Podcast s názvem Double Trouble, který společně vytváří influencerka Denisa Kouřílková alias Sugar Denny a pirátský poslanec Ivan Bartoš, bude pokračovat navzdory tomu, že Kouřílková sdílela na YouTube video, které podle Federace židovských obcí naplňuje definici antisemitismu. Piráti Echu řekli, že tvorba influencerky mimo zmíněného podcastu nemá se stranou nic společného.
Jedna z nejkontroverznějších českých influencerek Denisa Kouřílková, známější pod přezdívkou Sugar Denny, na síti YouTube sdílela video, ve kterém svérázně popisuje vývoj sionismu jako „nejkontroverznějšího politického hnutí moderní historie“. Podle předsedy Federace židovských obcí (FŽO) Petra Papouška a dalších expertů používá influencerka ve videu silné protižidovské konspirační narativy a fakticky nepřesné informace, což je podle nich problematické především v kombinaci s velkým dosahem, který Sugar Denny mezi mladými lidmi má. Piráti, s nimiž Kouřílková spolupracovala v předvolební kampani, na dotazy redakce odpověděli vyhýbavě.
Nominace Ahmeda Abeda na starostu berlínské části Neukölln vyvolala ostrou politickou debatu. Abed, německo-palestinský právník, je dlouhodobě spojován s radikálně protiizraelskými a antisemitskými postoji a akcemi. Strana o víkendu vybrala Abeda jako svého kandidáta s podporou 82,1 procenta členů. Tím okamžitě spustila kritiku ze strany CDU, SPD, ale i levicových Zelených a znovu upozornila na problematické postoje místní části strany Levice. Informuje o tom například německý deník Welt.
Izraelsko-palestinský konflikt se v posledních dvou letech velmi intenzivně projevuje také na Západním břehu. Média obden přinášejí zprávy o útocích židovských osadníků na palestinské civilisty. Aby se dozvěděl, co přesně se tam děje a co je to za lidi, vypravil se známý izraelsko-americký novinář a spisovatel Tuvia Tenenbom do téhle biblické krajiny. Mezi osadníky strávil rok a výsledkem je kniha Bože, čí je tahle země?, která vychází ve světové premiéře v češtině. Svérázný autor, kterého kolega Jiří Peňás označuje za „jednoho z několika opravdu autentických ‚intelektuálů‘ dneška“, rád provokuje, baví, ale zároveň jde pod povrch věcí. Politická korektnost? Ta mu vůbec nic neříká.
Pláž Bondi Beach je jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Austrálie. Jedná se ale o něco více než jen o hezké místo ke koupání na předměstí Sydney. Je to i symbol Australanů jako uvolněných pohodářů, kteří hlavně surfují, grilují a pijí pivo. V neděli se ale stala místem děsivého masakru, kdy dvojice střelců začala pálit na tam probíhající oslavu židovského svátku chanuka. Podle posledních zpráv zabila 15 lidí a 42 zranila.
Pláž Bondi byla až do předvčerejška známá jako jeden z klenotů města Sydney, veskrze pozitivní místo. Teď už bude navždy spojována s masakrem Židů, asi podobně jako Osvětim nebo Jedwabne. „Globální intifáda,“ tolik vzývaná levicovými studenty a profesory z univerzit, dorazila plnou silou i do Austrálie. Ale je zbytečné používat sedm slabik tam, kde postačí dvě. To, co se stalo v Sydney, byla svatá válka, džihád. Přes veškerý univerzitní radikalismus jeho vyznavači jen málokdy sáhnou po puškách a zahodí přitom vlastní život ve jménu zničení jiných životů.
Vřelý dík redakci a Jiřímu Peňásovi za podnětný rozhovor s doc. historikem Ivo Cermanem o současném globálním a potažmo i českém akademickém antisionismu, jehož bojůvky oslavují teroristy a útočí na samu existenci Izraele. Jde o těžko uchopitelný fenomén, neboť se palestinismus stal součástí pseudonáboženské vize a levicové identity. Redaktor Peňás má za to, že problém tkví v intelektuální potřebě humanitní utopie – a tak jako ve 30. letech byli mnozí přesvědčeni o budování ráje ve Stalinově Rusku, dnes vidí v Palestincích osvobozující sílu.
