Tag: Blízký východ

Články k tagu

Pentagon oznámil vojenské cvičení na Blízkém východě. Letadlová loď USS Abraham Lincoln už je na místě

Pentagon uspořádá několikadenní vojenské cvičení na Blízkém východě. Spojené státy uvedly, že letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná úderná skupina s torpédoborci už dorazily do oblasti, kde by se mělo konat letecké cvičení. Tato informace přichází uprostřed vysokého napětí mezi Washingtonem a Teheránem, píše francouzský deník Le Figaro. Na začátku tohoto týdne do Perského zálivu dorazila i úderná skupina v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln.

Masakr v Íránu

Padne islamistický režim v Íránu? Nespočet analytiků, komentátorů, expertů, disidentů a exulantů pátrá po náznacích, že tentokrát je to jiné. Írán zažívá masivní protesty proti vládnoucí diktatuře každých pár let. Velké protirežimní demonstrace proběhly v letech 2009–2010, 2017–2018, 2019–2020 a 2022–2023. Cyklus je vždy stejný. Davy v ulicích skandující protivládní hesla zasejí v globálním mínění naději, že tyranie ajatolláhů by mohla po desetiletích skončit. Pak režim nasadí represivní složky a utopí v krvi jakýkoli pokus o povstání. Cyklus začíná nanovo.

Na Blízký východ míří americká letadlová loď. „Možná ji nebudeme muset použít,“ uvedl Trump

Do regionu Blízkého východu se přesouvá americká letadlová loď Abraham Lincoln. Oznámil to americký prezident Donald Trump s tím, že situaci v Íránu pozorně sleduje a do regionu míří „jen pro jistotu“. V Íránu několik týdnů probíhaly protesty vůči ekonomické situaci v zemi a proti režimu. V posledních dnech se ozývají zprávy, že protesty byly potlačeny. Informují například The New York Times.

Puč, který nebyl. Jak probíhala první americká intervence v Íránu

Americký prezident Donald Trump varoval íránský režim, že pokud začne střílet do demonstrujících, tvrdě proti němu zasáhne. Teherán proti protestům krvavě zakročil. V Americe sídlící neziskovka zabývající se lidskými právy v Íránu identifikovala téměř 650 obětí nepokojů. Vládní íránské zdroje anonymně řekly deníku The New York Times, že při protestech zemřelo na 3000 lidí. Jiné neziskovky počet mrtvých odhadují na 12 až 20 tisíc. Zatímco svět čeká, jestli Trump splní svou hrozbu, objevují se varování ohledně moudrosti amerického zásahu.

Anektujte Západní břeh, nebo vypadněte!

Izraelsko-palestinský konflikt se v posledních dvou letech velmi intenzivně projevuje také na Západním břehu. Média obden přinášejí zprávy o útocích židovských osadníků na palestinské civilisty. Aby se dozvěděl, co přesně se tam děje a co je to za lidi, vypravil se známý izraelsko-americký novinář a spisovatel Tuvia Tenenbom do téhle biblické krajiny. Mezi osadníky strávil rok a výsledkem je kniha Bože, čí je tahle země?, která vychází ve světové premiéře v češtině. Svérázný autor, kterého kolega Jiří Peňás označuje za „jednoho z několika opravdu autentických ‚intelektuálů‘ dneška“, rád provokuje, baví, ale zároveň jde pod povrch věcí. Politická korektnost? Ta mu vůbec nic neříká.

Co se stane s Pásmem Gazy? Kushner s Witkoffem plánují centrum technologií a turistickou riviéru Sunris

Jak obnovit válkou zničené Pásmo Gazy? S tím přišla administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa. Plány na Project Sunrise ukazují, jak udělat z poničeného území technologické i turistické centrum na Blízkém východě. Ambiciózní projekt popisuje investice do luxusních plážových resortů, vysokorychlostní železnice, chytrých energetických sítí řízených umělou inteligencí i zcela nové dopravní infrastruktury, píše americký deník The Wall Street Journal.

