Komentáře - 18. června

Daniel Kaiser

A nejde se Evropské komisi na povolenky prostě vykašlat?

Skutečným tématem pro českou volební kampaň nejsou bitcoiny, ale emisní povolenky na osobní dopravu a vytápění. Mají zkratku ETS 2, platit začnou od roku 2027, od minulého měsíce se s nimi obchoduje na finančních trzích a cena za povolenku se vyšplhala k 80 eurům za tunu emisí. Agentura Bloomberg, která je spíš ještě zdrženlivá, odhaduje, že do roku 2030 zdraží ETS 2 až ke 150 eurům za tunu a tímto zcela politickým krokem pak bude vytápění plynem dražší o 40 a benzin s naftou o 30 procent. Je to ideologicky uvalená askeze a současně neomalený útok na energetickou suverenitu členských zemí.

17. června

Dalibor Balšínek

Proti všem

Radikální levičáci nesnáší lidi, kteří se umí v životě prosadit tvrdou, poctivou prací, odmítají přímost, úspěch a vůli k životu a svou falešnou představou rovnostářství decimují západní svět. Zacházejí už přitom tak daleko, že ve svém psedohumanismu popírají i vlastní identitu a přetrhávají své kulturní a civilizační kořeny. Jsou nositeli myšlenek sebezničující dekadence rozleptávající euroamerickou civilizaci. Jejich hlas je díky médiím a sociálním sítím hodně slyšet, a má tudíž velký vliv, ale každá vyspělá demokracie s pudem sebezáchovy ho musí ustát.

16. června

Tereza Viry

Věk není jen číslo. Věk je to číslo

Zdařilý výsadek do generace vnuček se povedl paní Monice (59), když infiltrovala tradiční svátek přirozené krásy, upřímnosti a originality, soutěž miss. Ambice čiperné šedesátnice stát se ve známém vesmíru tou nejkrásnější jí vynesla spoustu fanoušků, protože „krásná lze být v každém věku“. To je sice pravda, ale zároveň všichni tak nějak víme, za kterou ze dvou objektivně krásných žen se ohlédne polovina ulice, když mezi nimi bude čtyřicet let rozdíl. Tak to chodí. Proč ne (zároveň ale taky proč ano?). Lidé každopádně v touze po pozornosti dělají mnohem strašlivější věci, než je boj o „korunku krásy“ ve věku, který tomu nepřísluší.

15. června

Lukáš Novosad

Barvitý příběh Lidic

Ve středu 10. června uplynulo třiaosmdesát let od vypálení Lidic. No a včera – tedy v sobotu 14. června – došlo na místě tragédie k tradičnímu pietnímu aktu (logicky se čekalo na víkend). Zachytil jsem ho náhodou v České televizi, když jsem chtěl původně sledovat jiný program, a musím říct, že při všech sporech, které se o veřejnoprávní vysílání v současnosti vedou, toto je služba, kterou si představuji. Totiž že se do éteru pustí relace, která má zřejmý úkol udržovat v národním a společenském povědomí jeden z jeho zjevných pojivých punktů.

14. června

Andrej Duhan

Souboj o podobu pravice: liberální vs. národní konzervativci

V čem spočívá rozdíl mezi liberálním a národním konzervatismem, mezi starou a novou pravicí? Proč jsou liberální a národní konzervativci tak často na opačné straně barikády, i když sdílejí intelektuální základ? A proč se liberální konzervatismus přežil a jedinou nadějí pravice je národní konzervatismus? V zásadě se veškeré rozdíly mezi liberálním a národním konzervatismem odvíjejí od rozdílného postoje k liberalismu. Pro liberální konzervativce je liberalismus součástí jejich ideologie, jejich konzervatismus stojí na fúzi klasického liberalismu a konzervatismu.

13. června

Jiří Peňás

Jak jsem slavil Den Ruska

Včera se v jedné šestině světa, jak se tomu útvaru o trošku většímu než dnes kdysi říkalo, slavil Den Ruska. Z jakýchsi zprvu nejasných důvodů mě o tom informovala moje sociální síť, pro což jsem pak našel zdůvodnění. Já se vlastně jednou osobně oslav Dne Ruska zúčastnil a snad si mě tam vyfotili nebo už naskenovali a od té doby jsem registrován, možná jako příznivec, možná jako nepřátelský agent, čort znájet. To bylo v roce 2011, byl jsem s jedním brněnským divadlem (proč to tajit, byla to Husa na provázku, tehdy se ještě jezdilo) v Petrohradě, v tom magickém a zároveň děsivém městě postaveném na močálech a kostech desetitisíců nevolníků.

12. června

Martin Weiss

Radikalizace prostřednictvím železnice

Když letos v lednu Elon Musk rozpoutal svými posty zděšení nad gangy převážně pákistánských znásilňovačů v britských městech, bylo na tom něco divného. Jak se mu podařilo udělat něco jakoby nového z něčeho, co vůbec nové nebylo? Pro toho, kdo se zajímal, to byly zprávy staré několik let. Jenže nebyly politiky a kulturním establishmentem plně pojmenovány a nebyly z toho vyvozeny důsledky. Událost byla, jak to vyjádřil jeden kritik, ne snad zametena pod koberec, ale úhledně zabalena a zastrčena do šuplíku.

