Ondřej Šmigol - redaktor a komentátor

/

Zabývá se především zahraniční politikou, zvláště Británií a USA. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byl na studijních pobytech na University of Sussex a University of Cambridge. V Echu působí od roku 2017, z pozice eléva se vypracoval na komentátora. 

Články autora

Těžké krocení vyvrhele

Od začátku americké války proti Íránu uběhl půlrok. Bez větší pozornosti 17. srpna vypršela platnost americko-íránského memoranda o porozumění, jež mělo válku ukončit. To zavedlo příměří a stanovilo, že během 60 dnů od jeho uzavření obě strany mají vyjednat trvalý mír, včetně budoucnosti íránského jaderného programu. Vyjednávací lhůtu šlo v případě potřeby prodloužit. Žádný trvalý mír nenastal. Ani lhůta nebyla prodloužena. Místo toho americký ministr financí Scott Bessent dramaticky ohlásil „ekonomický den D“. V rámci „operace ekonomický vyvrhel“ (Operation Economic Outcast) americké sankce mají dokončit to, co začaly americké bomby, a donutit Teherán, aby se podřídil.

Proč je dobře, že šéf CIA letěl do Moskvy

Byl to let, který vyděsil celou Evropu. Nadšenci letecké dopravy monitorující vzdušný provoz si na webu Flightradar24 v úterý všimli, že do Moskvy dorazil americký vojenský letoun C-17. Ukázalo se, že na palubě byl ředitel CIA John Ratcliffe. To vyvolalo menší paniku. Naposledy šéf CIA, tehdy to byl Bill Burns, navštívil Moskvu v prosinci 2021, aby Vladimira Putina varoval před invazí na Ukrajinu. Neúspěšně, ruská vojska zaútočila o tři měsíce později.

Tragédie Oscara Wildea

„Přeji si, abych to řekl,“ prohlásil prý spisovatel a dramatik Oscar Wilde na vtipnou repliku malíře Jamese McNeilla Whistlera. „Ale ty to řekneš,“ odpověděl mu Whistler, čímž narážel na Wildeovu tendenci přisvojovat si aforismy bez ohledu na to, zda je opravdu vyslovil. Právě jemu připisované bonmoty jsou jedním z meřítek Wildeovy nesporné literární geniality. Ten je známý nejen díky svým dílům jako Obraz Doriana Graye a Jak je důležité míti Filipa, ale i díky spektakulárnímu pádu, kdy byl postaven před soud kvůli své homosexualitě a odsouzen ke dvěma letům těžkých prací.

Zachránila by Ardaye cenzura?

Existuje internetový vtip, že finálním stadiem evoluce je krab. Zakládá se na pozorování, že něco podobného krabovi vzniklo již několikrát nezávisle na sobě. Poprvé si toho všiml anglický zoolog Lancelot Alexander Borradaile, který v roce 1916 popsal „četné pokusy přírody vyvinout kraba“. Biologové upozorňují, že tato tendence se týká pouze korýšů, je tedy velmi nepravděpodobné, že v budoucnosti lidem vyraší klepeta a krunýře. Nicméně se zdá, že v britském politickém diskurzu funguje podobná „konvergentní evoluce“, kdy každá kauza nakonec skončí návrhem na více cenzury, bez ohledu na to, zda to dává smysl, nebo ne.

Soumrak elitních univerzit

Kauza Jasona Ardaye, nyní již bývalého profesora na slovutné univerzitě v Cambridge, se během pár dnů proměnila z komedie na tragédii. Jeho životní příběh, jak ho sám podával, se zdál neuvěřitelný. Posuďte sami. Autistický chlapec, jenž do 11 let nemluvil a do 18 neuměl číst a psát, tyto nedostatky zázračně dohnal a v roce 2023 se v 37 letech stal nejmladším černošským profesorem v historii Cambridge. A nejen to. Vybral 5,5 milionu liber na charitu. Uběhl 30 maratonů během 35 dnů, posledních devět se zlomenou nohou.

