Tag: pravice

Články k tagu

Pokus o restart

V aktuálním průzkumu STEM skončila ODS druhá za hnutím ANO. Co do výše voličských preferencí má však blíž ke svým dřívějším rivalům, prakticky už pohřbeným, nyní jednoprocentním sociálním demokratům než k aktuálně dominantnímu uskupení Andreje Babiše. Nic asi stav, v němž se občanští demokraté nacházejí před svým víkendovým kongresem, nevystihuje lépe. Sněm má nenápadné pořadové číslo 32 a koná se na obvyklém místě v pražském hotelu Clarion, půjde však o nejdůležitější událost této tradiční strany od ledna 2014.

Evropa se posunula doprava, my musíme také, vyzývá šéf mateřské strany von der Leyenové

Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber vyzval středové politické síly v Evropské unii, aby se posunuly více doprava a přizpůsobily se nové politické realitě. Podle něj výsledky voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 zásadně změnily rozložení sil ve prospěch pravicových a krajně pravicových stran a tento posun se musí promítnout do konkrétní politiky. Podle něj je třeba brát vážně otázky migrace či obavy ze ztráty pracovních míst.

ODS si o víkendu zvolí šéfa, hraje se i o přeběhlíky ke Kubovi. Nastíní expremiér Fiala své plány?

V sobotu a neděli se v pražském hotelu Clarion sejdou občanští demokraté z celé republiky, aby zvolili nové vedení své strany a rozhodli o jejím dalším směřování na příští dva roky. Hlavním bodem programu bude volba předsedy ODS, o kterou se utkají dva kandidáti: exministr dopravy a poslanec za Středočeský kraj Martin Kupka, kterého podpořila většina krajů, a místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a spoluzakladatel iniciativy ČESKO.plus Radim Ivan.

Je Pán prstenů pravicový, nebo levicový?

V tomto roce uplyne 25 let od okamžiku, kdy se na stříbrném plátně poprvé objevila Středozem. Filmové zpracování Pána prstenů od J. R. R. Tolkiena se stalo světovým fenoménem, považovaným za jeden z nejlepších kinematografických počinů všech dob. Není tedy překvapením, že se studio Warner Bros. rozhodlo nyní v lednu v USA znovu uvést celou trilogii. Tolkien se ale nevrací jen do kin. Stále častěji se stává součástí politického diskurzu. Přesněji řečeno, tolkienovské fanouškovství bývá stále častěji spojováno s „krajně“ pravicovou politikou.

Kupka vs. Ivan pro Echo: Jakou chtějí ODS, koho v předsednictvu a co dělat v opozici

Nejsilnější opoziční stranu, tedy ODS, čeká o víkendu kongres, který rozhodne o dalším směřování po neúspěšných volbách. Ze současného vedení se o pozici ve vedení uchází jen místopředsedové Martin Kupka, který se chce stát předsedou a Alexandr Vondra. Kupku vyzve v souboji o křeslo předsedy místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Oba pro Echo24 nyní popsali své priority ohledně směřování ODS či toho, jak by mělo vypadat ideální předsednictvo.

Lidová gnóze

V časopisu Compact, jenž se nyní profiluje jako jedno z nejzajímavějších nových médií na americké pravici, vyšel text Davida Azerrada Návrat židovské otázky. Je to kritická až sarkastická reakce na to, že na americké pravici se nyní diskutuje zcela vážně a jaksi zgruntu a deskriptivně, zda nepředstavují Židé problém a jaké jsou mechanismy jeho fungování, přičemž „diskutuje se“ je možná příliš uhlazený výraz a přesněji by se dalo napsat, že „americkou pravicí cloumá“. Jádrem článku je polemika s řadou faktických tvrzení, ale je tam tento odstavec o tom, jak ovládnutí diskurzu o „židovské otázce“ funguje pro své vyznavače.