Gaza potřebuje denacifikaci jako Německo po válce

Druhý týden se nebojuje, přeživší rukojmí jsou doma, Izrael se stáhl na dohodnutou linii, v Gaze si gangy a klany vyřizují účty. Svět s napětím, obavami a snad i s trochou naděje sleduje, jestli příměří vydrží – a co bude dál. V každém případě je ve Svaté zemi pomalu čas na oddech a bilanci – a na výhled do budoucna. O něj se pokoušíme spolu s velvyslankyní České republiky v Izraeli, diplomatkou Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou. Rozhovor byl veden on-line ve středu 22. října.

Erasmus pro Libyi a Sýrii? EU chce rozšířit studentskou výměnu na severní Afriku a Blízký východ

EU plánuje rozšířit program Erasmus na země jižního Středomoří. EU chce, aby se studenti z jižních sousedních zemí bloku zapojili do jejího studentského výměnného programu Erasmus, oznámila Unie minulý týden v rámci širšího plánu na posílení přítomnosti Evropy ve středomořském regionu. Začlenění studentů ze zemí mimo EU, konkrétně z Afriky a Blízkého východu, je součástí tzv. „Paktu pro Středomoří“, který zahrnuje také návrh na zdvojnásobení rozpočtu EU pro tento region.

Úspěchy „protekčního spratka“

„Právě jsem přečetl 25 knih a jsem tu, abych vám operoval srdce“ je titulek satirického článku deníku The Washington Post z ledna 2020, který si dělal legraci ze zetě Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Manžel Ivanky Trumpové, původní profesí – stejně jako jeho tchán – developer, se stal jedním z nejvytíženějších členů první Trumpovy administrativy. Za úkol měl dohled nad výstavbou hraniční zdi mezi USA a Mexikem, řešení opioidové krize, vyjednávání o nové smlouvě o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou a přípravu reformy trestního soudnictví. Jeho nejviditelnější a nejpropíranější misí ale byl mír na Blízkém východě.

Válka skončila, nyní nastal čas obnovy, řekl o Gaze při podpisu mírové dohody Trump

V pondělí se hlavy států a vlád z celého světa sešly v pobřežním egyptském letovisku Šarm aš-Šajch, aby zpečetily mír mezi Izraelem a teroristy Hamásu. Pozval je americký prezident Donald Trump a egyptský prezident Abdal Fattáh as-Sísí. Představitelé USA, Egypta, Kataru a Turecka následně podepsali společné mírové prohlášení pro Pásmo Gazy. Americký prezident Donald Trump už po příletu do Egypta řekl, že začala druhá fáze jednání o Pásmu Gazy.

Palestinci slaví. Do Pásma Gazy dorazili první propuštění z izraelských věznic

Do Ramalláhu na Západním břehu Jordánu a do Pásma Gazy dnes přijely první autobusy s desítkami Palestinců propuštěnými z izraelských věznic výměnou za izraelské rukojmí. Oznámil to podle agentury AP úřad Hamásu pro palestinské vězně. V Ramalláhu, správním centru Palestinské autonomie, kam zamířily autobusy z věznice Ofer, přivítaly propuštěné jásající a plačící davy, včetně příbuzných, píší agentury AP a AFP. Nejméně jeden autobus také překročil hranice Pásma Gazy, uvedl úřad teroristického hnutí Hamás.

Tříčtvrteční vítězství na dohled

Donald Trump si po návratu do Bílého domu vytyčil cíl ukončit dvě války – tu na Ukrajině a tu v Gaze. Ohledně té první zmiňované ale narazil. „Upřímně řečeno, myslel jsem si, že ta ruská záležitost bude z těch, které jsem zastavil, patřit k těm jednodušším, ale zdá se, že je to něco o trochu složitějšího než některé ostatní,“ prohlásil pro CBS News ohledně Putinovy agrese. Ale na Blízkém východě si momentálně vede mnohem lépe, a i když není nic jisté, brzké ukončení tamějšího konfliktu se zdá reálnější než kdy dřív. Nynější úsilí Trump zahájil 29. září.

