Říká, že „performerem“ byl dlouho předtím, než se to slovo dostalo do oběhu. Na náš sraz dorazil s taškou plnou knih a performerství dostál. Záhy vytahuje z tašky knihu, nabízí mi ji, ale než mi ji definitivně předá, začne v ní divoce škrtat. „Ty škrtnuté věty nečtěte, ať si nemyslíte, že jsem blbec,“ vysvětluje. Dosud poslední kniha Jana Faktora se jmenuje Trottel a byl za ni oceněn německou cenu Wilhelm Raabe Preis.
Jedna z posledních figur ekonomické transformace Československa po roce 1989 se loučí s veřejným angažmá. Někdejší nejpopulárnější politik v zemi, který měl svého času podporu dnes nepředstavitelných 89 procent dotázaných, skončil ve funkci prezidenta Hospodářské komory. Dál už chce být jen soukromou osobou. Všechno, co řekne či napíše, bude prý už jen osobní názor Vladimíra Dlouhého.
Mary Harringtonová je autorkou knihy Feminism Against Progress (Feminismus proti pokroku). Sama sebe považuje za „reakcionářskou feministku“, bojuje za ženská práva, ale je jasné, že její názory jsou velmi vzdálené feministickému mainstreamu. Nedávno promluvila na konferenci národních konzervativců v Londýně a pro Echo své názory dovysvětlila. Pokud jako žena chcete odmítnout technologizaci svého těla, je velmi rozumné odmítnout sex s kýmkoli, komu nevěříte, komukoli, o kom se domníváte, že mít s ním dítě by byla katastrofa, říká.
Václav Smil je pravděpodobně nejznámější žijící vědec českého původu na světě. Do Prahy, kam nejezdí příliš často, přijel na pozvání Pražského centra transatlantických vztahů univerzity CEVRO. Postěžoval si, že v Praze měl tolik veřejných vystoupení a rozhovorů, že je už z mluvení o energetice unaven. Přesto jsme se jí nevyhnuli. Ve Smilových knihách mohou skeptici současné zelené transformace najít řadu argumentů. Ale to ne proto, že by Smil působení člověka na přírodu podceňoval. Naopak kritizuje jednostranné soustředění na globální oteplování kvůli tomu, že je to jen jeden problém z mnoha.
„Konsolidační balíček“ je patrně nejviditelnější akcí Fialova kabinetu po roce a půl vládnutí. Vyjednávání se za ODS účastnil i ministr dopravy Martin Kupka. Další velké pole pro svou aktivitu našel Kupka v posledních měsících na evropské rovině, při jednáních o různých normách pro automobilovou dopravu. Zákaz nových aut se spalovacími motory od roku 2035 se loni dojednal na schůzkách ministrů životního prostředí, ministři dopravy posléze do zákazu vnesli výjimku pro vozy na syntetická paliva.
Budapešť už podruhé hostila evropskou variantu sletu konzervativců známého jako CPAC. V USA se konference koná každým rokem od 70. let. Na americké pravici patří k nejdůležitějším myšlenkovým továrnám Nadace Heritage, v níž zas jako přední analytik pracuje Mike Gonzalez, mj. autor knihy o hnutí Black Lives Matter (BLM). Do Budapešti přijel Gonzalez šířit optimismus. Kulturní ofenziva liberální levice, pro jejíž různé fasety se v angličtině používá souhrnné označení woke (probuzený), se prý už ocitla za zenitem a přinejmenším v USA dávno začal lidový protiútok.
Polsko se nepochybně stává jedním z hlavních politických hráčů na evropské scéně. Regionální hegemon, jeden z nejbližších spojenců USA na kontinentě, úzce zapojený do pomoci válčící Ukrajině, který se nebojí jít proti ose Berlín–Paříž, například kontroverzně po Německu požaduje reparace za druhou světovou válku. Varšava má pro střední a východní Evropu velkolepé plány. Momentální obsesí polských představitelů je iniciativa Trojmoří, plán propojit východní křídlo Evropské unie skrze výstavbu nové infrastruktury.
