Tag: woke culture

Články k tagu

Zadek Sydney Sweeneyové a obrat v kulturní válce

Zdálo se, že reklamy již dávno neslouží k propagaci výrobků, ale jako munice v kulturních válkách. Pro jejich tvůrce bylo důležitější signalizovat příslušnost k té správné straně než dosáhnout zvýšení příjmů. Někdy nad tím zákazníci jen obrátili oči v sloup, jindy to pro danou firmu skončilo katastrofou. Například když pivo Bud Light použilo v kampani transgender influencerku Dylan Mulvaneyovou, čímž vyvolalo bojkot a trvalý propad prodejů. Nebo když automobilka Jaguar oznámila rebranding za pomoci podivných bezpohlavních bytostí, reakce byla nechápavé zděšení.

Spojené státy vystoupí z UNESCO, rozhodl Trump. „Příliš podporuje woke“

Americký prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy vystoupí z Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). S odvoláním na zástupkyni mluvčí Bílého domu Annu Kellyovou o tom informuje list New York Post. Představitelé Trumpovy administrativy mají výhrady k opatřením UNESCO v oblasti rozmanitosti, rovnosti a začleňování a k jeho propalestinské a pročínské zaujatosti, sdělila listu Kellyová.

Co dělat po kulturní válce?

Kulturní válka skončila. Kulturní válka neskončí. První platí ve vztahu k realitě tohoto světa, ke střetům, jež vyvolal vzestup ideologie, jíž se říká progresivismus nebo „woke“, o níž se ještě nedávno předpokládalo, že jí bude patřit budoucnost. Její vzestup byl ale krátkodobý, její politická základna se dramaticky zmenšila, podobně jako její popularita, značně nejistá (přinejmenším) je i její budoucnost – mladší generace se od ní dle průzkumů odklánějí. V Paříži působící americký filozof Justin Smith-Ruiu nedávno pobaveně popisoval setkání s francouzským novinářem, který se ho ptal na Smithův postoj k „le wokisme“.

Viděla jsem Sněhurku, abyste vy nemuseli

Je woke Sněhurka skutečně „urážkou stříbrného plátna“ a „zločinem proti lidskosti“, jak píší krvelačné hyeny na ČSFD? Dokonce i Guardian, který loví své čtenáře nalevo od Marxe, označil Sněhurku za „zcela vyčerpávajícím způsobem příšernou“. My budeme pozitivní: režisér Marc Webb velice pěkně sjednotil atomizované publikum napříč politickým spektrem i zeměkoulí a líné kritiky vybičoval k nebývalé kreativitě, aby Sněhurku zhanobili jinak než kolega. Tím obohatil veřejný prostor o nové a ještě rafinovanější invektivy. Tak jak to tedy je?

Namáhavá práce

Indiánští šifranti z kmene Navaho představují jeden ze zajímavých příběhů druhé světové války. Někdo v americké armádě si uvědomil, že indiánské jazyky málokdo zná či má přístup k jejich lexikonům, pokud existují. Rozhodně je neznali japonští vojáci. A tak Američané vyškolili příslušníky tohoto kmene (ale i jiných) na radisty, kteří pak na bojišti v Pacifiku předávali informace – buď jednoduchou šifrou využívající jejich jazyk, nebo přímo jejich jazykem. Dnes by to asi dešifrovala umělá inteligence (AI), ale Japonci, kteří jejich vysílání zachytili, neměli šanci. Program byl přísně tajný a byl odtajněn až v roce 1968.

Došlo už i na Shakespeara. Muzeum v rodném domě slavného a teď „rasistického“ básníka podlehlo woke cenzuře

Muzeum v rodném domě Williama Shakespeara ve Stratfordu nad Avonou se připravuje na významné změny v reakci na "obavy" progresivistů, že dílo slavného dramatika a básníka příliš reprezentuje „bílou nadřazenost“ a že sám Shakespeare byl rasista. Podle deníků The Telegraph a Daily Mail se správa muzea rozhodla přehodnotit prezentaci Shakespearova odkazu ve světle současných ideologických debat o rasové spravedlnosti a dekolonizaci kultury.

