Komentáře

Inkluze ve školách za desítky miliard. A kde je ta kvalita?

Černá díra na peníze. Tak se dlouhodobě mluví o českém zdravotnictví. Tečou do něj stále větší prostředky, ale bez efektu, protože celý systém je dlouhodobě neudržitelný. A bohužel se ukazuje, jakou černou dírou je i české školství. Všechny problémy, které ho trápí, jsou na širší debatu. Podívejme se na ten, který souvisí s bobtnáním státu kvůli nabírání stále více lidí pro něj pracujících. Protože nejvíce státních zaměstnanců teď pracuje právě pro školství, což bude pro stát brzy neufinancovatelné. A co především, nabírání dalších a dalších pedagogů i nepedagogů, a tím pádem růst nákladů nevedly a nevedou k vyšší kvalitě.

06. září

Kde jsou ti vaši antisemiti? Hovory ve štetlu

V Brně se na konci srpna konal třetí ročník mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL. To je mimořádně podařená věc, spočívající v tom, že se pět dní chodí po Brně – a nevíte, kam dřív. Program je opravdu nabitý, od rána přednášky, prohlídky domů a vil, diskuse, divadelní představení, koncerty a kdovíco všechno. Všechno na vysoké úrovni, s důrazem na kulturu, architekturu, tanec, literaturu… Paradoxem je, že je to vlastně oslava zaniklého lidu či etnika, něčeho, co v Brně silně existovalo, ba dalo by se říct, že moderní Brno, ten gigant textilního průmyslu, vytvořilo – a pak násilím zaniklo, lépe řečeno bylo zlikvidováno, vyvražděno.

05. září

Konsent lže

Strategická komunikace je zřejmě ta činnost, o níž současná vládní garnitura usoudila, že se jí má nyní nejvíc věnovat. Vedle úsilí plukovníka Foltýna na celostátní úrovni se rozjela další kampaň v Praze. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib zaštítil kampaň Dopravního podniku proti sexuálnímu obtěžování ve veřejné dopravě. Snesla se na ni vlna kritiky, což Hřib považuje za doklad toho, že kampaň je dobrá a potřebná. Tvrdíme, že nemá pravdu. Nejde o peníze. Vizuály jsou prezentovány v reklamních vitrínách na zastávkách, jež patří městu. A kampaň pro město zpracovala nezisková organizace Konsent za 65 tisíc korun.

04. září

Američané udeřili

Máme tu pokračování příběhu o obrovské jaderné investici, tedy o dostavbě Dukovan. V červenci česká vláda rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, jejíž nabídka prý měla být po všech směrech lepší než ta od francouzské EDF. Lepší nabízené ceny (mluví se o 200 miliardách za jeden blok, což je ovšem cena bez započtení finančních nákladů, tedy určitě není správné nazývat ji cenou konečnou), kompenzace za nedodržení plánu, tedy za časové průtahy, a závazek poskytnout vysoké finanční odškodnění v případě ohrožení zakázky. A právě druhého a třetího ze jmenovaných bodů se další vývoj týká.

03. září

Soumrak lidového vozu

Německý koncern Volkswagen zvažuje dříve nemyslitelné: zavírání továren v samotném mateřském Německu. Už nyní má VW za sebou vlnu úsporných opatření, například v saském Zwickau, kde místní zaměstnanci se smlouvou na dobu určitou nedostali další smlouvy. Bývalé hlavní město značky Trabant mimochodem patří v rámci Saska k těm oblastem, kde CDU mívá převahu nad AfD. Zatím. Propouštět kmenové zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou, to je ovšem jiná káva, ti bývají v německém průmyslu extra chráněni a VW není výjimkou.

02. září

Salam, Solingen! Šéfuje Německu kyborg?

Kancléř Olaf Scholz (SPD) nikdy nebyl tím, čemu Němci říkají Spasskanone. Že není bavič, by samozřejmě nevadilo, rezervovanost, nebo řekněme schopnost nehnout brvou, může být u politika vyloženě sympatická, zvlášť když si člověk vybaví záchvaty smíchu Kamaly Harrisové (Harrisové hýkání již bylo oponenty označeno za „nejničivější sílu v historii americké politiky“ – vtípek, ale jestli je oko do duše okno, o způsobu, jakým se smějeme, to platí dvojnásob).

