Pravicový extremista a radikál Sven Liebich, který využil "zákona o sebeurčení" a nyní vystupuje jako Marla-Svenja Liebichová, se v pátek nedostavil k nástupu do výkonu trestu ve věznici v Chemnitzu. Pravicový extremista, který nedávno paradoxně změnil identitu, údajně uprchl do zahraničí, píše deník Die Welt. Liebich byl odsouzen na 18 měsíců za podněcování k nenávisti, pomluvu a urážku.
Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Rozhodl o tom navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou také třeba pravidla pro pěstování a držení konopí.
Policie oznámila minulý týden zadržení pěti mladých lidí, kteří chtěli podpálit synagogu v Brně, šířili nenávist a lákali zájemce do bojů v Sýrii. Případ je podle experta na extremismus a terorismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně vážný v tom, že zapadá do trendu, že se k džihádistickým praktikám hlásí velmi mladí lidé ve věku teenagerů. Mareš to uvedl v pořadu Echo Prime Time.
Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022. Dnes tak rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7, rozsudek není pravomocný. Intenzita zásahu však podle soudu nebyla tak vysoká, aby hnutí přiznal i omluvu. Zástupce ministerstva řekl, že se proti rozsudku odvolá. Hnutí podalo kvůli zařazení do zpráv více žalob. Předminulý týden obvodní soud obdobnou žalobu nepravomocně zamítl, jiné v únoru vyhověl.
Když letos v lednu Elon Musk rozpoutal svými posty zděšení nad gangy převážně pákistánských znásilňovačů v britských městech, bylo na tom něco divného. Jak se mu podařilo udělat něco jakoby nového z něčeho, co vůbec nové nebylo? Pro toho, kdo se zajímal, to byly zprávy staré několik let. Jenže nebyly politiky a kulturním establishmentem plně pojmenovány a nebyly z toho vyvozeny důsledky. Událost byla, jak to vyjádřil jeden kritik, ne snad zametena pod koberec, ale úhledně zabalena a zastrčena do šuplíku.
Dlouho se o mladé generaci mluvilo jako o liberální, otevřené a tolerantní. Jenže aktuální data z Česka i ze zahraničí ukazují jiný obrázek. Zatímco dřív byli mladí často vnímáni jako hlasatelé umírněnosti, dnes se čím dál častěji odklání od mainstreamu – ať už ve volbách, nebo přímo v chování. Ministerstvo vnitra varuje před nebezpečnými online komunitami a upozorňuje na rostoucí kriminalitu nezletilých. Podobné zprávy přicházejí z Německa i Spojených států.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to v pondělí potvrdil mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové. AfD už minulý týden vyzvala úřad pro ochranu ústavy, který zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky, aby zprávu stáhl. Jinak hrozila podáním žaloby.
Členové nyní podle průzkumů nejsilnější německé strany AfD ve státní správě budou v některých spolkových zemích prověřováni poté, co v pátek Spolkový úřad na ochranu ústavy označil stranu za "pravicově extremistickou," a v podstatě tak značně uvolnil cestu k jejímu zákazu, po kterém část politiků volá. Týká se to například policistů. Několik disciplinárních řízení pro podezření z extremismu již probíhá, informuje Die Welt.
Co teď bude s Alternativou pro Německo? Místní Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) totiž stranu v pátek oficiálně označil za „prokazatelně pravicově extremistickou“. Zatímco sama AfD proti závěru ostře protestuje a označuje jej za politicky motivovaný, po celé zemi začala debata o tom, co může tato zpráva znamenat do budoucna. Samotné označení AfD jako extremistické ještě neznamená automatický zákaz činnosti, úřad pro ochranu ústavy BfV totiž pouze plní roli kontrarozvědky.
Německá zpravodajská služba - Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) - oficiálně označila politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou. Informoval o tom například deník Bild. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou a v povolebních průzkumech dokonce vede.
Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Dnes o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu ale soud SPD nepřiznal. Právní zástupce SPD se k verdiktu nevyjádřil, odkázal na tiskové oddělení hnutí. Zástupce ministerstva avizoval, že zváží podání odvolání k Městskému soudu v Praze.
Pražští policisté v úterý požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání předsedy SPD Tomia Okamury. Důvodem je tvrdě protiimigrační plakátová a billboardová kampaň strany. Policie šéfa SPD podezřívá ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. O žádosti, kterou kriminalisté poslali do dolní komory ráno, informovali policejní mluvčí Jan Daněk a obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek.