Démoni Adama Michnika. Aneb o smutných koncích středoevropského liberalismu

Adam Michnik patří do úzké skupiny intelektuálů ze střední Evropy, kterým se dostalo uznání v celém západním světě. Bývalý disident, jeden z nepochybných symbolů boje s komunismem a následně zakladatel „nejvlivnějšího deníku mezi Labem a Volhou“, jak se kdysi dávno (v dobách, kdy tisk měl vliv na realitu) říkalo jeho listu Gazeta Wyborcza. Adam Michnik je (nebo spíš byl pro několik generací) ve své vlasti velmi polarizující osobností. Jak pro své příznivce, tak odpůrce byl klíčovou postavou polských dějin po roce 1989

O koalici s ANO nepřemýšlím, ODS je mi pořád bližší

Necelé dva měsíce před kongresem ODS oznámil její nejúspěšnější krajský politik, jihočeský hejtman Martin Kuba, že ze strany odchází. Začátkem příštího roku hodlá představit název, program a tváře nového hnutí, do něhož zatím směřují tři desítky krajských a čtrnáct českobudějovických zastupitelů zvolených za ODS. V rozhovoru pro Echo ale Kuba už teď odkrývá i jeden ze středobodů své celostátní taktiky. Chce zvednout téma národní hrdosti, které podle něho „strany pravostředového spektra přiřkly skupině, již označují dezoláti“ – a je načase to změnit.

Kde je dnes Půlnoční království

V Německu si jedna opoziční strana založí mládežnickou organizaci a vzbudí to vášně. Má nás to v České republice zajímat? Má, jednak jako varování, kam až dnes mohou zajít politické vášně, jednak jako důvod k optimismu, že u nás politika přes všechnu zlou krev a štvaní na sítích zůstává vcelku normální. Podívejme se tedy za hranice. Tou opoziční stranou je Alternativa pro Německo, jejíž mladé křídlo mělo vždycky sklony umisťovat se v pravicové straně na jejím pravém křídle.

ODS se nesmí bát hájit pravicovou politiku, říká Vondra. Kdo se hlásí o křesla ve vedení?

Do boje o křeslo předsedy ODS, které uvolní v lednu na kongresu strany premiér v demisi Petr Fiala, se zatím přihlásili dva kandidáti. Rozjíždí se ale také hra o další pozice ve vedení. O výraznější pozici se hlásí pražská buňka ODS, jejíž vedení podporuje na pozici prvního místopředsedy starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Nominaci má ale také třeba poslanec Jiří Havránek či stávající místopředseda, europoslanec Alexandr Vondra. Ten pro Echo24 řekl, že ODS potřebuje získat vítěznou mentalitu a vnímat politickou realitu.

Pravice v EP poprvé v důležité oblasti překonala levici a odhlasovala „konec byrokracie“

Poslanci Evropského parlamentu se ve čtvrtek dohodli na osvobození dalších společností od povinnosti podávat ekologické zprávy poté, co se středopravicové, pravicové a krajně pravicové skupiny spojily, aby prosadily první souhrnný balíček opatření EU na zjednodušení právních předpisů. Šéf evropských lidovců Manfred Weber označil čtvrteční hlasování za „den konce evropské byrokracie“.

Návrat antisemitismu

Antisemitismus je někdy nazýván nejstarší světovou nenávistí a první konspirační teorií. Je tu s námi tisíce let, během staletí se ale měnilo jeho odůvodnění. Ve středověku byli Židé považováni za Kristovy vrahy, se sekularizací během osvícenství a s nástupem vědy se náboženská perzekuce změnila v rasovou. Přes nepochybnou emancipaci mnoha evropských Židů a jejich postupné zrovnoprávnění s většinovým obyvatelstvem větší i menší kauzy – například hilsneriáda v českých zemích či Dreyfusova aféra ve Francii – připomínaly, že antisemitismus často najdeme hned pod fasádou lecjaké slušné společnosti.

