Komentáře - 20. května

Marian Kechlibar

Postjaderné Německo

Nový německý kancléř Merz slíbil stávajícímu francouzskému prezidentovi Macronovi, že Německo přestane sabotovat jadernou energii na celoevropské úrovni a zasadí se o odstranění řady byrokratických překážek ze společné evropské politiky. Na ospalé německé poměry je to téměř revoluce. Země, jejíž intelektuální vrstvu těžce zasáhla myšlenka „Atomkraft – nein, danke!“, si rozmyslela svoji obvyklou snahu dokopávat do německých řešení i zbytek Evropy hlava nehlava. Není ale úplně jasné, zda České republice taková revoluce ještě k něčemu bude.

19. května

Tereza Viry

Máme rádi teroristy, protože nemáme rádi sami sebe

Projekce je psychologický proces přenášení vlastních nejistot, strachů a agrese na okolí. Vlastní nežádoucí pocity zavěšujeme na kamaráda samozřejmě proto, abychom se s nimi nemuseli konfrontovat, řešit je či nedejbože přijmout, že někde uvnitř nás bydlí i to, co jsme nezvali. Ovšem čím horlivěji projektujeme, tím víc to roste. Tak třeba ženy, které tak trochu nenávidí muže, vidí ve všem mizogynii. Pak muže nenávidí ještě o trochu víc. O vlastní projekci často (ale ne vždycky) nevíme.

18. května

Alexander Tomský

Trump: Nabízím prosperitu, nebo sankce

Americký prezident Donald Trump sám sebe označuje za politického obchodníka, jenž dokáže vyjednat nejen výhodné smlouvy pro Ameriku, ale také zajistit mír, aniž by nutně vyhrožoval válkou. Jeho voliči si ostatně po fiasku okupace Afghánistánu a Iráku žádnou intervenci v cizí zemi rozhodně nepřejí. A pro Trumpa osobně to znamená výhru nad hloupým moralizováním svých předchůdců, kteří ve slavné tradici zakladatelů Města na hoře reprezentovali svobodnou republiku, univerzální touhu světa po svobodě a někdy i věřili, že lze násilím prosazovat svobodné volby a demokracii, rovnost mužů a žen i lidská práva.

17. května

Ondřej Šmigol

Istanbulská bitva o Trumpův mozek

Po více než třech letech se v Istanbulu setkali ukrajinští a ruští vyjednavači, aby se pokusili nalézt cestu ze zničujícího konfliktu. Očekávání nebyla velká. V tomto smyslu se vyjádřil například americký ministr zahraničí, taktéž přítomný v Turecku, Marco Rubio. Skepse se ukázala jako oprávněná, když jednání skončilo zhruba po 90 minutách bez zřejmého posunu, kromě dohody o vzájemné výměně zajatců. Pravdou je, že o mír v Istanbulu tak úplně nešlo. Před setkáním se nadšeně spekulovalo o tom, kdo bude vést delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj totiž prohlásil, že k negociačnímu stolu přijede osobně, a vyzval Vladimira Putina, aby učinil totéž

16. května

Daniel Kaiser

Mír nikdy

Dvě diplomatické události – v Istanbulu pokus o mírové jednání Rusko–Ukrajina a souběžně v Antalyi summit ministrů zahraničí NATO – se odehrávají ve stejné zemi, ale jsou v konkurenčním vztahu. Nejde tu až tolik o mediální pozornost, jako spíš o to, že logika obou akcí vede opačným směrem. Summit NATO si klade za cíl dohodu o vyšších výdajích na zbrojení. Místo kýžených dvou procent HDP by členské státy měly zvyšovat k 3,5 procenta HDP výdaje na armádu a k 1,5 procenta na infrastrukturu, jakou správná členská země potřebuje pro válčení. Dohromady pět procent HDP ročně je nesmírná suma.

15. května

Martin Weiss

Něco vědět? Proč?

V posledních letech se rozrostly tzv. predikční trhy, tedy svého druhu burzy, kde můžete sázet na pravděpodobnost různých událostí. Často dávaly velmi dobré výsledky, třeba při amerických prezidentských volbách, takže je dnes mnozí fanoušci technologického pokroku považují za další případ, kdy davy prostých lidí, vyzbrojených novými technologiemi, odstavily samozvané „experty“, tedy predikční týmy establishmentových médií, na smetiště dějin. Tak se podívejme, jak si predikční trhy vedly při volbě papeže.

14. května

Markéta Malá

S Petrem Fialou už jsme na Západě

Současná vládní koalice má ten problém, že za dobu jejího vládnutí občané zažili nejvyšší inflaci v historii samostatné republiky. Životní úroveň se silně propadla. Podle srovnání OECD se za roky 2021 až 2024 jednalo o nejvyšší propad vůbec, reálné mzdy klesly o více než 11 procent. Předcovidové úrovně ještě stále nedosáhly, odhaduje se, že to bude nejdříve příští rok. Za duben inflace podle ČSÚ konečně spadla pod cílová dvě procenta, což umožnil hlavně pokles cen pohonných hmot a mírnější růst cen potravin. Služby ji ale dál tlačí a budou tlačit zpět nahoru. A na zdražování jsou háklivé všechny voličské skupiny.

