Rozhovory

Danielle Sulikowski

Velká reprodukční sabotáž

Ve světě probíhá velká debata o krizi porodnosti, která zasahuje stále více zemí. Pouze jedna země OECD – Izrael – má míru plodnosti vyšší, než je hladina prosté reprodukce 2,1 dítěte na ženu, která udržuje populaci stabilní. Žijeme v jednom z nejbohatších a nejbezpečnějších období lidských dějin, přesto mají lidé stále méně dětí. S australskou evoluční etoložkou Danielle Sulikowski jsme hovořili o tezi, která za krizí plodnosti vidí ženskou konkurenční strategii.

Vladimír Pikora (1977)

Bankrotem u nás může strašit jen idiot

Minulý týden mělo být jasno, ale ještě toto pondělí až tak úplně jasno nebylo. Návrh prvního státní rozpočtu z dílny Babišovy vlády počítal s tím, že v roce 2027 bude republika hospodařit se schodkem 389 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) návrh do vlády přinesla v pondělí a snesl se na ni příval kritiky – a to nejen z opozice, nýbrž i z menších koaličních stran. Premiér Andrej Babiš se několik dní nevyjádřil, ale ve čtvrtek na koaličním dohadování už seděl a se Schillerovou čelili návrhům SPD a Motoristů, kde ušetřit desítky miliard. Dohadování se za Motoristy účastnil také Vladimír Pikora.

Daniel Münich

Radikální reforma, kterou nikdo nechce

Ač radil minulému premiérovi Petru Fialovi a se současnou vládou Andreje Babiše se shodne málokdy, o ministrovi školství Robertu Plagovi mluví ekonom zaměřující se na školství Daniel Münich pochvalně. Odmítá kritiku připravované reformy vysokých škol, která se na Plagu z univerzitního prostředí snesla. V rozhovoru pro Týdeník Echo však vysvětluje, proč se obává, že to dopadne podobně jako za vlády Petra Nečase, kdy se na neúspěšném pokusu změnit české vysoké školy sám podílel.

Ondřej Veverka

Statečnost osamělých vlků

Do kin vstoupil snímek Osamělý vlk. Dokudrama režiséra Ondřeje Veverky vypráví prostřednictvím kombinace hraných scén a archivních záběrů příběh letce Josefa Františka, rodáka z Otaslavic u Prostějova a jednoho z nejvýraznějších stíhacích es bitvy o Británii. Po německé okupaci Československa uprchl v roce 1939 do Polska, kde vstoupil do tamního letectva. Když Polsko padlo, přes Rumunsko se přesunul do Francie, kde se nepohodl s československými vojenskými úřady, rozhodl se nepřipojit k československému letectvu a zůstal po boku Poláků. Po pádu Francie se dostal do Velké Británie a vstoupil do 303. polské stíhací perutě RAF.

Peter Kováč

Nejlepší je lehnout si pod portál

Kdo jednou propadl kráse a kouzlu středověkých katedrál, nemohl minout knihy kunsthistorika Petera Kováče. V řadě Stavitelé katedrál vyšlo už šest důstojných monografií o zásadních dílech evropské kultury a umění: francouzské katedrály, německá gotika, italská renesance… Jsou to výpravné a krásné antologie s texty a fotografiemi autora samého, ale i špičkových odborníků z celého světa. On sám se považuje za popularizátora, ale hlavně za toho, kdo si splnil sen. Ironií osudu o něm snil už v redakci Rudého práva, kam nastoupil začátkem 80. let. Autor rozhovoru ho osobně poznal mnohem později při jedné kunsthistorické exkurzi.

Harald Kujat

Nebezpečí války s Ruskem roste každý den. Musíme to zastavit

Tu tam proběhnou veřejným prostorem apokalyptické zprávy o zostřujícím se konfliktu s Ruskem, na nějž se některé západoevropské státy (avšak nikoli USA) chystají. Svědomití plánovači se soustředí na nejextrémnější variantu konfliktu, tedy válku. Tón udal vrchní velitel francouzské armády Fabien Mandon loni na podzim slovy, že Francie je v nebezpečí, „pokud není připravena akceptovat, že bude přicházet o životy svých dětí“. Švédská luteránská církev hledá kapacity pro půl milionu nových hrobů či pohřbů.

​​​​​​​Markéta Šetinová

Muži hledají smysl, ženy jednorožce

V České republice si většina bezdětných lidí v plodném věku stále přeje potomky mít. Roste však podíl těch, kteří by je chtěli, ale už nevěří, že se jim to podaří. Jako důvod nejčastěji uvádějí, že nedokážou najít perspektivního partnera. Část problému s klesající porodností tedy zjevně vzniká už při navazování vztahů. Nedávno na toto téma vzplála debata na sociálních sítích. Jeden tábor tvrdil, že ženy jsou příliš vybíravé a měly by snížit své nároky; druhý namítal, že na straně mužů objektivně klesá „kvalita materiálu“.

Michal Prokop

Byl jsem velmi neúspěšný normalizační zpěvák

Michal Prokop slaví osmdesátiny ve velkém: o víkendu na festivalu Krásný ztráty ve středočeských Všeticích pokřtí nové album Live 80, na podzim vyrazí na stejnojmenné turné, které zakončí 21. prosince ve Foru Karlín. Dobrá chvíle ohlédnout se za téměř šedesáti lety na pódiu – za normalizačními kompromisy, angažmá v politice i dvěma úspěšnými návraty k hudbě, které skutečně věřil.

