V mezičase od Trumpova vítězství k jeho inauguraci jako by se geopolitika dala do pohybu. Rusko-ukrajinská válka, která má na situaci ve střední Evropě bezprostřední vliv, směřuje k jednáním. Najednou se i z tradičních médií dovídáme o špatném postavení ukrajinské armády nebo o nízké popularitě Volodymyra Zelenského v zemi.
Libuše Jarcovjáková o sobě vždy věděla, že je vynikající fotografka; zbytek světa na to ale přišel až nedávno. Až do konce března 2025 vystavuje v Národní galerii ve Veletržním paláci svou dosud největší retrospektivu (zhruba 500 snímků), do 20. prosince jsou její snímky k vidění i v pražské Fotograf Gallery. Proč si její sláva dala tolik na čas?
Klesá inteligence, chřadnou vášně. Luigi Zoja, jeden z nejvýznamnějších psychoanalytiků, si všímá, že západ čelí nejen ekonomické stagnaci. I naše nitro je jedna velká recese. Zatímco po značnou část dvacátého století rostla inteligence, od devadesátých let nejprve stagnuje a následně padá. Sexuologové si navíc všímají, že napříč společností uvadá zájem o sexualitu.
Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.
Jadwiga Emilewiczová byla osm let ve státních službách, od roku 2019 jako členka vlády a měla na starosti kroky, které vedly k polskému hospodářskému úspěchu. Kroky, s nimiž u nás zápolíme, jako reforma veřejných zakázek nebo digitalizace stavebního řízení. Ve volbách v roce 2023 se už nedostala do Sejmu, říká, že si potřebuje od politiky odpočinout, a tak má čas i na to, aby přijela do Česka setkat se s analytiky a komentátory. Je aktivní v nadaci Sobieského, říká, že příští pravicová vláda musí mít plné kapsy nápadů.
Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Po několika letech jsme se proto znovu sešli s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.
Tasmánie, zatím poslední kniha italského spisovatele Paola Giordana, je plná jednoduchých, přesných, přitom jazykově bohatých vyjádření. Autor dokáže v pár větách často postihnout něco vcelku zásadního. O to se samozřejmě pokouší téměř každý spisovatel. Podstatné jsou ale cesty, které k tomu vedou. „Ve své nové knize, kterou právě píšu, se budu ještě radikálněji než v Tasmánii snažit nevycházet od tématu. Vymazat témata. Mám spoustu střípků nápadů. Hledám odvahu je zkusit poslepovat, abych viděl, co z toho vyleze,“ říká Paolo Giordano.
Rod Dreher je významný americký intelektuál, známý ostatně i u nás také díky českému vydání knihy Benediktova cesta. Autora rozhovoru napadlo obrátit se na Drehera s žádostí analyzovat vítězství dvojice Donald Trump / J. D. Vance z toho prostého důvodu, že poprvé o Vanceově existenci slyšel kdysi od něho. Ostatně leitmotivem Benediktovy cesty byla pesimistická předpověď, že skuteční konzervativci nemají vkládat naděje do vysoké politiky,a místo toho radši mají budovat neformální sdružení, v nichž přečkají, až se přežene radikální vlna woke. Otázka ale je, jestli máme staronového prezidenta Trumpa brát za politický, nebo za civilizační úkaz.
Špičková dětská pneumoložka Tereza Doušová z Pediatrické kliniky v Motole je ošetřující lékařkou malých pacientů z celé republiky. Stará se o děti s vrozenými i získanými vadami či nemocemi plic, průdušek a průdušnice, které často vyžadují podporu dýchání přístrojem. Právě jejímu patnáctiletému pacientovi transplantoval tým motolských lékařů 1. června 2024 srdce a plíce najednou. Stalo se tak u dětského pacienta historicky poprvé v České republice; operace byla úspěšná.
Ve stínu rusko-ukrajinské války se odehrávají dramata, o nichž se u nás nedovíme, nebo se o nich dovídáme zkresleně. Souboj o pravoslavný chrám v Čerkasech na střední Ukrajině předminulý týden byl v českých médiích vyložen jako útok jakýchsi příznivců Moskvy na ukrajinské věřící. Ve skutečnosti to byl zoufalý odpor farníků místní Ukrajinské pravoslavné církve (moskevského patriarchátu), známé pod zkratkou UPC, proti převzetí chrámu státem podporovanou Pravoslavnou církví Ukrajiny (PCU).
Americké volby jsou za dveřmi. Obří vliv budou mít nejen doma, ale i za hranicemi. S novým prezidentem přijde i nová koncepce zahraniční politiky. Asi nikde jinde se to neprojeví víc než na Blízkém východě. Spojenec USA Izrael je zapojen do války na dvou frontách. Nepřátelský Írán je na prahu získání atomové bomby. V roce 2015 Írán uzavřel s vládou Baracka Obamy dohodu, známou jako JCPOA: výměnou za pozastavení vývoje jaderných zbraní na deset let se zrušily sankce. Donald Trump v roce 2017 od dohody odstoupil s tím, že problém neřeší, pouze ho odkládá.
Postava Vítězslava Nezvala je v historii české literatury nepřehlédnutelná. Pro mnohé to byl geniální talent, básník tvořící s nesmírnou lehkostí, schopný opanovat jakýkoli žánr, pro jiné člověk rozporuplného charakteru, neostýchající se své dílo zpoplatnit době, oportunista, na něhož je třeba nahlížet obezřetně. Publicistka Krystyna Wanatowiczová se Nezvalem zabývala několik let a své poznatky přetavila do obsáhlé knihy, která nyní vychází pod názvem Nezval / Básník a jeho syn.
V amerických médiích jsou hodně slyšet příznivci Donalda Trumpa, kteří si nepřejí, aby USA dál pomáhaly Ukrajině, a líbí se jim Trumpovy výhrůžky NATO. Někteří pomýšlejí na funkce v případné Trumpově administrativě. V září navštívila Prahu na pozvání Centra transatlantických studií CEVRO Institutu skupina méně halasných, avšak také Trumpovi blízkých republikánů, v jejichž podání není Trump takový radikál. Byl mezi nimi James Carafano, viceprezident washingtonského think-tanku Heritage Foundation.
Blanka Čechová vystudovala práva, tvůrčí psaní v Oxfordu, s Ladislavem Smoljakem napsala knižní rozhovor, poté se provdala za rybáře z Dalmácie a zůstala žít v Chorvatsku. Oblíbenou letní destinaci Čechů zná jako své boty – a to doslova, jelikož spolu se svými dětmi zemi projela dodávkou a prošla, k několika svým románům o Jadranu loni přidala netradičního průvodce. Jak se na dalmatském venkově cítí pražská intelektuálka?
Pokud jste ten film ještě neviděli, určitě jste o něm slyšeli. Amerikánka vtrhla po extatickém premiérovém týdnu do kin a vyráží i na mezinárodní kolbiště. Její protagonistka už zdolala dětský domov, pěstounskou péči i pasťák – to vše v době, kdy proti ní stál i totalitní režim tehdejšího Československa. Vizuálně a obsahově výjimečný, důležitý film Amerikánka o jedné cestě za svobodným dospělým životem přivedl na svět režisér Viktor Tauš. Jeho Amerikánku přímo inspirovala dívka, kterou potkal v 90. letech na ulici.