Zbytečné vítězství nad popelnicí

Byly to zřejmě nejzbytečnější volby v britské historii. Lídr Reform UK Nigel Farage 7. července rezignoval na své místo v parlamentu, aby tím vyvolal doplňovací volby ve svém okrsku Clacton a znovu vyhrál. Farage čelí parlamentnímu vyšetřování kvůli porušení etických pravidel. Nepřiznal dar ve výši pět milionů liber od Christophera Harbornea, miliardáře a spekulanta s kryptoměnami.

Síla disproporční reakce

Americké tajné služby varují, že Rusko může otestovat soudržnost NATO nějakým cíleným, ale omezeným útokem. Alespoň to tvrdí deník The Wall Street Journal (WSJ) na základě informací od zpravodajců. Zhoršující se válečná situace pro Rusko nutí Vladimira Putina hledat zoufalé cesty k vítězství. Jednou z nich je útok na západní spojence Ukrajiny s cílem vyvolat chaos, rozvrat a následné omezení pomoci Kyjevu. Na stole jsou prý nejrůznější možnosti, od kybernetických útoků přes sabotáže až po „omezený vpád“ na východním křídle NATO.

Pevnost Evropa?

Co přesně způsobilo náhlou migrační vlnu do španělské Ceuty, kdy hranici s Marokem během jednoho dne přešlo snad až přes 70 tisíc lidí, není zcela jasné. Někteří kladou vinu španělskému Nejvyššímu soudu, který nedávno dospěl k verdiktu, že migrantům přicházejícím z moře se musí dopřát plnohodnotný proces. Pohraničníci je nemohou automaticky vracet. A opravdu nyní se většina do Ceuty dostala tak, že hraniční bariéru obeplavala. Další za tím vidí počínání socialistického premiéra Pedra Sáncheze, jenž nedávno zlegalizoval pobyt 1,2 milionu nelegálních migrantů, což působilo jako „faktor přitažlivosti“.

Luddité moderní doby

Hank Green je jednou z původních internetových celebrit. Se svým bratrem Johnem založil v roce 2007 youtubový kanál vlogbrothers. Ten byl nejprve platformou dokumentující jejich sourozenecký vztah. Kanál se stal na relativně nové síti (YouTube byl spuštěn v roce 2005) hitem. Dnes má přes 4 miliony odběratelů. Bratři slávu využili k vytvoření internetového impéria nejrůznějších vzdělávacích kanálů, podcastů a knih. Zvláště Hank se zaměřil na produkování edukačních videí o všem možném. Vytvořil kolem sebe komunitu nadšenců prohlašujících o sobě, že „milují vědu“.

Čínští inženýři versus západní právníci

Čína je druhá nejmocnější země na světě. Poslední dekády ohromovala zběsilým hospodářským růstem. Nápis „Made in China“ již není znakem levného šuntu, Peking investuje do nejmodernějších technologií, dominuje v oblastech, jako jsou elektromobily či solární panely, ve vývoji umělé inteligence šlape Američanům na paty. Otázkou prý není, jestli Čína předežene USA, ale kdy. Vše nasvědčovalo tomu, že 21. století bude patřit Asii.

Bodrý král severu přijel utrácet

Momentálně nejopakovanější vtip v Británii zní: „Blairovec, brownovec, milibandovec, corbynovec, starmerovec, insider a outsider vejdou do hospody. A barman se zeptá: Co si dáš, Andy?“ Nejnovějšího britského premiéra Andyho Burnhama, již sedmého za deset let, provází pověst převlékače kabátů, který v rámci Labouristické strany vystřídal už všechny názory, které existují. Z toho plyne i nejistota, jaký Burnham vlastně nastupuje do úřadu. Ten, který dělal poradce ve vládě Tonyho Blaira, tedy premiéra, jenž v mnoha oblastech navazoval na politiku konzervativní Margaret Thatcherové?

Tlustý ledňáček a neúspěšná pacifistka. Nové symboly EU?

