Tag: cenzura

Články k tagu

Rumunská vláda to přehnání s předvolební cenzurou, kritizují liberálové

Rumunské prezidentské volby provází další kontroverze. Vláda čelí kritice, že to v honbě za potlačením údajného ruského vlivu na volební výsledek přehnala s cenzurou v online prostoru a brání ve vyjádření názoru i běžným lidem. Kritika na ní přitom míří z liberálních kruhů, píše server Politico. Prezidentské volby se v Rumunsku opakují, protože ústavní soud loni v prosinci kontroverzně zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový politik Calin Georgescu.

Selhání veřejnoprávních médií. „Strašné a ostudné,“ říká o zpravodajství ke smrti Lenky Šimůnkové radní ČT

Veřejnoprávní média čelí ostré kritice za selhání při informování o víkendovém úmrtí v propasti Macocha. Ženou, která na dně propasti ukončila svůj život, byla Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí tragické střelby na FF UK v prosinci 2023. Ta dlouhodobě kritizovala policii a ministra vnitra Víta Rakušana za to, že tragické střelbě nezabránili a při vyšetřování se snažili vlastní selhání zamést pod koberec.

Namáhavá práce

Indiánští šifranti z kmene Navaho představují jeden ze zajímavých příběhů druhé světové války. Někdo v americké armádě si uvědomil, že indiánské jazyky málokdo zná či má přístup k jejich lexikonům, pokud existují. Rozhodně je neznali japonští vojáci. A tak Američané vyškolili příslušníky tohoto kmene (ale i jiných) na radisty, kteří pak na bojišti v Pacifiku předávali informace – buď jednoduchou šifrou využívající jejich jazyk, nebo přímo jejich jazykem. Dnes by to asi dešifrovala umělá inteligence (AI), ale Japonci, kteří jejich vysílání zachytili, neměli šanci. Program byl přísně tajný a byl odtajněn až v roce 1968.

Albatros stáhl knihu kvůli dětskému „šmírování“ nahé sestry. Zájem mají jiná nakladatelství, tvrdí autor

K nezvyklému cenzurnímu kroku sáhli v nakladatelství Albatros Media. Knižní vydavatel se rozhodl po čtyřech letech stáhnout z prodejních pultů dětskou knihu Fotbalový král od Jana Žáčka. Důvodem jsou negativní recenze čtenářů, kteří označili některé pasáže knihy za nevhodné pro dětské čtenáře. Kritikům se nelíbí především pasáž, kde pubertální chlapec nabízí svému kamarádovi, že ho nechá se podívat na jeho nahou sestru. Za to požaduje hamburger a limonádu.

Laxní přístup k právu na soukromí. Anticena Velkého bratra míří na ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra si za chování v loňském roce vysloužilo anticenu za “dlouhodobého slídila”. Konkrétně za předložený návrh k využívání systémů na rozpoznávání tváří, který je podle poroty jen dalším střípkem k dlouhodobému přístupu resortu k otázkám soukromí. Na jubilejním 20. ročníku získalo anticenu i ministerstvo pro místní rozvoj za chystaný registr turistů. Vítěze tradičně vybírá několikačlenná porota.

Pozor na ústa

Měli jsme aplaudovat projevu, který pronesl americký viceprezident J. D. Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci? Popsal reálné hrozby svobodě projevu v řadě evropských zemí. Nicméně to byla spíš přihrávka politickým spojencům MAGA republikánů na evropském kontinentu než výraz upřímné starosti o osud demokracie u spojenců. Amerika vynakládá miliardy na obranu Saúdské Arábie, jejíž vládce může kritika píšícího nepohodlné články dát rozřezat pilou.

Přišlo to shora

Minulou středu, tedy den před pořádáním tohoto Salonu, se v Senátu nepodařilo přijmout, ale ani odmítnout či pozměnit nový „lex Ukrajina“. Vášně budí zejména v něm obsažený nový trestný čin pojmenovaný jako „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Namířen má být proti každému, kdo „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“. Podle kritiků může tato příliš široká definice ohrozit svobodu projevu.

Co se stalo na náměstí Nebeského klidu? Bavme se o něčem jiném. Čínský DeepSeek má „politicky citlivé“ limity

Nový čínský model umělé inteligence DeepSeek otřásl americkou burzou či americkými obchody s aplikacemi, kde ve staženích poráží populární ChatGPT od Open AI. Podle samotného šéfa Open AI se v mnohém americkému gigantovi vyrovná. Řada uživatelů si však začíná všímat i stinných stránek nového čínského zázraku. A to cenzury a neochoty odpovídat na otázky, které jsou pro Čínu politicky citlivé. Nový čínský model pro AI funguje podobně jako konkurenční modely jako ChatGPT či Gemini.

