V románu Josefa Škvoreckého Mirákl vzpomíná jakýsi komunistický podržtaška Štípek, jak těsně po zatčení Rudolfa Slánského v roce 1951 potkal jistého člena vlády. Jindy veselý ministr byl bledý, „a když se ho Štípek žertem zeptal, co to bylo za flám, pravil: ,Hovno flám, Pepíčku. Ale už je to dobrý. Soudruh Stalin rozhod, že do toho spadne Rudla, ten kluk židovská. Chybělo ale, Pepíčku, málo a spadli sme do toho my s Klémou!‘“

V administrativě Donalda Trumpa se nyní stahují mračna malinko podobným způsobem, byť samozřejmě ne v tak drastických rozměrech. Ale lze si představit, že něco podobného slovům bledého ministra bude záhy pronášet někdo z trojice ředitel FBI Kash Patel, jeho zástupce Dan Bongino a ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Roli sovětských poradců v pozadí zastává nepravděpodobná postava jménem Laura Loomerová. Představme si to asi tak, jako by vlivnou poradkyní českého premiéra byla Jana Peterková. Nicméně Loomerová má na kontě už prosazení čistky v Radě národní bezpečnosti.

Historici dodnes přemítají nad tím, proč vlastně muselo dojít v každé komunistické zemi ke stalinským procesům. V americkém případě je aspoň jasné, co to je, co teď musí někdo odnést. Kauza Epstein.

Patel a Bongino byli za Bidenovy vlády mezi influencery, kteří přesvědčovali pravicové publikum, že zločiny predátora Jeffreyho Epsteina byly mnohem horší, než bylo zveřejněno, že dokumenty o nich, zejména seznam Epsteinových klientů z řad americké elity, tají „deep state“. A že ten se taky v roce 2019 postaral o jeho vraždu, vydávanou za sebevraždu.

Teď, když jsou u moci, přišel čas splatit dluh za ta kliknutí a zhlédnutí, jež jim to přineslo. Publiku, které roky připravovali na senzační odhalení, musí říct, že se žádné nekoná. Bondiová v únoru zveřejnila „první várku“ Epsteinových dokumentů; když se ukázalo, že tam není nic nového, začala si přehazovat odpovědnost s FBI. Teď FBI zveřejnila memorandum, v němž sděluje, že po rozsáhlém přezkumu všech materiálů definitivně prohlašuje, že žádné pokračování nebude. S tím se řada vlivných MAGA influencerů odmítla smířit. Léta budované přesvědčení je příliš zakořeněné. A příliš tomu nepomohl ani Elon Musk, když ve chvíli největší naštvanosti na prezidenta napsal, že jeho jméno figuruje v „Epsteinových složkách“. Pak se za to sice omluvil, ale aniž by vysvětlil, jak to tedy myslel.

Jde bezpochyby o zvláštní případ. To, co Epsteinovi – prokázaně – procházelo, není snadno uvěřitelné. Sexuální zneužívání nezletilých je reálný problém. Taky ovšem v posledních desetiletích došlo k několika případům paniky, kdy byli skandalizováni a souzeni za zneužívání dětí nevinní lidé. Připustit, že je možné obojí zároveň, představuje pro lidskou psychiku jistý problém.

Část pravicového publika si našla pro problém, že je zradili Trumpovi lidé, své vysvětlení – Epstein byl Žid. Vysvětlení prastaré, zároveň ovšem dává smysl, že znovu ožívá právě dnes. Mimo jiné díky důrazu na identitu, jímž je současná západní kultura posedlá. Na americkém Nejvyšším soudu došlo v červnu k povážlivému porušení kolegiálních zvyklostí, když se soudkyně Amy Coney Barrettová ve svém nálezu pustila do sžíravého útoku na disentní názor své liberální kolegyně Ketanji Brown Jacksonové. „Nebudeme ztrácet čas na argumentaci soudkyně Jacksonové, jež je v rozporu s více než dvěma stoletími precedentů, nemluvě o Ústavě samotné,“ napsala, načež jí přece jen nějaký čas věnovala. „V podstatě se diví, jak ji mohli nechat prolézt advokátními zkouškami,“ parafrázoval obsah jeden právník.

Jacksonová je liberální, Barrettová konzervativní. Jenže před pár dny v jiném případě to byla Elena Kaganová, jedna ze tří liberálních soudkyň jmenovaných demokratickými prezidenty, kdo považoval za nutné podobně veřejně upozornit Jacksonovou, že otázku, nad níž se rozohňuje ve svém disentu, soud v daném případě vůbec neřeší.

Lze si v takových chvílích nepomyslet, že Jacksonová je na soudu díky tomu, že je černoška? Asi těžko, zvlášť když to prezident Joe Biden při jejím jmenování zdůrazňoval.