Komentáře

Lukáš Novosad

Grónsko jako doklad českého kolonialismu

Na začátku ledna napsala slavná zpěvačka Björk s ohledem na vývoj dění okolo Grónska na svoje profily na sociálních sítích: „Přeji všem Gróňanům požehnání v jejich boji za nezávislost. Islanďané si totiž nesmírně oddechli, když se jim v roce 1944 podařilo odtrhnout od Dánska – nepřišli jsme o svůj jazyk. Kdyby se to nestalo, moje děti by mluvily dánsky.“ Zpěvačka rovněž připomněla články z britského deníku The Guardian, který před dvěma lety informoval, že dánští lékaři mezi roky 1966 a 1970 suverénně zavedli nitroděložní tělíska celkem čtyřem a půl tisíci Gróňankám (klidně i dvanáctiletým holčičkám), aby tak omezili reprodukčnost grónského lidu. Podle Guardianu také patřilo k dánským mravům odebírat Gróňankám jejich děti hned po narození, aby caparti mohli být vychováni jaksepatří dánsky.

23. ledna

Martin Weiss

Autor Dilberta zemřel, tak jako řada jiných lidí

Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksu Dilbert. Autor tohoto sloupku býval jednu dobu náruživým konzumentem těchto krátkých, třípolíčkových příhod ze světa korporátní mašinerie. Pak se nějak vytratil z jeho obzoru, dávno předtím, než se Adams stal prorokem Donalda Trumpa. Jiný Scott, Scott Alexander, autor blogu známého dříve jako Slate Star Codex a nyní Astral Codex, o něm teď napsal dlouhý text, protože byl jeho obdivovatelem od dětství. Hltal nejen jeho komiks o Dilbertovi, ale ve své posedlosti sledoval i jinou Adamsovu tvorbu a aktivity. Ty byly, jak se dovídáme, rozsáhlé a zásadně neúspěšné.

22. ledna

Daniel Kaiser

Útěk před profesory politologie, útěk před spindoktory

Kongresu ODS se na dvou místech tohoto vydání Echa věnuje kolega Ondřej Leinert, výsledky proto jen telegraficky: předsedou Martin Kupka se 63 procenty, což není kdovíjaká podpora; místopředsedy Tomáš Portlík, Pavel Drobil, Martin Červíček, Karel Haas a jako matador Alexandr Vondra. S částečnou výjimkou Drobilovy obsese přijmout euro je těleso místopředsedů celkově napravo od předsedy. Rozlučková řeč odcházejícího předsedy Petra Fialy vyzněla jako až úpěnlivá výzva k zachování dosavadního směru.

21. ledna

Ondřej Šmigol

Jak Trump přichází o přátele

Zpráva, že Kanada s Čínou se dohodly na snížení vzájemných cel, nepůsobí jako světodějná událost, zvláště pokud přihlédneme k tomu, co se děje v Íránu, na Ukrajině či okolo Grónska. Přesto jde ale o zásadní zlom, naznačující, jak chaotická politika Donalda Trumpa podlamuje americké zájmy. Ze suchých fakt asi opravdu nikdo nebude skákat nadšením. Peking slíbil snížit clo na kanadský řepkový olej z 85 na 15 procent, výměnou Ottawa dovolí Číňanům dovézt 49 tisíc elektrických aut se clem 6,1 procenta místo dosavadních 100 procent. Jde o ukončení vleklé obchodní války.

20. ledna

Marian Kechlibar

Zmrtvýchstání po Fukušimě

Možná to nevíte, ale i v České republice máme Fukušimu. V roce 2011, právě v době, kdy japonskou jadernou elektrárnu Fukušima I. poškodila vlna tsunami, se na průmyslovém brownfieldu v centru Ostravy stavělo obchodní centrum Nová Karolina. Jeho „kostkovitý“ charakter připomínal fotky v novinách natolik, že se mu začalo říkat „Fukušima“ – a název se ujal natolik, že mezi Ostraváky funguje dodnes. „Jdu do Fukušimy“ tady chápe úplně každý. Jiné národy tak švejkovsky zareagovat neuměly a zejména v Německu zvedla Fukušima vlnu protijaderné hysterie.

19. ledna

Ondřej Leinert

Za čtyři roky přes 20 procent a zpět do vlády? Kupkův plán kulhá na všechny nohy

Měsíc poté, co ODS odešla z vlády, vyhlásil na kongresu její nově zvolený předseda Martin Kupka, že se do ní strana chce vrátit. Že za čtyři roky občanští demokraté získají přes 20 procent hlasů a zase pošlou hnutí ANO do opozice. Na Kupkova slova je nutno nahlížet s tím, že šlo především o typicky žánrově posunutý vzkaz veřejnosti z kongresu. A podobné akce jsou něco jako politické teambuildingy. Byť ke cti ODS nutno uznat, že aspoň v částech kongresu straníci vedli i hlubší polemiky o svojí budoucnosti.