Britský aktivista Tommy Robinson odmítl dát policii mobil. Soud ho osvobodil

Britský pravicový aktivista Tommy Robinson, vlastním jménem Stephen Yaxley-Lennon, byl soudem v Londýně zproštěn obvinění z porušení protiteroristického zákona. Verdikt padl poté, co Robinson v roce 2024 odmítl poskytnout policii přístup ke svému telefonu během kontroly na hranici mezi Británií a Francií. Podle stanice BBC byl tehdy 42letý Robinson zastaven 28. července 2024 na terminálu tunelu pod Lamanšským průlivem ve Folkestone, když řídil stříbrný Bentley svého přítele směrem do španělského Benidormu.

Posun k pravici? Europarlament se stává „normálním“, koalice vznikají ad hoc

Evropská lidová strana (EPP), zastřešující hlavní proud evropské pravice, má podle serveru Politico pouhé dva týdny na rozhodnutí, které ovlivní její politiku na celé další volební období. Musí zvolit mezi pokračováním spolupráce s tradičními středovými partnery – socialisty, liberály a Zelenými – nebo spojenectvím s krajní pravicí, která jí nabízí podporu při prosazování zákonů omezujících byrokracii. Podle osloveného experta Petra Kanioka se ukazuje, že se z europarlamentu stává normální parlament.

Nová vláda z nového světa

„Středopravicový program se sociální kontrolkou na konzervativním půdorysu je hotov,“ prohlásil před několika dny Karel Havlíček o nově vznikající české vládní koalici. Na mnoha místech sklidil posměch. „Kočkopes“, „vnitřně rozporný blábol“ a „politická poezie“ – šlo na toto téma číst na sociálních sítích. Jenže ve skutečnosti to byl právě Havlíček, kdo svou definicí docela přesně vystihl zrychlující se proměnu politického spektra v celém západním světě.

Hitler, kam se podíváš

Bez ohledu na to, jak se díváte na budoucnost Filipa Turka v politice, je těžké se touto ságou královsky nebavit. Zrekapitulujme si: Novinářka Pokorná publikuje screenshoty starých Turkových facebookových postů o Hitlerovi. A když narůstá tlak na odtajnění původu těch screenshotů a ozývají se spekulace o tom, že mohou být zfalšované či mohou pocházet od tajných služeb, Pokorná vyrukuje s člověkem, který se k pořízení screenshotů přihlásil, motoristickým novinářem a Turkovým známým Vojtěchem Dobešem. Načež se ukáže, že Dobeš sám rovněž rád postoval o Hitlerovi.

Smrt české pravice?

V rozsáhlém článku Orientace LN (18.10) se Petr Kamberský zamýšlí nad historickými důvody krachu české pravice a dochází k závěru, že byla od počátku politický omyl. Dvě třetiny obyvatel se považují za středové až pravicové voliče, zaujímají ale postoj tradiční levice. A jsme také paradoxně jediná země, kde venkov volí levici a města pravici. To ovšem paradox není, totální kolektivizace (až na jihovýchodní Moravu) zničila venkovské náboženské a konzervativní kořeny.

Američtí Filipové Turkové a dementi v politice

Pokud jsou pobuřující výroky Filipa Turka na sítích pravdivé – a vše nasvědčuje tomu, že spíše ano – a jeho výmluvy o půjčování vlastního mobilu naopak nepravdivé, zbývá v podstatě jediná obrana. Tedy že se jednalo o černý „humor“, a nikoliv o vážně míněné názory. Problém je, že v dnešním světě je občas těžké rozlišit, kde končí nevhodný humor a kde začíná opravdový rasismus. Příkladem je i velmi „turkovská“ kauza, kterou momentálně zažívají Mladí republikáni ve Spojených státech.

Zůstalo něco z české levice?

Existuje ještě česká levice? Ta otázka se může vnucovat při pohledu na výsledky nedávných sněmovních voleb. Žádná ze stran, které překročily pětiprocentní hranici, se nepovažuje za levicovou. Proč? Je krize zdejší levice jenom lokálním projevem nějakého širšího jevu? Přestává platit tradiční politické rozdělení na pravici a levici? O těch i dalších souvisejících otázkách jsme v Salonu Echa debatovali s publicisty, kteří se tuzemskou levicí dlouhodobě zabývají a jsou jí také ideově blízcí.

