Komentáře - 17. dubna

Velkopáteční příběh o holce na Nuseláku

Toto bude velkopáteční vzpomínka na tragický příběh, na nějž občas myslím a který mi připomněla polemika vyvolaná dobrovolnou smrtí matky, jež přišla tím nejhorším možným způsobem o svou jedinou dceru. Ona polemika se týkala otázky, jak se média mohou a mají k takovému případu a takovému činu chovat, zda a jak o něm informovat, tedy jak s něčím tak bolestným „zacházet“. Názor, že média jsou od toho, aby věci, o které bude zájem, ba tím spíš, které se dotýkají „veřejného zájmu“, vždy zveřejňovala, respektuju, ale myslím, že takový princip nestačí. Nebo není univerzální.

16. dubna

Děláme to jako Čína, jen hloupěji

Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.

15. dubna

Kam může dojet Vidlák s rudou károu?

V redakci Echa bývá nejbouřlivější pondělní porada, která začíná v deset ráno a často se protáhne až na dvě hodiny. Všichni jsou po víkendu odpočatí a řádně nabuzení komentovat, co který z kolegů napsal třaskavého do týdeníku nebo na web, jakou bouři vyvolal svým postem na sociálních sítích nebo kdo všechno nám spílá a chce nás nacpat do nějaké ideologické škatulky – to ale z povahy pestrého názorového složení redakce prostě nelze. Pondělní porady mají přesně definovaný formát: dokončit aktuální týdeník, ujistit se, že nám nic podstatného neuniklo, a pokud možno se dohodnout na podobě titulní strany.

14. dubna

Zmatek „primitivního antikomunisty“

Jeden z prvních (ne-li ten vůbec první) významných politických střetů na sociálních sítích v Česku se vedl o opodstatněnost – nebo naopak zpozdilost antikomunismu. Měl i nějaké praktické odůvodnění, stoupenci tuzemské levice – a zvlášť její mladší a progresivnější část – se snažili změnit porevoluční zvyklost ostrakizovat na politické scéně KSČM. Důsledkem toho totiž byla faktická nemožnost ustavit v Česku čistě levicovou vládu, která by nutně musela vzít komunisty do koalice, nebo se aspoň opírat o jejich podporu. Aby se tak mohlo stát, musela by se rozpadnout „antikomunistická dominance“.

13. dubna

V umění morální kompas nefunguje

Známou francouzskou herečku Marii Trintignantovou zbil v červenci 2003 její partner Bertrand Cantat tak, že skončila v nemocnici. Slavný zpěvák (frontman skupiny Noir Désir, někdejších velkých hvězd francouzského rocku) tvrdí, že to byla nehoda. Obhajoba zlehčovala Cantatovu odpovědnost, ale pitevní protokol mluvil jasně. Ostře sledovaný soudní proces ještě ani nezačal a celá Francie už se rozdělila na dva tábory. Tímhle způsobem láká Netflix na svou novou dokumentární sérii Z rockera vrahem. Nebudeme soudit poněkud bulvární úroveň seriálu, mnohem zajímavější je v umění věčná otázka, která se po zhlédnutí nabízí: Lze oddělit život umělce od jeho díla?

12. dubna

Sůl země

Komentář ve formě několika nespojitých bodů je z literárního hlediska jistý únik, impresionistická objížďka vyvození logického důsledku, který by mohl být testován. Jenže co si počít v chaosu navozeném Trumpovým „dnem osvobození“, když ho „způsobil jeden člověk, který může kdykoli změnit názor. Každý, kdo tvrdí, že ví, co bude následovat, je lhář“? Tak to velmi přesně popisuje bod 6 takového impresionistického výstupu jednoho twitterového komentátora. Velmi výstižný je rovněž jeho bod 5: „Jediní lidé, kteří obhajují cla, jsou ti nejhloupější, které znáte.“

11. dubna

Komu by dnes psal influencer Havel?

