Ondřej Šmigol

/

Články autora

Boris Johnson: blonďatý král světa

V pondělí 22. července budou ohlášeny výsledky voleb lídra britské Konzervativní strany. O dva dny později stávající premiérka rezignuje na vládní funkci, aby předala křeslo svému nástupci. Pokud půjde vše podle plánu, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nemělo, novým předsedou britského kabinetu se stane Boris Johnson, asi nejkontroverznější britský politik současnosti. Polovině země imponuje, druhá polovina ho nesnáší. Má zároveň pověst neseriózního šaška a bezohledného manipulátora.

Nehodni života?

V půlce června britský soud rozhodl, že mentálně postižená žena musí podstoupit interrupci, přestože proti byla těhotná i její matka. Nastávající babička, vyškolená zdravotní sestra z Nigérie, byla připravena se o dceru i vnouče postarat. Zdůvodnění rozsudku soudkyně Nathalie Lievenové, která předtím, než usedla na soudcovskou lavici, byla propotratovou aktivistkou, je příkladem toho nejhoršího státního paternalismu.

Zoufalci a pan nevyzpytatelný

Minulý čtvrtek se svět ocitl deset minut od další války v Perském zálivu. Podle vojenských zdrojů New York Times americké bombardéry již směřovaly na íránské cíle. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že útok odvolal deset minut před startem letounů. Přesný sled událostí je celkem nepodstatný. Důležité je, že Trump se rozhodl nepotrestat Írán za nedávné provokace v Ománském zálivu.

Muž, který byl u všeho

O životě Winstona Churchilla bylo napsáno 1009 knih, tedy aspoň podle výpočtu britského historika Andrewa Robertse. Ten číslo uvádí při své obhajobě, proč se rozhodl napsat státníkovu tisící desátou biografii; ta nedávno vyšla v angličtině. Životopis s názvem Churchill: Walking with Destiny (Churchill: Kráčení s osudem) sepsal, neboť teprve nyní může být poskládán obraz Churchillova života do relativní dokonalosti.

Britská tragédie

Theresa Mayová neměla být premiérkou. Měl jím být charismatický Boris Johnson. Oblíbenec řadových členů Konzervativní strany se po vítězné kampani za odchod z EU ocitl na vrcholu popularity. Zdálo se logické, aby Británii z Evropské unie vyvedl hlavní brexitář. Jedinou překážkou byla Johnsonova osobnost. Neprovázela ho zrovna pověst nejpracovitějšího a nejkompetentnějšího politika.

Konzervativní Hunger Games

Výběr lídra Konzervativní strany měl být především o brexitu. Přesto neustále zabočuje k malichernostem. Minulý týden bylo hlavním tématem, kdo bral jaké zakázané substance. Tento týden, kdy vrcholí parlamentní část voleb, zase byla tématem údajná protikonzervativní zaujatost televizních kanálů. To vyhovuje hlavnímu favoritovi, kterým je Boris Johnson. To, že se v tuto chvíli o něj nikdo nezajímá, je jedním z důvodů, proč sebejistě kráčí ke zvolení.

Třetí válka v Zálivu na spadnutí

Blízký východ je černou dírou světové geopolitiky. Vsakuje pozornost politiků, diplomatů a generálů přes jejich úpornou snahu oblast ignorovat. To se týká i Donalda Trumpa. Ten je považován za následovníka zahraničněpolitické tradice prezidenta Andrewa Jacksona. Jacksonovci jsou izolacionisté, kteří se brání zapojování USA v zahraničí. Ve chvíli, kdy je ale v ohrožení bezpečnost Spojených států, jsou ochotni chovat se agresivně a nebojí se vojenských řešení.

Když nemůžete věřit vlastním očím

Konec hollywoodského trháku Rychle a zběsile 7. Jedna ze dvou hlavních postav, Brian O’Conner, se rozhodla, že už má dost dobrodružného života a usadí se se svou rodinou. Brian proto ve sporťáku dohoní svého nejlepšího kamaráda a druhého hlavního představitele Dominica Toretta, který se potichu vypařil z poslední sešlosti všech hrdinů, neboť nezvládá emoce. Brian zastaví vedle Dominica na křižovatce a křikne na něj: „Myslel sis, že odjedeš, aniž by ses rozloučil?“

Drogy, brexit a špioni. Konzervativci volí lídra

První potvrzení odhadů, že příštím britským premiérem bude exministr zahraničí Boris Johnson, je na světě. Ve čtvrteční tajné volbě obdržel 114 poslaneckých hlasů ze 313. Druhý skončil jeho nástupce na ministerstvu zahraničí Jeremy Hunt se 43 hlasy. Zdá se, že místo ve finále, kdy budou všichni členové konzervativní strany vybírat mezi dvěma kandidáty přeposlanými z poslaneckého výběru, má zaručené. K postupu stačí jen 105 hlasů.

Trump o něco blíž znovuzvolení

Americká volební kampaň už dávno začala. Zatím kandidáti Demokratické strany soutěží mezi sebou o čest vyzvat na souboj Donalda Trumpa. Favoritem primárek je bývalý viceprezident Joe Biden. Podle průzkumů má největší šanci porazit stávajícího obyvatele Bílého domu. Bidenovou výhodou také je, že na rozdíl od ostatních kandidátů se tváří jako americký levičák starého typu, kterému jde hlavně o pracující třídu. Progresivní šílenosti, na kterých založili svou kampaň všichni ostatní, vytrvale ignoroval. Nyní se však dopustil zásadní chyby, která ho sice nemusí stát demokratickou nominaci, ale dává silnou munici Donaldu Trumpovi do hlavního střetnutí.