Slzy „libtardů“ jako smysl politiky?

„Zmlkni, prcku (Be quiet, small man),“ doporučil Elon Musk polskému ministrovi zahraničí Radosławu Sikorskému, který na síti X napsal, že Evropa by měla pro Ukrajinu hledat náhradu za internetové připojení Starlink, jež napadené zemi poskytl právě Musk. S „výchovným políčkem“ hned přispěchal i ministr zahraničí USA Marco Rubio, když použil teď už obligátní americkou výzvu: „Poděkuj!“ Pochopitelně to vyvolalo emotivní a dotčené reakce.

Kdo obstojí ve „flyntovském“ testu?

Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti hájit vaše právo to říkat. Tahle sentence mylně připisovaná Voltairovi byla po dlouhé roky stálicí české názorové publicistiky, používala se někdy s až legračně veledůležitým důrazem. Jsou horší věci. Nedávno jsem si uvědomil, že jsem na ni už dávno nenarazil. Je to docela příznačné. Důvod, obávám se, není to, že by se stoupenci svobody projevu, mezi něž se počítám, naučili podepírat svoje teze méně okoukanými citacemi. Ale spíš to, že vnímání svobody projevu (i dalších svobod) jako univerzální hodnoty je dnes o dost méně rozšířené než dříve.

Je dnes vhodná doba?

Elon Musk promluvil přes video na mítinku německé strany AfD a kromě toho faktu samotného se pozornost soustředila na jeho věty o tom, že Německo se příliš zatěžuje svou historickou vinou. „Děti by neměly nést vinu za hříchy svých rodičů, natož prarodičů,“ řekl. „Příliš se soustředíme na viny z minulosti a musíme se od toho odpoutat.“

Christopher Rufo ukázal, jak na to

Série exekutivních příkazů, jimiž prezident Trump souhrnně řečeno „zrušil DEI“, je určitě jedním z jeho nejkonsekventnějších povolebních kroků. A přitom je dnes snadné zapomenout na to, že o tom tématu začínal mluvit vlastně až v posledních týdnech kampaně. Jako by mu instinkt říkal něco podobného co mnoha jiným konzervativcům různě po světě – nepouštět se do kulturních válek. Prý ho museli spolupracovníci přesvědčovat, pomohly jim výsledky testu nasazení spotů s tímto tématem, který ukázal, že funguje. Na některých jeho posledních mítincích pak vystoupila moderátorka Megyn Kellyová.

Pravicoví soudruzi woke levice

Seznamte se s novým šéfem, stejným jako ten starej. Slova z dávné rokenrolové hymny Won’t Get Fooled Again od kapely The Who se často používají jako vyjádření skepse vůči změnám prezentovaným coby revoluční. Nakonec se šéf od šéfa, jedna vládnoucí garnitura od druhé zas tolik neliší. Je to značně zjednodušující tvrzení – mezi šéfy mohou být velice citelné rozdíly, vše vždycky při starém nezůstane, věci se mohou dramaticky změnit, ale jenom do určité míry. Snaha změnit společnost bude vždycky limitovaná danostmi lidské existence, povahou člověka.

Izrael je založen na naději

Přestože Izrael leží v nebezpečném koutě světa obklopen nepřáteli a Izraelci mají pověst rozděleného a hašteřivého národa, v žebříčcích štěstí a spokojenosti obyvatel se pravidelně umísťuje v čele, má nízký počet sebevražd i „smrtí ze zoufalství“, jak se říká úmrtím způsobeným alkoholem nebo drogami, a jako jediný vyspělý stát na světě má nadprůměrnou porodnost. A i přes neustálé stěžování jsou Izraelci optimističtí ohledně budoucnosti. V rozhovoru Saul Singer vysvětluje, kde se tento optimismus bere.

