Ondřej Šmigol

/

Články autora

Izrael bojuje na osmi frontách

Hamás svoji válku proti Izraeli nemůže vyhrát vojensky. Pokud chce přežít, musí znásobit mezinárodní tlak na Izrael a doufat, že to donutí Jeruzalém zastavit ofenzivu před jeho úplným zničením. Bohužel pro Izrael v tom má teroristická organizace spoustu vědomých i nevědomých přisluhovačů. Hovoříme o nich s Eylonem Levym, bývalým mluvčím izraelské vlády a poradcem izraelského prezidenta.

Mír na Ukrajině byl vždy daleko

Byla na jaře 2022 na stole mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Kritici západní pomoci Ukrajině tvrdí, že Kyjev v podstatě bojuje proti své vůli. Západ využívá Ukrajince ve své proxy válce proti Rusům. Nebýt Západu, tak si tyto dva bratské slovanské národy padnou do náruče a ve východní Evropě zavládne klid a mír. Předmětem doličným má být právě mírová dohoda vyjednaná v dubnu 2022, kdy Rusové a Ukrajinci údajně byli připraveni složit zbraně.

Tragikomedie na březích La Manche

Pokud palčivé problémy nebudou řešit středové strany, chopí se jich populistické okraje politického spektra. Řešení může být nakonec radikálnější, než by se leckomu mohlo líbit. Právě se o tom přesvědčují lídři Británie a Francie. Rishi Sunak a Emmanuel Macron spolu soutěží ve vyhlášení nejméně pochopitelných předčasných voleb. Pokud se situace bude vyvíjet, jak naznačují průzkumy, nejspíš na obou stranách kanálu La Manche dojde k vymření tradiční pravice a nástupu populistů různého druhu. Vezměme si nejdříve příklad Británie. Tam jsou Sunakovi konzervativci u moci již 14 let – a všichni jich už mají plné zuby.

Frankensteinův případ

Donald Trump je vinen ve všech bodech obžaloby. Takové titulky obletěly svět předminulý týden, když newyorská porota uznala Trumpa zodpovědným z 34 trestných činů. Poprvé v americké historii byl bývalý prezident a současný kandidát na hlavu státu oficiálně prohlášen za kriminálníka. Nicméně právní bitva tím nekončí. Začíná odvolací kolečko, které má potenciál vystoupat až k Nejvyššímu soudu. I když porota zřejmě nemohla rozhodnout jinak, pochyby nad celým právním konstruktem zůstávají. Rozetnout je mohou teprve tribunály vyšší instance. V ideálním světě by se nejdřív stal zločin a následně by byl hledán pachatel.

Macronovy komplexní volební myšlenky

„Moje myšlenky jsou pro novináře příliš komplikované.“ Tak zní parafráze výroku Emmanuela Macrona z roku 2017. Tehdy jeho kancelář zdůvodnila, proč se francouzský prezident nezúčastní tradičního interview na Den Bastily, tím, že Macronův „složitý myšlenkový proces se špatně přizpůsobuje hře na otázky a odpovědi s novináři“. Na první pohled nepochopitelné Macronovo rozhodnutí vyvolat po oznámení výsledků evropských voleb předčasné parlamentní volby je připisované právě jeho komplexnímu rozhodovacímu procesu. Zatím se jedná o jediný konkrétní dopad eurovoleb, který navíc vyvolal paniku napříč kontinentem.

Eurovolby odhalují kontinent plný národních států

Včera začaly volby do Evropského parlamentu, když k urnám vyrazili Nizozemci. Dnes se otevírají volební místnosti v Česku a v Irsku. O víkendu následuje zbytek Evropy. Výsledky budou známy v neděli večer. Eurovolby bývají prezentovány jako demokratická událost par excellence. Celý evropský národ pochoduje zvolit své zastupitele, aby ti po dalších pět let společně určovali budoucnost celého kontinentu. Je to nejhmatatelnější důkaz úspěšné evropské integrace, kdy se evropský lid spojí v oslavě nadnárodní demokracie.

Normandie nebyla druhá fronta

Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vojska západních spojenců vylodila ve francouzské Normandii, a otevřela tak novou frontu druhé světové války. O souvislostech operace Overlord debatují tři historici. Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu a Vít Smetana a Zdenko Maršálek, oba z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Nechme Ukrajinu bombardovat Rusko

Rusko už zase straší jadernými zbraněmi. V průběhu minulého týdne řada západních zemí, od Česka přes Francii a Německo až USA, dovolila Ukrajině používat jimi dodané zbraně na území Ruska. Vladimir Putin začal temně naznačovat, že to může vést ke světovému konfliktu a použití atomovek. Je to běžná Putinova eskalační rétorika, které je potřeba se vysmát.