Německo se nechystá uznat palestinský stát, prohlásil Merz

Německo se v současnosti nechystá uznat palestinský stát a nic na tom nezměnily události posledních dní. Po jednání s kanadským premiérem Markem Carneym to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Carney na konci července uvedl, že Kanada v září na Valném shromáždění OSN palestinský stát uzná. "K této iniciativě se nepřipojíme," uvedl Merz na společné tiskové konferenci s Carneym. "Nepovažujeme v současnosti podmínky pro uznání státu v žádném případě za splněné," dodal.

Svět k utrpení drúzů mlčí

Drúzové jsou malá (celkově okolo milionu lidí) náboženská a etnická skupina z Blízkého východu. V Izraeli, kde jich žije asi 120 tisíc, jsou dobře integrováni a například jsou nadproporčně zastoupeni v izraelské armádě. Největší drúzská komunita je ale ta syrská, kde jich žije přes 600 tisíc. V červenci syrský režim za podivných okolností zahájil ofenzivu proti guvernorátu Suvajda, kde většina syrských drúzů žije. Oficiální vysvětlení znělo: nutnost zabránit sektářskému násilí a obnovení pořádku. Ofenziva se ale rychle zvrhla v masakry drúzů, které ustaly až po izraelské intervenci, kdy izraelské letectvo bombardovalo syrské vládní pozice.

My a Haag

Česká republika zatím neodvolala svou bezpodmínečnou podporu Izraeli, kterou ústy premiéra (a pak i dalších politiků) vyhlásila v reakci na pogromistický útok Hamásu 7. října 2023. Český bianco šek tak zřejmě platí dál. Minulý týden byla ČR – opět – mezi skupinkou členských zemí, které zablokovaly aspoň symbolické gesto, jímž by EU dala Izraeli najevo, že apokalypsa v Gaze je už i na ni moc. Ten symbolický návrh se týkal vyloučení izraelských startupů z možnosti čerpat vědecké granty EU. Kromě České republiky gestíčko blokovaly Itálie, Maďarsko a Německo.

„Historické prohlášení.“ Arabské země odsuzují Hamás. Vyzývají jej k odzbrojení a opuštění Gazy

Arabské země, včetně Kataru, Saúdské Arábie a Egypta, podepsaly prohlášení vyzývající Hamás k odzbrojení a ukončení jeho vlády v Gaze, aby tak skončila ničivá válka na palestinském území. Píše to web Times of Israel s odkazem na agenturu AFP. Sedmnáct zemí, plus Evropská unie a Liga arabských států, se postavily za sedmistránkový text, na kterém se dohodly na konferenci OSN o oživení řešení dvou států pro Izrael a Palestince.

Izraelští drúzové se chtějí zapojit do bojů v Sýrii, střet si vyžádal již 1000 obětí

Přibližně 2000 izraelských drúzů podepsalo dokument, v němž prohlašují svůj záměr zapojit se do bojů v jižní Sýrii, pokud neustanou střety mezi syrskými drúzy, beduíny a vládními silami. Mezi podepsanými jsou i rezervisté izraelské armády. Záměr drúzů armáda nicméně nepodporuje. Při střetech mezi beduínskými kmeny a milicemi drúzské menšiny, do nichž se zapojily také syrské vládní jednotky a letecky izraelská armáda, zemřelo podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) přes 1000 lidí.

Syrská vláda oznámila příměří na jihu země, vyslala tam své bezpečnostní jednotky

Syrský prezident Ahmad Šara dnes oznámil okamžité příměří na jihu země, kde už téměř týden trvají střety mezi sunnitskými beduínskými kmeny a drúzskou menšinou, do nichž se zapojily syrské vládní jednotky a letecky i izraelská armáda. Šarův úřad dnes podle státní agentury SANA také vyzval k ukončení násilí. V oblasti se ale dnes zároveň začaly rozmisťovat syrské jednotky vnitřní bezpečnosti.

Stojí Írán před velkou změnou?