Jan Kasl

Moc památkářů oslabí. A je to dobře

Ač ji prosadila vláda Andreje Babiše a způsob, kterým to udělala, se mu nelíbí, architekt a bývalý pražský primátor za ODS Jan Kasl se mezi kritiky nedávno schválené novely stavebního zákona neřadí. V rozhovoru vysvětluje proč, co se mu nelíbí na nové podobě Malostranského náměstí nebo jak ho štvou památkáři. A přiznává, že by mu vůbec nevadilo, kdyby na Pankráci vyrostly dvousetmetrové stavby.

František Skála

Ohrožené druhy myšlení

Spisovatel Michal Ajvaz kdysi Františka Skálu trefně označil za stvořitele světů. Právě v tom možná spočívá jedna z nejpřesnějších definic umělce: vytváří něco, co by bez něj vůbec neexistovalo. Do kin právě vstoupil dokument Veřejný prostor Františka Skály. Na malebné zahradě výtvarníka náš rozhovor bedlivě poslouchal i režisér filmu Petr Slavík. Mluvili jsme o cestách, kráse, současném umění i šumu moderní doby. Ale hlavně o „ohrožených druzích myšlení“ – výrazu, který Skála použil už u své Rajské zahrady na Sluňákově, již pojal jako loď či archu chránící vzácné způsoby vnímání světa. Stejně jako totiž mizí některé druhy rostlin a zvířat, mizí možná i některé způsoby myšlení.

Marcel Fišer

Od té doby jsem kunsthistorik

Nedávno se vybíral nový ředitel Národní galerie (NG) v Praze. Komise panu ministrovi doporučila dosavadního ředitele Galerie výtvarného umění v Chebu, kunsthistorika a kurátora Marcela Fišera. Ti, co sledují zdejší výtvarnou scénu, se nedivili. Vědí, že Marcel Fišer je dlouhá léta zárukou kvality, zdrojem nápadů, poctivosti a opravdu věrné služby umění. Pointa přišla záhy: ministr kultury výběrové řízení zrušil. Autor rozhovoru Marcela zná a zpovzdálí sleduje dlouhá léta, a tak za ním teď zajel do Horažďovic.

Eduard Habsbursko-Lotrinský

Jsme tradice, kterou bruselský byrokrat naprosto nechápe

Pět set let od bitvy s Turky u Moháče, v níž zahynul český král Ludvík Jagellonský, znamená i pět set let od nástupu Habsburků na český trůn. Sto a něco málo roků poté, co tento rod s koncem první světové války přišel o své postavení, žijí doslova stovky Habsburků rozesety po světě a napříč různými obory. K nejznámějším patří Eduard Habsbursko-Lotrinský, praprapravnuk Františka Josefa, do loňských Vánoc dlouholetý velvyslanec Maďarska ve Vatikánu. Pro široké publikum napsal přednedávnem knížku o sedmi zásadách, které prý Habsburkům pomohly prosadit se a udržet na evropském, chvílemi i světovém jevišti. Navštívili jsme Eduarda na dolnorakouském venkově, kde bydlí, když vzácně není na cestách.

Hynek Trojánek

Právo žít offline

Ani dnes vlastně pořád přesně nevíme, jaká data technologické firmy sbírají ani jak fungují algoritmy, které rozhodují o tom, co se nám na internetu zobrazuje. Rakouský právník a aktivista Max Schrems před patnácti lety jako první zažaloval Facebook a donutil společnost vydat data, jež o něm shromažďovala. Jeho organizace se později pokusila zjistit také to, jaká data sbírá Microsoft prostřednictvím školních aplikací. Ani tým špičkových právníků a IT odborníků však přes soudní spory nedokázal celý systém úplně rozkrýt. Od školního roku 2027/2028 nebudou moci žáci ve škole používat mobilní telefon, a to ani o přestávkách.

Vladimír Mečiar

Nikdy jsem proti Čechům nic neměl

Víc než 33 let už uplynulo od rozdělení Československa. Vztah, který byl rozveden i pro svou počínající toxicitu, přešel v poklidné přátelství na dálku, než se opět stal toxickým asi před třemi lety, kdy Fialova vláda pro jiné názory na rusko-ukrajinskou válku a na její příčiny zmrazila vztahy s vládou Ficovou. Po ty tři roky je u nás v politice a publicistice běžný obrat „slovenská cesta“ jako černý scénář vývoje. Na vývoj vztahů mezi oběma národy jsme se byli zeptat otce slovenské samostatnosti Vladimíra Mečiara. Rozhovor mečiarovsky meandruje, kromě vzpomínek na polistopadové roky přijde řeč i na Andreje Babiše a samozřejmě na Rusko, k němuž mají Slováci historicky trochu jiný vztah než Češi.

Scott Atlas

Od covidu jsme psychopati

Scott Atlas radil nejmocnějšímu politikovi světa a současně musel mít nepřetržitou policejní ostrahu a jeho bezpečnost musela řešit i FBI. Bylo to v prvním covidovém roce, kdy se Atlas postavil proti několika konvenčním pravdám té doby. Veřejně hlásal, že nošení roušek a respirátorů nevede ke zpomalení přenosu viru, že testovat na covid by se měli jen lidé, kteří mají příznaky nemoci, nebo že je třeba otevřít školy a sociální život a dosáhnout stádní imunity a do té doby chránit zranitelné skupiny, tedy především hodně staré lidi. I v týmu prezidenta Trumpa se Atlas dostal do sporů, jeho univerzita se od něj distancovala, sociální sítě ho cenzurovaly.

Zpět na hlavní stranu