Ekologie jako zdařilé promo

Páteční ráno na Malostranském náměstí v Praze. Na prostranství se shlukují desítky středoškolských studentů. Novinář spěchající do nedaleké redakce se podiví, co tady všichni dělají a jestli to není něco, o čem by měl vědět. Poté si všimne transparentů vyzývajících k boji proti globálnímu oteplování. Vtom si vzpomene, že jde o studentskou stávku Fridays for Future a že stejnou partičku tady potkal již před týdnem. Smutně potřese hlavou. Na tyhle výpadky paměti je přece jenom ještě dost mladý.

Kdo má dnes „koule“?

Začíná týden velkých výročí. V úterý je 30 let od masakru na náměstí Nebeského klidu v Číně a také 30 let od prvních polosvobodných voleb v komunistickém světě. Ve čtvrtek pak následuje 75 let od vylodění v Normandii. Všechny tři události mají společné to, že se odehrály za obrovského vypětí lidských sil. Takové si dnes jen těžko představíme.

Gott, transvestité i zpívající krocan

Římská říše těsně před pádem. V opulentních palácích císařů probíhá obžerství, orgie a bezstarostná zábava. Mezi senátory se motají podivné postavičky, trpaslíci, transvestité a prostitutky. Na hranicích se mezitím šikují barbarské hordy. Tato značně zjednodušená představa římského úpadku mohla leckomu vytanout na mysli při sledování letošního ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovision Song Contest.

Evropské volby zdůraznily nutnost brexitu

Za východisko z britské brexitové mizerie je občas považováno vypsání druhého referenda. Je to argument, který šíří především odpůrci brexitu. Poukazují na údajnou neinformovanost voličů a na průzkumy, které ukazují převahu zastánců setrvání v EU. Britské volby do Evropského parlamentu posloužily jako zástupný plebiscit. Ukazují, že země je nadále beznadějně rozdělena, a výsledek teoretického druhého referenda je tak značně nejistý.

Elfové na hlídce proti ruským trollům

Ruské dezinformace, manipulace, fake news, hybridní válka, to jsou jedny z největších nebezpečí, kterým dnes čelí Západ. Ruští trollové dokázali zařídit brexit, dostat do Bílého domu Donalda Trumpa, zvolit Miloše Zemana. Neúspěšně se pokusili zasáhnout ve prospěch Marine Le Penové ve Francii. Toto je názor, který je rozšířený ve velké části společnosti. I když ruské snahy o ovlivňování politického dění v zemích Západu nepochybně existují, jejich reálný dopad je značně pochybný. I

Konzervativci blízko smrti

Zatímco celá Evropa čeká na to, až se uzavře poslední volební okrsek, evropské volby si již vyžádaly první oběť. Premiérka Spojeného království Theresa Mayová oznámila, že 7. června rezignuje na pozici lídra strany. Předsedkyní vlády zůstane do doby, než si Konzervativní strana zvolí nového vůdce. Podle mnohých odchází pět minut po dvanácté.

Remek, Krtek a kdo po nich?

Začátkem dubna se o přistání na Měsíci pokusila izraelská sonda Berešít. Izrael to prožíval jako nové Apollo 11, přistání bylo streamované naživo. K velkému zklamání sonda při přistání selhala a do povrchu Měsíce tvrdě narazila. Izrael to i tak prohlásil za částečný úspěch, stal se totiž teprve sedmou zemí, které se podařilo umístit objekt na Měsíc. Pokud něco takového dokáže Izrael, mohla by se o něco podobného pokusit i Česká republika? I

Válka o nenarozené děti

Američtí progresivisté, podobně jako ti čeští, rádi odkazují k západní Evropě jako k vrcholu civilizace, jenž je hoden následování ve všech oblastech. Vyjádření, že v Evropě je něco normální, bývá považováno za neprůstřelný argument. USA by tak měly přijmout skandinávský socialismus, britský zákaz zbraní a švýcarské zdravotnictví. Jediná oblast, jíž se progresivisté nechtějí inspirovat, jsou interrupce. Potratová legislativa v Evropě bývá mnohem přísnější než v Americe.

Eurovize – politika a bizár v jednom

Dnes, 14. května, začíná v Izraeli přehlídka šílenosti, bláznů a opravdového pěveckého talentu, známá jako Eurovision Song Contest. Česká republika se počítá k pozdním příchozím, poprvé zástupce do soutěže vyslala v roce 2007. Ta přitom běží již od roku 1956. V tuzemsku Eurovize nevyvolává tak obří zájem jako ve zbytku Evropy. V Británii je analyzována se stejným zápalem jako mistrovství světa ve fotbale. Celosvětově se na soutěž dívá kolem 200 milionů lidí a patří mezi nejsledovanější nesportovní akce planety.

Twitter deformuje veřejné mínění

Twitter a Facebook jsou celosvětově dvě nejznámější sociální sítě. I když Facebook je větší, a tím pádem by měl být i mocnější, je to právě dění na Twitteru, které často dokáže určovat politickou a společenskou debatu. Veřejně činní lidé se zde vyjadřují k nejnovějším událostem, rozjíždějí se nové internetové kampaně typu #MeToo, je to hlavní virtuální bojiště kulturních válek.

Starší články