Začala oficiální kampaň před polskými prezidentskými volbami. První kolo bylo vyhlášeno na 18. května, kandidáti musí nyní shromáždit sto tisíc podpisů nezbytných pro registraci. Vedle německého volebního klání budou klíčovou evropskou politickou událostí první poloviny roku. Podaří se liberálům zakončit proces „dobývání státu“ z rukou konzervativců?
Kdo se neztratí v labyrintických chodbách holešovické galerie DOX (Poupětova 1, Praha 7) a dostane se do druhého poschodí, a tam ještě správně odbočí vpravo a pak vlevo, vstoupí do neobyčejného světa Marka Škubala: ocitne se na výstavě Prometheus. Marek Škubal (roč. 1986) je mistr úctyhodného řemesla sochařského, které provozuje na úrovni, jíž dosáhli naposledy velcí umělci doby J. V. Myslbeka či Augusta Rodina: ne že by potom sochaři neexistovali a sochařství zaniklo, ale ta preciznost, pečlivost, pokora, úcta k zobrazovanému objektu
Joe Biden ve svém rozlučkovém projevu varoval Američany před rostoucí mocí technologických oligarchů. Zjevně se snažil evokovat varování odcházejícího prezidenta Eisenhowera před „vojensko-průmyslovým komplexem“, jež se stalo nejoblíbenějším výrokem republikánského politika mezi americkými liberály (a v nemenší oblibě ho měla komunistická propaganda). Jenže to, co dnes ohrožuje Ameriku a co přispělo k tomu, že Biden dnes odchází tak nepopulární, není ani tak technologicko-oligarchický komplex, jako spíš „NGO komplex“. To jsou ty příslovečné „The Groups".
Jak by mohla vypadat efektivní opozice, skutečná politická alternativa vůči trumpismu v Americe? Pokusy o něco rozumného nemají šanci, dokud bude převládat dosavadní model antitrumpovské „resistance“, jak ho předvedla pondělní aféra s hajlujícím Elonem Muskem. Tento model odporu se nemůže vykázat ničím jiným než naprostým krachem – veškeré jeho přesvědčování, že Trump je špatný, vyústilo v to, že Trump se vrátil do Bílého domu přesvědčivějším volebním výsledkem než poprvé. Mohli se zamýšlet nad tím, proč snaha postavit kolem Trumpa hráz morální nepřijatelnosti fungovala ještě hůř než minule.
Po více než roce je zde, zdá se, příměří v Gaze. Mohlo být dřív? To je lákavé říct prakticky vždy a všude. V tomto případě nikdo nepřinutil k dřívějšímu příměří Izrael, protože k tomu by ho nepřiměl nikdo jiný než Spojené státy, a ty ho nepřinutily. A nikdo nenutil k dřívějšímu příměří Hamás. Ofenziva Hamásu je u konce v zásadě ze dvou důvodů. Zaprvé, jejich strategie, že izraelský vojenský protiúder bude mít četné civilní oběti, což vytvoří tlak na Izrael, aby ustoupil, byla neúčinná. Izrael likvidoval Hamás rychleji a dalekosáhleji, než si tvůrci této strategie představovali.
Donald Trump se triumfálně ujal úřadu jako 47. prezident USA. Svůj návrat do úřadu označil za „revoluci zdravého rozumu“ a začátek „zlaté éry Ameriky“. Zcela zadupal dosavadní politiku demokratů, vyhlásil boj levicovému progresivismu, klimatické ideologii a nelegální migraci. Evropa musela po těchto slovech ustrnout. Musí ale pochopit, že ji Trump nevyzývá na souboj, jen jí ukazuje směr, aby se opět vrátila na cestu prosperity a vymanila se z utopických teorií, které ji zahnaly do společenského zmatení a ekonomického úpadku.
Před pár dny sítě drobně zčeřila zpráva, že americký stát New Jersey už nebude vyžadovat po učitelích složení základních kompetenčních testů ze čtení, psaní a matematiky. Reakce byly dvojího druhu: alarmistické (New Jersey začne najímat analfabety), nebo naopak až podezřele konejšivé (testy byly zbytečnou administrativní zátěží, duplikovaly znalosti z univerzit, kde to bez ovládnutí liter ještě pořád nejde; návrat k obrázkovému písmu je ale v plném běhu 🙃😎).
Mapa, která otřásla střední Evropou – rozdělení světa do tří kategorií, podle kterých se budou Spojené státy rozhodovat, kam a za jakých podmínek lze exportovat supervýkonné čipy pro vývoj umělé inteligence. Tedy technologie, která bude zřejmě klíčovým faktorem ekonomického rozvoje následujících let, a zároveň technologie, která je vnímána jako vysoce politicky citlivá. Už několik dnů mapa koluje po sociálních sítích a výrazně vstoupila do politické debaty. Jak je možné, že spolehlivý spojenec Ameriky Česko je ve stejné skupině jako „proruské“ Slovensko a Maďarsko? ptají se liberální česká média.
Evropská komise má problém. Snaží se regulovat výměnu zpráv a debaty na sítích, ale platformy náhle vypovídají spolupráci. Po Facebooku a Instagramu – a předtím samozřejmě Twitteru – teď následuje Google. Přitom Google byl i mezi IT giganty velmi svazácký, existuje například skrytou kamerou natočené vyjádření manažerky firmy Jen Gennaiové z roku 2019, jak u prezidentských voleb konaných další rok zabránit „příští situaci Trump“. A teď z Googlu píší Evropské komisi, že nebudou používat fact-checkery.
Na internetovém vysílání ČT se objevil dokumentární film slovenského režiséra Roberta Kirchhoffa, který se jmenuje Všichni lidé budou bratři. Verš ze Schillerovy Ódy na radost (zvěčněné Beethovenovým géniem) ironicky provází život Alexandra Dubčeka a tím i dvacáté století, které se mezitím stalo něčím dávným a pomalu již nepochopitelným. Nejde o životopisný film o víc než třicet let mrtvém politikovi (a funkcionáři a symbolu), ale o filmovou esej o postupném mizení člověka v dějinách, o zanořování se jedné „ikony“ v proudu času, který je nelítostný a komický zároveň.
Elon Musk svými provokativními a mnohdy i lživými tweety rozbouřil Anglii. Od června, kdy poprvé kvůli zamlčování zločinů napadl neoblíbenou vládu labouristů (zvolenou pouze třetinou hlasů), vyšly tisíce rozhořčených článků o popírání a zamlžování případů skupinového znásilňování a mučení, které páchají pákistánské gangy na převážně bezprizorních nezletilých děvčatech z rozvrácených rodin nejnižší dělnické třídy.
Elektřina bude drahá, protože nebude. Její výroba se propadne a hlad po ní bude velký. To jsou slova vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky. Je docela osvěžující slyšet to konečně takto polopaticky a hlavně bez příkras. Že to říká člověk z Bartuškovy pozice, je dobře.
