Vražda, věc politická
To, že se náš úhledný svět rozpadá, je myslím už nezpochybnitelně určující zkušenost současné doby. To nemá být výzva ke katastrofismu, nýbrž jen konstatování, že mentální modely všech možných oblastí lidského a společenského života, s nimiž jsme vyrostli, se prostě ukazují jako velmi omezené. V mezinárodní politice je už omšelou rétorickou figurou, že Fukuyamův konec dějin, triumfálně vyhlašovaný po konci studené války, se dokládá (i když Francis Fukuyama si dal pozor, aby předpověděl, že po logicky vyhlížejícím cílovém stavu liberální demokracie přijde něco dalšího...).
Rasistický antirasismus
Británií zmítá skandál ohledně vraždy Henryho Nowaka. Přestože umíral, policie ho zatkla a nasadila mu pouta, jelikož ho jeho vrah osočil z rasismu. Podle mnohých Britů jde o důkaz „dvouúrovňové“ policejní práce, kdy jedna pravidla platí pro většinovou společnost a jiná pro menšiny. Dost dobře se schyluje k zásadní politické změně. Osmnáctiletý Henry Nowak studoval účetnictví na univerzitě v Southamptonu. Dne 3. prosince loňského roku se vracel na kolej poté, co byl v klubu se svými kamarády z fotbalového týmu. Popíjel, ale ne moc.
Francie a Německo chtějí reformu unijní diplomacie, Kallasová může přijít o část pravomocí
Francie a Německo tlačí na rozsáhlou reformu diplomacie Evropské unie. Cílem zvažovaných změn v rámci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) má být posílení schopnosti bloku reagovat na geopolitické krize a zefektivnění rozhodování v zahraniční politice. Podle informací deníku Financial Times některé návrhy počítají i s omezením pravomocí šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové. Paříž a Berlín zvažují možnost přesunu části kompetencí EEAS zpět na Evropskou komisi a členské země
Lidská práva se stala nástrojem k útoku na demokracie
Natan Šaransky je muž, v jehož životě se protínají ty nejdůležitější události moderních dějin. Sovětský disident a refusenik, který se poté, co byl v roce 1977 odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 13 let za špionáž, stal jedním z nejznámějších politických vězňů. Propuštěn byl po devíti letech výměnou za komunistické špiony vězněné na Západě. Odstěhoval se do Izraele, kde se výrazně etabloval v politické sféře. V rozhovoru pro Echo hovoří o válce na Ukrajině, antisemitismu či lidských právech. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při univerzitě CEVRO.
Vím, co je to stát nad propastí
Vysoká postava, mužný, krásně znělý hlas a hluboké oči v melancholické tváři, do níž se vpisují zážitky duše, která si lecčím prošla. Tato tvář patří herci Janu Hájkovi, jedné z nejvýraznějších postav současného českého divadla i filmu. A ta duše patří přemýšlivému a citlivému muži, jenž když hraje, vypadá, jako by do toho vkládal všechno. Takový pocit má i ten, kdo s ním sedí v jeho oblíbené vinohradské hospodě Na Schůdku a chce třeba zavést řeč na to, jaké bylo dětství na sídlišti v Moravské Třebové.
Středoevropské peníze ať zůstanou ve střední Evropě
Konference Globsec minulý týden přivezla do Prahy jednoho hosta, který se dosti vymykal – nejen názory na současnou politiku či evropskou integraci, ale i svým dosavadním životem. Ač je s 57 roky věku na poměry Evropských rad pořád ještě mladý, zažil Mateusz Morawiecki, premiér Polska v letech 2017–2023, svým způsobem víc než všichni jeho kolegové ze summitů. Jako syn nejhledanějšího předáka polské protikomunistické opozice v 80. letech byl už jako nezletilý vystaven tvrdým výslechům, bití, dokonce výhrůžkám smrtí.
Průvodce festivalem Metronome
Před lety jsem se vypravil na hudební festival Metronome. Zážitky z něj mám pořád ještě poměrně živé, přiznám se, že občas si na ten víkend dokonce i vzpomenu. Myslím si dokonce, že můj tehdejší report z onoho ročníku zestárl méně, než by se dalo očekávat, a že o tom festivalu a jeho postupném vývoji snad něco řekne i dnes. Takže hned na začátku klausovsky odcituji sám sebe. V tom roce 2018 jsem začínal zostra: „Technické problémy u vstupu, skoro hodina čekání. Humor ‚to by se v Barceloně na festivalu Primavera nestalo‘ nefunguje donekonečna.
