Začátek konce Trumpismu
Republikánské naděje, že volební průzkumy do kongresových voleb tak jako mnohokrát v minulosti přecenily podporu pro demokraty, se nevyplnily. Naopak se zdá, že ji podcenily.
Zabývá se především zahraniční politikou, zvláště Británií a USA. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byl na studijních pobytech na University of Sussex a University of Cambridge. V Echu působí od roku 2017, z pozice eléva se vypracoval na komentátora.
Republikánské naděje, že volební průzkumy do kongresových voleb tak jako mnohokrát v minulosti přecenily podporu pro demokraty, se nevyplnily. Naopak se zdá, že ji podcenily.
Oznámením dieselové dohody mezi USA a Ruskem se rozběhlo nejnovější kolo vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. Dohoda je součástí tvrdé snahy Trumpova Bílého domu donutit Volodymyra Zelenského k ústupkům. Dalším takovým krokem bylo zpomalení systému Starshield, vojenské verze internetu ze satelitů Starlink, nad Ukrajinou. Znepřátelené strany a Američané se mají sejít v první polovině listopadu v Abú Zabí.
Éra Donalda Trumpa pomalu spěje do své závěrečné fáze. Ani ne za týden, konkrétně 3. listopadu, proběhnou volby do Kongresu, zvané midterms, jelikož se konají v polovině prezidentského mandátu. Američané budou volit všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. Pokud republikáni ztratí kontrolu byť nad jednou z komor, pro administrativu to může znamenat vážný problém. Demokraté budou moci blokovat Trumpovu legislativu a prostřednictvím výborů vyšetřovat nejrůznější vládní pochybení.
Zpravodajství ze zahraničí v posledních dnech dominovala nejnovější roztržka mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. Není to poprvé, kdy to vypadá, že americký prezident zanevřel na Ukrajinu a snaží se pomoci Vladimiru Putinovi. O tom, zda tomu tak je, jsme hovořili s veteránem americké politiky Jamiem Flyem. Ten momentálně slouží jako šéf think-tanku Freedom House, jenž se soustředí na propagaci demokracie, svobody a lidských práv ve světě. I k těmto otázkám jsme se dostali. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při CEVRO univerzitě.
Byla to zpráva, která se českými médii jen mihla a nikoho příliš nezaujala. Americký ministr zahraničí Marco Rubio se nakrátko zastavil v Praze. Jeho letadlo zde tankovalo při cestě z návštěvy Indie. Na první pohled spíše kuriozita než významná informace. Ve skutečnosti vypovídá mnohé o hulvátském podtónu současné americké diplomacie a nemohoucnosti té české, alespoň co se týče USA.
Byl to jeden z nejstrmějších pádů ve vědě. David Sabatini, americká vědecká superstar, všeobecně považovaný za budoucího nobelistu, byl ke konci roku 2020 obviněn svou bývalou přítelkyní z neurčitých sexuálních přešlapů. Následné univerzitní vyšetřování mělo k ideálům nezávislé investigativy dost daleko. Sabatini se stal ve vědě nezaměstnatelnou personou non grata. Kdo mu nakonec hodil záchranné lano a umožnil pokračovat ve výzkumu, byl pražský Ústav organické chemie a biochemie.
Má jít o začátek hnutí #MeToo 2. Potvrzení zkaženosti mužů, zvláště těch z vyšších vrstev. Pro americká média jde o zprávu číslo jedna. Guvernérka státu New York Katy Hochulová jmenovala zvláštní vyšetřovatelku. Důvodem je údajné hromadné znásilnění na prestižní Cornellově univerzitě. Pohoršení nad tím, co se stalo, dorazilo i k nám. „Znásilnili dívku a na Cornellově univerzitě museli za trest napsat podělanou esej. Jak dlouho ještě budeme dělat, že se nás to netýká?“ napsala na facebook poslankyně za STAN Barbora Urbanová, čímž zopakovala verzi událostí, která se uchytila ve veřejném povědomí.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z května a června minulého roku 52 procent Čechů podporuje zavedení trestu smrti. V Evropě v tom nejsou zdaleka sami. V Británii, podle průzkumu YouGov z března 2022, je 58 procent pro popravu teroristů. Vysoká podpora pro trest smrti je tradičně také na Litvě. V roce 2021 francouzský think-tank Fondapol se na toto ptal napříč EU, v celkově deseti zemích většina podporovala zavedení trestu smrti. Přesto jeho zavedení v dohledné době nehrozí. A je to nejspíše dobře, pokud se podíváme na praxi v ostatních zemích.