Petr Fiala na straně svobody

Když prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan požádal o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro podezření z válečných zločinů, Petr Fiala pobouřil vyznavače mezinárodního práva svým odsouzením tohoto kroku. Jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar nikoho nenechal na pochybách, že pokud by byl zatykač opravdu vydán, Česká republika ho nebude respektovat.

Nuda v Íránu

Je tohle Sarajevo 1914? Dojde v Íránu k zásadní změně? To byly otázky, které kolovaly po sociálních sítích, když se objevila zpráva, že íránský prezident Ebráhím Raísí zahynul při pádu vrtulníku. Odpovědi jsou Ne a Nejspíš ne, a pokud ano, tak jenom k horšímu. Prvním podezřelým z pádu byl samozřejmě Mosad. Izrael je s Íránem de facto ve válce a s eliminacemi íránských představitelů má zkušenosti. Jeruzalém se ale zatím omezoval na likvidaci osob přímo pracujících na atomovém programu, jaderný inženýr je v Íránu celkem nebezpečné povolání, a na členy ozbrojených sil, hlavně Islámských revolučních gard. Politické představitele nechával na pokoji.

Sport jako dějinná událost

Ještě ani neopadla euforie z hokejového zlata a byl zahájen diskurz. K čemu je vítězství na hokejovém šampionátu vlastně dobré? Vytěží vláda něco z dobré nálady? Jak velká byla uhlíková stopa celé akce? A není projevovaná národní hrdost vlastně zpátečnická až nebezpečná? Dělat si legraci z levice je občas těžké. Člověk se pokusí o satiru, jen aby záhy její reálné kroky tyto vtípky překonaly. Stává se to americkému satirickému webu Babylon Bee a nyní se to stalo videohernímu vývojáři Danielu Vávrovi.

Kam s nimi?

„Patří to do muzea“ je hláška neznámějšího světového archeologa Indiany Jonese. Jeho reální kolegové si již dlouho stěžují, že Jones nastavuje nesplnitelná očekávání, v jeho podání archeologie obnáší boj proti nacistům jednou rukou a zachraňování biblických artefaktů rukou druhou, a ne oprašování kamínků štětečkem. V posledních letech by se ale možná ohradili vůči prohlášení, že předměty patří do muzea, či by se aspoň zeptali: „Do kterého?“ Sílí totiž hnutí za návrat exponátů vystavovaných v západních muzeích do zemí jejich původu. Podle kritiků byly ukradeny, jsou kořistí rabujících imperialistů a historické zločiny lze odčinit pouze jejich návratem.

Osa Peking–Moskva

První státní návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina po jeho inauguraci, v pořadí již pátá, mířila do Číny. Tam ho jeho protějšek Si Ťin-pching přijal s náležitou pompou. Vše s cílem umocnit dojem silného spojenectví a přátelství. Veškeré pocty ale nemohly zamaskovat, že Putin je v tomto vztahu juniorní partner. Rusko potřebuje Čínu více než Čína Rusko. Po uvalení západních sankcí je to právě obchod s Pekingem, co drží ruskou ekonomiku na nohou.

Konzervativci v údolí smrti

„Úkol ne, namítat,/ úkol ne, rozjímat,/ úkol, dbát umírat:/ v dolinu Smrti v trysk/ šest set se dralo.“ To jsou verše lorda Tennysona z básně Útok lehké kavalerie (český překlad Václav Pinkava). Vypráví o jedné z nejslavnějších a nejtragičtějších akcí britské armády. V roce 1854, během krymské války, brigáda lehké kavalerie dostala rozkaz zaútočit přímo proti ruským dělům. Rozkaz splnila se sebevražednou statečností a byla rozstřílená na kusy. V úterý britský premiér Rishi Sunak vyhlásil předčasné volby.

Procesy s Trumpem se rozpadají

Pokud Donald Trump v listopadu vyhraje volby a stane se znovu americkým prezidentem, jedním z neočekávaných tvůrců tohoto úspěchu bude Bill Clinton. Ne že by exprezident Trumpa jakkoli podpořil nebo mu nějak pomáhal, ale kauza okolo Moniky Lewinské v devadesátých letech, kdy vyšla najevo Clintonova nevěra, znamenala přelom v americké politické kultuře. Podobné morální poklesky, jež předtím často byly politicky smrtící, se najednou staly přípustné. A nyní z toho těží Donald Trump.

