My chceme válku!
Uprostřed velké vody nám samozřejmě spíš uniknou důležité zprávy o rusko-ukrajinské válce.
Komentáře
15. září
Buďme na sebe hrdí, máme na co
Před dvěma dny tu kolega Daniel Kaiser psal o tom, že současná povodňová situace prodlužuje období, které začalo za covidu a trvá dosud, totiž období, kdy žijeme ve zvláštním, neobyčejném, vlastně výjimečném nebo polovýjimečném stavu, což má za následek, že se – vystresovaní z přemíry špatných zpráv méně, nebo dokonce málo ptáme na to, jak politici spravují věci, které mají spravovat, jako jsou třeba výše inflace nebo daní.
14. září
Tusk v Polsku zavádí „bojující demokracii“
Liberálové zvítězili, demokracie zachráněna. Tak by se dala shrnout reakce většiny médií na nevýhru polských konzervativců loni v říjnu. Nejvíc hlasů sice získala strana Právo a spravedlnost (PiS), nedokázala však sestavit vládu a putovala do opozice. Místo ní se ujali moci staronový premiér Donald Tusk a jeho Občanská platforma. Svět si oddychl, že ve Varšavě přestala hrozit údajná klerofašistická diktatura, a přestal si Polska všímat. Mezitím Tusk rozjel očistu Polska od PiS ve velkém.
13. září
Pojmout velké deště jako třetí světovou
Pamatujeme v posledních třiceti letech tři velmi nadprůměrné deště, které vyústily v povodně: 1997, 2002, 2013. Ta posledně jmenovaná povodeň byla relativně menší, deště ženoucí se na nás ode dneška do konce tohoto týdne prý mají potenciál vyrovnat se těm prvním dvěma mohutným.
12. září
Vůle k moci
V tradičním časopise amerických socialistů The Nation vyšel text, který byl mnohými na internetu označen za zatím nejhloupější příspěvek do předvolební diskuse. Pamatujete, jak v květnu vyšel na webu Seznam Zprávy komentář o tom, že bychom měli přestat jásat nad naším triumfem v hokejovém mistrovství světa a radši myslet na uhlíkovou stopu hokeje? Ten článek v The Nation udělal něco podobného s americkým fotbalem, jen o hodně političtěji.
11. září
Martin Dvořák nalil čistého jedu
Velmi vynalézavě přifoukl českou diskusi o emisních povolenkách ministr pro Evropu Martin Dvořák (STAN). V neděli na ČT při televizní debatě, která se stočila k rozšíření emisních povolenek na pohonné hmoty do aut a na domácí topení, Dvořák nejprve připustil, že benzin a nafta kvůli Green Dealu zdraží, možná významně, aby nám posléze vysvětlil, k čemu to bude: „Cílem opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné abychom také nedávali vydělat Rusku.“
10. září
Peňás v jedné krabici
Můj dávný kamarád Viktor Stoilov vydával před lety ve svém nakladatelství TORST spisy Václava Havla. A Václav Havel měl takové přání, že by vyšly kompletní v úhledné zelené krabičce, jak to kdysi v mládí vídal v knihovně svého otce, kde v takové škatuli neboli etuji byly spisy Johanna Wolfganga Goetheho… Takovému přání nešlo nevyhovět a skutečně Havlovy spisy spojuje sytě zelená krabice, jež zdobí knihovnu nejednoho z nás.
09. září
Po oddělených záchodcích zrušme i pravopis
Nevyhlížím stáří s toužebnou dychtivostí Květy Fialové, ale zrovna začátek září bývá doba, kdy související nepopulární biologické procesy beru na milost. Dobře: starý člověk chátrá, chřadne, schází a odchází. Ale mladý člověk musí do školy. Co se týče škol, líp už bylo. Je poměrně zvláštní a dost strašidelné si připustit, že výsledkem tří dekád křižáckých tažení za kvalitnější vzdělávání je jeho demontáž řízená ministerstvem školství; že porevoluční depolitizace a demokratizace vyústily v politickou výchovu zas jiného druhu. Možná to nějak tkví v podstatě věcí samotných, že v sobě nesou svůj vlastní pravý opak, který lze neopatrnou manipulací – nebo zpupností – vypustit ven jako džina z lahve. Čím je povrch bělejší, tím bývá džin černější.
08. září
Bělorusko musí zůstat samostatné, i kdyby nebylo demokratické
Na konci srpna oslavil běloruský prezident Alexandr Lukašenko sedmdesáté narozeniny. Jsou to jeho druhé letošní významné kulatiny, protože už 20. července jsme si připomněli třicet let od oslavencova nástupu „na trůn“. Ten se v českých médiích o prázdninách jakžtakž připomínal, ale ony narozeniny zůstaly začátkem školního roku spíše přehlédnuty. Ne že by sedmdesátiny v současnosti byly kdovíjaký funerální věk, ostatně Lukašenkův ruský soudruh Vladimir Putin je o dva roky starší. Ale přece jen: završený sedmý křížek v kombinaci s probíhající válkou na Ukrajině a utažením běloruského opasku po posledních prezidentských volbách před čtyřmi roky, kdy Lukašenko výměnou za své udržení u moci po prohraných volbách postoupil Rusku část samostatnosti své země, protože umožnil ruské armádě pobývat na běloruském území, je naléhavou připomínkou boje, který Evropu čeká.