„Aby byl člověk svobodný, musí vzbuzovat strach. A aby vzbuzoval strach, musí být mocný,“ napsal na sociální síti X francouzský prezident Emmanuel Macron při příležitosti testu nové balistické střely schopné nést jadernou hlavici. Jestli je nejlepším nositelem této myšlenky zrovna Macron, zvláště v momentě, kdy mu zdivočelí studenti zapalují Paříž a další města, je diskutabilní. Nicméně to nic nemění na tom, že má pravdu.
Rusko se chystá zaútočit v Evropě. Takovéto zprávy kolovaly posledních několik týdnů médii. I v Česku se k nim vyjadřoval premiér Andrej Babiš. Překvapivě ke klidu vyzývali představitelé teoreticky nejohroženější oblasti, Pobaltí. Právě o ruské hrozbě, připravenosti Evropy a situaci v baltských státech hovoříme s britským politologem, znalcem regionu a ředitelem a zakladatelem Baltic International Security Centre Edwardem Lucasem.
Francie hoří. Napříč zemí vypukly studentské nepokoje, přes 400 středních škol je zavřeno, pět tisíc lidí bylo zatčeno, 24 škol vypáleno nebo vyrabováno, přes 300 policistů zraněno. Oficiálně se studenti bouří proti nedostatečnému financování vzdělávání, ale žhářské útoky proti školám tomuto cíli úplně neodpovídají. Protesty začaly na pařížském předměstí Créteil, kde žáci místní střední školy vyjádřili – ještě relativně poklidně – svou nespokojenost se zoufalým stavem školních budov i samotné výuky či s nedostatečným počtem učitelů.
Předevčírem nad Saúdskou Arábií došlo k zázraku. Kopilot v kokpitu letadla společnosti flydubai z Dubaje do izraelského Tel Avivu napadl kapitána, pobodal ho a pokusil se se strojem zřejmě havarovat. Pasažérům se podařilo sebevražedného pilota zpacifikovat a letadlo následně bezpečně přistálo v saúdském Tabúku. Mluvit o zázraku není přehnané. Samotná linka je zhmotněním něčeho ještě relativně nedávno zcela nepředstavitelného.
V roce 628 odvěké nepřátelství mezi Římany a Peršany dosáhlo svého vrcholu, když skončila nejdelší a nejkrvavější válka mezi těmito prastarými říšemi. Peršané došli až k branám Konstantinopole, jen aby je císař Heraklius zatlačil k jejich hlavnímu městu Ktésifónu a donutil ke kapitulaci. Dvacet šest let trvající konflikt obě impéria finančně, lidsky i materiálně naprosto vyčerpal. Když se jen o pár let později z Arabského poloostrova vyřítily kmeny poháněné novou vírou, islámem, konec byl rychlý. Ktésifón padl v roce 637. Římská, respektive Byzantská říše se udržela, ale přišla o rozsáhlá území.
Dění ohledně základny královského letectva Fairford asi nejlépe vystihuje nyní již legendární finální scéna z filmu Po přečtení spalte. V ní vysoce postavený představitel CIA řeší se svým podřízeným komedii omylů, která vyústila ve smrt a zatčení několika lidí. „Co jsme zjistili, Palmere?“ říká nadřízený. „Nevím, pane,“ odpovídá Palmer. „Já taky kurva nevím. Asi jsme zjistili, že už to nemáme dělat.“ „Ano, pane.“ „Kurva, nevím ani, co jsme vlastně udělali.“ „Ano, pane, těžko říct.“ „Ježíši Kriste.“
V posledních dnech a týdnech zesílily hlasy varující před až existenciálním nebezpečím, které údajně představuje umělá inteligence (AI). Nejdříve 9. září Jacob Coxton publikoval výbušné vlákno na sociální síti X. „Dnes jsem podal výpověď ve společnosti Anthropic. Poslední tři roky jsem se věnoval výzkumu v oblasti předtrénování jak v OpenAI, tak v Anthropicu. Ani jedna z těchto společností nejedná zodpovědně. Řítí se přímo k samovylepšující se superinteligenci a hazardují s našimi životy,“ napsal.
V posledních dnech znovu zesílila obvinění Izraele z údajných válečných zločinů až genocidy, jíž se měl dopustit v Gaze. Může za to dokumentární film NAZA, jenž má na základě rozhovorů s izraelskými vojáky dokládat systematické porušování práva. Problém je, že kromě obecenstva na festivalu v Benátkách film nikdo neviděl. Je tedy velmi těžké na obvinění v něm vznesená reagovat.