Evropská centrální banka minulý týden představila návrhy nových eurových bankovek. Důvody pro redesign platidla EU jsou prý čtyři: „zvýšení environmentální udržitelnosti“, „udržení kroku před technikami padělání“, „zlepšení inkluze a přístupnosti“ a „lepší zohlednění identity a hodnot Evropy“. Momentálně se rozhoduje mezi deseti návrhy. Pět z nich podle zvoleného tématu „evropská kultura“, kdy bankovky zdobí podobizny šesti evropských osobností. Druhá polovina byla navržena podle tématu „řeky a ptáci“. Na nich je zase nejrůznější vodní ptactvo.

Homér je zázrak

Skutečnost, že v kinech nyní běží filmová událost roku, adaptace Homérovy Odyssey režiséra Christophera Nolana, jsme využili k uspořádání Salonu Echa o antických eposech a řecké mytologii. Hosty byli klasická filoložka a spisovatelka Sylva Fischerová, klasická filoložka a děkanka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Irena Radová, klasický filolog, filozof, publicista a překladatel Petr Šourek a spisovatel Ivan Matoušek.

Sekání trávy v Íránu

Sice tomu média věnují minimum pozornosti, ale americká válka s Íránem je opět v plném proudu. Američané již několik dní bombardují islámskou republiku, Teherán odpovídá ostřelováním svého okolí. Při sobotním zásahu americké základny v Jordánsku zemřeli minimálně dva Američané, třetí je nezvěstný. Naplnilo se tak očekávání, že memorandum o porozumění z poloviny června, které mělo zastavit boje a vést k trvalému míru, ve skutečnosti nic nevyřeší.

Hněv a láska v Ankaře

Zatímco v České republice spor o to, kdo pojede do Ankary na summit NATO, vyvolal téměř ústavní krizi, hlavní hvězda celé akce, Donald Trump, setkání málem oželel. Americký prezident se rozhodl nakonec jet, údajně jen kvůli svému přátelství s tureckým protějškem. Setkání šéfů Severoatlantické aliance se v Trumpově éře proměnilo v událost nabitou nervozitou, jestli takzvaný lídr svobodného světa neprovede něco neočekávaného a nepřípustného.

Nigel Farage versus popelnice. Souboj o budoucnost Británie

Zatímco jeden takzvaně pravicově populistický lídr se alespoň částečně vymanil ze svých právních problémů, druhý do nich z vlastní vůle skočil oběma nohama. Ve Francii odvolací soud sice potvrdil šéfce Národního shromáždění Marine Le Penové vinu za zpronevěry, ale de facto zrušil zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Le Penové tak nic nebrání v tom, usilovat o prezidentský úřad v roce 2027. Na druhé straně La Manche šéf Reform UK Nigel Farage ohlásil, že rezignuje na svůj mandát, jen aby vzápětí znovu kandidoval.

Komunismus v Americe

Donald Trump je nepochybně dominantní postavou americké politiky. Nejen proto, že jako šéf Bílého domu je stále nejmocnějším člověkem na světě. Jeho chování, jež v sobě kombinuje nevyzpytatelnost s charakterem amorálního showmana, minimálně zajišťuje, že se člověk při sledování americké politiky rozhodně nenudí. Navíc se může spolehnout na Kongres, kde jeho Republikánská strana momentálně ovládá obě komory. Relativně brzy ale může jeho moc značně oslabit. V listopadu se konají kongresové volby a Demokratická strana doufá v zisk legislativní většiny.

Usmažte se za svoje hříchy

Zní to jako halucinace euroskeptického podvědomí vyvolaná ubíjejícím vedrem, ale jde o zcela pravdivou informaci. Evropská komise v dolních patrech svého sídla v Bruselu nechala uprostřed obří vlny horka vypnout klimatizaci. Eurobyrokraté pracující v patrech 1 až 7 v budově Berlaymont se musí při vydávání nových směrnic péct, zatímco patra 8 až 13 si mohou užívat chládek. Ve třináctém patře má kancelář šéfka Komise Ursula von der Leyenová, v patrech pod ní eurokomisaři a další europapaláši. „Je to jak feudalismus,“ stěžoval si serveru Politico jeden z nešťastníků pracujících v nižších patrech.

