Současná kulturní válka probíhá v něčem velmi předvídatelným způsobem. Jakmile bojovníci dostanou patřičný signál, zareagují známým a předpisovým způsobem, dá se na to spolehnout. Téhle neměnné charakteristiky je také možné využít, vytěžit z ní nějaké to dílčí vítězství. Nedávno se to povedlo americkým republikánům a vůbec online pravici, když se jim povedlo motivovat svoje protivníky z řad, řekněme, progresivní levice k tomu, aby se velmi efektivně a vlastními silami znemožnili.

Deník New York Times minulý čtvrtek publikoval text, podle nějž byla ta „bitva“ vyvolaná do jisté míry uměle a z druhé strany. Podle analýzy ohlasu kampaně, zpracované také umělou inteligencí, bylo kritických ohlasů zpočátku velmi málo a většinou přicházely od nijak zvlášť sledovaných uživatelů sociálních sítí. Chytili se jich ale online pravičáci a repostovali je jako ilustraci kampaně levičáků proti Sweeneyové, která v tu chvíli ještě neexistovala. Herečku proti ní bránil třeba senátor Ted Cruz a obdiv k ní vyjádřil i Donald Trump.

Viceprezident Vance v rozhovoru pro Ruthless Podcast položil řečnickou otázku: „To jste se (američtí demokrati – pozn. aut.) nijak nepoučili z voleb v listopadu 2024? (...) Asi vyvodili tohle poučení: ,Budeme na lidi, kteří si myslí, že Sydney Sweeneyová je krásná, útočit jako na nacisty.‘“ A není se mu co divit. Ten „diskurz“ o reklamě se Sydney Sweeneyovou vskutku na lidi, kteří nejsou extrémně online, působil jako z Marsu. A republikánské pravici přinesl snadno získané body. Stačilo protivníky trochu popostrčit, což se asi stalo. Jenže poté, co byla kauza – možná uměle – rozdmýchaná, už dál běžela organicky. Spontánně se do ní zapojovali další a další myslitelé a myslitelky progresivní levice, další média v Americe i jinde (včetně Česka). Dalo by se říct, že pravice nabídla levici neodolatelnou šanci znemožnit se – a levice ji entuziasticky využila. Lidem, jejichž vnímání světa je pokřivené optikou sociálních sítí, se takové věci stávají – levičákům, pravičákům, všem. Nic není lákavější než možnost zase předvést to svoje ohrané číslo a získat za něj pár lajků od obvyklých podezřelých, a udržet tak při životě iluzi vlastní relevance a sladěnosti s vůlí své „armády“. Že to v reálném světě přinese porážku, se jim v takovou chvíli může zdát vedlejší.