17
listopad
2026
Před sedmi lety to bylo kvůli střetu zájmů a ohrožení justice, dnes je impulzem údajné ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií a svobody slova, leitmotivem je ale odpor k osobě Andreje Babiše, jeho vládě, Okamurovi, Klempířovi, Turkovi, Macinkovi. - Foto: Týdeník Echo / Jan Vyhnánek

O filozofii statusu: Začíná svoboda tam, kde končí strach o pověst? 

Podle známého rčení existují lidé, kteří se starají o svou pověst, a pak ti, kteří ji mají. Dokonale to vystihuje Diogena, filozofického performera, od něhož se nedochoval jediný spis, zato se stal nesmrtelným díky pověsti člověka, který dělal vše pro to, aby si ji zničil. Diogenes považoval péči o vlastní pověst a pýchu za překážky svobody. Podle jedné z antických historek se dokonce po skončení řeči, kterou si získal obdiv publika, před posluchači vykálel na zem. V jediném okamžiku tak proměnil obdiv v pohoršení. Možná tím dal najevo, že závislost na potlesku je příliš nízká pohnutka.

Jak jsme promarnili odkaz našich velikánů

České kulty

V jednom z rozhovorů, které Alice Koubová a Barbora Baronová uspořádaly do knihy Odolná společnost: mezi bezmocí a tyranií (Wo-men ve spoluprácí s Filosofickým ústavem AV ČR, 2023), čteme: „Stratkom (strategická komunikace) je vlastně náš národní příběh. Jenže my ten náš máme za poslední desítky let dost blbý. (…) Přitom silný národní příběh, který by nás povzbudil, potřebujeme. Strategická komunikace zahrnující národní příběh je totiž v demokratickém státě jasnou odpovědí na hybridní hrozby (…), je důležitým prvkem obrany demokratického státu proti dezinformacím (…). Je lepší vyrobit nějaký národní příběh (…) než zůstat bezbranným. V Česku věříme kdejaké blbosti (…), tak proč neuvěřit něčemu, co nám může pomoci? (…) Vždyť tu jde o přežití demokracie, tak proč si nevymýšlet.“ (Benedikt Vangeli, ředitel Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR).

ROZPOČET

S rozpočtem kouzlil i Kalousek

Politikou stále žije, zároveň je z něho dodnes cítit naštvání z toho, jak v ní skončil, tj. po spektakulárním zásahu policistů na Úřadu vlády a pádu jeho kabinetu. Pádem vlády Petra Nečase se ODS dostala do své nejhlubší krize a teď se jí podle průzkumů přibližuje znovu, tentokrát pod taktovkou Martina Kupky. V rozhovoru pro Týdeník Echo Nečas odmítá diskuse o výměně předsedy, očekává ale velké změny v politice strany. Měla by podle něho přijít s konceptem „lidového kapitalismu“. A také překvapuje tvrzením o nejvíc nedoceněném ministrovi financí v historii Česka.

Nevo Cohen

Eisenkotův problém

Výsledkem ostře sledovaných voleb v Izraeli je volební pat. Jak premiér Benjamin Netanjahu a jeho Likud, tak opoziční Gadi Eisenkot ze strany Jašar nemají jasnou většinu. Netanjahuův blok získal 53 křesel, opoziční 48. Izraelský prezident Jicchak Herzog pověřil sestavením vlády Eisenkota poté, co získal podporu arabských stran a přeběhlíky od ultraortodoxních Židů. O tom, že toto spojenectví je velmi křehké, kde se vzala podpora pro arabské strany či jak se projevil spor o brannou povinnost pro ultraortodoxní Židy, jsme hovořili s Nevem Cohenem, zkušeným politickým stratégem, který se účastnil několika volebních kampaní.

Roman Zarzycký

ANO může vítězit i bez Babiše

Po komunálních volbách o něm některá média začala spekulovat jako o muži, který by mohl udělat něco dosud těžko představitelného – vystřídat v čele hnutí ANO jeho zakladatele Andreje Babiše. Plzeňskému primátorovi Romanu Zarzyckému nechybí sebevědomí a má výsledky. Právě Plzeň je totiž jediné krajské město, kde si nejsilnější vládní hnutí letos polepšilo. Zároveň se Zarzyckému daří udržovat široký koaliční potenciál, takže si mohl v posledních týdnech vybírat, s kým povede stodevadesátitisícové město.

Hrishikesh Joshi

Univerzity podrývají demokracii

Vzdělaná a dobře informovaná společnost bývá považována za jeden z předpokladů fungující demokracie. I tím se tradičně obhajuje veřejná podpora vysokých škol, vědy a výzkumu – zvlášť v oborech, které pomáhají společnosti porozumět sobě samé. Americký filozof Hrishikesh Joshi z Arizonské univerzity ale letos přišel s provokativním argumentem, který tuto představu staví na hlavu. Univerzity podle něho za současných podmínek demokracii nejenže neposilují, ale naopak ji svou politickou jednostranností a nedostatkem veřejné kontroly podkopávají.

