Bude, nebo nebude obětován Filip Turek? „Nezpochybňuju, že je nemocný, ale kdyby se měl setkat s prezidentem, určitě to šlo zařídit. Zdá se mi, že se tahle situace využila, aby se do vyjednávání vnesla nová dynamika. A já ji zatím nejsem schopná číst,“ říká Tereza Matějčková v Echo Poradě.
Česká republika bude mít konečně po více než dvou měsících od voleb novou vládu. Byť to nebylo do týdne od uzavření uren, jak si přál vítěz hlasování Andrej Babiše (ANO), je to nezpochybnitelně dobrou zprávou pro všechny. Žijeme totiž v demokratickém zřízení a voliči rozhodli tímto způsobem. Ať jste příznivci, či odpůrci nového kabinetu, měl by dostat možnost řídit zemi, případná kritika bude namístě, až když bude něco dělat špatně. To ostatně uznává i většina opozice. Vláda by pravděpodobně měla být uvedena do úřadu v pondělí 15. či v úterý 16. prosince.
Výkup minoritních akcionářů ČEZ nemůže z pohledu státu dopadnout špatně. Pro Týdeník Echo to řekl miliardář a významný minoritní akcionář ČEZu Pavel Tykač s tím, že není pravda, že by ČEZ nemohl platit státu po výkupu dividendy. Pokud bude vláda Andreje Babiše (ANO) při výkupu postupovat korektně, nebudou mít minoritáři podle Tykače problém akcie prodat. Kdyby se je pokusila okrást – jako se o to podle podnikatele snažila vláda Petra Fialy (ODS) – tak minoritní akcionáři zkrátka své akcie neprodají.
Necelé dva měsíce před kongresem ODS oznámil její nejúspěšnější krajský politik, jihočeský hejtman Martin Kuba, že ze strany odchází. Začátkem příštího roku hodlá představit název, program a tváře nového hnutí, do něhož zatím směřují tři desítky krajských a čtrnáct českobudějovických zastupitelů zvolených za ODS. V rozhovoru pro Echo ale Kuba už teď odkrývá i jeden ze středobodů své celostátní taktiky. Chce zvednout téma národní hrdosti, které podle něho „strany pravostředového spektra přiřkly skupině, již označují dezoláti“ – a je načase to změnit.
Dva týdny po skutečném nebo řízeném úniku mírového plánu USA pro Ukrajinu a Rusko do médií není nad jeho osudem jasno. Do plánování se posléze vložily evropské mocnosti a neokonzervativní část Trumpovy vlády. Výsledkem jsou menší změny v návrhu ve prospěch Kyjeva a zředění příslibu nepřijímat Ukrajinu do NATO. EU dokonce hovoří o jakémsi evropském kontingentu na Ukrajině, aspoň v její západní části. Na to je Rusko alergické. O rozbor jsme požádali britsko-amerického analytika a spisovatele Anatola Lievena.
Docent historie Ivo Cerman je svými oponenty v levicovém prostředí označován jako „chronický nactiutrhač“, „ultrapravicový bloger“ a „proponent označení akademický antisemitismus“. Vysloužil si to soustavným monitorováním protiizraelských aktivit především v prostředí vysokých škol, což pak faktograficky popisuje v článcích, které uveřejňuje na svém blogu na internetu a sociálních sítích. Pro člověka, který ho zná jako autora knih a studií především o osvícenství 18. století, je to možná poněkud překvapivé, ale logiku to má.
Přestávka skončila je žánrově i ideologicky nevyhraněný román – jaká radost se do něj začíst. Škoda že současná česká literatura už dávno rezignovala na minimální snahu napsat „velký evropský román“ a často se utápí v progresivistických klišé nebo autofikčních příbězích o tom, jaké hrozné střevní potíže autora postihly. Za skutečnou literaturou se tak musíme vydat na dovolenou: ještěže ty Bulhary (Gospodinov), Francouze (Binet) a Italy (Ferrari) máme.
Blíží se Vánoce a s nimi i otázka, v jaké kondici je český knižní trh. Proč u nás ubývá čtenářů a co na tom mohou změnit školy, knihovny nebo nové formáty jako audioknihy? Pozvání k debatě přijali ředitel nakladatelství Albatros Václav Kadlec, vedoucí edice angloamerických autorů v nakladatelství Argo Petr Onufer, ředitel nakladatelství Host Tomáš Reichel a Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů a zakladatel nakladatelství Práh.
Když se dostal na veřejnost nejnovější plán míru na Ukrajině, vyvolalo to zběsilou aktivitu v celém atlantickém prostoru. Není zcela jasné, zda jeho primárním autorem jsou Američané, či Rusové, část expertů ho považuje za ukrajinskou kapitulaci, jiní za nadějný základ. Následná jednání v Ženevě zredukovala původních 28 bodů na 19, ale nová verze nebyla zveřejněna. O tomto plánu a o tom, co prozrazuje o americké zahraniční politice, jsme diskutovali s Jakubem Landovským, Janem Zahradilem a Romanem Jochem.
Život on-line, především na sociálních sítích, se dnes probírá z mnoha stran, zkoumají se jeho společenské dopady, ekonomické možnosti, jež přináší, způsoby, jimiž je možné proměnit popularitu na sítích v nějakou formu kapitálu. To všechno jsou informace, které dokážou snadno vstřebat lidé jako já, kteří dění na sítích tak nanejvýš sledují, ale moc se ho neúčastní. Těžší může být přiblížení toho, jak intenzivní on-line život mění člověka zevnitř, jeho prožívání nebo cena za úspěch v on-line světě či za snahu o něj. Redaktor Echa Ondřej Štindl o tom mluvil s Jakubem Horákem, Pavlem Novotným a Antonínem Dolákem
„Výsledkem naší vlády je, že jsme přečkali obrovské krize a ekonomika roste! Česko je ve výborné formě.“ Tak hodnotí stav ekonomiky odstupující premiér Petr Fiala. Jeho nástupce Andrej Babiš naopak tvrdí, že ekonomika je v katastrofálním stavu a že stávající vláda republiku „přivedla na buben“. Výdaje ve Stanjurově návrhu rozpočtu na rok 2026 údajně nesedí až o 100 miliard korun, což má zřejmě být pravý důvod, proč se vládě nechtělo posílat rozpočet nové sněmovně.
V polovině roku se rozvířila diskuse o porodnosti, když Český statistický úřad informoval, že se u nás loni narodilo pouze 84,3 tisíce dětí, což je nejméně za celou historii, co počty narozených sledujeme. Zároveň už čtvrtý rok po sobě zažíváme propad úhrnné plodnosti, která je teď pouze 1,37 dítěte na ženu v reproduktivním věku. Mluví se o ekonomických faktorech a o tom, že mladé páry si nemohou děti dovolit. Nicméně příběh poklesu plození zřejmě začíná už v mnohem dřívějších fázích před rodičovstvím: v navazování vztahů a nabývání sexuálních zkušeností u mladých lidí.
