Komentáře

Zapomeňte na vojína Ryana

Perská civilizace v noci z úterka na středu nepřestala existovat, jak Donald Trump den předtím vyhrožoval. I když ale slova nenásledovaly činy, něco se změnilo, a to i pro českou politiku. Až se jednou bude hledat moment, kdy začal umírat český atlantismus, možná padne volba na Velikonoční pondělí 2026. Trump svůj post formuloval tak, že se z něho dala vyčíst hrozba použitím zbraní hromadného ničení, patrně jaderných. V Chartě OSN je i vyhrožování násilím – v tomto případě útoky na civilní infrastrukturu, což patří mezi válečné zločiny – zahrnuto mezi porušení mezinárodního práva.

09. dubna

Junge Freiheit a její každotýdenní ostrý pohled na Německo

Rozhodl jsem se, že budu pokračovat v pravidelném psaní výpisků, citátů a odkazů z jednotlivých vydání zahraničních časopisů, které už léta čtu. Abych trochu rozšiřoval obzor našeho myšlení a abych připomínal jiná témata. Minulý týden jsem začal švýcarským čtrnáctideníkem Zeitfragen a dnes pokračuji německým týdeníkem Junge Freiheit, který vychází už více než tři desetiletí. Když jsem si udělal předběžný seznam časopisů, ze kterých chci vytvářet tento „seriál“, došlo mi, že žádný z těchto časopisů nepatří mezi mainstreamová média.

08. dubna

/

Kam patří Echo? Kdo je víc zkažený? Orbán, nebo lídr opozice Magyar?

Můžeme debatovat o maďarských volbách, když neumíme jejich jazyk a neznáme pořádně tamní prostředí? A jsme odkázaní na výklad jednoho, nebo druhého tábora? „Minimálně můžeme komentovat mezinárodní působení Maďarska a působení Maďarska v Evropské unii, případně chování Evropské komise vůči Maďarsku. To jsou docela snadno postihnutelné věci,“ říká Daniel Kaiser na Echo Poradě. „Pro Evropu je důležité, aby Viktor Orbán zůstal premiérem, protože vytváří silnou protiváhu současnému bruselskému establishmentu,“ soudí Dalibor Balšínek.

07. dubna

Záliv ve stínu žízně. Mořeplavci tu hrůzu znali dávno

„Water, water everywhere, nor any drop to drink,“ říká Coleridgův hrdina v Písni o starém námořníkovi (1798), což je báseň, která předběhla heavy metal o nějakých sedm generací. Kdo chce, může si poslechnout její silně zkrácenou podobu od britské skupiny Iron Maiden, v níž se ta slova o nepitelné vodě křičí obzvlášť silně. Jakákoliv mapa z 19. století by vám dnešní Perský záliv ukázala jako velmi řídce osídlenou oblast, jejíž břehy lemují jen drobná přístavní městečka, ve kterých bylo nejvýnosnější aktivitou pirátství.

06. dubna

/

Jsme líní? Nesnesitelná tíha naší práce

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.

05. dubna

Proč utrácet miliardy za Měsíc? Protože tam je

„Protože tam je,“ odpověděl britský horolezec George Mallory na otázku, proč chce vylézt na Mount Everest. Jeho ambice ho stála život, v roce 1924 zahynul těsně pod vrcholem. Jeho lakonická odpověď se ale stala symbolem lidské vůle a odhodlání, touhy dojít dál, vylézt výše, potopit se níže než kdokoliv jiný. Ne kvůli nějakému zjevnému materiálnímu benefitu, ale abychom mohli říct: Byli jsme tam. Protože nekonečná touha zjistit, co je za dalším kopcem, nakonec vyvedla lidstvo z Afriky a donutila ho obsadit celý svět.

04. dubna

Kavčí hory, docela malá barikáda

Politicky uvědomělejší části vlády – většinou rozmístěné v menších a ještě menších koaličních stranách, ale pár uvědomělých je i v ANO – považují za jeden ze stěžejních úkolů omezení „hlubokého státu“. Česká verze deep state podle nich není usazena jen v ústředním státním aparátu, ne, jeho součástí jsou i veřejnoprávní média. A nejpřesněji řečeno redakce zpravodajství a publicistiky. V obou prostředích se dá propouštět. Jak na Úřadu vlády, tak na ministerstvech spravedlnosti nebo životního prostředí, abychom jmenovali dvě pod politicky uvědomělejšími ministry, se ideologická agenda skutečně redukuje a s ní i její nositelé.

03. dubna

Symbol komunismu

Zdeněk Svěrák oslavil devadesátiny a Václav Klaus ho někde označil za symbol komunistického režimu. Nebylo to tuším poprvé, je to součást Klausova stylistického kánonu, jejž vybudoval svými proslulými apodiktickými soudy o levicovosti či pravicovosti džínových bund, lyží a snowboardů, whisky a koňaku a dalších civilizačních fenoménů. A klasifikace Svěráka coby symbolu komunistického režimu byla nepochybně míněna jako urážka, již si vysloužil mnohem spíš svými postoji po zániku socialismu než činností za socialismu.