Přestaňte dotovat „Wokepedii“, vyzval Musk. Internetová encyklopedie je poháněna progresivismem

Velký zastánce svobody projevu a "influencer" budoucí americké politiky Elon Musk , se během vánočních svátků pustil mimo jiné do kritiky internetové encyklopedie Wikipedie, kterou v jednom ze svých příspěvků na vlastní sociální síti označil za „Wokepedii“. Vyzval také všechny, kteří internetové encyklopedii posílají finanční příspěvky, aby s tím přestali, dokud nebude obnovena „rovnováha editační autority“. „Přestaňte přispívat Wokepedii, dokud neobnoví rovnováhu své editační autority,“ napsal na své síti X Elon Musk 24. prosince.

​ Řval jsem radostí

Rod Dreher je významný americký intelektuál, známý ostatně i u nás také díky českému vydání knihy Benediktova cesta. Autora rozhovoru napadlo obrátit se na Drehera s žádostí analyzovat vítězství dvojice Donald Trump / J. D. Vance z toho prostého důvodu, že poprvé o Vanceově existenci slyšel kdysi od něho. Ostatně leitmotivem Benediktovy cesty byla pesimistická předpověď, že skuteční konzervativci nemají vkládat naděje do vysoké politiky,a místo toho radši mají budovat neformální sdružení, v nichž přečkají, až se přežene radikální vlna woke. Otázka ale je, jestli máme staronového prezidenta Trumpa brát za politický, nebo za civilizační úkaz.

Konec progresivního kapitalismu?

„Republikáni také kupují tenisky,“ odpověděl někdy v devadesátých letech basketbalový hráč Michael Jordan na otázku, proč se víc politicky neangažuje. Ve své době největší hvězda NBA a tvář firmy Nike, která po něm pojmenovala řadu sportovní obuvi, prokázala velkou dávku pragmatického podnikatelského myšlení. Vždy se našli kritici, kteří měli pocit, že svou apolitičností Jordan nějak selhal. Ten ale stojí za svým. V dokumentárním seriálu Poslední představení potvrdil, že onu větu opravdu řekl, a zopakoval by ji prý znovu.

Už i Ford otáčí kola a končí s woke ideologií. „Vyhráváme a vneseme zdravý rozum zpět do amerických korporací“

Společnost Ford Motor Company se odvrací od woke politiky. Odmítá se dál podílet na programech prosazujících „rozmanitost, spravedlnost a inkluzi“ a podporujících LGBT. Ford se tak přidává k dalším velkým americkým společnostem, které mění svůj pohled na progresivní praktiky a ustupuje od nich. Je například o jednoho z největších výrobců zemědělské techniky John Deere, společnost Lowe‘s nebo Tractor Supply.

Těžký úděl bělochů

Pokud jste sledovali olympijské hry čočkou, jak zní módní výraz soudobých humanitních věd, pozornosti ke společensko-politickému spektáklu spíš než ke sportu, pak vedle úvodní drag show ve vašem zorném poli možná přistálo vystoupení australské breakdancerky Raygun. Ač vyřazena hned v prvním kole, stala se virální. Z důvodů, jež ona sama a její příznivci označovali jako „hate“, a dokonce dezinformace. Ten blábol byl ovšem jen marnou snahou přebít ten skutečný důvod – Australanka byla zoufale, komicky špatná.

Jack Daniel’s se zříká inkluze a woke politiky. Hlásí návrat ke „zdravému rozumu“

Producent populární whisky se odklání od progresivistů. Palírna Jack Daniel's z amerického Tennessee se přidává k výrobci motocyklů Harley-Davidson, zříká se woke agendy v pracovním prostředí a znovu do podnikání vrací "zdravý rozum". Mateřská společnost Brown-Forman oznámila v interním e-mailu svým zaměstnancům, že upouští od woke politiky a ukončuje dosavadní inkluzivní programy a další progresivistické tendence kvůli rostoucímu tlaku široké veřejnosti.