Před padesáti lety, 10. dubna 1975, poslal Václav Havel dlouhý dopis Gustavu Husákovi, který začíná zdvořilým oslovením „Vážený pane doktore“. Za týden mu přišla odpověď ze sekretariátu generálního tajemníka, že se dopisem zabývat nebudou, neboť skutečným adresátem není generální tajemník ÚV KSČ (Husák tehdy ještě nebyl prezidentem, tím se stal až za měsíc), ale západní sdělovací prostředky, kterým Havel skutečně dopis také poskytl, což mělo „dokázat jeho skutečný záměr – posloužit antikomunistické propagandě k útokům proti československému státu, straně a lidu naší vlasti“.

10. dubna

Být stále ve střehu

Na podzim se prý bude rozhodovat o dalším charakteru státu. „Budou to volby o tom, jaká bude míra svobody v České republice,“ prohlásil minulý týden Petr Fiala. Jedna z důležitých svobod – svoboda projevu – přičiněním vlády mezitím inkasuje rány, byť „jen“ převodem unijních nařízení do českého práva. Máme už tady zákon o digitální ekonomice, který do českého práva převádí unijní Nařízení o digitálních službách (DSA). O rizicích tohoto nařízení píšeme opakovaně, jeho smysl je v tom, aby sociální sítě pod hrozbou pokut mazaly různý obsah, i takový, který nedosahuje úrovně trestného činu.

09. dubna

Občanská válku u Trumpů kvůli clům

Zdálo se, že jednou z výhod současného týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa je jeho soudržnost. Zatímco během prvního Trumpova období to vypadalo, že v Bílém domě hrají „škatulata, hejbejte se“ – prostřídali se například čtyři mluvčí, čtyři poradci pro národní bezpečnost a pět personálních šéfů –, nynější prezidentský tým působil velmi soudržně. Když unikl interní chat, kde se koordinoval úder proti Húsíům, působilo to, že Trumpův tým dobře funguje i v zákulisí. Trumpova cla ale tuto idylu narušila. Rýsuje se spor mezi zastánci volného trhu a protekcionisty.

08. dubna

Tak prosím vás, Rusko nás neosvobodilo

Europoslankyně STAN Danuše Nerudová má metodu chodit do střetu s vybranými protivníky, takovými, o nichž může předpokládat, že mezi jejími voliči vzbuzují odpor. Takhle pomohla k překvapivě dobrému výsledku při eurovolbách Filipu Turkovi, ale pomohla i sobě. Takhle se pouští do komunistky Kateřiny Konečné. Ale dělá to mezitím tak, že Konečné pomůže a sobě uškodí. Včera během televizního duelu o něčem úplně jiném obě europoslankyně zabrousily do historie a Nerudová prohloubila svůj výklad konce druhé světové války na našem území.

07. dubna

Co s věkem prvovoličů? Zvýšit na 21 let

S přáním snížit věk prvovoličů na 16 let přišla šéfka Mladých starostů Zdena Kašparová (CNN Prima NEWS), není sama. Že právě to u dosud apatických juniorů probudí, nebo snad dokonce vyrobí intenzivní vzplanutí pro věci veřejné, se domnívají také mladí Piráti nebo prezident Pavel. Tomu to hodně leží na srdci: poté, co absolvoval besedy se středoškoláky, shledal, že se mládež v politice orientuje lépe než jejich rezignovaní rodiče. V té části o rezignaci dospělých se s ním dá souhlasit. Naopak o orientovanější a principiálně aktivnější mládeži mám určité pochyby.

06. dubna

Když se z elfů stávají skřeti

Příčinou „naší nynější krize“, projevující se růstem polarizace a vzestupem „populistů“, jsou sociální sítě a dezinformace, které tyto napomáhají šířit. Z této odvážné teze, kterou by před deseti lety podepsali asi jen největší fanoušci devadesátkového filmu Spiknutí s Melem Gibsonem, je dnes tisíckrát opakované dogma. Dogma užitečné, protože namísto zamyšlení se nad nutností změn, které by demokratickým společnostem vrátily stabilitu, definuje viníka a z jeho vymýcení dělá recept na návrat ke starým dobrým časům. Jak tedy s tímto zlem našich časů bojovat?