13. května

Dalibor Balšínek

Děti moje… Jiří Bartoška

V Panské ulici č. 1, v prezidentské kanceláři v domě bývalého piaristického kláštera, která připomíná původní kapli, jsou dvě kožené pohovky, uprostřed stůl s popelníkem plným nedopalků. Bylo po obědě, tak jsme si dáchli. Z jedné strany opěrek trčely kouřící hlavy, z druhé naleštěné černé polobotky. Koukali jsme na malovaný strop, který připomínal nebesa, a najednou zaznělo: „Já to vím, umřu v říjnu, to se nám narodily děti, narodil se Václav Havel a narodili se nám psi.“ Byl podzim loňského roku. Když jsem mu před měsícem volal, jak mu sedí nové ručně šité boty, které mu pořídil syn Janek, tak řekl, že si je chce ještě užít.

12. května

Ondřej Štindl

Jakou národnost mají filmy?

Prezident Donald Trump se rozhodl zachránit americký filmový průmysl. Když to počátkem minulého týdne oznámil, zavdal tím šéfům toho průmyslu důvod k panice – Trumpem navrhovaný způsob záchrany by velmi snadno mohl přinést jeho zničení. Minulé pondělí Trump oznámil, že chce uvalit stoprocentní clo na filmy produkované v cizině. Americký filmový průmysl podle něj umírá, protože filmovou produkci z USA odlákávají jiné země, činí tak koordinovaně a vytváří tak prý hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, jelikož tak mohou šířit svou propagandu.

11. května

Maciej Ruczaj

Summit Trojmoří – nová střední Evropa?

Ve Varšavě se konal desátý summit Iniciativy Trojmoří. Tento nový formát regionální spolupráce ve střední a východní Evropě je nejvýraznějším mezinárodněpolitickým odkazem končícího polského prezidenta Andrzeje Dudy. Jak poznamenal jeden z účastníků: „Nevím, zda v této konkrétní podobě Iniciativa přežije, ale všichni teď už zcela přirozeně uvažujeme v trojmořských kategoriích.“ Iniciativa zahrnuje 12 čleů EU, od Estonska až po Řecko, a i přidružené země, jež se chtějí formátu účastnit, i když nejsou členy EU. Letos se k Ukrajině a Moldavsku připojila i Černá Hora a Albánie.

10. května

Daniel Kaiser

Zapřaženi na Rudém náměstí

Devátý květen na Rudém náměstí v Moskvě nebyl jen přehlídkou armády a ruských potentátů. Uctít sovětské oběti druhé světové války přijeli i představitelé zemí, jimž bychom před dvaceti lety, v době vrcholné ideologizace geopolitiky, říkali Osa zla. V Moskvě včera byla její aktuální varianta, mj. reprezentanti Číny, Severní Koreje, Venezuely... (ale také Indie, Brazílie a jiných zemí, které se nějak vzpírají hegemonii Západu). Z Evropy přijela kromě dvou hlav států – Roberta Fica a Aleksandara Vučiče – velká řada jednotlivců, jakási „dezolátská“ Panevropa.

09. května

Jiří Peňás

Český poklad Jiří Bartoška

V téhle zemi, kde to už vypadá, že každý je naštvaný na každého, byl Jiří Bartoška ojedinělým úkazem: Barťáka měli rádi snad úplně všichni. Ale vlastně nejen rádi: lidé si ho dlouhá léta vážili! Vážili si ho, jako si lidé váží podařené odrůdy vína, ušlechtilého koně, krásného stromu, malebné krajiny, starého hradu, pěkně vedeného života.

08. května

Martin Weiss

Proč je všechno kampaň

Když se podcasteři či lidé produkující rozhovory věnují takové činnosti na plný úvazek, protočí se jejich produkcí docela velké množství lidí. Až může být problém, kde nové subjekty, které by měly co zajímavého říct, pořád brát. Tím si lze vysvětlit, že na autora tohoto komentáře vyskočily na sociálních sítích v jediný den anonce na rozhovor DVTV s hudebníkem Vojtěchem Libichem („Podstoupil vasektomii: Necítím potřebu mít děti, jsem šťastnější o samotě. Koncept plození potomků je nelogický“) a na rozhovor Čestmíra Strakatého s fotografkou Marií Tomanovou („Ať mě lidi klidně soudí, děti mít nechci, i když se to ode mě jako od ženy očekává“).

07. května

Markéta Malá

Realista Bartuška a vystupování proti národním zájmům

Předběžné soudní rozhodnutí zablokovat podpis smlouvy na stavbu dukovanských bloků docela překvapilo. A to všechny zúčastněné strany. Od vlády a ČEZ nebylo moc chytré sdělovat datum 7. května, kdy se měla smlouva s Korejci podepisovat. Teď z toho mají ještě větší faux pas. Jak dlouho se teď soudní řízení protáhne, nelze přesně odhadovat. Může to být v řádu týdnů, ale i měsíců, takže klidně až po volbách. Jediné, co lze říct jistě, je, že už teď se kvůli časovým průtahům zvyšují finanční náklady.

Zpět na hlavní stranu