18. ledna

Petr Agha

Volání kmene – glosa k politické sémantice

Jsou výrazy, které neslouží k analýze, ale k prokázání příslušnosti. Fungují jako jemné podání ruky mezi zasvěcenými: krátký záblesk spikleneckého porozumění, který ujišťuje, že patříte na správnou stranu. Jedním z těchto slov je neoliberalismus. Vyslovený s lehkým povzdechem na panelové diskusi či na recepci působí jako společenský parfém: dost kritiky, aby se nepochybovalo o kulturní gramotnosti mluvčího, a dost zdrženlivosti, aby se vyhnul skutečnému sporu.

17. ledna

Lukáš Novosad

Modrá krev: ušlechtilostí proti hrubosti

Česká televize začala hned na začátku roku vysílat čtvrtou řadu populárního dokumentárního, nekonfliktního, vlastně chlácholivého seriálu Modrá krev. Novinka má všechno, co měly série předešlé, ale změnil se kontext, do něhož seriál vstupuje. Přestože v televizi toužíme po noblese a ušlechtilosti, jsme jimi omámeni, obecně české mezilidské vztahy od uvedení první série výrazně zhrubly. Prožili jsme si covid, duše nám požírá blízká válka, takže společnost je cyničtější, nevděčnější, možná proto vnímá návrat populární série jako antibiotikum.

16. ledna

Martin Weiss

Trump míří doleva

Podle analytiků i predikčních trhů američtí republikáni v letošních volbách do Kongresu, tzv. midterms, s vysokou pravděpodobností přijdou o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, ne-li i nad Senátem. Což vzbuzuje otázku, jak bude Donald Trump dál vládnout. Odpověď ale může být překvapivá. Zaprvé, Kongres v této éře prakticky neschvaluje žádné zákony, prezident ho potřebuje vlastně jen na rozpočet, a ten se vždycky nějaký schválí.

15. ledna

Dominik Stein

Máme to pod kontrolou

Vláda Andreje Babiše (ANO) požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru, podle šéfa dolní komory Tomia Okamury (SPD) k hlasování mělo dojít nejdříve ve středu večer (po uzávěrce tohoto vydání). Velké potíže se nečekají – i přesto, že pár poslanců z SPD neskrývalo z vývoje zejména kolem muniční iniciativy a postoje k Ukrajině rozčarování s tím, že bez vysvětlení by mohli mít problém pro důvěru zvednout ruku.

14. ledna

Ondřej Štindl

Zmocněncův návrat k pramenům

O oficiální ikoně Motoristů Filipu Turkovi jsem na těchto stránkách psal víckrát s despektem. Ale změna je život. Po jeho včerejším a i na poměry zdejší politiky značně barvitém extempore je potřeba uznat mu jistou důslednost, neochvějné odhodlání jít vstříc následkům, ať už budou jakékoli, a to, že nezapomněl, jaké si pro sebe kdysi vybral poslání. Jistým způsobem mu zůstal věrný. Roky se na sítích prezentoval jako troll, z toho, co jsem měl možnost vidět, mi přišlo, že s výsledky přinejlepším prostředními, jeho ostrovtip by potřeboval trochu přibrousit.

13. ledna

Marian Kechlibar

Zabíjení pod rouškou komunikační tmy

Před několika dny vypnul íránský režim internet, což se nestalo poprvé. Při předešlých nepokojích po tomto kroku vždycky následovaly masakry demonstrujících. Jediným spojením se světem jsou teď ilegální terminály Starlinku, kterých je v Íránu odhadem 30 tisíc a kolem nichž se strhla další, digitální bitva. Írán je v úzkém spojení s Čínou a Ruskem, které problém Starlinku také řeší, a podařilo se jim najít jednu slabinu systému. Ve výchozím nastavení se starlinkové terminály spoléhají na signál GPS, který je daleko snazší zrušit než Starlink samotný, a rušením GPS se jejich efektivita sníží až o 80 %.

12. ledna

/

Camusův boj proti čistému svědomí: Když se násilí cítí nevinné

„Ne láska, ale pomsta je slepá,“ čteme v románu De man zonder ziekte nizozemského spisovatele Arnona Grunberga. Knihu lze číst mimo jiné jako nenápadný hold vzdaný Cizinci Alberta Camuse. Nejde jen o existencialistické ladění, ale i o hluboké souznění s Camusovým myšlením o politice a etice. Český čtenář se s ním může podrobněji seznámit díky výboru Úvahy o terorismu, který koncem roku vydalo nakladatelství Triáda.

Zpět na hlavní stranu