Trump odstoupil od Pařížské dohody o klimatu. Zrušil desítky Bidenových výnosů

Nový americký prezident Donald Trump několik hodin po složení přísahy podepsal své první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Staronový prezident potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a pak do davu v hledišti házel pera, kterými dokumenty podepisoval.

Budeme ostrovem neocenzury

Evropská komise má problém. Snaží se regulovat výměnu zpráv a debaty na sítích, ale platformy náhle vypovídají spolupráci. Po Facebooku a Instagramu – a předtím samozřejmě Twitteru – teď následuje Google. Přitom Google byl i mezi IT giganty velmi svazácký, existuje například skrytou kamerou natočené vyjádření manažerky firmy Jen Gennaiové z roku 2019, jak u prezidentských voleb konaných další rok zabránit „příští situaci Trump“. A teď z Googlu píší Evropské komisi, že nebudou používat fact-checkery.

Zuckerbergova zpověď: „Cenzura na Facebooku byla jako z 1984. Bidenovi lidé nás nutili mazat pravdu“

Zakladatel Facebooku a šéf společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg v podcastu Joea Rogana nebývale otevřeně popisoval tlaky, kterým měl dosud čelit a jež nakonec vedly k zásadním změnám v politice jeho sociálních sítí, píše hollywoodský magazín Variety. „Bylo to jako z (románu) 1984. Bidenova administrativa nás nutila mazat pravdivé informace o vakcínách (za covidu) a jejich vedlejších účincích. Nechtěl jsem být ten, kdo rozhoduje o pravdě pro miliardu uživatelů.

Společnost pro ochranu svobody slova se zastala radního RRTV, který je pro regulaci videoobsahu

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Vadim Petrov se ocitl pod tlakem kvůli diskuzím o regulaci a registraci influencerů, když na sociálních sítích hájil stanovisko rady. Téma vyvolalo širokou veřejnou debatu poté, co RRTV oznámila povinnost influencerů a youtuberů registrovat se podle zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Za Petrova, který podle svých slov dospěl k závěru, že nějaká míra regulace být má, se paradoxně postavila Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP)

Cenzuro, tvé jméno je RRTV

Velkou módou se v určitých kruzích stalo mluvit o svobodě slova. Připomíná to beránka z pohádky, který bezdůvodně křičel: Vlk, vlk, až ho lidé přestali brát vážně. Když se pak zjevil, už mu na pomoc nepřišli. Tak vypadá dnešní reakce na iniciativu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Před několika měsíci začaly chodit různým médiím, ale i běžným tvůrcům a influencerům z internetu výzvy „velké rady“. Obsahovaly sdělení, že se musí u tohoto orgánu povinně registrovat. Následně se RRTV stane „dozorovým orgánem“, jak se praví v tiskové zprávě tohoto úřadu.

Cenu za svobodu projevu získali imunologové, Institut Václava Klause, či Petr Drulák

Společnost pro obranu svobody projevu poprvé ocenila instituce a osobnosti, které se podle názoru poroty dlouhodobě staví na podporu svobody projevu. Porota v čele s Vadimem Petrovem ocenila například Institut Václava Klause či Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SIMS), ale i projekt Echo24. Mezi jednotlivci získali ocenění například Cecílie Jílková či Oldřich Kužílek.

King, Vonnegut či Orwell. Školní knihovny na Floridě odstraňují stovky knih se sexuální tematikou

Školní knihovny na Floridě odstraňují stovky knih, včetně románů od Stephena Kinga, Kurta Vonneguta nebo George Orwella. Podle zprávy Ministerstva školství Floridy pro školní rok 2023 až 2024 byly ze školních polic odstraněny klasiky jako Jatka č. 5 Kurta Vonneguta, Modrooká Toni Morrison nebo knihy s LGBTQ tematikou jako All Boys Aren’t Blue od George M. Johnsona. Podle změn v zákonech nyní mohou rodiče a obyvatelé státu snadněji napadnout obsah školních knihoven, upozorňuje NBC News.