Dobrou školu dělá disciplína a tradiční hodnoty

Michaela Community School je londýnská škola pro děti ve věku 11 až 18 let. Jedná se o takzvanou „free school“ čili státem financovanou školu, která je nezávislá na správě místních samospráv a má větší volnost při osnov, výběru zaměstnanců i organizaci školního dne. Mohou je zakládat různé skupiny – rodiče, charitativní organizace, univerzity nebo učitelé, pokud je schválí vláda. Michaela byla otevřena v září 2014 a od té doby si vybudovala pověst jedné z nejlepších škol v Británii.

O nezcizitelných právech

„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.“ Tak zní nejslavnější pasáž jednoho z nejzásadnějších dokumentů lidských dějin. Zítra to bude přesně 250 let, co třináct severoamerických kolonií vyhlásilo nezávislost na Velké Británii a vznikly Spojené státy americké.

Zapněte tu klimatizaci!

Zní to jako halucinace euroskeptického podvědomí vyvolaná ubíjejícím vedrem, ale jde o zcela pravdivou informaci. Evropská komise v dolních patrech svého sídla v Bruselu nechala uprostřed obří vlny horka vypnout klimatizaci. Eurobyrokraté pracující v patrech 1 až 7 v budově Berlaymont se musí při vydávání nových směrnic péct, zatímco patra 8 až 13 si mohou užívat chlad. Ve třináctém patře má kancelář šéfka Komise Ursula von der Leyenová, v patrech pod ní eurokomisaři a další europapaláši. „Je to jak feudalismus,“ stěžoval si serveru Politico jeden z nešťastníků pracujících v nižších patrech.

Porážka velkého dealmakera

Jsou výroky, které se vám vrátí jako bumerang a pak vás straší ve snech. Mezi takové určitě patří i tweety Donalda Trumpa. První je z února 2015: „Dohoda s Íránem se zapíše do historie jako jedna z nejméně kompetentních, jaké kdy byly uzavřeny. USA prohrály prakticky ve všech bodech. My už prostě nevyhráváme!“ Týkal se dohody o íránském jaderném programu, kterou s Teheránem uzavřela Obamova administrativa a jež je oficiálně známá jako Společný komplexní akční plán (JCPOA).

Tajná jednotka na manipulaci s veřejností

Jsou to již dva týdny od momentu, co se súdánský imigrant Hadi Alodid pokusil uříznout hlavu Stephenovi Ogilviemu uprostřed severoirského Belfastu. Následovaly tři dny násilných protiimigračních protestů. Ty ostře odsoudila Ogilvieho rodina. „Události, které se včera po celém Severním Irsku odehrály v návaznosti na to, co se stalo, v nás zanechaly pocit znechucení. Chceme zcela jasně říci, že takováto reakce nemá podporu naší rodiny a že jedinou správnou cestou jsou pokojné protesty.

Belfast zase hoří

V Británii ještě pořádně neskončila debata o důsledcích vraždy Henryho Nowaka a už musí řešit další akt násilí. V severoirském Belfastu se súdánský azylant, později identifikovaný jako Hadi Alodid, pokusil na ulici podříznout Stephena Ogilvieho. Svědci hrůzný čin zachytili na mobil. Na videu kolujícím po internetu Alodid sedí Ogilviemu na hrudi, máchá nožem a cosi nesrozumitelného křičí. Ogilvie má zkrvavený obličej. Mimo záběr lidé na Alodida křičí, aby ze své oběti slezl. Ten místo toho začne řezat Ogilvieho do krku. Skupina mužů se rozhodne zasáhnout a snaží se Alodida z Ogilvieho strhnout.