Docent historie Ivo Cerman je svými oponenty v levicovém prostředí označován jako „chronický nactiutrhač“, „ultrapravicový bloger“ a „proponent označení akademický antisemitismus“. Vysloužil si to soustavným monitorováním protiizraelských aktivit především v prostředí vysokých škol, což pak faktograficky popisuje v článcích, které uveřejňuje na svém blogu na internetu a sociálních sítích. Pro člověka, který ho zná jako autora knih a studií především o osvícenství 18. století, je to možná poněkud překvapivé, ale logiku to má.
Atmosféra v univerzitním prostředí v souvislosti s konfliktem v Gaze houstne. S pokusem o promyšlenou diskreditaci se nyní setkala šéfka Herzlova centra na Karlově univerzitě, zabývající se Izraelem Irena Kalhousová. Z její e-mailové adresy byl odeslán a šířen e-mail, ve kterém se píše o „cenzuře, monitorování mobilů studentů, či kontrole jejich mobilů,“. Žádný takový e-mail však Kalhousová podle svých slov nenapsala a mluví o profesní diskreditaci. Za akademičku se už postavila univerzita.
Silným hlasem zvolal: „Hubertus! Ten u nás nosil jeden ošklivý Žid. To nemám rád!“ Vyskočil ze sedačky a zavírajícími se dveřmi se protáhl z tramvaje ven. Pořád si nejsem úplně jistý, jestli tahle moje historka stojí za komentování. Ale spíš ano. V relativně pozdním věku mě potkalo jedno „poprvé“. Vlastně se to dalo čekat, zpětně tak může působit skoro všecko. Středeční ráno bylo ukrutně ošklivé. Šedivé mraky nízko nad zemí, šero, jež člověku brání probudit se, vzduch plný vlhkého sněhu a na zemi namrzlá slota, proklouzával jsem jí jak netečný pochroumaný stroj na pokraji rozsypání se.
Vatikán prošetřuje údajné antisemitské chování jednoho z příslušníků Švýcarské gardy. Na chování muže si stěžovaly dvě židovské ženy, které na konci října navštívily Vatikán. Uvedl to vatikánský mluvčí Matteo Bruni. Podle dvou žen, které o svých zážitcích mluvily s rakouskými médii, se jeden příslušník Švýcarské gardy choval nevhodně ke skupině židovských žen během návštěvy Vatikánu. Poté, co se dozvěděl, že se jednalo o skupinu židovských žen, simuloval podle nich odplivnutí.
Dramatické momenty provázely pařížský koncert izraelských filharmoniků. Čtvrteční koncert v budově Pařížské filharmonie narušili propalestinští a protiizraelští aktivisté, kteří přímo v koncertním sále zapálili dýmovnici a hudební program pod vedením izraelského dirigenta Lahava Šaniho několikrát přerušili. Policie zadržela čtyři osoby. Aktivisté údajně chtěli vyjádřit nesouhlas s izraelskou vojenskou ofenzívou v Gaze. O události informoval server France24.
Antisemitismus je někdy nazýván nejstarší světovou nenávistí a první konspirační teorií. Je tu s námi tisíce let, během staletí se ale měnilo jeho odůvodnění. Ve středověku byli Židé považováni za Kristovy vrahy, se sekularizací během osvícenství a s nástupem vědy se náboženská perzekuce změnila v rasovou. Přes nepochybnou emancipaci mnoha evropských Židů a jejich postupné zrovnoprávnění s většinovým obyvatelstvem větší i menší kauzy – například hilsneriáda v českých zemích či Dreyfusova aféra ve Francii – připomínaly, že antisemitismus často najdeme hned pod fasádou lecjaké slušné společnosti.
Nová česká koalice není jediná, která řeší „hajlovací“ problém. Američtí republikáni jsou na tom v posledních týdnech podobně. Po zveřejnění skupinového chatu členů organizace mladých republikánů, v němž došlo na chválu Adolfa Hitlera i plynových komor, na projevy vulgárního antisemitismu a podobně, musel odstoupit Trumpův kandidát na šéfa jednoho z méně významných federálních úřadů Paul Ingrassia, který v esemeskách kdekoho rasisticky urážel a sám sebe charakterizoval jako člověka se sklonem k nacismu.
Skupina 21 senátorů v čele s místopředsedou Senátu Jiřím Oberfalzerem (ODS) se připojila k otevřenému dopisu, v němž čeští umělci a absolventi FAMU, UMPRUM a AVU kritizují vyvěšení palestinských vlajek na univerzitách 7. října – v den výročí teroristického útoku hnutí Hamás na Izrael. Podle senátorů šlo o projev antisemitismu, který demokratická společnost nemůže tolerovat. Napětí na FAMU od té doby trvá. Po projekci filmu Obchod na korze otevřel pedagog Marek Bouda debatu o antisemitismu a historii Izraele.