Mánes je dnes bohužel možná víc pojem než skutečně známé dílo, i když kolem toho největšího, orloje, chodí denně tisíce lidí, byť především turistů. Ale něco snad stále vyvolává: pocit, že to je právě on, kdo vymaloval něco, co si s touhle zemí člověk rád spojuje. Její líbeznost, laskavost, smyslnou krásu: tedy sen a iluzi o ní. Jestli to platí a jestli o to Mánesovi šlo, si lze ověřit na rozsáhlé výstavě Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda v pražské Valdštejnské jízdárně. Připravily ji dvě historičky umění z Národní galerie Veronika Hulíková a Markéta Dlábková.
V sobotu 15. dubna v súdánském hlavním městě Chartúmu vypukly boje mezi silami rychlé podpory (RSF), a regulérní súdánskou armádou. Když přestřelky neustávaly a začalo být jasné, že v Súdánu se schyluje k další občanské válce, západní země dramaticky evakuovaly své občany. Proč po sobě RSF a armáda začaly střílet a jaké jsou dělicí čáry v súdánské společnosti, vysvětluje orientalista a honorární konzul Súdánu v ČR Petr Pelikán.
Málokteré téma tak hýbe veřejnou debatou na Západě jako otázka transgenderu. V posledních letech se z toho stalo hlavní téma organizací bojujících za práva LGBT. Počet lidí považujících se za trans rapidně roste. Znepokojující je to obvzlášť u dětí, které se rozhodují pro zásadní lékařské zákroky, aniž plně chápou jejich důsledky. O tom, co za tím stojí, hovoří profesor sociologie z Oxfordu Michael Biggs.
Rozhovor jsme vedly na dálku, přesto jsem se cítila, jako bych byla u švýcarské filozofky doma. Nejenže jsem se seznámila s jejím obrovským psem, který po amputaci chodí po třech, hlavně jsem se mohla zeptat její dcery Carlotty, jaké pro ni je, že se její příběh objevuje v matčině knize. „Jsem neskutečně hrdá,“ odpovídá drobná dívka. Kniha je o Ullině sebevraždě a Carlottině narození. Ulla je sestra Barbary Schmitzové a v mládí si vzala život, Carlotta se narodila s těžkým postižením. Jak se k těmto dvěma výzvám postavit jako filozofka?
Za první tři měsíce letošního roku vykázal český státní rozpočet rekordní schodek 166 miliard korun. Současně ve vládní koalici vstupují do rozhodující fáze jednání o konsolidaci státních financí. Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) se točí kolem hospodářské situace a vůle vlády něco dělat jak s financemi, tak hlavně s inflací.
V březnu vydala Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) novou zprávu o „zdrojové přiměřenosti elektrizační sítě ČR do roku 2040“. Zpráva navazuje na hodnocení přiměřenosti zdrojů na evropské úrovni, které zpracovává Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E). Česká zpráva letos probírá čtyři různé scénáře vývoje elektroenergetiky v zemi. K jakým scénářům se kloní ředitel ČEPS Martin Durčák? Jak se podle něho po velké zelené tranzici k nové energetice změní životy nás, spotřebitelů, a má to smysl podstupovat?
Když Rusko napadlo Ukrajinu, Česká republika jako jedna z prvních zemí rezolutně podpořila Kyjev a poslala tam těžké zbraně. Českou politiku vůči Ukrajině hodnotí poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Jak vidíte naše snažení pomoci Ukrajině? Co se povedlo a co se nepovedlo? "V zásadě se to asi nemohlo povést lépe, a to jak humanitárně, tak i vojensky a koneckonců i na evropské úrovni, na které jsme se spolupodíleli (...)."
Jindra Tichá je pozoruhodná dáma s pozoruhodným životem a s pozoruhodně otevřenými názory. Přednášela logiku na Karlově univerzitě a po odchodu z vlasti v roce 1969 na nejlepší univerzitě na Novém Zélandu v městě Dunedin. Psala knihy odborné, ale především beletrii, psychologické prózy. Stará vlast ji nikdy nepřestala zajímat, i když ji pozoruje z protilehlé strany zeměkoule. Echo nyní vydalo její vzpomínky Praha v mé krvi.