„Odvaha extremistů vyjít do ulic v Hamburku a dalších městech a požadovat chalífát vzrostla,“ říká zakladatelka berlínské liberální mešity Seyran Ateş v rozhovoru pro rakouský deník Kurier. Od začátku války v Izraeli se podle ní bezpečnostní situace ještě zhoršila a její mešita, kde se společně modlí muži a ženy, a respektuje i queer komunitu, musela být uzavřena.
Německá policie zadržela osm lidí podezřelých z členství v krajně pravicové skupině propagující rasismus a konspirační teorie. Dnes o tom podle agentur informovalo spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Členové skupiny zvané Sächsische Separatisten (Saští separatisté) podle vyšetřovatelů trénovali vedení války, aby se připravili na pád moderního německého státu.
Durynsko a Sasko jsou dvě pěkné historické země v Německu, v jeho poválečné východní části. Durynský Výmar díky pobytu klasiků Goetha a Schillera byl – nebo snad pořád je – považován za kulturní srdce Německa, o kráse nově vzkříšených Drážďan netřeba mluvit. Kdo tam přijede, nemůže říci, že by se ocitl mezi nepřátelsky naladěnými lidmi. Spíš má – ve srovnání s českou skutečností – pocit klidu, starosvětské pohody a útulnosti. Podle mnohých komentátorů se tam však ve zvýšené míře vyskytují extremisté, krajní pravičáci, dokonce neonacisté a Putinovi příznivci..
Představitel zakázaného Islámského centra v Hamburku (IZH) a jeho dalších poboček musí opustit Německo. Sedmapadesátiletému duchovnímu vůdci šíitského svatostánku Mohammadu Hádímu Mofattímu doručilo tento týden zemské ministerstvo vnitra rozhodnutí o vyhoštění, informuje agentura DPA s odvoláním na úřady v Hamburku.
Vychyluje se Evropa doprava? Dokonce se stává konzervativní? Takto laděné otázky lze zaznamenat stále častěji. Dosud směřovala starost především do Polska či Maďarska, po evropských volbách ovládla mnohé veřejné debaty i jinde. Má jednu chybu: podsouvá, že být pravicový nebo konzervativní je společensky nebezpečné, případně charakterové selhání. Problém, kterému čelíme spíš než nástupu nebezpečných ideologií, je zvláštní patologie naší mysli: jednotlivé světonázory, ať liberalismus, konzervativismus, nebo socialismus, identifikujeme s jejich krajnostmi. Kdyby člověk soudil jen podle médií, asi by seznal, že už se může bavit jen se svými.
Programy "dvou extrémů" vedou "k občanské válce," prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron před nadcházejícími parlamentními volbami ve snaze zaútočit na své soupeře, tedy na široké levicové uskupení Nová lidová fronta a Národní sdružení (RN) spolu s republikánskými odpadlíky. Obě opoziční uskupení jsou v průzkumech daleko vpředu před Macronisty. Favorit voleb a lídr RN Jordan Bardella řekl, že je připraven převzít ve Francii vládu.
Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje. Ve vyjádření pro ČTK k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu to uvedl prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění. Pavel také poblahopřál zvoleným europoslancům a poděkoval voličům. "Účast dosáhla 36 procent, byla tak nejvyšší od našeho vstupu do EU. I přesto jsme stále na chvostu průměrné účasti v rámci unie," dodal.
Poprvé mohli Češi do Evropského parlamentu volit před dvaceti lety. Vypadá to, jako kdyby až letos přišli eurovolbám v poněkud větší míře na chuť. Některé agentury pracují s předpokladem až 35procentní účasti, ale cokoli nad 30 procent by byl rekord. I s rekordní účastí, zdá se, si většina voličů bude pořád vybírat nikoli podle evropských, nýbrž podle domácích motivů. To by bylo hluboké neporozumění.
V Mannheimu na jihozápadě Německa byl v úterý večer nožem napaden kandidát pravicového hnutí AfD do obecní rady města, informovala agentura DPA. Jde o druhý útok nožem ve městě během několika dní. Minulý pátek tam žadatel o azyl z Afghánistánu poranil šest lidí, včetně konzervativního aktivisty a politika Michaela Stürzenbergera a 29letého policisty, který v neděli zranění podlehl. Kandidát AfD v místních volbách byl zraněn kolem 22:45 a pachatel byl zadržen.
Oblíbeným odlehčením hodin chemie na našem gymnáziu bylo těsně předtím, než člověk přelil zkoumanou kapalinu z jedné zkumavky do druhé, dramaticky zvolat na celou třídu: „Copak z toho asi bude? Ví Bůh!“, kterého jsem tenkrát ještě psala s malým b. Ale takový výbuch, jaký na chemii zažili šestnáctiletí gymnazisté z městečka Ribnitz-Damgarten kousek od Rostocku, bychom nezažili, ani kdyby nám chemikářka dala klíč od skladu exploziv. Přímo do vyučování totiž vtrhli tři policisté a odvedli k výslechu jejich spolužačku, podezřelou z pravicového extremismu.