Jde to. Harlejáři zatlačili na Harley-Davidson. Ten se kaje a ustoupil od své „woke“ firemní politiky

Americká společnost Harley-Davidson, jeden z předních světových výrobců motocyklů a jejiich příslušenství, vydala prohlášení, v němž se vzdala progresivistických opatření DEI a dalších kontroverzních „woke“ iniciativ společnosti a to v důsledku sílícího tlaku ze strany dlouholetých věrných harlejářů a jejich rozhořčování na sociálních sítích. Na 1800 zaměstnanců společnosti muselo absolvovat virtuální školení o tom, jak se stát přáteli LGBTQ+ a muži mohli volně chodit na dámské toalety.

Místo kultury oběti chci kulturu odolnosti

Tento rozhovor se odehrál v Londýně ještě před vraždami v Southportu 29. července. Vlna násilných protestů, již vyprovokovaly, pozornost upřená na původ vraha, na to, jak oficiální Británie reaguje na tyto protesty ve srovnání s protesty jinými – o tom všem se lépe uvažuje ve světle myšlenek kanadského, v Británii působícího politologa Erica Kaufmanna.

Otec olympijské vítězky v euforii políbil dobrovolnici. Skončil ve francouzské vazbě

Triumf chorvatské judistky Barbary Matičové, která získala ve středu olympijské zlato ve váze do 70 kg, byl zastíněn skandálem jejího otce. Toho zadržela francouzská police. Čtyřiadvacetiletá dobrovolnice ho obvinila z toho, že ji po jednom ze zápasů jeho dcery bez jejího souhlasu políbil. Informovala o tom agentura AFP či francouzský server BMF.

„Mé dítě zabil woke virus,“ řekl v emotivním rozhovoru s Petersonem Musk. „Přísahal jsem, že zničím woke virus“

Majitel firem Tesla a SpaceX Elon Musk řekl, že byl "podveden" lékaři, když dal před lety souhlas k tomu, aby jeho potomek užíval blokátory puberty. "V podstatě jsem ztratil syna," prohlásil o genderové tranzici svého dítěte nejbohatší muž světa v rámci rozhovoru se známým kanadským psychologem Jordanem Petersonem, zveřejněném na Muskem vlastněné síti X. Ve velmi silném svědectví přiznává, že kvůli nebezpečné ideologii teď se svým otcem už potomek nechce nic mít.

Xochitl má ráda hluk

Mexický režisér Alfonso Cuarón v roce 2001, ještě než byl slavný, natočil film, který se u nás promítal jako Mexická jízda (původní název zní A tvou mámu taky). Hlavní postavy jsou kamarádi před dvacítkou, z nichž jeden je synem sekretářky a jmenuje se Julio (hraje ho Gael García Bernal, ještě než byl slavný) a druhý je z rodiny z nejvyšších mexických vrstev, patřičně zkorumpované, a jmenuje se Tenoch. Pokud vám to jméno přijde divné, tak jim taky. Jak je ve filmu vysvětleno, byl obětí módní vlny jmen inspirovaných předkolumbovskou civilizací, pro ambiciózní rodiny to byl způsob, jak signalizovat, že jsou na straně vlastenectví a pokroku.

Jak zní bělost

Nedávno médii proběhla zpráva o vydezinfikování díla Roalda Dahla tak, aby vyhovovalo dnešním citlivostním standardům. A náš svět zmatených štěňátek se vesele točí dál. Královnina univerzita v Belfastu vydala varování pro studenty bakalářského studia, kteří se zabývají Shakespearem. Své dospělé frekventanty varuje před výběrem her, které by mohly potenciálně a zřejmě nevratně otřást jejich jemnocitem

Najdi člověka!