Izrael už několik dní útočí na Írán, který mu oplácí raketovými salvami. Smyslem toho útoku je znemožnit Íránu vyrobit jaderné zbraně. Ambice Izraelců, k nimž se nějakým způsobem mohou připojit i americké síly, ale mohou být širší – přivodit pád íránského teokratického režimu, izraelský premiér Benjamin Netanjahu také označil íránského duchovního vůdce Alího Chameneího za jeden z cílů operace. Jak stabilní vlastně režim v Íránu je? A co by jeho případný pád mohl přinést?

Lety i zájezdy v ohrožení. Válka na Blízkém východě komplikuje plány českým dovolenkářům

Válka mezi Izraelem a Íránem tvrdě dopadá i na české turisty. Konflikt, který eskaloval od 13. června, výrazně ochromil leteckou dopravu v oblasti a přiměl cestovní kanceláře k mimořádným krokům. Klienti mířící do Spojených arabských emirátů (SAE), Kataru či okolních zemí nyní dost často ruší nebo mění své zájezdy. Letový provoz v oblasti Perského zálivu a východního Středomoří je kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru výrazně omezen, potvrdil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Bude to krátká a rozhodná válka

Letošní pátek třináctého se stal pro Írán opravdu smolným dnem. Izraelské letectvo zaútočilo na jeho jaderná zařízení, zlikvidovalo protivzdušnou obranu a zabilo velkou část vojenského velení i mnoho jaderných vědců. Stalo se tak po letech íránského vyhrožování, že jednoho dne Izrael zničí. O důsledcích celé operace jsme hovořili s izraelským brigádním generálem ve výslužbě Amirem Avivim. Rozhovor proběhl v pátek 20. června odpoledne, tedy ani ne dva dny předtím, než se k útoku na Írán přidaly Spojené státy a mimo jiné bombardovaly zařízení na obohacování uranu ve Fordo.

Hoře z rozumu tlustého klauna

Vypadá jako neškodný tlustý klaun, ale to je právě jeho silná zbraň, která mu pomáhá dosáhnout toho, co chce. Lidé na něj pobaveně pohlédnou a pak před ním začnou mluvit otevřeněji a příměji, než jsou zvyklí, takže z nich vypadávají věci zajímavější a upřímnější, než by svěřili sociologickým průzkumům. Jeho neprůhledná identita (je to blonďatý izraelský Žid, takže jeho mateřštinou je hebrejština, ale vedle angličtiny a němčiny ovládá i arabštinu) mate jeho oběti, které pak zapomínají na opatrnost a na „taktiku“, kterou právě lidé z Blízkého východu používají jako přirozenou formu chování

Blízkovýchodní konflikt zdraží motoristům palivo, porostou i ceny plynu

Konflikt Izraele s Íránem sleduje celý svět s obavami nejen kvůli vojenskému střetu, ale i dopadům na ceny ropy a plynu. Írán jako významný exportér obou komodit znepokojuje světové trhy. V reakci na konflikt stoupla výrazně cena ropy i plynu. Podle ekonomů by mohl benzín zdražit o několik korun. Po přímém útoku USA na Írán zažilo Česko největší jednodenní zdražení za téměř dva roky, upozornil ekonom Lukáš Kovanda a radí motoristům natankovat teď plnou nádrž.

Na Teherán s Trumpem v zádech

V úterý 10. června ředitelka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová publikovala na sociální síti X podivné video. Mluvila v něm o své nedávné návštěvě Hirošimy a o tom, jak na ni zapůsobil příběh atomovou bombou zničeného města. Pak stočila svůj monolog k současnosti a ke skutečnosti, že dnešní jaderné zbraně jsou mnohem ničivější. „Dnes stojíme blíž než kdykoli předtím na pokraji jaderné zkázy. Politická elita a váleční štváči nezodpovědně podněcují strach a napětí mezi jadernými mocnostmi. Možná je to proto, že jsou přesvědčeni, že budou mít přístup k jaderným krytům pro sebe a své rodiny, ke kterým běžní lidé přístup mít nebudou,“ řekla.