Bývalého šéfa německé civilní tajné služby Úřadu pro ochranu Ústavy (německy Bundesamt für Verfassungsschutz, zkráceně BfV) Hanse Georga Maassena (61) sleduje úřad, kterému kdysi šéfoval. Do hledáčku tajné služby se dostal v souvislosti se svými výroky v minulosti. Maassen stojí v čele uskupení Werte Union (Unie hodnot), které si nedávno odhlasovalo přerod ve stranu. O sledování tajnou službou mluvil Maassen už v minulosti. Nedávno požádal o informace, které o něm tajná služba sbírá.
Německo prožívá dosti nervózní časy. Poté, co náměstí německých měst zabraly traktory protestujících zemědělců, se přes ně o minulém víkendu převalila vlna demonstrací proti tzv. pravicovému extremismu. Touto těžko snímatelnou nálepkou se v Německu obvykle označuje ta část společnosti, jíž se nelíbí vývoj a proměna její země v posledním desetiletí. A kteří dokonce volají po jakémsi návratu do stavu před tím, než k oné proměně došlo. V prvé řadě je to ta proměna, která byla způsobena masovým přistěhovalectvím v důsledku politiky otevřených hranic. Nesouhlas s ní je v Německu okamžitě a lehce cejchován jako nahnědlé pravičáctví a vykazován mimo slušnou společnost, ba kriminalizován.
Pořadatel demonstrace proti pravicovému extremismu a straně Alternativa pro Německo (AfD) v Mnichově odvolal akci kvůli přeplněnosti. Policejní mluvčí řekl německé agentuře DPA, že na akci dorazilo nejméně 80.000 účastníků a nebylo již možné zaručit jejich bezpečnost. Organizátoři mluví až o 250.000 demonstrantech. Demonstrace se konají v celém Německu. Již v pátek musela být kvůli velkému množství lidí odvolána demonstrace proti AfD v Hamburku.
Nejdřív to přišlo z tzv. východu Evropy. Ve volbách na Slovensku vyhrál Robert Fico a podařilo se mu sestavit vládu. Robert Fico je kontroverzní osobnost, nepochybně oprávněně spojovaná s mizerií, ve které se nachází slovenská společnost. V předvolební kampani vystupoval s politikou, která byla v rozporu s určeným směrem ve vztahu k ruské válce proti Ukrajině, a ostře se také vymezoval vůči migrační politice Evropské unie. V Česku v čele s prezidentem a v postojích některých marginalizujících se stran byl jasně zřetelný odpor k nástupu Roberta Fica, kterým se popíral respekt ke společnosti našich nejbližších sousedů.
Pražští policisté obvinili z násilí proti skupině obyvatel muže, který na internetu zveřejnil video, ve kterém vyhrožoval, že bude "chodit po ulici a nožem bodat Ukrajince". Uvedli to v pátek na síti X. Policie doplnila, že obviněnému hrozí až tříleté vězení. Následně policie zveřejnila na X video, na kterém muž na sociálních sítích prosí o sledování a jako "odměnu" pro sledující slibuje, že bude "bodat Ukrajince".
„Postarejte se o živé,“ volali policisté na záchranáře. Zvláštní, že by zrovna na toto mělo být zapotřebí upozorňovat. Tu noc možná ano. Byl pátek třináctého roku 2015 a i zkušení záchranáři stanuli u vchodu do pařížského klubu Bataclan jako zkoprnělí. Uviděli masu bezvládných, zakrvácených, roztrhaných těl, v nichž vibrovaly telefony. Blízcí již nejspíš slyšeli o výbuších a chtěli se ujistit, že je vše v pořádku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v reakci na páteční vraždu učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil příslušným úřadům podrobně prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Ministry požádal, aby byli nelítostní vůči všem nositelům nenávisti a dohlédli na to, že hustým sítem nikdo nebezpečný pro stát neprojde. Informuje o tom agentura AFP. Po kritice ze strany pravice a krajní pravice se vláda rozhodla ukázat tvrdý přístup, píše Le Monde.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nařídil zmobilizovat 7000 vojáků pro posílení bezpečnostních hlídek. S odvoláním na prezidentský úřad o tom dnes informovala agentura Reuters. Opatření reaguje na páteční útok v Arrasu na severu Francie, při němž dvacetiletý mladík nožem zabil učitele a další lidi zranil. Země téhož dne vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem.