01. září

Důchodová reforma se mění pod rukama: co ještě může být jinak

Koalice kývla na změnu zcela zásadního parametru penzijní reformy. Lidé by měli do důchodu odcházet dříve. Nejde však o jediný důležitý prvek, který se může ještě změnit. Týká se to přitom i už prosazených změn. Každá podobná změna však znamená jediné: další výrazné záseky do výdajů na penzijní systém. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím tvrdí, že v rámci tohoto ústupku nepůjde o zmaření snah přibrzdit výrazně růst důchodového schodku. Změn však může přijít více.

31. srpna

Eutanazii je třeba říct rozhodné NE

Smrt herce Karla Heřmánka, který odešel ze světa vlastní rukou, obnovila diskusi o povolení eutanazie v Česku. Heřmánek se údajně ke svému činu rozhodl kvůli utrpení, které mu působila dlouhodobá nemoc. Její zavedení sice není na vládním programu, ale vyslovil se pro ni například prezident Petr Pavel. Zároveň se můžeme spolehnout na různé kopírovače Západu, kteří již nyní upozorňují, že v určitých zemích, například v Nizozemsku, Kanadě, nebo Belgii, se jedná o běžnou a civilizovanou praxi. Mít eutanazii je přece moderní. Tyto snahy je třeba rezolutně odmítnout. Zastánci eutanazie argumentují nesnesitelným utrpením nevyléčitelných pacientů. Raději než tyto lidi udržovat při životě za každou cenu, dejme jim možnost odejít z tohoto světa v jimi určenou dobu. Smrt je pro ně osvobozením.

30. srpna

Vašek (už bez Evy) a rovnováha klídku

Straně Přísaha, součásti koalice Přísaha Motoristé, se – fotbalovou terminologií řečeno – podařilo dotáhnout přestup roku. Její řady i kandidátku posílil Václav Ševčík, známý jako mužský pól pověstného hudebního dua Eva a Vašek. Vstup do politiky je zřejmě součástí, řekněme, komplexnější proměny jeho života – rozvedl se se svou partnerkou v životě i hudebním byznysu, dvojice Eva a Vašek už neexistuje.

29. srpna

Těžký úděl bělochů

Pokud jste sledovali olympijské hry čočkou, jak zní módní výraz soudobých humanitních věd, pozornosti ke společensko-politickému spektáklu spíš než ke sportu, pak vedle úvodní drag show ve vašem zorném poli možná přistálo vystoupení australské breakdancerky Raygun. Ač vyřazena hned v prvním kole, stala se virální. Z důvodů, jež ona sama a její příznivci označovali jako „hate“, a dokonce dezinformace. Ten blábol byl ovšem jen marnou snahou přebít ten skutečný důvod – Australanka byla zoufale, komicky špatná.

27. srpna

Bílý dům cenzuroval Facebook

Tomáš Klvaňa nedávno reportoval z kongresu Demokratické strany v Chicagu (kde byla potvrzena Kamala Harrisová jako kandidátka na prezidentku USA) a mj. napsal, že se tam strana přihlásila ke svobodě. Z toho, co včera zveřejnil republikánský kongresman Jim Jordan, vyplývá tak nějak... pravý opak. Jde o svobodu slova, která je základem ostatních svobod.

26. srpna

Chcete se zastávat Rusa, vy dezoláti?

Pavel Durov, zakladatel sítě Telegram, sedí ve francouzské cele. Sebrala jej tajná služba na letišti Le Bourget, když přiletěl do své adoptované vlasti (má francouzské občanství) svým soukromým letadlem. Durov je původem Rus, ale většinu času trávil v Dubaji, kde pro něj asi bylo bezpečněji. Je totiž autorem a správcem velké šifrované sítě – a to je v moderním světě mnohem nebezpečnější řemeslo než obchodovat s dynamitem. Ačkoli ústavy všech možných demokratických a liberálních států obsahují klauzule o nedotknutelnosti privátní komunikace.

25. srpna

Není kunda jako kunda

Patrně málokdo nezaznamenal, že vtipná věc se podařila a že v anketě, kterou vyhlásila letecká společnost airBaltic s cílem najít jména pro čtyřicet osm letadel své flotily, skutečně s absolutním předstihem zvítězil mezi jinými toponymy název estonského městečka (a řeky) Kunda. Opravdu se tak bude jmenovat letoun, který bude od příštího roku přistávat patrně také v Praze a Bratislavě. Lidé, tedy našinci, se smějí a jsou s výsledkem spokojeni, jelikož dobrý prank je holt dobrý prank a protože představa vulgarismu svobodně vrženého do prostoru osvobozuje.