Komentáře

Ondřej Štindl

Svoboda a anonymita

Děti do patnácti let by neměly mít přístup na sociální sítě, myslí si premiér Andrej Babiš. A zdaleka nejen on. Záměr uzákonit něco v tom smyslu už ohlásily různé – především evropské – země. Ten záměr se navíc může opřít o vědecké studie, jež potvrzují destruktivní vliv, který může dlouhodobý pobyt na sítích mít na dětskou psychiku (jistě, najdou se i badatelé, kteří to popírají). I kdybychom ale bezvýhradně přijali všechna zjištění o negativních dopadech sociálních sítí, je tu otázka ceny, kterou by takový krok vyžadoval.

Podcasty

Eseje

Alex Karp mezi aristopopulismem a technofeudalismem

Kdo nám staví budoucnost?

Jedno z nejtvrdších sdělení Nového zákona najdeme u evangelisty Matouše (Mt 25,29): „Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“ Tzv. Matoušův efekt se používá v sociologii a ekonomii k popisu akumulované výhody, kde počáteční úspěch zvedá pravděpodobnost úspěchu následujícího, který se pak nabaluje – bohatne se snadněji, když je člověk již bohatý; sláva se získává snáz, když už jste známi; moc přitahuje další moc a tak podobně.

Události

DŮCHODY

Budoucí důchodce čeká další snižování růstu penzí. Čím později přijdou, tím více

Noví penzisté už od ledna letošního roku dostávají mírně snížené penze, v dalších letech se zpomalení jejich výpočtu bude prohlubovat. V plné míře tak nejvíce dopadne poprvé na ročníky, které půjdou do penze v roce 2035. Opatření, které bude postupně každoročně odebírat v průměru zhruba 200 korun z nových penzí v následující dekádě, vychází z penzijní reformy bývalé vlády. Jak deník Echo24 dříve informoval, nová vláda dávala najevo, že toto opatření nebude rušit, nakonec už před volbami to naznačoval volební program hnutí ANO.

Rozhovory

Andrej Babiš

Oni řeší esemesky, já prevenci rakoviny

Devatenáct dní po získání důvěry ve sněmovně už nová vláda čelila rozsáhlým protestům v centru Prahy. Občanská nevole – způsobená sporem Motoristů s prezidentem Petrem Pavlem, který zase prezident vyvolal odmítnutím jmenovat do vlády Filipa Turka – má podle Milionu chvilek pokračovat v neděli 15. února demonstracemi i mimo velká města. Jak se uprostřed toho premiéru Andreji Babišovi vládne?

Pavel Bém

Válka proti drogám nefunguje

Hned na začátku letošního roku to bylo politicky celkem překvapivé spojení. Šéf ANO a premiér Andrej Babiš do funkce národního protidrogového koordinátora jmenoval Pavla Béma z ODS. Bývalý pražský primátor v rozhovoru pro Echo vysvětluje, jak se ke spolupráci s ANO dostal a co by chtěl v protidrogové politice prosadit. Problematika závislostí a duševního zdraví se podle něj od devadesátých let výrazně proměnila, tvrdá represe se ukázala jako nefunkční, a je proto třeba změnit přístup: od racionální regulace konopí i dalších drog až po naopak omezení dostupnosti alkoholu.

Andrew Roberts

Churchill chtěl Lidice pomstít

Andrew Roberts, od listopadu 2022 baron Roberts z Belgrávie, patří mezi nejznámější a nejvýkonnější britské historiky. Proslul jako expert na druhou světovou válku a životopisec významných osobností. Jeho biografie Napoleona a Winstona Churchilla jsou široce oceňované. Zároveň se vymyká akademickému trendu tím, že je mužem pravice. Spolu jsme diskutovali o tom, proč se politické extrémy snaží zdiskreditovat Churchilla, co znamená ruská agrese na Ukrajině pro budoucnost války a co jako celoživotní zastánce transatlantické aliance říká na chování Donalda Trumpa.

Umění a kritika

Klášter Santa María de Sijena ve Španělsku

Mezi rekonstrukcí a archeologií

Při práci s historickými památkami se architekti vždy rozhodují, zda se vydají cestou věrné obnovy stavby do jejího původního stavu, anebo raději, podobně jako archeologové, zafixují její dochovanou podobu bez dalšího přikrášlování. Nelze říct, jaký přístup je lepší, každý projekt vyžaduje vlastní přístup a vždy záleží především na daném kontextu, zadání a technické kondici staveb. Své o tom vědí španělští architekti, kteří se v případě úprav vyhořelého středověkého kláštera rozhodli vydat cestou kombinující oba zmíněné přístupy: zachovat duch stavby, ale zároveň ho rozvinout.

Salon

Hosté
  • Jakub Lepš
  • Jan Růžička
  • Alexandr Vondra

Třicet let jsme žili v tatahotelu

Letošní Světové ekonomické fórum v Davosu bylo značně bouřlivější než předešlé ročníky. Americký prezident Donald Trump tam přijel s požadavkem řešit status Grónska, velký ohlas měl projev kanadského premiéra Marka Carneyho o konci světového řádu, tak jak jej známe, byla tam založena Rada míru, jakási Trumpova OSN. Výsledkem byl nespočet komentářů a úvah o nevratných změnách, konci globalizace a novém multipolárním světě.

Hosté
  • Beatrice Landovská
  • Martina Lukášková
  • Antonín Baudyš
  • Robert Jan Hřebíček

Planety hlásí: Připravte se, bude to velké

Žijeme v době, kdy se zdá možné všechno, pevné není nic a jistoty jsou ve hvězdách. Ve hvězdách… Tím se obyčejně myslí, že je to vzdálené, neproniknutelné, nedosažitelné. Přitom jestli je něco v našem světě jisté, tak to jsou právě hvězdy, respektive planety – a také Měsíc a Slunce, že ano. To, že na obloze mění své místo, je možná jedna z prvních evidencí v kolektivní paměti lidstva. Pro člověka jsou hvězdy zdrojem úžasu, fascinace, útěchy… Dvě věci naplňují mou mysl obdivem a úctou: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Pravil Immanuel Kant v té asi nejznámější větě filozofie.

Hosté
  • Jiří Brodský
  • Petr Drulák
  • Jakub Landovský

Jak má Praha zareagovat na Trumpa

Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Hosté
  • Ivan Pilip
  • Radek Buben
  • Eduard Freisler

Rozpadlá Venezuela a její budoucnost

Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka jsou ve vězení v New Yorku, kam je převezly americké jednotky, které je po úspěšné operaci zatkly v Caracasu. Znamená to, že tím skončil i venezuelský režim, k němuž za časů prezidenta Cháveze upínala naděje západní radikální levice? Jak ta diktatura v současnosti funguje a jak dnešní Venezuela vypadá? O co se režim opírá a jakou má perspektivu?

Hosté
  • Jiří Pospíšil
  • Boris Šťastný
  • Ondřej Prokop

Škrtat, zlevnit jídlo… a hlavně chodit po schodech!

Vydrží vláda Andreje Babiše celé volební období? Podaří se jí dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a shodnout se na obraně? Jaké jsou další třecí plochy uvnitř koalice? O tom, dále o drahých potravinách, ale také třeba o prospěšnosti chůze v Salonu Echa diskutovala trojice politiků, kteří se dobře znají z hlavního města: zástupce opozice, poslanec a bývalý předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, za koaliční Motoristy sobě ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný a rovněž zastupitel Ondřej Prokop, předseda pražského ANO.