Lídři Skotska, Walesu a Severního Irska chtějí rozpad Velké Británie. Před pár dny se sešli ve velšském Cardiffu a ve společném prohlášení uvedli, že „čas Westminsteru se nachýlil ke konci“. V londýnské čtvrti Westminster sídlí britský parlament. První ministři Skotska a Severního Irska John Swinney a Michelle O’Neillová vyzvali k uspořádání referend o nezávislosti. Šéf Walesu Rhun ap Iorwerth se k volání po okamžitém plebiscitu nepřipojil, chce ale pro svou vládu získat pravomoc ho vyvolat. Politici tvrdí, že centrální vláda nemá „blokovat demokracii“. Hrozí tedy konec Spojeného království Velké Británie a Severního Irska?
Je to již čtvrtstoletí, kdy islamističtí teroristé z al-Káidy spektakulárně zaútočili na USA a rozpoutali novou dějinnou éru. Přesně 25 let po těchto událostech jsme se sešli s prorektorem CEVRO Univerzity a bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, politologem Romanem Jochem a expertem na terorismus z Metropolitní univerzity Praha Oldřichem Burešem, abychom debatovali o tom, jak tyto útoky změnily svět.
Vítězství Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku vyvolalo paniku ohledně nástupu údajné extrémní pravice napříč Evropou. Ve Francii podle průzkumů Marine Le Penová klepe na dveře Elysejského paláce. V Británii by Reform UK kráčela k vítězství, kdyby její lídr Nigel Farage dokázal přestat přijímat podezřelé dary. Prostě se zdá, že populistická pravice nezadržitelně roste napříč kontinentem. Hlavní důvod je znám. Lidé jsou nespokojení s mírou imigrace ze třetích zemí, která dle nich mění společnost k nepoznání.
Od začátku americké války proti Íránu uběhl půlrok. Bez větší pozornosti 17. srpna vypršela platnost americko-íránského memoranda o porozumění, jež mělo válku ukončit. To zavedlo příměří a stanovilo, že během 60 dnů od jeho uzavření obě strany mají vyjednat trvalý mír, včetně budoucnosti íránského jaderného programu. Vyjednávací lhůtu šlo v případě potřeby prodloužit. Žádný trvalý mír nenastal. Ani lhůta nebyla prodloužena. Místo toho americký ministr financí Scott Bessent dramaticky ohlásil „ekonomický den D“.
Byl to let, který vyděsil celou Evropu. Nadšenci letecké dopravy monitorující vzdušný provoz si na webu Flightradar24 v úterý všimli, že do Moskvy dorazil americký vojenský letoun C-17. Ukázalo se, že na palubě byl ředitel CIA John Ratcliffe. To vyvolalo menší paniku. Naposledy šéf CIA, tehdy to byl Bill Burns, navštívil Moskvu v prosinci 2021, aby Vladimira Putina varoval před invazí na Ukrajinu. Neúspěšně, ruská vojska zaútočila o tři měsíce později.
„Přeji si, abych to řekl,“ prohlásil prý spisovatel a dramatik Oscar Wilde na vtipnou repliku malíře Jamese McNeilla Whistlera. „Ale ty to řekneš,“ odpověděl mu Whistler, čímž narážel na Wildeovu tendenci přisvojovat si aforismy bez ohledu na to, zda je opravdu vyslovil. Právě jemu připisované bonmoty jsou jedním z meřítek Wildeovy nesporné literární geniality. Ten je známý nejen díky svým dílům jako Obraz Doriana Graye a Jak je důležité míti Filipa, ale i díky spektakulárnímu pádu, kdy byl postaven před soud kvůli své homosexualitě a odsouzen ke dvěma letům těžkých prací.
Existuje internetový vtip, že finálním stadiem evoluce je krab. Zakládá se na pozorování, že něco podobného krabovi vzniklo již několikrát nezávisle na sobě. Poprvé si toho všiml anglický zoolog Lancelot Alexander Borradaile, který v roce 1916 popsal „četné pokusy přírody vyvinout kraba“. Biologové upozorňují, že tato tendence se týká pouze korýšů, je tedy velmi nepravděpodobné, že v budoucnosti lidem vyraší klepeta a krunýře. Nicméně se zdá, že v britském politickém diskurzu funguje podobná „konvergentní evoluce“, kdy každá kauza nakonec skončí návrhem na více cenzury, bez ohledu na to, zda to dává smysl, nebo ne.