Absolventi FAMU, UMPRUM a AVU, mimo jiné například Jan Svěrák, Jan Hřebejk či Ivan Trojan, napsali otevřený dopis vedení svých alma mater. V něm vyjádřili „znechucení“ nad vyvěšením palestinských vlajek na budovách těchto škol 7. října, na výročí útoku hnutí Hamás na Izrael. Podle signatářů akce představuje „propagaci Hamásu“ a označují ji za „pokrytecký, stydlivý antisemitismus“, který podle nich české univerzity nyní neúmyslně šíří.
Bouřlivé reakce mezi absolventy pražské filmové školy rozpoutaly propalestinské bannery. Na Filmové a televizní fakultě AMU (FAMU) se rozhořel spor o propalestinský banner, který studenti vyvěsili den před výročím útoku hnutí Hamás na Izrael. Transparent s nápisem "Studující FAMU za konec genocidy v Gaze" měl podle nich upozornit na situaci v Pásmu Gazy, kde kvůli válce nezačal nový semestr. Jak ale informují SeznamZprávy, banner z chodby školy z vlastní iniciativy odstranil docent Ivo Mathé.
Když před dvěma lety, ráno 7. října, začaly přicházet zprávy, že se něco neblahého děje v Izraeli, byl autor tohoto článku na pravidelném sobotním výletě s přáteli. Účastní se ho různorodá skupina lidí, mezi nimi někdy i ti, s nimiž se autor raději o Izraeli nebaví. Může si jich vážit třeba kvůli jiným věcem, ale jakmile přijde řeč na Izrael, již léta ví, že je lepší rychle přestat. Už dávno je mu jasné, že používají slova a pojmy úplně jinak, než aby to zaručovalo elementární shodu nutnou k nějakému smysluplnému hovoru.
Sedmého října si řada lidí na pražském Palackého náměstí pietně připomínala dva roky od hrůzného útoku Hamásu na židovský stát. Jeden z účastníků Aaron Günsberger následně chtěl doprovodit dceru do nedaleké budovy FF UK. Dovnitř však nebyl vpuštěn, a to s odůvodněním, že má trvalý zákaz vstupu do budovy. Podle Günsbergera, který svůj zážitek sdílel na sociální síti X, zákrok připomíná 40. léta a postup proti Židům v tehdejším protektorátu. Podle Univerzity Karlovy šlo o omyl ostrahy.
Ve Velké Británii vyvolala vlnu pobouření dívka, která poničila památník unesených Izraelců, když odstřihla žluté stužky z plotu poblíž synagogy v severním Londýně. A to krátce po útoku atentátníka na synagogu v Manchesteru, při němž zemřeli dva lidé, a zároveň v den druhého výročí útoku teroristů z Hamásu. Dočkala se tvrdého odsouzení od kolemjdoucích a policejního šetření. Stalo se tak v době sílících propalestinských protestů v zemi a vyjádření britského premiéra Keira Starmera, který odsoudil nenávist k židovské komunitě ve společnosti.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes u příležitosti druhého výročí útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael varoval před novou vlnou antisemitismu v Německu. Ve videu Němce vyzval, aby vyjádřili svým židovským spoluobčanům solidaritu. Po celé zemi se dnes koná řada pietních akcí, které připomenou zhruba 1200 obětí teroristického útoku ze 7. října 2023. Na Braniborské bráně se večer objeví heslo vyzývající k propuštění rukojmích držených Hamásem.
Na nejsvětější židovský svátek Jom Kipur terorista v Manchesteru zaútočil na synagogu. Najel autem do lidí před svatostánkem, pak vystoupil a začal bodat. Dva lidé jsou mrtví, další dva zranění. Útočníka zastřelila policie. Jde o jasný příklad antisemitismu a nejspíše i islamismu. Atentátník se jmenoval Jihad Al-Shamie a byl britským občanem syrského původu. Policie zatkla v souvislosti s útokem další dva muže a jednu ženu. Takže se možná nejednalo o „osamělého vlka“, nýbrž o akci organizovanou větším hnutím. Je to děsivé, smutné, ale ne překvapivé.
