Britská veřejnoprávní vysílací společnost BBC dnes v prohlášení vyjádřila lítost nad tím, že nezastavila živý přenos vystoupení anglického punk-rapového dua Bob Vylan na víkendovém hudebním festivalu Glastonbury, když člen kapely nabádal publikum ke skandování pokřiku vyzývajícímu k násilí proti izraelské armádě. Antisemitské projevy byly naprosto nepřijatelné a nemají ve vysílání co dělat, uvedla BBC.
Evropský parlament ve středu 18. června schválil usnesení, ve kterém mimo jiné znovu vyzývá k celoevropské kriminalizaci nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti. Usnesení, které se zabývá stavem právního státu v členských zemích, získalo podporu většiny europoslanců. Nechybí v něm výzvy k ochraně práv menšin, obavy z útoků na svobodu médií a apel na důslednější vymáhání rozhodnutí Soudního dvora EU. Zejména část týkající se tzv. „hate speech“ ale vyvolala ostrou reakci některých politiků.
Vláda Petra Fialy přistupuje k dalšímu přiškrcování svobody, když tento týden schválila nový akční plán proti extrémismu. Podle něj se mají státní úřady a to včetně tajných služeb soustředit například na potírání dezinformací s xenofobním obsahem nebo má policie lépe monitorovat a zaznamenávat tzv. předsudečnou nenávist na internetu a zjednodušit nahlašování, tedy udávání takové činnosti. Podle opozice jsou formulace vágní a mohou být zneužity v politickém boji.
Název tohoto editorialu není předvídatelné a mnohokrát vyjádřené převrácení hesla „Wir schaffen das“ někdejší kancléřky Angely Merkelové poté, co otevřela hranice uprchlíkům. Větu, která v originále zněla „Das werden wir nicht beherrschen“ a jejíž doslovný překlad by byl „Nad tím ztratíme kontrolu“, prý pronesl předseda CSU Horst Seehofer v telefonickém rozhovoru s tehdejší kancléřkou v září 2015. Byl to komentář k otevřeným hranicím.
Svoboda projevu – jeden z nejklíčovějších aspektů současné Evropské unie. S určitou snahou svobodu slova bránit anebo s plány na potírání dezinformací se chystá v červnu do Evropského parlamentu kandidovat de facto každá česká strana nebo hnutí. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) už několik týdnů pořádá seriál, v němž se jednotlivých subjektů ptá, jak by si poradily s různými problémy. Jak odpovídal favorit v podobě hnutí ANO, ale také koalice Spolu nebo drobnější subjekty?
Nenávidí vždy ten druhý. Ale těch druhých je hodně, aspoň soudě podle toho, jak čile se mají úvahy o nenávisti k světu. Hate speech je termín, který se za posledních několik let zabydlel ve filozofii i veřejných debatách. Označuje nenávistnost směřující k sexuálním, etnickým, ale stále častěji i názorovým menšinám. K pádu zábran vedl souběh sociálních sítí a společenských krizí od pandemie po dopady války na Ukrajině. V souvislosti se sociálními sítěmi však nejde o exces, ale o normu. Již označení „Facebook“ poukazuje na to, že v debatách nepůjde o věcnost, ale o tvář. Ani bubliny, které trestají jinak smýšlející, nejsou druhotným projevem.