Kauza Jasona Ardaye, nyní již bývalého profesora na slovutné univerzitě v Cambridge, se během pár dnů proměnila z komedie na tragédii. Jeho životní příběh, jak ho sám podával, se zdál neuvěřitelný. Posuďte sami. Autistický chlapec, jenž do 11 let nemluvil a do 18 neuměl číst a psát, tyto nedostatky zázračně dohnal a v roce 2023 se v 37 letech stal nejmladším černošským profesorem v historii Cambridge. A nejen to. Vybral 5,5 milionu liber na charitu. Uběhl 30 maratonů během 35 dnů, posledních devět se zlomenou nohou.
Byly to zřejmě nejzbytečnější volby v britské historii. Lídr Reform UK Nigel Farage 7. července rezignoval na své místo v parlamentu, aby tím vyvolal doplňovací volby ve svém okrsku Clacton a znovu vyhrál. Farage čelí parlamentnímu vyšetřování kvůli porušení etických pravidel. Nepřiznal dar ve výši pět milionů liber od Christophera Harbornea, miliardáře a spekulanta s kryptoměnami.
Americké tajné služby varují, že Rusko může otestovat soudržnost NATO nějakým cíleným, ale omezeným útokem. Alespoň to tvrdí deník The Wall Street Journal (WSJ) na základě informací od zpravodajců. Zhoršující se válečná situace pro Rusko nutí Vladimira Putina hledat zoufalé cesty k vítězství. Jednou z nich je útok na západní spojence Ukrajiny s cílem vyvolat chaos, rozvrat a následné omezení pomoci Kyjevu. Na stole jsou prý nejrůznější možnosti, od kybernetických útoků přes sabotáže až po „omezený vpád“ na východním křídle NATO.
Co přesně způsobilo náhlou migrační vlnu do španělské Ceuty, kdy hranici s Marokem během jednoho dne přešlo snad až přes 70 tisíc lidí, není zcela jasné. Někteří kladou vinu španělskému Nejvyššímu soudu, který nedávno dospěl k verdiktu, že migrantům přicházejícím z moře se musí dopřát plnohodnotný proces. Pohraničníci je nemohou automaticky vracet. A opravdu nyní se většina do Ceuty dostala tak, že hraniční bariéru obeplavala. Další za tím vidí počínání socialistického premiéra Pedra Sáncheze, jenž nedávno zlegalizoval pobyt 1,2 milionu nelegálních migrantů, což působilo jako „faktor přitažlivosti“.
Hank Green je jednou z původních internetových celebrit. Se svým bratrem Johnem založil v roce 2007 youtubový kanál vlogbrothers. Ten byl nejprve platformou dokumentující jejich sourozenecký vztah. Kanál se stal na relativně nové síti (YouTube byl spuštěn v roce 2005) hitem. Dnes má přes 4 miliony odběratelů. Bratři slávu využili k vytvoření internetového impéria nejrůznějších vzdělávacích kanálů, podcastů a knih. Zvláště Hank se zaměřil na produkování edukačních videí o všem možném. Vytvořil kolem sebe komunitu nadšenců prohlašujících o sobě, že „milují vědu“.
Čína je druhá nejmocnější země na světě. Poslední dekády ohromovala zběsilým hospodářským růstem. Nápis „Made in China“ již není znakem levného šuntu, Peking investuje do nejmodernějších technologií, dominuje v oblastech, jako jsou elektromobily či solární panely, ve vývoji umělé inteligence šlape Američanům na paty. Otázkou prý není, jestli Čína předežene USA, ale kdy. Vše nasvědčovalo tomu, že 21. století bude patřit Asii.
Momentálně nejopakovanější vtip v Británii zní: „Blairovec, brownovec, milibandovec, corbynovec, starmerovec, insider a outsider vejdou do hospody. A barman se zeptá: Co si dáš, Andy?“ Nejnovějšího britského premiéra Andyho Burnhama, již sedmého za deset let, provází pověst převlékače kabátů, který v rámci Labouristické strany vystřídal už všechny názory, které existují. Z toho plyne i nejistota, jaký Burnham vlastně nastupuje do úřadu. Ten, který dělal poradce ve vládě Tonyho Blaira, tedy premiéra, jenž v mnoha oblastech navazoval na politiku konzervativní Margaret Thatcherové?