Zásadní slovo filozofa. „Bělohradskiánský obrat“

Prožíváme nekonečnou honbu za dezinformacemi. Ty nám totiž rozkládají tu naši liberální demokracii. Honbu na jednotlivé jejich exemply, na jejich množírny, ale hlavně na jejich definici. Když ta bude vágní, jako je dosud, nebudeme moci na ni vypustit psy státní moci – cenzuru a trestní postihy. Ušijme aspoň přibližně přesné skutkové podstaty trestných činů. Nasadili jsme na to štrikování další úředníky na sám Hrad.

Rusko investuje 60 miliard rublů do cenzury na internetu

Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard korun) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.

Programátor proti policii

Město Sankt Petěrburg, v minulosti také Petrohrad a Leningrad, mělo v Rusku vždycky trochu výjimečné postavení. Leží u moře, nedaleko od Helsinek, Tallinnu a Stockholmu, a kontakt se západními cizinci je tu mnohem intenzivnější než jinde. Koncentrují se tu vědy a umění, s nimi i nezávisle uvažující osobnosti. Ačkoli zde sídlil car, zdejší obyvatelé mu nikdy nebyli oddáni na život a na smrt a nesouhlas s vládní politikou je tu součástí městské DNA. Tady začaly vzpoury, které ukončily samoděržaví a o něco později smetly prozatímní vládu Kerenského. Tady demonstrovali mladí lidé a jejich matky proti válce v Afghánistánu.

Koho zavřeme příště?

Bouři vzbudilo o předminulém víkendu zatčení Pavla Durova na letišti u Paříže. Durov je zakladatelem a výlučným majitelem velké sociální sítě Telegram, která přerostla území bývalého Sovětského svazu a dnes se pyšní 900 miliony uživatelů po celém světě. Francouzská policie Durova viní z toho, že na Telegramu umožňuje kriminální činnost, jako jsou obchod s drogami nebo dětská pornografie. Mnoho lidí, například Elon Musk, naopak zásah proti Durovovi považuje za bezprecedentní útok na svobodu projevu. Téma pro Salon Echa.

Muskův Starlink odmítl zablokovat síť X v Brazílii, nařízení soudu navzdory

Společnost Starlink amerického podnikatele Elona Muska oznámila, že nesplní nařízení brazilského soudce pozastavit v této jihoamerické zemi fungování sociální sítě X. Požaduje odblokování svých účtů. Informoval o tom v neděli místní zpravodajský portál G1 s odvoláním na brazilského telekomunikačního regulátora (Anatel).

Bílý dům na nás za Bidena tlačil, abychom cenzurovali obsah o covidu, prohásil Zuckerberg

Mark Zuckerberg, šéf a zakladatel americké technologické společnosti Meta Platforms, která vlastní a provozuje sociální sítě Facebook a Instagram (a WhatsApp), ve svém v pondělí zveřejněném dopise předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů Jimu Jordanovi přiznal, že Facebook a Instagram udělaly chybu, když během pandemie cenzurovaly některé příspěvky o covidu. Prý na týmy jeho sítí tlačila tehdejší Bidenova prezidentská administrativa.

„Zuckerberg nebude zatčen, protože cenzuruje.“ Musk komentuje vazbu šéfa Telegramu

Šéf korporace Meta Mark Zuckerberg na rozdíl od spoluzakladatele Telegramu Pavla Durova nebude zadržen, protože spolupracuje s úřady jiných zemí a cenzuruje obsah na své platformě, napsal majitel sociální sítě X Elon Musk v souvislosti se zadržením Durova ve Francii. „Zuck nebude zadržen, protože cenzuruje svobodu projevu a poskytuje zahraničním úřadům prostor pro přístup k datům,“ napsal Musk na X. Podle Muska jeho hlavní konkurent Zuckerberg „podlehl tlaku cenzury“.

Chcete se zastávat Rusa, vy dezoláti?

Pavel Durov, zakladatel sítě Telegram, sedí ve francouzské cele. Sebrala jej tajná služba na letišti Le Bourget, když přiletěl do své adoptované vlasti (má francouzské občanství) svým soukromým letadlem. Durov je původem Rus, ale většinu času trávil v Dubaji, kde pro něj asi bylo bezpečněji. Je totiž autorem a správcem velké šifrované sítě – a to je v moderním světě mnohem nebezpečnější řemeslo než obchodovat s dynamitem. Ačkoli ústavy všech možných demokratických a liberálních států obsahují klauzule o nedotknutelnosti privátní komunikace.