07. září
Danuše posílá Wunderwaffen
Synchronně se udály dvě věci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal v Itálii na bezpečnostní konferenci o svolení používat střely dlouhého doletu proti cílům umístěným hlouběji v Rusku. A současně část Evropského parlamentu adresovala žádost dosluhujícímu reprezentantovi EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi apel, aby zajistil, že Ukrajinci budou zbraně dodávané západními dárci moci používat bez omezení. Dva ze tří iniciátorů apelu jsou Češi, Danuše Nerudová a Jan Farský. Jsou to prozíraví politici, nebo iniciativní naivkové? Znění dopisu naznačuje přinejmenším to, že autoři nejsou schopni vnímat realitu na bitevním poli.
06. září
Kde jsou ti vaši antisemiti? Hovory ve štetlu
V Brně se na konci srpna konal třetí ročník mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL. To je mimořádně podařená věc, spočívající v tom, že se pět dní chodí po Brně – a nevíte, kam dřív. Program je opravdu nabitý, od rána přednášky, prohlídky domů a vil, diskuse, divadelní představení, koncerty a kdovíco všechno. Všechno na vysoké úrovni, s důrazem na kulturu, architekturu, tanec, literaturu… Paradoxem je, že je to vlastně oslava zaniklého lidu či etnika, něčeho, co v Brně silně existovalo, ba dalo by se říct, že moderní Brno, ten gigant textilního průmyslu, vytvořilo – a pak násilím zaniklo, lépe řečeno bylo zlikvidováno, vyvražděno.
05. září
Konsent lže
Strategická komunikace je zřejmě ta činnost, o níž současná vládní garnitura usoudila, že se jí má nyní nejvíc věnovat. Vedle úsilí plukovníka Foltýna na celostátní úrovni se rozjela další kampaň v Praze. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib zaštítil kampaň Dopravního podniku proti sexuálnímu obtěžování ve veřejné dopravě. Snesla se na ni vlna kritiky, což Hřib považuje za doklad toho, že kampaň je dobrá a potřebná. Tvrdíme, že nemá pravdu. Nejde o peníze. Vizuály jsou prezentovány v reklamních vitrínách na zastávkách, jež patří městu. A kampaň pro město zpracovala nezisková organizace Konsent za 65 tisíc korun.
04. září
Američané udeřili
Máme tu pokračování příběhu o obrovské jaderné investici, tedy o dostavbě Dukovan. V červenci česká vláda rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, jejíž nabídka prý měla být po všech směrech lepší než ta od francouzské EDF. Lepší nabízené ceny (mluví se o 200 miliardách za jeden blok, což je ovšem cena bez započtení finančních nákladů, tedy určitě není správné nazývat ji cenou konečnou), kompenzace za nedodržení plánu, tedy za časové průtahy, a závazek poskytnout vysoké finanční odškodnění v případě ohrožení zakázky. A právě druhého a třetího ze jmenovaných bodů se další vývoj týká.
03. září
Soumrak lidového vozu
Německý koncern Volkswagen zvažuje dříve nemyslitelné: zavírání továren v samotném mateřském Německu. Už nyní má VW za sebou vlnu úsporných opatření, například v saském Zwickau, kde místní zaměstnanci se smlouvou na dobu určitou nedostali další smlouvy. Bývalé hlavní město značky Trabant mimochodem patří v rámci Saska k těm oblastem, kde CDU mívá převahu nad AfD. Zatím. Propouštět kmenové zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou, to je ovšem jiná káva, ti bývají v německém průmyslu extra chráněni a VW není výjimkou.
02. září
Salam, Solingen! Šéfuje Německu kyborg?
Kancléř Olaf Scholz (SPD) nikdy nebyl tím, čemu Němci říkají Spasskanone. Že není bavič, by samozřejmě nevadilo, rezervovanost, nebo řekněme schopnost nehnout brvou, může být u politika vyloženě sympatická, zvlášť když si člověk vybaví záchvaty smíchu Kamaly Harrisové (Harrisové hýkání již bylo oponenty označeno za „nejničivější sílu v historii americké politiky“ – vtípek, ale jestli je oko do duše okno, o způsobu, jakým se smějeme, to platí dvojnásob).
01. září
Důchodová reforma se mění pod rukama: co ještě může být jinak
Koalice kývla na změnu zcela zásadního parametru penzijní reformy. Lidé by měli do důchodu odcházet dříve. Nejde však o jediný důležitý prvek, který se může ještě změnit. Týká se to přitom i už prosazených změn. Každá podobná změna však znamená jediné: další výrazné záseky do výdajů na penzijní systém. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím tvrdí, že v rámci tohoto ústupku nepůjde o zmaření snah přibrzdit výrazně růst důchodového schodku. Změn však může přijít více.