Pablo Picasso a Francis Bacon se potkávají ve vídeňské Albertině

Kusy masa v pařátech monster

Vídeňská Albertina má dost kompetence, vlivu a peněz na to, postavit vedle sebe dva giganty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ještě to podniknout sofistikovaně. Loni na jaře se tu setkali Leonardo da Vinci s Albrechtem Dürerem, přičemž se porovnávaly ne životopisy, ale technika malby a kresby na barevném podkladě: to bylo to Leonardovo „sfumato“ a Dürerův „modrý papír“. Letos na podzim se tu porovnávají jiné těžké váhy, Pablo Picasso a Francis Bacon.

Hosté
  • Luděk Bednář
  • Petr Heller
  • Jan Hořeňovský

A neimanentizujte eschaton!

Co se stalo s příběhem lidské budoucnosti? Máme vůbec nějaký? Ta otázka může znít neprakticky a „krasodušsky“, přesto je významná. Člověk vstoupil do éry zásadní a nejen technologické proměny. Taková změna vždy přináší velké znejistění. Lidé ho dnes zažívají nejenom na jaksi prvoplánové úrovni v obavách, jestli je umělá inteligence nepřipraví o práci. Ta nejistota má ale i hlubší, existenciální dimenzi. Příběh civilizačního rozvoje a technologického pokroku byl příběhem lidské aktivity a nesl příslib budoucího rozšíření lidských možností. Člověk si mohl sám sebe představovat, jak jednou bude létat v autě nad městem, dělat spoustu věcí, které dřív nebyly možné. Teď má před sebou jiný obraz budoucnosti. Často se v ní vidí jako pasivní postava, příjemce výdobytků, jež umělá inteligence přinese, nebo v nejhorším případě její oběť, pokud AI dospěje k rozhodnutí, že jí lépe vyhovuje svět bez lidí. Jaký příběh pro sebe v takové budoucnosti může najít?

Hosté
  • Petr Drulák
  • Ondřej Císař
  • Jan Herzmann
  • Dorotea Mejstříková
  • Martin Urza

Zazpívat si, dojmout se a jít domů. Umí Češi demonstrovat?

V posledních týdnech se v Česku opět hodně demonstruje. Protestuje se na podporu nezávislosti veřejnoprávních médií i za jejich reformu, další velká demonstrace se chystá na Letné a pak přijde 17. listopad. Soudobé české demonstrace mají přitom specifickou povahu: na pódiu se střídají známé tváře, hrají známé písně, lidé se dojmou a pokojně rozejdou domů. Tento „svěrákovský“ protest má i své poněkud bizarní stránky: třeba známou Večerníčkovu novinovou čepici (ale zateplenou!), kterou Milion chvilek nabízel ve svém e-shopu za 1190 korun. Nepřipomínají tak naše demonstrace spíš happeningy?

Hosté
  • Pavel Havlíček
  • Cyril Svoboda
  • Matyáš Zrno

Do jara mír nebude

Oznámením dieselové dohody mezi USA a Ruskem se rozběhlo nejnovější kolo vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. Dohoda je součástí tvrdé snahy Trumpova Bílého domu donutit Volodymyra Zelenského k ústupkům. Dalším takovým krokem bylo zpomalení systému Starshield, vojenské verze internetu ze satelitů Starlink, nad Ukrajinou. Znepřátelené strany a Američané se mají sejít v první polovině listopadu v Abú Zabí.

Hosté
  • Matěj Gregor
  • Petra Mazancová
  • Jan Vöröš Mušuta
  • Renáta Zajíčková

Generace poškozených dětí?

Inkluze, tedy začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol, byla zavedena ve své současné podobě skoro přesně před deseti lety. A od té doby budí emoce, což se stalo i v případě aktuálního návrhu ministra školství Roberta Plagy (za ANO), jenž mimo jiné počítá s tím, že od září 2027 ukončí přidělování asistentů jednotlivým dětem a zavede systém, který zajistí asistenty podle velikosti a potřeb jednotlivých škol. Z vládní koalice ale zaznívají i návrhy celou inkluzi zrušit.

Hosté
  • Petr Zemánek
  • David Stanovský
  • Marian Kechlibar

Doufejme, že to bude drhnout

Když jsme tento Salon připravovali, dali jsme mu záměrně provokativní pracovní název „Rekviem za matematiku?“. Navazujeme tím na nedávné průlomy v umělé inteligenci, která, zdá se, už dokáže řešit i velmi obtížné matematické problémy – a její schopnosti se právě v posledních době výrazně posunuly. Terence Tao, držitel prestižní Fieldsovy medaile, jakési matematické Nobelovky, nedávno prohlásil, že jsme svědky „konce romantické éry matematiky, věku hrdinů“, kdy práci osamělých géniů začne nahrazovat mnohem průmyslovější forma oboru podporovaná stroji.