Salon
- Téma: Salon o stopě bývalého premiéra a prezidenta v soudobých dějinách
- Téma: Debata o tom, kdo poletí do Ankary, kolik potřebujeme vojáků a tanků, a o dalších otázkách naší obrany
- Téma: Debata o tom, zda Velká Británie upadá, co jí přinesl brexit a o razantním nástupu nových politických uskupení
- Téma: Debata o násilí na stadionech, fanouškovské kultuře i o tom, proč fotbal navzdory všemu spojuje lidi
- Téma: Ostrý spor o Sudeťáky, oživování mrtvých a existenci tlustých čar
-
Pavel Kysilka
-
Milan Uhde
-
Petr Nečas
-
Dušan Tříska
Klaus, velký český samotář
V pátek 19. června oslaví 85. narozeniny jeden ze zakladatelů moderního českého státu Václav Klaus. Pojali jsme to jako příležitost promluvit o Klausově dvojjediném významu politika a intelektuála, který do veřejného prostoru dodnes rád vstupuje s provokativními, někdy prorockými názory. Pozvání do Salonu Echa přijali dva ekonomové: letitý Klausův spolupracovník Dušan Tříska a Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér centrální banky a posléze generální ředitel České spořitelny. Sestavu doplňují dva Klausovi kolegové a občas oponenti v politice, Petr Nečas a Milan Uhde.
-
Josef Flek
-
Pavel Růžička
-
Andor Šándor
Všechno dobře dopadne, nebojte
Je normální, aby byl náčelník generálního štábu jmenován proti vůli ministra obrany? Kdo by měl letět na červencový summit NATO do Ankary – prezident, premiér, anebo oba? A jak celkově vypadá situace v naší obraně a jsme vůbec schopni někdy plnit závazky vůči NATO? O těchto a dalších tématech týkajících se zbrojení a současných i budoucích hrozeb jsme debatovali s předsedou sněmovního výboru pro obranu Josefem Flekem ze STAN, místopředsedou téhož výboru Pavlem Růžičkou z ANO a generálem ve výslužbě a někdejším šéfem vojenských zpravodajců Andorem Šándorem.
-
Petr Bartoň
-
Hynek Fajmon
-
Martin Kovář
-
Alexander Tomský
Je to smrdutá díra
Kdysi byla symbolem politické nestability Itálie. Nyní je to Velká Británie, kde se střídají ministerští předsedové jako na běžícím pásu. Momentálně bojuje o svůj politický život nepopulární labourista Keir Starmer, jehož se chce strana zbavit a doufá, že výměnou lídra se znovu posune v průzkumech na přední příčky, kde ji nyní ohrožují ostře nastupující zelení. I konzervativci bojují o své tradiční místo v politickém duopolu, na pravici se je snaží nahradit Reform UK Nigela Farage. A do toho všeho se snaží prorazit ještě Liberální demokraté. Chaos trvá minimálně od brexitového referenda před deseti lety.
-
Jakub Kvasnička
-
Viktor Palák
-
Filip Hladí
-
Mikuláš Ferjenčík
-
Jan Skopeček
-
Patrik Nacher
Slavia je rodina. A v každé rodině se najde nějaký retardovaný strýc
Záběry výtržníků v kuklách pobíhajících po trávníku v Edenu se světlicemi zaujaly předminulý víkend i ty, kdo fotbal běžně nesledují. Divoké scény, při kterých fotbaloví fanoušci Slavie napadli nejen své protějšky v sektoru hostů, ale i tři hráče Sparty, už mají první následky: kontumaci zápasu, desetimilionovou pokutu, čistku v kádru i rozvázání smlouvy s bezpečnostní agenturou. Co bude dál? Kluby požadují centrální databázi problémových fanoušků, narážejí ale na to, že současný výklad GDPR něco takového neumožňuje. Debatujeme o tom s fanoušky tří českých klubů – Slavie, Sparty a Baníku.
-
Blanka Návratová
-
Stanislav Křeček
-
Benjamin Kuras
-
Matějj Hollan
-
Petr Kalousek
-
Pavel Hasenkopf
Sudetoněmecký sjezd v Brně: příležitost, nebo provokace?
V květnu by se měl v Brně uskutečnit historicky první sraz Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území země, kterou předkové jeho členů museli před osmdesáti lety opustit. O srazu v „domovině“ mluvil mluvčí landsmanšaftu Bernd Posselt už hodně let a vždy dodal, že příští rok to ještě nebude, ale jednou snad ano. Teď je k tomu nejblíž. Z české strany mu podala ruku organizace Meeting Brno, jejíž zástupci tvoří jednu polovinu našich diskutujících. Tu druhou tvoří jejich kritici, lidé, kteří dlouhodobě vyjadřují pochybnosti o smyslu a účelu oživování starých témat.