Rozhovory

Stephen Macedo

Když se z vědy stal slogan

Výzkumná agentura Gallup se v červenci 2020 zeptala více než deseti tisíc Američanů, jaký podíl úmrtí na covid-19 připadá na osoby mladší čtyřiadvaceti let. Respondenti se sekli – podíl úmrtí nadhodnotili čtyřicetinásobně. Podle amerického vědce Stephena Maceda, spoluautora knihy In Covid’s Wake: How Our Politics Failed Us (Po covidu: Jak nás naše politika zklamala), přispělo k takto špatnému odhadu jednostranné zpravodajství. Ještě závažnější problém však podle něj spočíval v části vědecké obce: dosavadní pandemické plány, které před plošnými lockdowny výslovně varovaly, byly postupně opuštěny.

Roland Wiesendanger

Máme svůj Wu-chan přímo v Berlíně

Uběhlo pět let od chvíle, kdy vody rozčeřila tisková zpráva Univerzity Hamburk. Univerzita v ní informuje o nové studii profesora Rolanda Wiesendangera k původu viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Wiesendanger není virolog, ale fyzik pevných částic a expert na nanočástice, což mu také bylo předhazováno v mediálním „shitstormu“. Oficiální věda a politika se tehdy držely hypotézy o zoonóze. Za těch pět let se výklad přece jen posunul a hypotéza o umělém původu už není považována za konspirační teorii, nýbrž za pravděpodobné vysvětlení této pandemie.

Aleš Bělohradský

Vyrovnaný rozpočet? Vládě nezbude než zvýšit daně

Ekonom Aleš Bělohradský z Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově má za sebou pracovní zkušenosti z centrály OECD v Paříži i ministerstva financí, kde působil coby analytik za dob ministrů z ANO Andreje Babiše nebo Aleny Schillerové. K jejich návrhu státního rozpočtu na letošní rok je kritický, pořád ale považuje za reálné, že Babišova vláda do budoucna rozpočty zkrotí. Bude ale muset udělat razantní změny.

Kaush Arha

Rusko pokračuje ve válce jen díky Číně

Největší geopolitické soupeření současnosti probíhá mezi Spojenými státy a Čínou. USA, zatím stále nejmocnější země světa, se musejí potýkat s hrozbou, že lidskými zdroji, industriální kapacitou a ideologickou urputností je říše středu nahradí v roli světového hegemona. Tato změna by měla dopad na celý svět, už jen proto, že hlavní slovo by měl nominálně komunistický režim, a ne kapitalistická demokracie. O americko-čínských vztazích a možném budoucím vývoji jsme hovořili s Kaushem Arhou, předsedou Free and Open Indo-Pacific Forum.

Ramin Jahanbegloo

Antigony z Íránu

„Jak je možné být Peršanem?“ ptá se Charles de Montesquieu v Perských listech (1721). O více jak tři století později si tuto otázku klade i íránský filozof Ramin Jahanbegloo. V knize The Idea of Persia (Idea Persie, 2025) zkoumá, jak na pozadí tří kulturních vrstev, jež prostupují íránskými dějinami – perského dědictví, islámu a modernity –, uvažovat o možnostech svobodné společnosti. Ramin Jahanbegloo však není pouze teoretik. V devadesátých a nultých letech zakládal v Íránu hustou intelektuální síť, prostřednictvím níž do země zval přední světové myslitele.

Andrej Babiš

Oni řeší esemesky, já prevenci rakoviny

Devatenáct dní po získání důvěry ve sněmovně už nová vláda čelila rozsáhlým protestům v centru Prahy. Občanská nevole – způsobená sporem Motoristů s prezidentem Petrem Pavlem, který zase prezident vyvolal odmítnutím jmenovat do vlády Filipa Turka – má podle Milionu chvilek pokračovat v neděli 15. února demonstracemi i mimo velká města. Jak se uprostřed toho premiéru Andreji Babišovi vládne?

Pavel Bém

Válka proti drogám nefunguje

Hned na začátku letošního roku to bylo politicky celkem překvapivé spojení. Šéf ANO a premiér Andrej Babiš do funkce národního protidrogového koordinátora jmenoval Pavla Béma z ODS. Bývalý pražský primátor v rozhovoru pro Echo vysvětluje, jak se ke spolupráci s ANO dostal a co by chtěl v protidrogové politice prosadit. Problematika závislostí a duševního zdraví se podle něj od devadesátých let výrazně proměnila, tvrdá represe se ukázala jako nefunkční, a je proto třeba změnit přístup: od racionální regulace konopí i dalších drog až po naopak omezení dostupnosti alkoholu.

