Ještě v pondělí kázal francouzský prezident papeži o tom, že „Evropská unie – to je respekt, mír a rovnost“, aby mu v průběhu týdne zahořela země ve jménu hodnot dosti odlišných. A to doslova. Původní blokáda, jež začala už o tři dny dříve na Lycée Paul-Éluard v Saint-Denis, v chudé části pařížské aglomerace s velkým podílem obyvatel přistěhovaleckého původu, postupně nabývala na intenzitě a svůj ničivý elán rozšířila na stovky středních škol po celé Francii. Během týdne bylo zaznamenáno několik žhářských útoků; nejvýrazněji na sebe upozornili maskovaní výtržníci, kteří zapálili Lycée Nelson Mandela (symbolické, že?). Docházelo také k násilným potyčkám studentů s učiteli, spolužáky, policisty i hasiči. Macron se pak nechal slyšet, že rozumí úzkosti a hněvu mladých lidí pramenícím z geopolitických otřesů, technologických změn a klimatické krize, nic z toho však podle něj nelegitimizuje násilí. Škrobená fráze toho ovšem mnoho nezmohla a ohně plály dál.
Projíždíme centrem Českých Budějovic. Na dohled jsou slavné Masné krámy, podnik, do kterého během svojí vojenské služby ve městě v 50. letech chodíval Václav Havel, ráz města ale teď udávají hlavně všudypřítomné předvolební plakáty, z nichž k voličům shlíží jihočeský hejtman Martin Kuba s primátorkou Dagmar Škodovou Parmovou. Není divu, že Kubovu kandidátku Naše Česko považují místní za jasného favorita. Vedle současné primátorky a hejtmana na ní lze najít i bývalého hejtmana Jana Zahradníka, všichni byli až do loňského roku členy ODS. Pak však Kubu následovali do jeho nově založeného hnutí.
Tok ropy saúdskoarabským ropovodem Východ–západ se znovu zastavil po dalším útoku na tuto klíčovou energetickou infrastrukturu. Agentuře AFP to v pondělí řekl zdroj působící v saúdskoarabském energetickém sektoru, uvedl libanonský deník L'Orient Today.
Překladatel a literární teoretik Martin Pokorný se pustil do převodu Božské komedie Danta Alighieriho (1265–1321). V první verzi má hotov překlad úvodní části, Pekla, ukázky byly publikovány v podzimním čísle Revolver Revue. Věří, že překládat Danta má smysl i dnes, soudobý čtenář totiž může mít k Dantovi – autorovi a protagonistovi Božské komedie – v mnohém blízko.
V Evropě se stále víc mluví o vzestupu nenávisti a extremismu, mimo jiné v souvislosti s volebními úspěchy Die Linke a AfD v Německu. S tím se vrací i koncept „bránící se demokracie“: představa, že v zájmu ochrany demokratického řádu je někdy nutné omezit základní svobody, včetně svobody slova. O účinnosti cenzury v boji proti nenávisti na obou stranách Atlantiku jsme hovořili s americkou profesorkou a bývalou prezidentkou Amerického svazu pro občanské svobody (ACLU) Nadine Strossenovou.
Válka USA proti Íránu nebere konce, eskaluje i válka Ruska s Ukrajinou, která sice prohrává, ale v uplynulých týdnech se jí dařilo zasahovat ruské rafinerie. Ceny ropy a zemního plynu jsou podle expertů krok před prudkým růstem. Benzin vystoupal u pumpařů nad 45, diesel pod 50 korun za litr. České domácnosti, které topí plynem, čeká od ledna zdražení o třetinu. Babišova vláda oznamuje regulaci cen pohonných hmot od října a snížení spotřební daně z nafty. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) deklaruje energetickou krizi.
Ano, tohle trochu zvláštně znějící francouzské slovíčko připomínající ne náhodou příjmení slavného detektiva už tu padlo několikráte. I o hospodářských hruškách nebo oblasti Domfront se tu psalo. Minulý víkend mi dáma dříve narozená s potutelným úsměvem tiše řekla: „Když já mám hrušky tak hrozně ráda“ a téměř jsem měl pocit, že dbá na to, aby vyřkla tuto větu beze svědků. Nejspíš vám vytane na mysli ten nyní často až nadužívaný pojem „provinilé potěšení“, určitě v anglické variantě. Ona dáma se samozřejmě nestyděla za to, že má ráda hrušky, ale jak moc je má ráda. Až se u toho přistihla.
Z polistopadových osobností dosud jen Václav Havel dosáhl ve veřejném životě takového postavení, aby se široce vzpomínalo jeho nedožitých kulatých narozenin. Pátého října by Havlovi bylo 90 let. A přestože odešel už před patnácti roky, jeho odkaz nebo možná domnělý odkaz zůstává přítomen ve veřejném prostoru. Je to požehnání, nebo naopak defekt? Kdyby se v prosinci 1989 nestal prezidentem, byl by dnes český veřejný prostor svázanější – nebo paradoxně naopak otevřenější?
Snad žádná literární klasika tolik neutrpěla všemožnými citacemi a parafrázemi, interpretacemi a adaptacemi. Nejlepší by bylo číst Švejka bez všeho toho balastu, jako by právě vyšel poprvé, ale to už bohužel není možné. Nebo je? U příležitosti nového vydání Haškova románu o tom debatujeme s literárními vědci Jiřím Holým a Vladimírem Papouškem, divadelní dramaturgyní Věrou Maškovou a spisovatelkou Irenou Douskovou.
Je to již čtvrtstoletí, kdy islamističtí teroristé z al-Káidy spektakulárně zaútočili na USA a rozpoutali novou dějinnou éru. Přesně 25 let po těchto událostech jsme se sešli s prorektorem CEVRO Univerzity a bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, politologem Romanem Jochem a expertem na terorismus z Metropolitní univerzity Praha Oldřichem Burešem, abychom debatovali o tom, jak tyto útoky změnily svět.
Praha má za sebou skoro čtyři roky pod vedením koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN a už za necelý měsíc voliči rozhodnou o novém složení zastupitelstva. Salon je tentokrát velkou předvolební debatou politiků pětice stran, které mají největší šanci vést metropoli. Diskuse tedy může předznamenat, jak bude vypadat souboj o hlasy Pražanů i celé nadcházející volební období. Kdo zasedne v příští koalici, co s miliardami na účtech Prahy a kdy se pohnou velké dopravní stavby? Pozvání přijali Tomáš Portlík, Tereza Nislerová, Adam Scheinherr, Radomír Nepil a Petr Hlaváček.
Médiím se rozpadají tradiční způsoby, jakými se dostávala ke čtenářům. Tištěným periodikům prudce klesá stánkový prodej i předplatné a ani přechod na internet zjevně není tak spásným řešením, jak se ještě před pár lety zdálo. Zpravodajské weby ztrácejí návštěvnost prakticky stejným tempem jako televize sledovanost. Vyhledávače už v podstatě odpovídají na dotazy pomocí AI samy a odkazy na jiná média a zdroje upozaďují, podobně není v zájmu sociálních sítí, aby z nich uživatelé odcházeli někam jinam. Jinými slovy, médiím slábne kontrola nad cestou mezi jejich obsahem a publikem. Co s tím?
