Komentáře - 30. března

Čím jsou volby v Maďarsku tak důležité

Říká se, že nejdůležitější volby letošní Evropy budou v Maďarsku. Konají se už za dva týdny a určitě je s napětím sleduje česká vládní koalice. Bez nadsázky můžeme říct, že bez Viktora Orbána by byl na Evropských radách Andrej Babiš mnohem zakřiknutější. Orbán není dokonalý, ale je rozený stratég a pro podobně smýšlející vždycky určoval cestu. Pak jsou tyto volby důležité kvůli zahraničnímu vměšování. Oba základní tábory maďarské politiky (Péter Magyár plus EU kontra Viktor Orbán, Magyarova Tisza kontra Orbánův Fidesz) vidí to vměšování jinde.

29. března

Meloniová vs. soudci 0:3

Itálie pod vedením Giorgie Meloniové je na evropské poměry extrémně stabilní země. Zatímco sousední Francie více než dva roky zápasí se zablokovaným parlamentem, premiéři se střídají jako apoštolové na orloji a prezident Macron je navzdory mezinárodní aktivitě doma slabý a extrémně nepopulární, Meloniová vládne už tři roky v čele stabilní koalice a její podpora v průzkumech neklesá. Přesto minulou neděli utrpěla první výraznou prohru. Šlo o referendum týkající se změn v justici, vyžadující změny několika článků ústavy.

28. března

Co (staro)nového nás učí Zdeněk Svěrák

Devadesáté narozeniny dnes slaví Zdeněk Svěrák – jeden z těch našinců, k jejichž jménu není potřeba dodávat vůbec nic. Ostatně veškeré bilanční články byly napsány již před deseti lety a dnes už se lze jen opakovat, jelikož od oslavencových minulých kulatin nepřibylo v jeho díle mnoho nových položek. Nenapsal žádný nový scénář a účinkoval v pouhých dvou filmech svého syna, které vznikly na motivy jeho povídek – těm se vlastně Svěrák věnuje v poslední době době nejvíc. Samozřejmě vedle účinkování ve svém divadle. Úbytek tvůrčích sil mu vyčítat nelze, odhodlání žít zvesela a užitečně mu lze jenom závidět.

27. března

Donald Lear

Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa nezapomenou Severoatlantické alianci, že je nechala ve štychu, členské země neposlaly svoje válečné lodě, aby napomohly otevření Hormuzského průlivu pro obchodní dopravu. Amerika je k tomu sice nepotřebuje, ale pamatovat si to bude, ve vhodném okamžiku to jistě i připomene. Jinými slovy: Aliance se vůči USA zachovala neloajálně a doplatí na to. Jenomže loajalita je dvoustranný vztah. A z vystupování představitelů americké administrativy se nezdá, že by ho tímto způsobem chápala .

26. března

Nevěřte nikomu přes třicet

V Americe zemřel ve věku 81 let Robert Mueller, dlouhá léta respektovaný ředitel FBI s úctyhodnou vojenskou službou. Přesně pro tyto kvality byl v roce 2017 vybrán pro funkci zvláštního vyšetřovatele, jenž měl prozkoumat možnou koordinaci mezi Trumpovou prezidentskou kampaní a Ruskem. A právě proto, že byl věrný étosu veřejné služby, jak byl do té doby chápán, tu funkci vzal, což by dnes žádný racionální člověk stojící o prožití normálního života neudělal. Vyšetřování, které vedl, z něho učinilo polarizující postavu.

25. března

Témata nemáme, ale je nás hodně

Na Letné v Praze se v sobotu sešlo k protestu proti vládě téměř čtvrt milionu lidí. I kdyby tento odhad pořadatelů z Milionu chvilek pro demokracii byl nadsazený (ovšem mobilní operátoři došli k podobnému číslu), každé shromáždění nad sto tisíc je politická událost. Politické strany bývají vděčné za mítinky s několika sty účastníků, loni v kampani se i mítinky s premiérem musely konat v malých sálech, které mají tu vlastnost, že i málo lidí je zaplní. Proč oni si na Letnou netroufnou a Mikuláš Minář ano?

24. března

Nafta za 55 korun nebo i víc? Opozice marně čeká na lídra

Žádná česká vláda není imunní vůči dramatickým událostem v zahraničí, jež mají citelné dopady na život doma. Vláda Petra Fialy se krátce po převzetí moci musela vyrovnat s útokem Ruska na Ukrajinu. Válka, která vypukla tři měsíce po jmenování kabinetu, ho provázela celé funkční období a nakonec přispěla k tomu, že tehdejší široká názorová koalice další volby prohrála. Neobhájila svou politiku před voliči. Dnes se nám tedy nabízí nová paralela: s podobným neovlivnitelným zásahem zvenčí se totiž v takřka stejném čase od převzetí moci potýká i nová vláda Andreje Babiše.

23. března

Osvobodili bychom Afromana v Evropě?

Někomu může připadat forma Afromanova odporu nepatřičná. Vulgární texty, osobní útoky, nadsázka hraničící s nevkusem. Ale právě takové případy jsou lakmusovým testem svobody slova, ne-li přímo jejím definujícím rysem: v demokracii by jednotlivec měl mít možnost utahovat si z moci. Zvlášť pokud jde o ozbrojené složky státu, které vám bezdůvodně vyrazí dveře. Před několika dny se v Ohiu uzavřel soudní případ, který jako by vypadl ze starých časů – z doby, kdy se spory o svobodu slova ještě rámovaly přes jasnou šablonu: malý svobodomilný jednotlivec proti kolosu represivní moci.