Ostrý střet Macinky a Fialy o pravicové voliče: Premiér sepsul hajlování, šéf Motoristů dluhy

Pravicové není hajlování ani sexuální násilí. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) na adresu Motoristů sobě, které označil za „fanklub Václava Klause“. Šéf strany Petr Macinka zase řekl, že ODS a Fialova vláda pravici v Česku zadlužováním státu „absolutně zdiskreditovala“, zatímco Motoristé nabízí pravicovou alternativu. Právě zklamaní pravicoví voliči a jejich případná neúčast může výsledek voleb výrazně ovlivnit. Tato slova zazněla v superdebatě České televize.

Neštěstí pravicových voličů: Fialův kabinet z nich udělal zklamané a nerozhodné

Volby rozhodnou nerozhodnutí – to je jasné. Otázkou ovšem je, z jakého tábora pocházejí. Předvolební situace se totiž láme především na skupině, která bývala oporou „pravicové“ vlády: na zklamaných a nerozhodných voličích. Právě jejich návrat k urnám – nebo odchod do apatie – může rozhodnout o tom, kdo po volbách sestaví vládu. Na jedné straně je rozladění z posledních let, na druhé výzvy k odpovědnosti, spor o rozpočet a závod o to, kdo zvedne střední třídu ze židle.

Trump jako beranidlo

Vražda Charlieho Kirka kromě toho, že potvrdila vyhrocenou polarizaci americké veřejné debaty, názorně ukázala v Evropě opomíjenou skutečnost: záběry na stovky mladých lidí, kteří se účastnili fatálního setkání s konzervativním influencerem na univerzitě v Utahu, připomínají, že Amerika se ocitla ve zlomovém bodě posledních několik let probíhající bouřlivé debaty o sobě samé, své identitě a budoucnosti. A také, že hnutí MAGA, u nás pohrdavě redukované na „burany z Alabamy“, je prostředím, které mnoha Američanům nabízí promyšlené, ucelené a intelektuálně přitažlivé odpovědi na tyto otázky.

Facka pro „pravicovou” vládu? Nadstandard ve zdravotnictví řeší v programu i Stačilo!

Hnutí Stačilo! se překvapivě zařadilo mezi hrstku kandidátů, kteří se ve volebních programech nezalekli řešit otázku připlácení si za lepší péči ve zdravotnictví. Hnutí chce definovat standardní hrazenou péči. Řešení nadstandardu z volebních programů letos prakticky vypadlo. Seskupení stran, mezi které patří KSČM, se tak v tomto paradoxně staví vedle Motoristů sobě. Ti se totiž dosud jako jediní jasně pro nadstandard v programu postavili. Naopak vládní koalice Spolu, která o tom dlouhodobě mluví, pro nadstandard v programu místo nenašla. Jiné strany ho pak v programech také nezmiňují či přímo odmítají.

Pravicovým extremistou snadno a rychle. Návod, jak na to

Tsunami kvalitních psychologických analýz osobnosti eliminovaného Kirka mě přece jen trochu znejistělo. Pokud tolik erudovaných hlav soudí, že Kirkovy dialogy s progresivním studentstvem, naší budoucností, nebo spíš pokusy o ně (neschopnost této budoucnosti alespoň bazálně argumentovat, tedy myslet, by nás všechny měla k smrti vyděsit), jsou dostatečným důkazem jeho náckovství – kde všude jinde tito odvázaní hlídací psi demokracie, tito strážci brány přepečlivě třídící info od dezinfo jak Popelka hrách od plev, tito ostříži, odhalili třídního nepřítele? Do koho zaťali ten zasloužený dráp?

