničení ukrajinské populace", prohlásil podle tiskových agentur tajemník ruské bezpečnostní rady, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko oficiálně popírá, že by jeho vojáci útočili na civilisty, přestože OSN prověřila a potvrdila smrt tisíců civilistů ve válce na Ukrajině, rozpoutané Moskvou v únoru 2022.
Lidé neustále očekávající pád Západu, ať už z pomýlené představy, že svět bez západní hegemonie bude nějak lepší, nebo z pesimistického masochismu, upřeli své zraky na summit BRICS, který včera skončil v ruské Kazani. Na jednu stranu nelze popírat, že se jednalo i diplomatický triumf Vladimira Putina. Na setkání přijeli zástupci 32 zemí i generální tajemník OSN António Guterres. Přes všechny hrůzy, které Putinův režim páchá na Ukrajině, pravda je, že svět mimo Západ to příliš nezajímá. Považují to za regionální válku. Na druhou stranu přesvědčení, že BRICS představuje nějakou alternativu k Západu
Od začátku října, kdy Írán vypálil na Izrael zhruba 200 balistických raket, se čeká na slibovanou izraelskou odpověď. Jde o poslední kolo dlouhé izraelsko-íránské války, většinou vedené skrytě, ale nyní stále víc veřejně. O důvodech íránsko-izraelského nepřátelství, ale také o budoucnosti íránského režimu a náladách v íránské společnosti hovoříme s íránsko-americkým historikem a novinářem Arashem Azizim.
Německé bezpečnostní složky upozorňují na rostoucí hrozbu, kterou představuje Rusko pro západní svět, a zvláště pro Německo. Podle prezidenta Spolkové zpravodajské služby (BND), Bruna Kahla, může Rusko již brzy zahájit přímý vojenský útok na NATO. „Nejpozději do konce této dekády budou ruské síly schopny provést útok na NATO,“ varoval Kahl během slyšení před parlamentním kontrolním výborem Spolkového sněmu, jak cituje Bild.de.
Povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Ukrajině k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Potvrdil to ve čtvrtek v Londýně po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících v jejím boji proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.
V posledních týdnech se stále častěji objevují návrhy možného budoucího uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem. Nyní se k tomu vyjádřil teď už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru pro Financial Times jako příklad možného budoucího uspořádání uvedl vstup Západního Německa do NATO nebo bezpečnostní garance Spojených států Japonsku, které se nevztahují na sporné území Kurilských ostrovů. Stoltenberg navíc není jediný, kdo o podobné možnosti mluví.
Liberální institut publikoval "Deklaraci o Západní civilizaci", která by měla obhájit a posílit základy moderní společnosti. Mezi patrony a podporovateli deklarace je i bývalý český prezident Václav Klaus, argentinský prezident Javier Milei a psychoterapeut Jordan Peterson. Deklarace vyzývá k návratu k principům utvářejícím moderní společnost a varuje před aktuálním směřováním Západu, které je ohrožováno silnými ideologickými a politickými proudy. Kompletní deklarační text si můžete přečíst zde.
Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to v sobotu řekl v projevu při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. "Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem," řekl prezident.
Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. V pátek na jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky". Výhrůžky Moskvy přišly v době, kdy se očekává jednání o ukrajinských raketách v Bílém domě.
Synchronně se udály dvě věci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal v Itálii na bezpečnostní konferenci o svolení používat střely dlouhého doletu proti cílům umístěným hlouběji v Rusku. A současně část Evropského parlamentu adresovala žádost dosluhujícímu reprezentantovi EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi apel, aby zajistil, že Ukrajinci budou zbraně dodávané západními dárci moci používat bez omezení. Dva ze tří iniciátorů apelu jsou Češi, Danuše Nerudová a Jan Farský. Jsou to prozíraví politici, nebo iniciativní naivkové? Znění dopisu naznačuje přinejmenším to, že autoři nejsou schopni vnímat realitu na bitevním poli.
Europoslanci hnutí STAN Jan Farský a Danuše Nerudová sepsali dopis pro šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella s výzvou ke zrušení omezení na použití zbraní dodávaných Ukrajině. K iniciativě se podle Farského zatím připojilo zhruba 60 europoslanců. Chceme zvýšit tlak na členské státy, aby zrušily toto nesmyslné omezování, uvedl Farský. Zrušení současných restrikcí podpořili v květnu zákonodárci 24 států NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg.
Oficiální ruské kanály hlásí další postup v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Konkrétně dnes Moskva ohlásila dobytí východoukrajinské vesnice Zavitne v Doněcké oblasti. Moskva rovněž tvrdí, že Ukrajina za den přišla až o 530 vojáků a dva tanky. Už ve středu Rusko oznámilo, že ovládlo také východoukrajinské obce Karlivka a Prečystivka. O tom, že je pro Ukrajince situace patrně dramatická svědčí i to, že prezident Zelenskyj plánuje v pátek požádat spojence o další zbraně, především o ty dalekonosné.
Rusko varuje západní spojence, aby neposkytovali Ukrajině zbraně dlouhého doletu a nepovolovali jejich použití na ruském území. Rusko začalo upravovat vlastní jadernou doktrínu kvůli "legitimním bezpečnostním zájmům" Moskvy, oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Spojené státy jsou hlavním strůjcem vyvolávání napětí, ničí bezpečnostní architekturu v Evropě a pomáhají k eskalaci války na Ukrajině," řekl mluvčí podle zpravodajského serveru Reuters.