Geert Wilders vyhlásil válku Bruselu

Bruselu vyrostlo nové problémové dítě. Tentokrát nejde o výrostka z pochybného regionu střední a východní Evropy. Zlobit začíná zakladatelský stát Evropské unie, Nizozemsko. Po pěti měsících vyjednávání předseda Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, běžně v médiích označovaný za údajně krajně pravicového, ohlásil dohodu na koaliční smlouvě. Pokud se jí nová vláda bude opravdu držet, znamená to přímý střet s EU.

Izraelský boj s Bidenem

O víkendu Izrael vybojoval zásadní bitvu a zabodoval v Eurovizi. Zpěvačka Eden Golanová přes ostrou kampaň a nepřátelskou atmosféru v hale skončila celkově pátá a v hlasování diváků dokonce druhá. Izrael si tak připsal PR vítězství a může se soustředit na dokončení války v Gaze. Tam se Jeruzalém nepotýká ani tak s Hamásem, jako se svým nejbližším spojencem, Spojenými státy.

Jazykové popírání reality

Víkendovou pěveckou soutěž vyhrála nebinární osoba Nemo ze Švýcarska. Přes prohlášení, že se jedná o velké vítězství pro LGBT hnutí, nejde o nic překvapivého. První transsexuál soutěž vyhrál v roce 1998, jednalo se o Danu International z Izraele. Navázala na ni „vousatá zpěvačka“ Conchita Wurst z Rakouska.

Zánik konzervativců v Británii

Noční můra britských konzervativců se jmenuje Kanada 1993. V tom roce jejich sesterská strana za Atlantikem, Progresivně konzervativní strana Kanady, utrpěla nejhorší porážku v dějinách. Z vládní strany s 156 poslanci se stala irelevantní partají s dvěma zástupci v parlamentu. O poslanecký mandát přišla i premiérka a lídryně strany Kim Campbellová. Britské pravičáky musí znepokojovat řada paralel. Kanadští konzervativci tou dobou byli u kormidla už dlouho, vládli devět let. To britští jsou u moci déle: čtrnáct let.

Eurovize jako barometr veřejného mínění o Izraeli

Dnes je finále nejbizarnější akce, jež každoročně zavítá na evropské obrazovky. Ano, vrací se Eurovize, bláznivá podívaná, kterou sledují stamiliony diváků po celém světě. Řadí se mezi nejsledovanější nesportovní události planety. Pěveckou soutěž pořádá od roku 1950 Evropská vysílací unie, každý člen má právo vyslat jednoho zástupce. Často se interpreti snaží zaujmout extravagantními obleky, smyslnou choreografií a roztodivnými kulisami. Čím šílenější, tím lepší. Eurovize ale není povinností jen pro milovníky bizáru, ale i mezinárodní politiky.

Konec zločinů na dětech

Asi jen málokterá součást kulturních válek vyvolává takové kontroverze jako otázka transgenderu. Na rozdíl od ostatních, zatím spíše teoretických dopadů těchto sporů se totiž projevuje už i ve společnosti. Od trans žen, které drtí své protivnice ve sportu, přes násilníky, kteří si náhle uvědomí, že jsou ženami, když mají jít do vězení, až přes exponenciální nárůst dětí identifikujících se jako trans, to vše jsou velmi viditelné důsledky transgenderismu. Obzvlášť poslední příklad budí vášně. Zastánci a aktivisté bojující za práva trans lidí tvrdí, že v zájmu dětí je co nejrychlejší změna pohlaví.

Muslimové a úspěchy v britských volbách

Normálně jsou o tom, kdo má mít na starosti vývoz popelnic, místo toho hlavním tématem byla válka v Gaze. I tak by se daly popsat právě proběhlé anglické komunální volby. Ty byly letos obzvláště ostře sledované. Parlamentní volby musí proběhnout nejpozději v lednu příštího roku, ale je možné, že nastanou i dříve. Jedná se tak možná o poslední příležitost, jak otestovat náladu obyvatelstva před vrcholem volebního cyklu.