11. června

Daniel Kaiser

Otevřu ledničku, bitcoin

V aféře Jiřikovský–Blažek jsme o týden moudřejší, tedy především o poznání, že stát se své dohlížecí role při otevření bitcoinové peněženky Tomáše Jiřikovského zhostil s bohorovnou laxností. Patrně z ní odešlo v přepočtu několik miliard korun ještě předtím, než se dostavil znalec – což znalci nebránilo v tom, aby on a jeho prostřednictvím český stát Jiřikovskému vystavili potvrzení, že v peněžence byly bitcoiny jen za tři miliardy korun. Přehled nesrovnalostí si čtenář může připomenout v článku Jana Hrdličky na protější straně. Začátek aféry tedy rámuje odstoupení ministra Pavla Blažk

10. června

Marian Kechlibar

Záře arabského zlata

Zpráva o vlivu Muslimského bratrstva ve Francii, která přednedávnem unikla na veřejnost, byla ze strany obvyklých podezřelých (levicoví politici, imámové, část akademické obce) odsouzena coby „alarmistická“. Nám ostatním nezbývá než se chmurně zasmát. Před takovým vývojem varoval už Pim Fortuyn kolem roku 2000 a jediné, co vidíme, je, že mainstreamová politika konečně dospěla svým obvyklým tempem lenochoda tamtéž. Existuje rčení, že je obtížné přimět člověka něco pochopit, pokud jeho výplata závisí na tom, aby to nepochopil.

09. června

Tereza Viry

Ideologie na školních talířích povinně „až“ za rok

Strašně mě baví, že člověk je jediný živočich, který neví, co jíst. Takový králík to ví velmi přesně. Stejně jako nosorožec. Ví to sklípkan, veverka, sýkorka i ptakopysk, ještěže byl popsán před nástupem AI, ta potvora je kilometry daleko za statistickou pravděpodobností. Zvířata se nepotácejí bezradně krajinou, aby ve snaze definovat své nutriční optimum okusila tu oříšek, tu mršinu. Taky kdyby to tak dělala a netrefila to, chcípnou. Naprostou výživovou bezradností se vyznačujeme jen my.

08. června

Lukáš Novosad

Dvacet let s nekonečnou Ulicí

Nemá smysl tajit karty: tento text nechce být ničím jiným než uznalým holdem schopným lidem. Vždyť považte – ve čtvrtek uplynulo dvacet let od první klapky nejdéle vysílaného českého televizního seriálu. Pochopitelně jím je Ulice. Otevřeně přiznávám, že ačkoliv jsem patrně nikdy neviděl ani jediný díl tohoto dílka celý, chovám k dosavadnímu tvůrčímu výkonu, jenž je se seriálem spojen, úctu. Není totiž samozřejmý.

07. června

Daniel Kaiser

Organizovaný zločin za bílého dne v parlamentu

Bitcoinovou aféru po týdnu charakterizují klíčová slova ministr, náměstek, drogový dealer, organizovaný zločin – aniž by tu někdo navrhl, jak měl ten vztah mezi státem a organizovaným zločinem vypadat. Mezitím působí organizovaný zločin za denního světla v parlamentu. Je to organizovaný zločin jiného druhu a nepřipadá nám tak, protože jsme na něj už zvyklí. Ale co jiného jsou zákonem vynucované platby od spotřebitelů k jedné lobby (obnovitelných zdrojů energie, OZE) než zločin organizovaný státem?

06. června

Ondřej Šmigol

Wildersův výbuch jako varování ostatním protestním stranám

Enfant terrible nizozemské politiky Geert Wilders v úterý oznámil odchod z vládní koalice. Vzhledem k tomu, že jeho Strana pro svobodu (PVV) byla největší partají v parlamentu, padá tím nejspíše celá vláda a země směřuje k předčasným volbám. PVV, zaměřená proti islámu a imigraci, byla stálicí parlamentu v Haagu, ale kvůli puncu „populistické strany“ s ní kdokoli odmítal jít do koalice.

05. června

Martin Weiss

Zaskočeni drony

William Shirer byl americký rozhlasový novinář, který zůstal jako jeden z posledních západních zpravodajů v Hitlerově Německu. Cenzura jeho reportáží se stupňovala tak, až v prosinci 1940 usoudil, že jeho další zpravodajství by už nebylo užitečné, a odjel. V Americe vzápětí vydal o svém pobytu knihu Berlínský deník, jež zůstává nesmírně poutavým popisem života v nacistickém státě té doby. Mimo jiné měl možnost v létě 1940 navštívit čerstvě dobytou Belgii, Holandsko a Francii a mluvit s občas pozoruhodně otevřenými německými vojáky.

Zpět na hlavní stranu