Světoví lídři po rozsáhlém útoku Izraele na Írán vyjadřují znepokojení

Britský premiér Keir Starmer po rozsáhlém izraelském útoku na Írán vyzval ke zdrženlivosti a návratu k diplomacii. Británie se spojenci podle něj pracují na snížení napětí. Dnešní izraelský úder označil za znepokojivý, informují média. Francie rovněž vyzývá ke zdrženlivosti a zamezení jakékoli eskalaci, která by ohrozila stabilitu v regionu, uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf NATO Mark Rutte prohlásil, že je zásadní, aby spojenci v NATO včetně USA usilovali o uklidnění situace na Blízkém východě

Záře arabského zlata

Zpráva o vlivu Muslimského bratrstva ve Francii, která přednedávnem unikla na veřejnost, byla ze strany obvyklých podezřelých (levicoví politici, imámové, část akademické obce) odsouzena coby „alarmistická“. Nám ostatním nezbývá než se chmurně zasmát. Před takovým vývojem varoval už Pim Fortuyn kolem roku 2000 a jediné, co vidíme, je, že mainstreamová politika konečně dospěla svým obvyklým tempem lenochoda tamtéž. Existuje rčení, že je obtížné přimět člověka něco pochopit, pokud jeho výplata závisí na tom, aby to nepochopil.

Pár krásných dealů a jedna studená sprcha

Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě určitě splnila cíl přinést nějaké optimistické ekonomické zprávy v době, kdy se důvěra veřejnosti v jeho hospodářskou politiku propadá. Velké „dealy“ před kamerami, při nichž se šermuje stovkami miliard dolarů, nejlépe s monarchy, u nichž jde hlavně o osobní vztahy a dohody, které se stvrzují podáním ruky, to je přesně Trumpův živel. Vedle předvídatelných politických zpráv přineslo to turné i pár nečekaných. Ale bylo opravdu tak přelomové?

„Uděláme zónu svobody z Pásma Gazy.“ Není tam už nic k záchraně, tvrdí Trump

Spojené státy udělají z Pásma Gazy zónu svobody. Prezident USA Donald Trump ve čtvrtek zopakoval svůj záměr zabrat Pásmo Gazy, když podnikatelům na jednání v Kataru řekl, že Spojené státy by z toho válkou zdecimovaného území vytvořily "zónu svobody". Argumentoval přitom tím, že na tomto palestinském území už není co zachránit, napsala agentura Reuters. Zástupce teroristického hnutí Hamás Básim Naím reagoval slovy, že Pásmo Gazy není na prodej.

Toho si zastřelím já!

Západní Sýrie, předměstí al-Kosúr města Baníjás, 9. března 2025. Auto se čtyřmi syrskými vládními ozbrojenci zastavuje dva mladé muže, kteří jdou po silnici. Ozbrojenci se nejdřív ujišťují, že muži jsou alavité. Pak jim rozkážou, aby si klekli ke krajnici a odevzdali telefony. Alavitský mladík: Přisámbůh, že nemám telefon. Ozbrojenec: Vy alavité neznáte boha. Neznáte Alláha! Alavitský mladík: Přísahám na korán, že tu nemáme telefon, bydlíme odsud daleko. Ozbrojenec: Vás alavity zabijeme všechny. Ukaž ruce, kde máš telefon?

Izrael rozšiřuje své nárazníkové pásmo v Gaze, obyvatele varoval před evakuací

Oblast města Rafáh v Pásmu Gazy se stává izraelskou nárazníkovou zónou. Po sobotním obsazení takzvaného koridoru Morag to podle serveru The Times of Israel (ToI) řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Ten zároveň obyvatele Pásma Gazy varoval, že izraelská armáda rozšíří bojové operace do většiny území oblasti, což si vynutí jejich evakuaci. Obsazením koridoru Morag, který od sebe zcela odděluje oblasti měst Chán Júnis a Rafáh, izraelská armáda zcela izoluje Rafáh a jeho okolí