Muž, který zaútočil v Manchesteru na synagogu, byl v době incidentu obviněn ze znásilnění. Jihad al-Shamie měl podle britských médií čelit obvinění ze znásilnění, ke kterému mělo dojít na začátku tohoto roku, byl však propuštěn soudem na kauci. K soudu se měl dostavit znovu koncem roku, o zprávě informují zahraniční média včetně New York Times nebo The Telegraph. Shamie má kromě znásilnění na kontě několik dalších menších trestných činů.
Jednoho z mužů, který zahynul při čtvrtečním útoku před synagogou v Manchesteru, zasáhla kulka vystřelená policistou, uvedla manchesterská policie. Její šéf Stephen Watson řekl, že podle předběžného forenzního vyšetřování oběť utrpěla střelné zranění. Podezřelý útočník Jihad Al-Shamie u sebe neměl střelnou zbraň, jediné vystřely vypálila policie, když se snažila pachatele zneškodnit, uvedl policejní šéf.
Útočník v britském Manchesteru zaútočil na lidi před synagogou. Do hloučku lidí před synagogou najel útočník autem. Následně zaútočil nožem, uvádí agentura Reuters s odvoláním na policii. Zemřeli tři lidé včetně pachatele, kterého policisté zastřelili. Útočník zranil další tři osoby, které jsou ve vážném stavu. Policie uvedla, že zná identitu útočníka. Podle svědka, který hovořil se stanicí BBC, policie nedaleko synagogy zatkla dva muže.
V německém Erfurtu byl fyzicky napaden mladý muž, zřejmě jen proto, že měl na sobě řetízek s Davidovou hvězdou, píše německý list Bild či Die Welt. Německá policie útok klasifikuje jako politicky motivovaný trestný čin. V pátek ráno nastoupil dosud neznámý pachatel v německém městě Erfurt, které leží ve spolkové zemi Durynsko, na zastávce „Klinikum Erfurt“ do tramvaje ve směru na Europaplatz, kde potkal 24letého muže. Ten měl údajně na sobě řetízek s Davidovou hvězdou a neznámý útočník ho napadl.
Německo šokovala cedule s nápisem zakazujícím vstup židům, kterou na výlohu svého obchodu v německém Flensburgu vyvěsil šedesátiletý Hans-Velten Reisch. Incident okamžitě vyvolal vlnu pobouření mezi politiky i veřejností, na místě se objevily protinacistické nápisy. Policie ceduli odstranila, i přesto ji majitel dál vystavuje uvnitř. Minulý týden připevnil 60letý Hans-Velten Reisch na okno svého obchodu ceduli s nápisem: „Židům vstup zakázán!!!! Nic osobního, ani žádný antisemitismus, jen vás nemůžu vystát.“
Když zavraždili pana Kirka, měla jsem rozepsaný text o tom, že v posledních týdnech došlo k nápadnému nárůstu útoků na Židy, včetně těch násilných. Nabízím svodku. Dva Izraelci skončili v nemocnici se zlomeným nosem a na šití hlavy poté, co je v nizozemském rekreačním parku napadla lůza řvoucí Free Palestine. V Benátkách tři agresoři poplivali těhotnou židovskou ženu a jejího manžela, pak na ně poštvali velkého psa. V Montrealu byl mladý židovský muž zbit před očima svých malých dětí. Ve Španělsku nechal padesát židovských dětí z letadla vyvést sám kapitán jejich letu a jejich učitelku zatknout.
V Německu vyvolalo pobouření rozhodnutí belgického hudebního festivalu, který zrušil koncert Mnichovských filharmoniků naplánovaný na příští týden. Důvodem bylo, že měl orchestr dirigovat Izraelec Lahav Šani. V Izraeli podle organizátorů hudební akce vládne genocidní režim. Bavorský ministr kultury Markus Blume to označil za skandál, podle spolkového ministra kultury Wolframa Weimera je to antisemitismus a "ostuda pro Evropu".
Na pražských Vinohradech se na fasádě a výloze židovského obchodu v Belgické ulici objevily nenávistné antisemitské nápisy. Modrou barvou zde neznámý pachatel napsal slova „Fašisti“ a „Holokaust 2025“. Policie incident vyšetřuje a hledá viníka, kterému podle mluvčího Jana Rybanského hrozí za poškození cizí věci až pět let vězení. Obchod, který se specializuje na prodej košer potravin, židovské literatury či náboženských pomůcek, se stal terčem podobného útoku už potřetí.
