Kontroverzní návrh Evropské unie (EU), známý jako Chat Control, se zdál být minulostí. Část zákona o povinném monitoringu zpráv byla totiž formálně zrušena. Přesto se v Bruselu na návrhu stále pracuje, a to za zavřenými dveřmi. Podle německého europoslance Martina Sonneborna má být návrh již ve středu zařazen na jednání velvyslanců EU a „schválen bez diskuse“.

Oficiálně byl z návrhu vyřazen úsek týkající se „povinností odhalování“ (články 7 až 11). Místo explicitně státem nařízeného monitoringu chatů mají být nyní online služby povinny zavést tzv. dobrovolná opatření ke snížení rizik. V praxi však tato opatření mohou vést k automatickému skenování zpráv. Nový návrh navíc obsahuje mezery, které státům umožňují obejít formální zákaz. Formálně je tedy „státem nařízená chatkontrola“ pryč, ale Evropská komise by mohla v zákulisí přijímat rozhodnutí, která umožní postupné rozšiřování státních zásahů a případné opětovné zavedení povinného skenování, informoval dnes deník Berliner Zeitung.

Straßburg-Woche. Mein Büro sagt gerade, dass die Chatkontrolle - die für 450 Millionen EU-Bürger, nicht die für Frau vonderLeyen - für Mittwoch auf der Tagesordnung der EU-Botschafter steht - und "ohne Diskussion" abgenickt werden soll... pic.twitter.com/ZBj6P0JONP

— Martin Sonneborn (@MartinSonneborn) November 24, 2025

Původní návrh, který je diskutován už několik let, počítal s tím, že by poskytovatelé služeb pro zasílání zpráv za určitých podmínek měli skenovat komunikaci uživatelů a odhalovat "zneužití". I přes opakované blokace a kritiku kvůli porušování soukromí a základních práv byl návrh postupně upravován tak, aby umožnil alespoň „dobrovolnou“ chatkontrolu. Ta byla v EU od roku 2002 zakázána, od roku 2021 však za určitých podmínek dočasně povolena. Nový zákon si klade za cíl toto monitorování zavést trvale.

Povinnost explicitního skenování zpráv byla sice zrušena, ale článek 4 nového kompromisního návrhu údajně zavazuje poskytovatele jako WhatsApp či Signal přijmout „veškerá přiměřená opatření ke zmírnění rizik“. To znamená, že by služby mohly být stále nuceny skenovat soukromé zprávy, a to i v případě komunikačních služeb s end-to-end šifrováním. „Dokonce i client-side skenování (CSS) na našich telefonech by brzy mohlo být povinné,“ varoval odborník na digitální právo Patrick Breyer. „To by znamenalo konec bezpečného šifrování, protože client-side skenování provádí monitorování přímo na zařízeních uživatelů, obchází šifrování a otevírá potenciální bezpečnostní mezery,“ vysvětlil.

V rámci přezkumné klauzule (článek 85) je Evropská komise vyzvána, aby posoudila „nezbytnost“ a „proveditelnost“ zavedení povinných opatření, včetně zohlednění „technologického vývoje“. Tato klauzule může vést k novému legislativnímu návrhu, který by umožnil zákonodárcům rozhodnout o zavedení takových povinností.

Přestože se proti návrhu ostře staví řada států, například Polsko, Nizozemsko či nedávno Německo, stále existují země, které jej podporují – zejména Dánsko, Francie a Španělsko. Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) v říjnu uvedl, že prolamování šifrované komunikace ČR nepodpoří a návrh EU odmítá.