Rozhovory

Lukáš Talpa

Ženy bez mužů, muži bez vzorů

Dnešní děti vyrůstají v prostředí, v němž se prolíná absence pevných vzorů s tlakem sociálních sítí, které jim vnucují představy o tom, jak mají vypadat a kým mají být. Zatímco dívky čelí intenzivnímu tlaku na vzhled, chlapci se často setkávají s různými „vzory“ maskulinity – mnohdy jde o pochybné influencery, kteří dospívajícím klukům nahrazují chybějící otcovský vzor. A to vše, aniž takový obsah musejí aktivně vyhledávat – algoritmy jim ho servírují samy. Právě tomuto fenoménu se věnuje i aktuální dokument Louis Theroux: V nitru manosféry (k vidění na Netflixu), který ukazuje, jak se machistické on-line prostředí stává pro část mladých mužů zdrojem identity.

Philip Pilkington

Jsme na pokraji energetického lockdownu

Už jen dva týdny nás dělí od parlamentních voleb v Maďarsku, kde politický hegemon Viktor Orbán po 16 letech nepřetržité vlády čelí nejvážnějšímu vyzývateli, jakého dosud měl. Je jím bývalý politický souputník Péter Magyar se svou stranou Tisza. Současně do předvolební kampaně v Maďarsku dramaticky prosakuje válka USA a Izraele proti Íránu. Riziko energetického šoku pro střední Evropu, ale nejenom pro ni, ukazuje bláhovost sázky na fosilní paliva, říkají jedni. Druzí tvrdí, že sankce proti Rusku už teď nejsou udržitelné.

Tomáš Mazal

Tak pane Mazal, ve tři u Tygra, jo?

V literární historii patří zvláštní místo lidem, kteří stáli po boku géniů. Nejslavnější případ je asi Goethe a jeho osobní tajemník Johann Peter Eckermann. Tomáš Mazal byl takovým Eckermannem pro starého Bohumila Hrabala. Ovšem zdaleka nebyl jen tím. Jeho přátelská, zvídavá a empatická povaha ho přivedla k dalším literátům, jimž se Tomáš stal věrným druhem, pomocníkem, rádcem i inspirátorem. Tato chodící pamětní kniha české kultury se koncem března dožívá sedmdesáti let. Autor rozhovoru se s ním zná dlouhá léta a vždy měl pocit, že to tak bylo odjakživa.

Stanislav Přibyl

Nechci narvané kostely za každou cenu

Koncem dubna se pražským arcibiskupem stane Stanislav Přibyl. Ve svých 54 letech je nejmladším mužem na této stolici a jako takový nejviditelnějším příkladem generační obměny mezi českými biskupy. Chtěl by působit proti rozpojování a jak do své církve, tak i do společnosti přinášet uklidnění. To je v polarizované době celkem výzva.

Jan Holzer

Kdo ohrožuje naši demokracii?

Demokracie je v ohrožení! Heslo, které asi nejvíc rezonuje ve veřejných i v odborných debatách o povaze a proměnách současné politiky. Od Spojených států po Slovensko a po podzimních volbách i v České republice se to hemží pojmy jako „democratic backsliding“ (regres demokracie), které označují různé formy oslabování demokratických institucí, příklon k autoritářství apod. O tom, nakolik jsou tyto obavy oprávněné, jsme hovořili s profesorem politologie Janem Holzerem, odborníkem na nedemokratické režimy a přechody k demokracii a od ní.

David Marek

Potřebujeme nové investiční pobídky

Léta jsme byli vzorem a i loni se Česká republika mohla pochlubit nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte, přesto už tehdy začal upozorňovat na nenápadné jevy, které by mohly vést k budoucím problémům. O nich, o tom, jak by jim vláda měla čelit, o specifikách české ekonomiky, ale i o nástupu umělé inteligence či o tom, proč loni skončil jako poradce prezidenta Petra Pavla, mluví v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Ulrich Speck

Nemůžeme čekat, že mezinárodní právo vyřeší politické otázky

Spojené státy společně s Izraelem zaútočily na Írán. Konflikt se rychle rozšířil po celém regionu a i evropské státy vysílají své síly, aby pomohly chránit své spojence. Zároveň v Evropě panují značně rozdílné názory na válku, od zcela odmítavého Španělska až po de facto podporu Německa. Nejen o dopadech operace v Íránu na transatlantickou vazbu jsme diskutovali s německým analytikem mezinárodních vztahů Ulrichem Speckem. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Univerzitě CEVRO.

Stephen Macedo

Když se z vědy stal slogan

Výzkumná agentura Gallup se v červenci 2020 zeptala více než deseti tisíc Američanů, jaký podíl úmrtí na covid-19 připadá na osoby mladší čtyřiadvaceti let. Respondenti se sekli – podíl úmrtí nadhodnotili čtyřicetinásobně. Podle amerického vědce Stephena Maceda, spoluautora knihy In Covid’s Wake: How Our Politics Failed Us (Po covidu: Jak nás naše politika zklamala), přispělo k takto špatnému odhadu jednostranné zpravodajství. Ještě závažnější problém však podle něj spočíval v části vědecké obce: dosavadní pandemické plány, které před plošnými lockdowny výslovně varovaly, byly postupně opuštěny.

