Před očima se nám skládá zajímavá energeticko-politická skládačka. Plyn v Evropě bude letos ještě dražší než loni, píše agentura Reuters. Už loni byl drahý, Draghiho zprávou máme posvěceno, že třiapůlkrát až čtyřikrát než v USA. Letos máme chladnější zimu a hlavně – Ukrajina zastavila plynovod vedoucí do Evropy z Ruska. Prý když budou na konci března zásobníky po Evropě plné jen z třetiny (loni koncem března byly plné z 58 procent), musejí zájemci z Evropy přes léto nakoupit o 12 milionů kubíků plynu víc než loni. Budou muset přeplácet prodavače zkapalněného plynu, LNG.
Men's Factor
Hrot Pavla Štrunce
Auguři byli kněží v antickém Římě, kteří předpovídali budoucnost z letu ptáků. Toto věštění prováděli i při nástupu důležitých představitelů do úřadu, aby zjistili, zda mají dobrozdání bohů. Odtud původ slova inaugurace. Podle chování ptactva se sice již dávno nevěští, ale při letošním uvedení Donalda Trumpa do Bílého domu by to ani nešlo, protože slavnostní akt byl kvůli nepřízni počasí přesunut do prostor Kapitolu. Z ceremonie však nějaký budoucí vývoj možná vyčíst můžeme. Začalo to již před inaugurací, kdy se i v Česku poměřovalo údajné postavení českých politiků ve Washingtonu podle toho, kdo obdržel pozvánku
Poslanecká sněmovna dnes zahájí rozhodující jednání o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Téma, které rozděluje politickou scénu i veřejnost, může zásadně ovlivnit budoucnost veřejnoprávních médií v České republice. Novela zákona o poplatcích čelí ostré kritice opozice a obstrukcím, ale podle vlády jde o nezbytný krok k zajištění finanční stability České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo).
Blíží se podpis smlouvy s korejskou firmou KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Tedy pokud k němu v březnu dle plánu opravdu dojde. Vláda před Vánoci projednala model financování druhého z plánovaných dvou nových bloků. Je tajný. Z předběžných informací ale vyplývá, že investorem nebude plně státní společnost. O tom, zda je to dobře, ale také o drahé elektřině, manipulovaném systému emisních povolenek či nedostatečné energetické bezpečnosti Evropy jsme mluvili s Jaroslavem Mílem. Bývalý generální ředitel ČEZ a později zmocněnec vlády pro jádro odvolaný v roce 2021 tehdejším ministrem průmyslu za ANO Karlem Havlíčkem má na přípravě dukovanského tendru zásadní podíl.
Sebevražda je po úrazech druhou nejčastější příčinou úmrtí u dospívajících a mladých dospělých. Koncem roku 2024 získala psychiatrická nemocnice v Opařanech Národní psychiatrickou cenu Vladimíra Vondráčka za program, který se na sebevražednost mladých lidí zaměřuje. Vyznamenaný tým přizpůsobil českým dětem přístup americké psycholožky Marshy Linehanové. Název dialektická behaviorální terapie může zastrašit. Ještě více může znejistit, že dialektika v ní opravdu hraje podstatnou roli. Prý je třeba usilovat o změnu a současně přijmout věci, tak jak jsou. O dialektické behaviorální terapii i sebevraždách mladých jsme hovořili s klinickým psychologem Davidem Havelkou.
Martin Charvát je zasloužilý reklamkář a také „spin doctor“ politického marketingu. Tenhle rozšafný titul označuje člověka, který má za úkol zkusit vyhrát předem prohranou bitvu, zvrátit nějaký průšvih či špatný obraz politika u veřejnosti. Pro nadcházející parlamentní volby má volno, žádná strana jeho služeb využívat nebude, tudíž mohl poměrně bez okolků promluvit o tom, jak tahle branže vlastně funguje.
Současné tuzemské divadlo s čím dál tím větší oblibou čerpá pro své nové inspirace náměty z aktuální české prózy. Tento trend stvrzuje i nejnovější román Kateřiny Tučkové Bílá voda, který se objevil jak na brněnských (Městské divadlo), tak i pražských divadelních (Národní divadlo) scénách. Své divadelní ztvárnění si ale našel i román Elsy Aidse Přípravy na všechno (Masopust) nebo mysteriózní povídková kniha Pavla Klusáka Uvnitř banánu (Divadlo Na Zábradlí).
Budeme mluvit o sexu. Kdysi jsem si myslel, že o sexu se má mluvit co nejvíc a co nejotevřeněji, že to věci velmi prospívá. Nyní, když jsem trochu starší, tak už si tím nejsem tak jistý, naopak se začínám přiklánět k názoru, že se o sexu mluví až příliš a že se o něm mluví špatně. A také že když je sex všude, tak výsledek je, že mizí tam, kde být má. Ale to samozřejmě bude tím stárnutím. Přesto jsem na sebe vzal to břímě podniknout salonní výpravu do světa, bez jehož existence by tady nikdo z nás nebyl. Ani moji milí hosté: dámy Julie Gaia Poupětová, sexuální koučka, publicistka Klára Elšíková, jež vydala knihu Pacanka, a pak nestor české sexuologie – profesor Petr Weiss.
Uběhl měsíc od svržení režimu Bašára Asada v Sýrii. Západ, byť obezřetně, vítá nové vládce, mluví se o zrušení sankcí, nedávno do Damašku společně přijeli ministři zahraničí Francie a Německa. Nicméně onen nový vládce Sýrie, Ahmad Šara, mezitím oznámil, že nejméně čtyři další roky nevypíše volby. Onen nový vládce je totiž také zasloužilý džihádista. Tuto pozoruhodnou konstelaci jsme v Salonu Echa probírali se dvěma dámami české diplomacie: Evou Filipi, dlouholetou velvyslankyní v Sýrii (2010–23), a stále aktivní velvyslankyní – dříve v Egyptě, dnes v Izraeli – Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou.
Jak na tom česká rodina skutečně je a jak se proměňuje? Přispívají poměry v rodinách ke zhoršování duševního zdraví dětí a dospívajících? Co může přinést novela občanského zákoníku, která označuje veškeré tělesné tresty za nepřípustné? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s psycholožkou Alenou Paloušovou, Petrou Wünschovou, psychoterapeutkou a ředitelkou organizace Locika, která se snaží pomáhat rodinám žít bez násilí, a psychologem Petrem Hrochem.
„Diskuse o překladatelství a problémech v oblasti literárních překladů. Hovoří se o kvalitě překladů, problémech s honoráři, podmínkách pro překladatele a také o roli nakladatelství v procesu překladu a problémech s kvalitou překladů. Diskuse se také dotkla tématu umělé inteligence a strojového překladu, přičemž jeden z účastníků uvedl, že se nebojí nahrazení překladatelské práce umělou inteligencí. Na závěr se účastníci shodli na tom, že je důležité, aby se čtenáři zajímali o kvalitu překladů a podporovali dobré překladatele. Pozvání do diskuse přijali Viktor Janiš, Ladislav Nagy, Alice Flemrová, Radka Smejkalová a Ondřej Bojar.
Pár dní před Velikonocemi v roce 2019 zachvátil katedrálu Notre Dame požár. Tehdy měl možná nejeden z nás pocit, že sleduje symbolický zánik západní křesťanské civilizace. Teď v adventu se po pěti letech s velkou slávou katedrála znovu otevřela. Naše doba nemá moc důvodů k nějakým radostným kolektivním prožitkům, ale na tento bychom snad tak pohlížet mohli.
