Mezi EU a USA stoupá napětí kvůli digitálním pravidlům Unie. Americký prezident Donald Trump pohrozil cly a exportními omezeními zemím, které daní či chystají regulace vůči americkým technologickým gigantům. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová na prohlášení z posledních dní reagovala pohrůžkou odstoupení od právě dohodnuté obchodní dohody s USA.

Politička zdůraznila, že EU byla ve vyjednávání obchodní dohody vůči Washingtonu vstřícná. Neměla by podle ní ale přistoupit na žádné pokusy Trumpovy vlády přinutit ji ke změně legislativy.

Členka unijní exekutivy upozornila, že Spojené státy v jednání tlačily na úpravy digitální legislativy sedmadvacítky včetně nařízení o digitálních službách (DSA) a zákona o digitálních trzích (DMA).

"Pokud tu bude pokus znovu věci otevřít, pak je na místě otázka: ‚Dobře, takže obchodní dohoda nebude?‘ Nemůžeme se vzdát našich hodnot jen kvůli obavám jiných," řekla místopředsedkyně EK pro Financial Times.

"Můžeme být milí, zdvořilí a hledat způsoby, jak řešit problémy a neshody, ale nemůžeme akceptovat cokoliv, co (budou požadovat),“ uvedla komisařka.

Trump tento týden pohrozil zavedením cel a exportních kontrol proti zemím, jejichž daňová či regulační pravidla podle něj diskriminují americké technologické firmy. "Digitální daně, legislativa týkající se digitálních služeb a regulace digitálních trhů jsou navrženy tak, aby poškozovaly nebo diskriminovaly americké technologie. Navíc skandálně zcela opomíjejí největší čínské technologické společnosti. To musí skončit, a to hned!," napsal na své sociální síti Truth Social Trump. Spojené státy například významně omezují vývoz čipů do Číny, i když po úpravách čipů do Číny mohou vyvážet i američtí giganti jako Nvidia či AMD.

Tento měsíc americký ministr zahraničí Marco Rubio nařídil americkým diplomatům, aby lobovali proti těmto pravidlům. A v pondělí agentura Reuters oznámila, že administrativa zvažuje sankce proti úředníkům EU, kteří byli zodpovědní za přijetí klíčového digitálního nařízení.

Omezení technologických firem a omezení svobody projevu v EU dlouhodobě kritizuje a i americký viceprezident J. D. Vance. Snahu o regulaci sociálních sítí či zasahování do voleb zkritizoval už na začátku tohoto roku na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

"Americké technologické firmy vydělávají na tomto trhu velké zisky, ale podléhají stejným zákonům a regulacím jako všichni ostatní," reagovala místopředsedkyně komise.

Evropská komise mezitím začala plnit svou část dohody, když ve čtvrtek navrhla zrušení cel na dovoz amerického průmyslového zboží, což je součást vzájemné obchodní dohody, která by měla vést k retroaktivnímu snížení amerických cel na dovoz automobilů z Evropské unie. Dohodu však ještě musejí schválit členské státy v Radě EU a také Evropský parlament.

Písemná rámcová dohoda mezi EU a USA z minulého týdne potvrzuje předběžnou ústní dohodu z července. Zahrnuje mimo jiné 15procentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva.

Podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče by alternativou k uzavřené dohodě byla politická eskalace a obchodní válka s mimořádně vysokými cly.

Unie se zavázala i k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), ropy a produktů jaderné energie v hodnotě 750 miliard dolarů (15,8 bilionu Kč) do roku 2028. Evropské podniky by pak měly do roku 2028 investovat 600 miliard dolarů do strategických sektorů v USA. Evropská komise však nemá právní nástroje k tomu tyto nákupy nařídit.