Komentáře - 02. dubna

Cenzurní smyčka

Na tomto místě by se mohla objevovat občasná rubrika: Jaký zase nápad přišel z EU, my ho s bídou stačíme vzít na vědomí, ale na odpor se nezmůžeme. Tentokrát jde o EMFA, Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. EMFA byla přijata předminulý týden Evropským parlamentem, a protože předtím už prošla Coreperem, tedy Výborem stálých zástupců členských zemí, zbývá už jen aklamační souhlas Rady ministrů, v tomto případě ministrů školství. Akt o svobodě sdělovacích prostředků je doplňkem dosti nebezpečné DSA, Nařízení o digitálních službách, které je účinné od února a které vyhrožuje provozovatelům velkých internetových platforem.

01. dubna

/

Alíku, dudlíček?

Pro dnešek bude na počátku vejce, symbol života a plodnosti. Protože v sobě věci, jevy a situace bohužel – nebo bohudík – ukrývají svůj opak, jak velice přesně symbolizuje ostatně také vajíčko. Životem kypící ovum už v sobě zároveň obsahuje miniaturní jezdce apokalypsy. Pojďme se bavit o populačním kolapsu. Je to oslí můstek, ale kdy jindy po něm přejít než právě o Velikonocích? Spasitel do Jeruzaléma pěšky nepřišel.

31. března

České Velikonoce: bohatší svátky, než si myslíme

Poslední dům v obci, hřbitov na dohled, jinudy se tam nedá, a tak všici chodí nebo na kolech se valí kolem nás, aby opodál vzpomněli na své zemřelé. Zdravíme se a přejeme si požehnané svátky. Najednou je šest hodin večer, čas klekání. Ulicí, skoro už polňačkou, rozléhá se klapotavý a chřastavý zvuk, to kluci táhnou Babicemi a řehtají a hrkají, aby zastali zvuk kostelních zvonů, které od včerejška mlčí – odletěly do Říma. Krajinu to vždycky změní, když z ní zmizí zvuk.

30. března

Prezidentova velikonoční píseň

Prezident Petr Pavel popřál lidem, ať velikonoční svátky prožijí tak, jak to mají nejradši. Učinil to prostřednictvím videa, v němž si užívá let v malém letadle, jehož pilot se stojem provádí všelijaké kousky, prezident, jehož tvář vyzařuje poklidnou spokojenost, s úsměvem obrací oči k nebi. Jeho „nejradši“ je „s hlavou v oblacích“. Nic proti tomu, tělesná zdatnost a záliba v riskantně působících kouscích jsou součástí „značky“ Petra Pavla a ta značka je docela úspěšná.

29. března

We´re all living in Amerika

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně kontroverzní knihy zažít americký osud. Shrierová napsala před čtyřmi lety knihu „Nevratné poškození“ o problematice tzv. genderové dysforie. Jak název napovídá, kniha je kritická k ideologii transgenderového hnutí, podle níž člověk s pocitem, že se narodil do špatného těla, to může napravit a změnit si pohlaví – sám, případně s pomocí farmak nebo lékařů. Už ve své vlasti tehdy Shrierová vzbudila pobouření.

28. března

Rorschachův test

Soudkyně brněnského krajského soudu Dita Řepková minulý týden připravila náročné chvilky nejednomu konzumentovi médií. Případ potyčky se smrtelnými následky, k níž došlo loni v létě na Brněnské přehradě, byl jakýmsi Rorschachovým testem pro nejednoho komentátora z lidu. Osmatřicetiletý muž se bránil proti přesile mladíků, jež předtím napomenul za jejich hulvátské chování v tramvaji. Jednoho z nich přitom nožem zabil.

27. března

Jak (ne)mluvit o duševním zdraví?

Duševní zdraví mladých lidí je velké současné téma. Podle mnoha výzkumů se dramaticky zhoršuje, mnozí autoři a specialisté se pokoušejí identifikovat prapříčinu toho všeho. Technologie, přílišná permisivnost současné západní společnosti, nebo naopak tlaky, jimž je v ní člověk vystavován, chmurné perspektivy klimatické změny, války a dalších katastrof, pro někoho třeba i „terapeutická kultura“, která může vést k přehnanému soustředění na vlastní problémy a případně i k jejich zveličování a převádění na různé diagnózy (problému se v Týdeníku Echo nedávno věnovala Tereza Matějčková).