Koktejl idiocie a antisemitismu

Možná není fér dělat si legraci z náhodných uživatelů internetu, ale občas si člověk nemůže pomoci. Jeden z uživatelů X (Twitteru) v reakci na dění na amerických univerzitách napsal: „Dobrým pravidlem dějin je, že pokud se někdy ocitnete v opozici vůči studentskému hnutí a zároveň na straně vládnoucí třídy, mýlíte se. Pokaždé. V každé době. Bez ohledu na konkrétní problematiku.“ Za tento zjevný nesmysl se dočkal oprávněného výsměchu. Příklady hnutí podporovaných studenty, která rozhodně nestála na správné straně, jsou třeba bolševismus, nacismus, maoismus nebo Tálibán.

Křesťanská víra jako překážka v britské politice

Může hluboce věřící křesťanka vést vládu? To je momentálně otázka, kterou řeší ve Skotsku. První ministr, jak se říká předsedovi skotské autonomní vlády, Humza Yousaf v pondělí rezignoval, když naprosto nezvládl náhlou vládní krizi. Jeho Skotská národní strana (SNP) nyní musí vybrat jeho nástupce. Teoretickou favoritkou byla bývalá ministryně financí Kate Forbesová. Mladá, je jí 34, sympatická a podle všeho velmi schopná politička byla ideální kandidátkou.

Americké univerzity mají problém s antisemitismem

Jsou současné protesty na amerických univerzitách antisemitské? Jejich zastánci tvrdí, že ne. Protesty jsou prý pouhou kritikou izraelské politiky v Gaze. Kritizovat Izrael není a priori antisemitské. Stejně tak antisionismus není automaticky antisemitismus. Někteří židovští studenti se dokonce protestů účastní. Onálepkovat protesty jako antisemitské je prý pouze snahou o nespravedlivou diskreditaci ideových protivníků. Jenže nemusíme pátrat nijak hluboko a je jasné, že na obvinění z antisemitismu něco bude.

Biden zaseklý v půli cesty

Mají Spojené státy vůbec nějakou zahraniční politiku? To je momentálně naprosto legitimní otázka. Pokud totiž začneme zkoumat zahraniční kroky Joea Bidena pod drobnohledem, přestanou dávat smysl. Vyplyne z toho zmatečná a protichůdná politika, bez jasného plánu, jak řešit mnohé světové krize. Jediné pojítko je snaha zabránit, aby bylo ohroženo Bidenovo znovuzvolení v listopadu. Jenže kvůli neschopnosti jeho administrativy je dost možné, že jeho šance se jenom zhoršují.

Jak Trump zachránil Ukrajinu

O víkendu americká Sněmovna reprezentantů po mnoha měsících dohadování a zdržování konečně schválila tři balíčky vojenské pomoci pro Ukrajinu, pro Izrael a pro Tchaj-wan. V noci z úterka na středu balíčky prošly i Senátem. A pak je podepsal Joe Biden. Největší a pro náš region nejdůležitější je ten pro Ukrajinu. Přes 60 miliard dolarů pomoci nyní půjde na vyztužení ukrajinské obrany. Američané potvrdili, že první dodávky dorazily.

Tohle kolo Izrael vyhrál

Izrael nadělil íránskému vůdci Alímu Chameneímu pěkný dárek k narozeninám: bombardoval leteckou základnu u města Isfahán. Jednalo se o odplatu za íránský raketový útok, který proběhl minulý víkend. Detaily celé operace jsou nejasné. Izrael se oficiálně k útoku nepřihlásil a Írán se tváří, že se vlastně nic moc nestalo. Toto kolo izraelsko-íránské konfrontace je tak ukončeno.

Proč Izrael musí odpovědět na útok Íránu

Rok 1978 je možná tím nejpřelomovějším v nedávné historii Blízkého východu. Íránská revoluce svrhla prozápadního, proamerického a proizraelského šáha a vynesla k moci islamistický protizápadní režim označující USA za velkého Satana a Izrael za malého Satana. Šáh rozhodně nebyl bez chyby, autoritářský vůdce disponující mocnou tajnou policií, nicméně byl zároveň modernizátor rozhodnutý dotáhnout svou zemi do 20. století. Nástup ajatolláha Chomejního nebyl žádným zlepšením. Autoritářský režim byl ještě horší, zavedl v zemi islámské právo a učinil zničení

Mosambik je příjemnější než Praha, Kapské Město je děs

Před třiceti lety začala genocida ve Rwandě, jeden z nejhorších zločinů v historii Afriky, který na Západě zabetonoval představu kontinentu jako brutálního a zaostalého místa. Afrika, včetně Rwandy, se od té doby přece jenom značně změnila. Právě o tom, jaká je dnešní Afrika, debatovali Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV a Martin Loužecký z neziskovky Skate World Better.

Starší články