„Chci, aby Británie zůstala Británií,“ vzkázal Musk desetitisícům protestujících lidí v Londýně

V Londýně opět probíhá pochod za „sjednocení království,“ který organizuje aktivista Tommy Robinson. Pochod na podporu svobody slova a patriotismu procházel trasou v centru Londýna od Stamford Street poblíž Waterloo Bridge až k jižnímu konci Whitehallu. Robinson akci označil za největší festival svobody slova Velké Británii. Účastníci poslouchají projevy pozvaných řečníků. Podle policie se pochodu účastní až 110 000 lidí, počet demonstrantů na pochodu proti rasismu odhaduje londýnská policie na 5 000.

Pravicová Strana pokroku má šanci vést Norsko. Jeho předsedkyně varuje před no-go zónami i „bílými monstry“

Norsko v pondělí čekají klíčové parlamentní volby, které mohou zásadně proměnit tamní politickou mapu. O premiérské křeslo se utkají stávající premiér Jonas Gahr Støre z levicové Strany práce a Sylvi Listhaugová z opoziční Strany pokroku (FrP), která sází na tvrdou azylovou politiku, pravicovou ekonomickou agendu a prezentuje se mnohdy provokativní výroky. Podle listu Die Welt by se tak poprvé v historii severských zemí mohlo stát, že funkci premiéra obsadí kandidát vnímaný jako "pravicově populistický".

ODS se od 90. let zas tak moc nezměnila, revize Poděbradských artikul není nutná, říká Benda

K revizi klíčového pilíře politiky ODS, tedy Poděbradských artikul, není podle šéfa poslanců občanských demokratů Marka Bendy důvod. Řekl to v rozhovoru pro Echo24 s tím, že ODS se hlavních priorit, jako nezadlužená budoucnost, nadále drží. Dále uvedl, že každá vláda vždycky „odmává“ pár blbostí z nepozornosti, v příštím období by se ale současná koalice na úrovni Evropské unie poučila. Hovořil o budoucnosti koalice Spolu i tvorbě volebního programu, průběhu předvolební kampaně i potenciální situaci po volbách.

Naše červené čáry – od povolenek po inkluzi

Motoristé sobě před rokem zazářili v eurovolbách (10,3 %) a až do letošního jara se drželi i pro sněmovní volby stabilně nad pětiprocentní čarou. Od dubna jsou zpravidla pod ní. Na to předseda Motoristů Petr Macinka zareagoval svoláním „krizového sjezdu“ do Olomouce předminulý víkend. Jak chce docílit zúžení propasti mezi preferencemi a volebním potenciálem, která je u Motoristů bezkonkurenčně největší? Etablování nové strany by bylo velkou změnou na české pravici, jíž dosud dominuje ODS bez ohledu na to, jak hluboko zašla do středu.

Konfederace: Pravice pro generaci Z?

Kralují na TikToku, i když mluví o národu a vlastenectví, oslovují sekularizované voliče, i když mají v programu přísnou ochranu života před narozením a zákaz „ideologie LGBT“, získávají podporu na venkově a v menších městech, i když namísto sociálního státu navrhují americký mýtus o soběstačnosti. V těchto dnech zorganizovali v několika desítkách polských měst demonstrace proti migraci, kterých si všiml na svých sociálních sítích dokonce i Donald Trump. Strana Konfederace – aktuálně nejvýraznější projev polské generace Z.

Souboj o podobu pravice: liberální vs. národní konzervativci

V čem spočívá rozdíl mezi liberálním a národním konzervatismem, mezi starou a novou pravicí? Proč jsou liberální a národní konzervativci tak často na opačné straně barikády, i když sdílejí intelektuální základ? A proč se liberální konzervatismus přežil a jedinou nadějí pravice je národní konzervatismus? V zásadě se veškeré rozdíly mezi liberálním a národním konzervatismem odvíjejí od rozdílného postoje k liberalismu. Pro liberální konzervativce je liberalismus součástí jejich ideologie, jejich konzervatismus stojí na fúzi klasického liberalismu a konzervatismu.