26. března

Dvacet let Facebooku aneb my blbci pitomí

V roce 2004 byl Mark Zuckerberg devatenáctiletým studentem na Harvardu a nikdo jej neznal. Už tehdy se rád „vrtal v počítačích“ a měl za sebou menší kampusový projekt „Hot or Not“, webovou stránku, na které měli studenti hodnotit atraktivitu jiných studentů a studentek. (Jak jiná doba – dnes by takový záměr určitě narazil na běsnění progresivců, umocněné tím, že Zuckerberg je heterosexuální muž a Žid.) Jeho další projekt se jmenoval Facebook a jeho záměrem bylo seznamovat studenty Harvardu mezi sebou.

25. března

/

Německo nedělá chyby

Oblíbeným odlehčením hodin chemie na našem gymnáziu bylo těsně předtím, než člověk přelil zkoumanou kapalinu z jedné zkumavky do druhé, dramaticky zvolat na celou třídu: „Copak z toho asi bude? Ví Bůh!“, kterého jsem tenkrát ještě psala s malým b. Ale takový výbuch, jaký na chemii zažili šestnáctiletí gymnazisté z městečka Ribnitz-Damgarten kousek od Rostocku, bychom nezažili, ani kdyby nám chemikářka dala klíč od skladu exploziv. Přímo do vyučování totiž vtrhli tři policisté a odvedli k výslechu jejich spolužačku, podezřelou z pravicového extremismu.

24. března

Terorismus v evropských metropolích: tak jsme zase v tom

Měl to být poklidný víkend, v němž budeme sledovat nanejvýš průběh prvního kola prezidentských voleb na Slovensku. Leč, jak se říká, pánbůh míní, lidé mění. Slovenské volby zůstaly světem zapomenuty, za což může páteční útok teroristů na obchodní centrum v Krasnogorsku, v podstatě veliké sídliště na kraji Moskvy. Slovenského dění jako by najednou nebylo, respektive volba hlavy státu země ve střední Evropě stala se pro vývoj kontinentu náhle příliš titěrnou a zanedbatelnou v porovnání se zločinem, který se stal v nejvýchodnější evropské metropoli.

23. března

Jak impérium vrací úder Británii

Ve středu se vlády ve Walesu ujal labouristický politik Vaughan Gething. Na tom by nebylo nic divného, labouristé jsou tradičně ve Walesu dominantní stranou. Gething je ale napůl původem ze Zambie. Poprvé v historii tak ani jednu ze zemí, které tvoří Spojené království, nezastupuje bílý muž. Ve Skotsku vládne Humza Yousaf, potomek pákistánských imigrantů, v Severním Irsku Michelle O'Neillová a britským premiérem je Rishi Sunak. Pro rasisty je to důkaz již naprostého pádu Británie. Pro progresivisty důvod k oslavě.

22. března

Klišé neumírají

Institucionální paměť je užitečná věc, až na případy, kdy není. Wall Street Journal přinesl zpravodajství o naší iniciativě s nákupem munice pro Ukrajinu ve třetích zemích. Titulek „Malý bývalý sovětský satelit na lovu zbraní pro Ukrajinu“ si na sociálních sítích vysloužil kritiku, a to nejen od, pardon, obyvatel bývalých sovětských satelitů. Zdála se tak jednoznačně namístě, že se k ní připojil například i americký velvyslanec v Česku. Takže deník nakonec titulek na webu změnil a místo sovětské minulosti zdůraznil středoevropskou polohu. Ta kritika je trochu, i když opravdu jen trochu, nefér.

21. března

Konec hry na demokracii

Vladimir Putin popáté vyhrál prezidentské volby. Při účasti 74,22 % získal přes 87 % hlasů. Tedy to jsou oficiální výsledky. Málokdo je totiž považuje za svobodné a spravedlivé. Žádnému relevantnímu oponentovi nebylo dovoleno kandidovat. Volby doprovázela přítomnost represivních složek. Na okupovaných územích na Ukrajině probíhaly přímo pod dohledem armády. Miliony státních zaměstnanců a studentů musely volit povinně. A hlavně v Rusku stále platí Stalinova poučka: „Není důležité, jak kdo hlasuje, ale kdo hlasy sčítá.“