22. března

Revoluce nikdy nekončí

V českých médiích a na sociálních sítích udělala před nedávnem průvan zpráva, že se jedna poslankyně jedné z vládních stran (Gabriela Sedláčková z Motoristů) sešla se zástupci Hnutí pro život, tedy organizace usilující o změnu společenského a posléze i právního vnímání tzv. umělých interrupcí. Nechme teď stranou, že stejné osoby a stejná média, jež ve varovném, až poplašném duchu tuto zprávu šířily, zároveň vehementně (a správně) hájí právo organizací zastupujících aktivní část občanské společnosti účastnit se veřejné debaty a ovlivňovat politiku.

21. března

Předběhl svůj stín, dělil nulou, teď přešel do režimu nekonečno

Zemřel Chuck Norris a je to jeden z nejvýjimečnějších skonů na planetě. Ne snad pro důvod nebožítkova úmrtí, ale pro reakci, která jej následovala. Totiž kvůli záplavě vtipů na sociálních sítích, reflektujících hercovu nesmrtelnost, nezničitelnost, jeho supermanství. Vlastní osud sportovce, bojovníka a filmaře za tímto nánosem mizí, protože se v posledních dvaceti letech stal jenom maskou vtipů na svůj účet. Prvním žertem je vlastně už to, že celá série krátkých, absurdních a zpravidla velmi suchých hlášek nesla titulek „fakta o Chucku Norrisovi“, tudíž evokovala, že je to všechno pravda.

20. března

Kdo pojede na summit NATO? Ač se to prezidentovi nelíbí, je logické, aby to byl Babiš

Začalo to koncem ledna SMS zprávami mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem. A tento týden znovu ožilo – spor o to, kdo bude Českou republiku 7. a 8. července zastupovat na summitu NATO v Ankaře. A mimo jiné tam bude vysvětlovat, proč vláda Andreje Babiše snížila výdaje na obranu. Premiér Babiš ve středu České televizi řekl, že poletí on s ministrem Macinkou. Načež Pavel, který snížení výdajů kritizuje, připomněl, že dlouhodobě se účastní on.

19. března

Hrozba Kukluxklanu na Rokycansku

Občas vyjde najevo, že některé naše instituce, jež jsme zvyklí považovat za důvěryhodné, stabilní a osvědčené, jsou ve skutečnosti docela zkorumpované – nikoli nutně v doslovném, trestněprávním smyslu, ale v tom, že na svou úlohu a zodpovědnost a dodržování standardů kašlou. A pak taky občas vyjde najevo, že některé naše instituce, jež jsme zvyklí považovat za důvěryhodné, či dokonce elitní a prestižní, jsou postiženy dysfunkčností. Je to trochu novější jev. Není způsoben tím, že by na všechno kašlaly, nýbrž naopak tím, že se snaží velice.

18. března

O průhlednosti

Do Prahy se o víkendu sjíždějí příznivci Milionu chvilek, možná obecně lidé sdílející jejich obavu o stav demokracie v České republice. Termín byl známý několik týdnů dopředu, pokdy bylo možné se dohadovat, čím budou svolavatelé to ohrožení demokracie ilustrovat. Poslední dva týdny dodaly následující dva hlty: odchod Václava Moravce z České televize a návrh zákona o transparentnosti zahraničního financování. Je trochu divoká představa, že by normálního českého demokrata rozpalovalo zprůhlednění účtů nevládních organizací, ale když se k tomu připíše, že zákon vzniká podle ruského vzoru, šance zaujmout strmě rostou.

17. března

Nevěřit ničemu

Ve filmu Vrtěti psem z roku 1997 poradci amerického prezidenta zahájí fiktivní válku, aby odvrátili pozornost od jeho sexuálního skandálu. Shodou náhod po premiéře vypukla kauza okolo sexuálního styku tehdejšího prezidenta Billa Clintona se stážistkou Monikou Lewinskou. Když Clinton v následujících měsících nařídil bombardování táborů al-Káidy, saddámovského Iráku a intervenci v Kosovu, bylo to interpretováno jako realita kopírující fikci. A v konspiračních kruzích je od té doby v podstatě každá americká vojenská akce považována za zástěrku mající ze zpravodajství vytlačit pro Bílý dům nepříjemnou story.

16. března

Český lev v nejistých časech

V sobotu večer se v Praze udílely filmové ceny Český lev. V televizním přenosu ta ceremonie nepůsobila zrovna strhujícím dojmem, ne snad, že by byl nějak roztahaný, plný zbytečně dlouhých monologů, vytváření atmosféry a podobně. Šlo to vlastně docela rychle, snad až na značně křečovitou úvodní dotáčku. Ale těch kategorií je hodně. Průvodní slovo českoamerické stand up komičky Biancy Cristovao vtipem vskutku moc nehýřilo, mladí filmaři, kteří byli letos vybráni za předávající, se většinou (a rozumně) snažili odbýt si to svoje co nejrychleji, někdy v milých rozpacích, někdy trochu v křeči.

15. března

Balt – nové těžiště evropské geopolitiky?

Zatímco svět řeší tankery v Hormuzském průlivu, v Evropě roste význam jiného mořského koridoru – Baltského moře. Do přístavu v Gdyni slavnostně vplula švédská armádní ponorka HMS Uppland typ Gotland a do Varšavy zavítala nejpočetnější švédská delegace snad od dob, kdy tyto končiny navštěvovali (i s početnými armádami) slavní švédští králové-dobyvatelé v 17. a 18. století. Spolu s králem Karlem XVI. Gustavem přijelo do Polska třeba celkem 65 zástupců švédského byznysu. Cesta končila rozhovorem s prezidentem Karolem Nawrockým symbolicky přímo na pláži v Gdaňsku.