Andrew Roberts

Churchill chtěl Lidice pomstít

Andrew Roberts, od listopadu 2022 baron Roberts z Belgrávie, patří mezi nejznámější a nejvýkonnější britské historiky. Proslul jako expert na druhou světovou válku a životopisec významných osobností. Jeho biografie Napoleona a Winstona Churchilla jsou široce oceňované. Zároveň se vymyká akademickému trendu tím, že je mužem pravice. Spolu jsme diskutovali o tom, proč se politické extrémy snaží zdiskreditovat Churchilla, co znamená ruská agrese na Ukrajině pro budoucnost války a co jako celoživotní zastánce transatlantické aliance říká na chování Donalda Trumpa.

Jan Lipavský

Ty ruské tanky tady víceméně jsou

Leden byl v domácí politice do značné míry ve znamení politiky zahraniční. Prezident s dalšími ústavními činiteli namáhavě hledají společný zahraničněpolitický nápěv, Petr Macinka se profiluje víc v Černínském paláci než na ministerstvu životního prostředí a za video, v němž se probírá jednotlivými dotačními tituly ministerstva zahraničí, sklízí od svého předchůdce ostrou reakci: „sadistické výstupy“, „prasárna“, „opravdu se mi to z toho chce zvracet“. Oním předchůdcem samozřejmě není nikdo jiný než Jan Lipavský, kdysi Pirát, dnes nezávislý poslanec za ODS a objekt politické touhy nového předsedy strany.

Jiří Suk

Socialismus nefungoval, ale ještě to šlo

Historik Jiří Suk napsal už před dvaceti lety dosud nejlepší knihu o roce 1989: Labyrintem revoluce, pak další skvělé knihy o moderních českých dějinách a nyní pro osmnáctý díl „paseckých“ Velkých dějin zemí Koruny české tisícistránkovou fresku o letech 1956 až 1967. Nejde v ní ani tak o popis dějů, ale o rentgenový pohled do nitra tehdejší společnosti, s níž jsme přitom spojeni víc, než si běžně připouštíme. V dobrém i ve zlém. Jde o rozhovor dvou vrstevníků, kteří vzpomínají na něco, u čeho sice nebyli, ale jako by ano. Byl to totalitní stát, ale teror už víceméně ustal.

Tomáš Portlík

V Praze chci třicet procent

Dosavadních pět let byl hlavně starostou Prahy 9, po víkendovém kongresu ODS však Tomáš Portlík výrazně povýšil. Delegáti ho zvolili prvním místopředsedou strany, po boku nového šéfa Martina Kupky má promlouvat do celostátní politiky, do toho bude letos kandidátem na pražského primátora. V rozhovoru pro Echo mluví mimo jiné o tom, proč ODS určitě nedopadne jako sociální demokracie, či o tom, jak chce v Praze letos vyhrát komunální volby.

Eliška Krausová

Narkomafie se dají do pohybu

Je to už přes týden, co Američané unesli venezuelského vůdce Nicoláse Madura a odvezli ho do New Yorku, aby ho postavili před soud. Oficiálním zdůvodněním je jeho zapojení do obchodu s drogami, snaha dostat pod kontrolu venezuelskou ropu a potřeba hájit americké zájmy na západní polokouli. O tom, jaké reakce to vyvolalo v Latinské Americe, jak vážný je problém s drogovou mafií a jestli se lidé bojí dalších amerických intervencí, hovoříme s profesorkou Eliškou Krausovou, která žije v Kolumbii od roku 1968.

Petr Macinka

Kyjev respektuje, že už na granáty nedáme ani korunu

Na překvapivou státní návštěvu do Kyjeva se minulý pátek vypravil ministr zahraničí Petr Macinka. Cesta následovala po protiukrajinském „novoročním projevu“ Tomia Okamury, kterým předseda sněmovny vyprovokoval ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče k výzvě, aby orgány českého státu a občanská společnost zvážily Okamurovy výroky a „posoudily jejich slučitelnost s vysokou státní funkcí“.

Dirk de Wachter

Společnost bez neštěstí, ale s přebytkem diagnóz

Antverpy patří k městům s nejvyšším výskytem kokainu v odpadních vodách a zároveň drží prvenství ve spotřebě léků na uklidnění. Právě tady působí Dirk de Wachter, nejznámější belgický psychiatr a autor knihy Hraniční doba (česky 2023). Antverpy jeho tezi o současné neschopnosti žít bez krajností přepětí a otupělosti ztělesňují exemplárně. Ve své letošní knize Wachten. Een levenshouding (Čekání. Jeden životní postoj) se ptá, jak se vrátit do středního životního pásma.

Frédéric Baldan

Najednou nemůžete k vlastním penězům. Je to šok

Jednoho dne se Belgičan Frédéric Baldan probudil a zjistil, že mu budou zablokovány všechny bankovní účty. Bylo to loni v říjnu, kdy se blížila zahraniční vydání jeho knihy Ursula Gates. Ta je jakýmsi vedlejším produktem Baldanova souboje s předsedkyní Evropské komise. V dubnu 2023 na Ursulu von der Leyenovou podal trestní oznámení kvůli neprůhlednému vyjednávání s firmou Pfizer o dodávkách vakcín proti covidu-19, celkem za 35 miliard eur.

Zpět na hlavní stranu