Hřbitovy jsou plné lidí, kteří nás podcenili

Válka USA s Íránem je v podivném limbu. Sice neprobíhají velké vojenské operace, ale zároveň si Američané s Íránci občas na sebe vystřelí. Teherán blokuje Hormuzský průliv a tím i vývoz ropy do světa, zatímco Spojené státy pokračují v blokádě íránských přístavů. Do toho neustále probíhají jednání o definitivním ukončení války, o nichž jsme z různých stran ujišťováni, že jejich úspěšné završení je již na spadnutí, ale pořád se nic neděje. O současné situaci jsme debatovali s Robertem Wilkiem, jenž působil v první Trumpově administrativě jako ministr pro záležitosti veteránů a nyní je šéfem sekce Americká bezpečnost v think-tanku America First Policy Institute

Vyhyneme kvůli mobilům?

Svět zažívá bezprecedentní pád porodnosti. Celkově 71 procent lidí žije v zemích, kde je míra plodnosti pod úrovní reprodukce. Ta se běžně uvádí jako 2,1 dítěte na ženu. Světová míra plodnosti byla v roce 2023 podle OSN 2,25. Ekonom působící na Pensylvánské univerzitě Jesús Fernández-Villaverde tvrdí, že ve skutečnosti je světová plodnost již na 2,18. Dodává, že je potřebná světová míra plodnosti k dosažení reprodukce ve skutečnosti 2,2 kvůli vysoké úmrtnosti v chudších zemích. Planeta je dle něj již nyní pod úrovní reprodukce.

Rasistický antirasismus

Británií zmítá skandál ohledně vraždy Henryho Nowaka. Přestože umíral, policie ho zatkla a nasadila mu pouta, jelikož ho jeho vrah osočil z rasismu. Podle mnohých Britů jde o důkaz „dvouúrovňové“ policejní práce, kdy jedna pravidla platí pro většinovou společnost a jiná pro menšiny. Dost dobře se schyluje k zásadní politické změně. Osmnáctiletý Henry Nowak studoval účetnictví na univerzitě v Southamptonu. Dne 3. prosince loňského roku se vracel na kolej poté, co byl v klubu se svými kamarády z fotbalového týmu. Popíjel, ale ne moc.

Lidská práva se stala nástrojem k útoku na demokracie

Natan Šaransky je muž, v jehož životě se protínají ty nejdůležitější události moderních dějin. Sovětský disident a refusenik, který se poté, co byl v roce 1977 odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 13 let za špionáž, stal jedním z nejznámějších politických vězňů. Propuštěn byl po devíti letech výměnou za komunistické špiony vězněné na Západě. Odstěhoval se do Izraele, kde se výrazně etabloval v politické sféře. V rozhovoru pro Echo hovoří o válce na Ukrajině, antisemitismu či lidských právech. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při univerzitě CEVRO.

Varování Marjane Satrapiové

Včera zemřela francouzsko-íránská spisovatelka Marjane Satrapiová. Ta proslula především autobiografickým komiksem Persepolis, popisujícím její vyrůstání v Íránu během islamistické revoluce a následné íránsko-irácké války. Je to také příběh tragédie íránské liberální střední třídy, která podporovala svržení šáha, jen aby se dočkala násobně horšího osudu. Satrapiová se narodila v roce 1969 do elitní íránské rodiny. Údajně její pradědeček z matčiny strany byl Násir ad-Dín Šáh, který vládl Íránu v letech 1848 až 1896.

Když je trans žena nebezpečný muž

Co je žena? Tato zdánlivě jednoduchá otázka před pár lety dokázala vykolejit nejednoho politika. Progresivní ortodoxie totiž velela, že ženou je ten, kdo se ženou cítí. Definice na základě nějakých biologických faktů byla nepřípustná. Když při slyšení v Senátu padla otázka, co je žena, kandidátka na americkou vrchní soudkyni Ketanji Brownová Jacksonová odpověděla, že „není biolog“. Nynější britský premiér Keir Starmer v minulosti prohlásil, že „trans ženy jsou ženy“, ale po verdiktu Nejvyššího soudu, jenž dospěl k názoru, že „biologické pohlaví“ je chráněná kategorie, změnil názor.

Starší články