Lze dnes vyslovit slovo elita bez přízviska „takzvaná“? V onom zákeřném „takzvaná“ nezřídkakdy spatřujeme výbavu člověka, pro něhož se našlo ohavné slovo dezolát. Nevěří institucím, médiím, jede si konspirační teorie. Francouzský filozof a politolog Olivier Roy, profesor na European University Institute sídlícím poblíž Florencie, přichází v knize Zploštění světa s novým pohledem na zmíněný atribut – a tou interpretací činí „dezoláty“ z nás všech, obyvatel západního světa. Hranice mezi šarlatánem a vědcem se stírá,“ poznamenává Roy a ilustruje to na debatě o vědecké hodnotě argumentů proti očkování.

Normální Američané už toho mají dost

Budapešť už podruhé hostila evropskou variantu sletu konzervativců známého jako CPAC. V USA se konference koná každým rokem od 70. let. Na americké pravici patří k nejdůležitějším myšlenkovým továrnám Nadace Heritage, v níž zas jako přední analytik pracuje Mike Gonzalez, mj. autor knihy o hnutí Black Lives Matter (BLM). Do Budapešti přijel Gonzalez šířit optimismus. Kulturní ofenziva liberální levice, pro jejíž různé fasety se v angličtině používá souhrnné označení woke (probuzený), se prý už ocitla za zenitem a přinejmenším v USA dávno začal lidový protiútok.

Budweisser udělal reklamu s transženou. Jeho hodnota klesla o pět miliard dolarů

Další americká společnost se přesvědčila o sousloví „go woke, go broke“ (buď progresivní a zkrachuj). Největší pivovarnická společnost světa Anheuser-Busch InBev zažila ve Spojených státech turbulentní týden poté, co věnovala transgender influencerce basu piva Bud Light k výročí její tranzice. Na sociálních sítích se proti firmě rozjela vlna kritiky a bojkotu. Ten zasáhl i některé prodejce. Bojkot mírnil dokonce i syn bývalého amerického prezidenta Trumpa Donald Trump junior.

Známý novinář opouští Bild kvůli „woke politice“ vedení. „Nechci pracovat pod duhovou vlajkou“

Ralf Schuler, šéf parlamentního redakčního týmu v deníku Bild, odchází z média na protest proti vedení redakce. V emailu šéfredaktorovi Bildu Johannesu Boieovi a řediteli vydavatelství Alex Springer SE Mathiasi Döpfnerovi, pod který Bild spadá, Schuler kritizoval nekritický přístup firmy k hnutí LGBTQ a rozhodnutí vedení postavit se na stranu queer aktivistů. Znění emailu má k dispozici politický magazín Cicero.

Totalitarismus a dnešní svět

V současné demokratické části světa převládá nebezpečně pohodlné a krátkozraké mínění, podle něhož je éra totalitních diktatur a jejich ideologického vidění života a světa nezadržitelným dějinným pokrokem již v zásadě nadobro překonanou temnou minulostí, přestože je ale třeba před jejím opakováním varovat. Je tedy zřejmé, že takto podvojný pohled na fenomén totalitarismu je vnitřně značně rozporný. Proto je namístě jej dotázat. Položme si otázku, zda a jak v dnešním světě existují skutečnosti, jež lze právem označit jako totalitní. Ukazuje se, že rozhodně ano.

Cancel culture pro starší a pokročilé

Že by se situace na frontě obracela? Minulý týden přišly se svou kritikou americké tzv. woke revoluce dvě velké, etablované centristické publikace, respektive autoři – britský The Economist a v americkém Atlanticu Anne Applebaumová. Economist má sice články nepodepsané, nicméně v textu zmiňuje interesantní detail, že James Bennet, redaktor, který loni odešel z New York Times po progresivistickém povstání v redakci, nyní pracuje v Economistu. Není nad osobní zkušenost.