Ohrožujete svobodu projevu, píší signatáři v dopise eurokomisaři Bretonovi

Představitelé několika institucí, které se zabývají svobodou projevu, obviňují eurokomisaře Thierryho Bretona ze zneužití nařízení Evropské unie o digitálních službách a z ohrožení svobody slova. Ve středu mu zaslali dopis, ve kterém mu dávají za vinu, že minulý týden před debatou Elona Muska a amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na síti X dopisem vyhrožoval Muskovi.

Sociální síť X uzavírá kanceláře v Brazílii. Musk nechtěl přistoupit na cenzuru obsahu

Sociální síť X ruší kanceláře v Brazílii kvůli právním hrozbám ze strany brazilského soudce Alexandra de Moraese. Podle sobotního vyjádření společnosti byli manažeři „nuceni učinit toto rozhodnutí“ poté, co de Moraes pohrozil zatčením právního zástupce sociální sítě. Brazilská vláda totiž některý zveřejněný obsah považovala za problematický a požadovala jeho stáhnutí. O zprávě informují Fox News. Kancelář X pro řešení mezinárodních záležitostí vydala k situaci vyjádření na síti X.

„Dosti rizikové.“ Muskova síť X hodnotí a boduje uživatele podle jejich reputace, ukázalo se u soudu

V nedávném rozhodnutí amsterdamského soudu do centra pozornosti dostala sociální síť X (dříve Twitter) miliardáře Elona Muska, a to kvůli praktikám, které soud označil za nevhodné a nesouladné s pravidly GDPR. Případ se týká novináře, jehož účet byl bez jeho vědomí takzvaně shadowbanován kvůli příspěvku obsahujícímu slovo „dětská pornografie“.

Časopis Compact smí vycházet, rozhodl soud v Lipsku. Ministryni vadilo „duchovní žhářství“

Německý Spolkový správní soud v Lipku ve zrychleném řízení předběžně zrušil zákaz vydávání magazínu Compact. V polovině minulého měsíce zákaz vydala německá sociálnědemokratická (SPD) ministryně vnitra Nancy Faeserová s odůvodněním, že list je "centrální hlásnou troubou pravicově extremistické scény". Magazín nyní může za určitých podmínek opět vycházet, a to až do konečného rozhodnutí o jeho případném zákazu v hlavním řízení. Soud ale vyjádřil pochybnosti především nad přiměřeností zákazu.

Evropská komise uděluje prokurátorskou výstrahu

Plukovník Otakar Foltýn z Úřadu vlády ČR odmítá, že by byl cenzor. Ale jak si šlo přečíst před dvěma měsíci v rozhovoru s ním pro Echo, nějaké ty cenzurní nástroje vítá, ač je sám v ruce nedrží. Vítá unijní nařízení o digitálních službách, známé pod anglickou zkratkou DSA, vytýká mu jen, že je málo tvrdé. Tak se podívejme, jaké tento údajně bezzubý nástroj dává sebevědomí mocným lidem se sklony zavádět předběžnou cenzuru. Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton teď zaslal otevřený dopis majiteli sítě X Elonu Muskovi.

Ukaž, co posíláš přátelům, jinak přijde zákaz. Šmírování v soukromých zprávách je v EU opět na stole

Dejte nám souhlas se sledováním vašich online konverzací, jinak vám zakážeme posílat fotky. Zhruba tak vypadal poslední „kompromisní“ návrh, s kterým přišlo belgické předsednictví Rady EU. Ten byl už druhým pokusem o prosazení nařízení o ochraně dětí proti sexuálnímu zneužívání na internetu, který nakonec zastavily členské státy. Ani tím však není snaze prolomit šifrované konverzace konec, návrh se znovu vrátí k jednání za nynějšího předsednictví Maďarska.

Musk: Brusel nám nabízel tajnou dohodu: X bude tiše cenzurovat a EK nebude pokutovat. Řekli jsme NE

„Evropská komise nám nabídla nezákonnou tajnou dohodu: pokud budeme v tichosti cenzurovat projevy a nikomu to neřekneme, nebudou nás pokutovat.“ Takto se Elon Musk dnes vyjádřil k údajné nabídce EK, kterou podle něj ostatní velké platformy,kromě jeho sítě X přijaly. Tato nabídka má souviset s kroky, které EK momentálně podniká v rámci nově zavedeného nařízení Digital Services Act (DSA), které má za cíl regulovat a cenzurovat právě především činnost různých online zprostředkovatelů a platforem.