02. dubna

Zdravé děti, nebo svoboda slova?

Jak moc jednoduché je odložit mobil? Kolik hodin života člověk ztratí jen tím, že scrolluje na X, Facebooku nebo Instagramu? YouTube válcuje tradiční televize, v Británii server překonal ve sledovanosti BBC. Děje se to přirozeně, nebo jsou sociální sítě zkonstruované tak, aby na nich vznikala závislost? To byla v podstatě otázka, kterou se zabýval soud v americkém Los Angeles a jehož výsledek může změnit podobu internetu.

01. dubna

Dilema trestu smrti

Izraelský parlament schválil zákon, kterým se zavádí možnost trestu smrti pro pachatele odsouzené za teroristické útoky, při nichž došlo k zabití izraelských občanů. Okamžitě na sebe židovský stát přivolal hněv mezinárodního společenství a mnohé humanitární skupiny zákon tvrdě odsoudily jako diskriminační a nelidský. Pro jeho kritiky, ba i ty jakoby „spravedlivé“, je to důkaz, že se Izrael mění ve fašistický stát. Jak napsal na sociální sítě jeden český novinář: ještě zbývá zavést Sonderkommanda, tedy jednotky SS provádějící vyhlazování Židů na východní frontě.

31. března

Umělec v hladovění

Už ani nedotknutelnost ikon není, co bývala. Nutno podotknout, že ikony k boření své ikoničnosti samy přispívají ve chvílích, kdy se jasně přikloní na jednu stranu polarizované společnosti. Myslitel Roger Scruton sice říkal, že povinností intelektuála je urazit co možná nejvíce lidí – což samozřejmě nelze brát doslovně, ale jako výzvu nebát se říkat nepříjemné myšlenky a nebát se přemýšlet. Ale také být připraven nést nepříjemné následky boření pravd, které se staly neochvějnou vírou, ne-li dogmatem.

30. března

Logika limitů likvidace

Britská Sněmovna lordů podpořila dekriminalizaci interrupcí až do okamžiku porodu. Potvrdila tak extrémní rozhodnutí Dolní sněmovny z loňského června. Poslanci tehdy debatě o tom, zda se mají legálně zabíjet plně donošené děti, anebo přece jenom radši ne, věnovali závratných 46 minut. Nevyhnutelně to vede k následující otázce. Pokud tedy záměrná likvidace stoprocentně vyvinutého miminka i jen minutu před jeho narozením není trestným činem, nemůže být trestným činem ani likvidace miminka minutu po narození.

29. března

Meloniová vs. soudci 0:3

Itálie pod vedením Giorgie Meloniové je na evropské poměry extrémně stabilní země. Zatímco sousední Francie více než dva roky zápasí se zablokovaným parlamentem, premiéři se střídají jako apoštolové na orloji a prezident Macron je navzdory mezinárodní aktivitě doma slabý a extrémně nepopulární, Meloniová vládne už tři roky v čele stabilní koalice a její podpora v průzkumech neklesá. Přesto minulou neděli utrpěla první výraznou prohru. Šlo o referendum týkající se změn v justici, vyžadující změny několika článků ústavy.

28. března

Co (staro)nového nás učí Zdeněk Svěrák

Devadesáté narozeniny dnes slaví Zdeněk Svěrák – jeden z těch našinců, k jejichž jménu není potřeba dodávat vůbec nic. Ostatně veškeré bilanční články byly napsány již před deseti lety a dnes už se lze jen opakovat, jelikož od oslavencových minulých kulatin nepřibylo v jeho díle mnoho nových položek. Nenapsal žádný nový scénář a účinkoval v pouhých dvou filmech svého syna, které vznikly na motivy jeho povídek – těm se vlastně Svěrák věnuje v poslední době době nejvíc. Samozřejmě vedle účinkování ve svém divadle. Úbytek tvůrčích sil mu vyčítat nelze, odhodlání žít zvesela a užitečně mu lze jenom závidět.

27. března

Donald Lear

Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa nezapomenou Severoatlantické alianci, že je nechala ve štychu, členské země neposlaly svoje válečné lodě, aby napomohly otevření Hormuzského průlivu pro obchodní dopravu. Amerika je k tomu sice nepotřebuje, ale pamatovat si to bude, ve vhodném okamžiku to jistě i připomene. Jinými slovy: Aliance se vůči USA zachovala neloajálně a doplatí na to. Jenomže loajalita je dvoustranný vztah. A z vystupování představitelů americké administrativy se nezdá, že by ho tímto způsobem chápala .