Roland Wiesendanger

Máme svůj Wu-chan přímo v Berlíně

Uběhlo pět let od chvíle, kdy vody rozčeřila tisková zpráva Univerzity Hamburk. Univerzita v ní informuje o nové studii profesora Rolanda Wiesendangera k původu viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Wiesendanger není virolog, ale fyzik pevných částic a expert na nanočástice, což mu také bylo předhazováno v mediálním „shitstormu“. Oficiální věda a politika se tehdy držely hypotézy o zoonóze. Za těch pět let se výklad přece jen posunul a hypotéza o umělém původu už není považována za konspirační teorii, nýbrž za pravděpodobné vysvětlení této pandemie.

Aleš Bělohradský

Vyrovnaný rozpočet? Vládě nezbude než zvýšit daně

Ekonom Aleš Bělohradský z Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově má za sebou pracovní zkušenosti z centrály OECD v Paříži i ministerstva financí, kde působil coby analytik za dob ministrů z ANO Andreje Babiše nebo Aleny Schillerové. K jejich návrhu státního rozpočtu na letošní rok je kritický, pořád ale považuje za reálné, že Babišova vláda do budoucna rozpočty zkrotí. Bude ale muset udělat razantní změny.

Kaush Arha

Rusko pokračuje ve válce jen díky Číně

Největší geopolitické soupeření současnosti probíhá mezi Spojenými státy a Čínou. USA, zatím stále nejmocnější země světa, se musejí potýkat s hrozbou, že lidskými zdroji, industriální kapacitou a ideologickou urputností je říše středu nahradí v roli světového hegemona. Tato změna by měla dopad na celý svět, už jen proto, že hlavní slovo by měl nominálně komunistický režim, a ne kapitalistická demokracie. O americko-čínských vztazích a možném budoucím vývoji jsme hovořili s Kaushem Arhou, předsedou Free and Open Indo-Pacific Forum.

Ramin Jahanbegloo

Antigony z Íránu

„Jak je možné být Peršanem?“ ptá se Charles de Montesquieu v Perských listech (1721). O více jak tři století později si tuto otázku klade i íránský filozof Ramin Jahanbegloo. V knize The Idea of Persia (Idea Persie, 2025) zkoumá, jak na pozadí tří kulturních vrstev, jež prostupují íránskými dějinami – perského dědictví, islámu a modernity –, uvažovat o možnostech svobodné společnosti. Ramin Jahanbegloo však není pouze teoretik. V devadesátých a nultých letech zakládal v Íránu hustou intelektuální síť, prostřednictvím níž do země zval přední světové myslitele.

Andrej Babiš

Oni řeší esemesky, já prevenci rakoviny

Devatenáct dní po získání důvěry ve sněmovně už nová vláda čelila rozsáhlým protestům v centru Prahy. Občanská nevole – způsobená sporem Motoristů s prezidentem Petrem Pavlem, který zase prezident vyvolal odmítnutím jmenovat do vlády Filipa Turka – má podle Milionu chvilek pokračovat v neděli 15. února demonstracemi i mimo velká města. Jak se uprostřed toho premiéru Andreji Babišovi vládne?

Pavel Bém

Válka proti drogám nefunguje

Hned na začátku letošního roku to bylo politicky celkem překvapivé spojení. Šéf ANO a premiér Andrej Babiš do funkce národního protidrogového koordinátora jmenoval Pavla Béma z ODS. Bývalý pražský primátor v rozhovoru pro Echo vysvětluje, jak se ke spolupráci s ANO dostal a co by chtěl v protidrogové politice prosadit. Problematika závislostí a duševního zdraví se podle něj od devadesátých let výrazně proměnila, tvrdá represe se ukázala jako nefunkční, a je proto třeba změnit přístup: od racionální regulace konopí i dalších drog až po naopak omezení dostupnosti alkoholu.

Andrew Roberts

Churchill chtěl Lidice pomstít

Andrew Roberts, od listopadu 2022 baron Roberts z Belgrávie, patří mezi nejznámější a nejvýkonnější britské historiky. Proslul jako expert na druhou světovou válku a životopisec významných osobností. Jeho biografie Napoleona a Winstona Churchilla jsou široce oceňované. Zároveň se vymyká akademickému trendu tím, že je mužem pravice. Spolu jsme diskutovali o tom, proč se politické extrémy snaží zdiskreditovat Churchilla, co znamená ruská agrese na Ukrajině pro budoucnost války a co jako celoživotní zastánce transatlantické aliance říká na chování Donalda Trumpa.

Zpět na hlavní stranu