Tag: Blízký východ

Články k tagu

Německo se nechystá uznat palestinský stát, prohlásil Merz

Německo se v současnosti nechystá uznat palestinský stát a nic na tom nezměnily události posledních dní. Po jednání s kanadským premiérem Markem Carneym to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Carney na konci července uvedl, že Kanada v září na Valném shromáždění OSN palestinský stát uzná. "K této iniciativě se nepřipojíme," uvedl Merz na společné tiskové konferenci s Carneym. "Nepovažujeme v současnosti podmínky pro uznání státu v žádném případě za splněné," dodal.

Svět k utrpení drúzů mlčí

Drúzové jsou malá (celkově okolo milionu lidí) náboženská a etnická skupina z Blízkého východu. V Izraeli, kde jich žije asi 120 tisíc, jsou dobře integrováni a například jsou nadproporčně zastoupeni v izraelské armádě. Největší drúzská komunita je ale ta syrská, kde jich žije přes 600 tisíc. V červenci syrský režim za podivných okolností zahájil ofenzivu proti guvernorátu Suvajda, kde většina syrských drúzů žije. Oficiální vysvětlení znělo: nutnost zabránit sektářskému násilí a obnovení pořádku. Ofenziva se ale rychle zvrhla v masakry drúzů, které ustaly až po izraelské intervenci, kdy izraelské letectvo bombardovalo syrské vládní pozice.

My a Haag

Česká republika zatím neodvolala svou bezpodmínečnou podporu Izraeli, kterou ústy premiéra (a pak i dalších politiků) vyhlásila v reakci na pogromistický útok Hamásu 7. října 2023. Český bianco šek tak zřejmě platí dál. Minulý týden byla ČR – opět – mezi skupinkou členských zemí, které zablokovaly aspoň symbolické gesto, jímž by EU dala Izraeli najevo, že apokalypsa v Gaze je už i na ni moc. Ten symbolický návrh se týkal vyloučení izraelských startupů z možnosti čerpat vědecké granty EU. Kromě České republiky gestíčko blokovaly Itálie, Maďarsko a Německo.

„Historické prohlášení.“ Arabské země odsuzují Hamás. Vyzývají jej k odzbrojení a opuštění Gazy

Arabské země, včetně Kataru, Saúdské Arábie a Egypta, podepsaly prohlášení vyzývající Hamás k odzbrojení a ukončení jeho vlády v Gaze, aby tak skončila ničivá válka na palestinském území. Píše to web Times of Israel s odkazem na agenturu AFP. Sedmnáct zemí, plus Evropská unie a Liga arabských států, se postavily za sedmistránkový text, na kterém se dohodly na konferenci OSN o oživení řešení dvou států pro Izrael a Palestince.

Izraelští drúzové se chtějí zapojit do bojů v Sýrii, střet si vyžádal již 1000 obětí

Přibližně 2000 izraelských drúzů podepsalo dokument, v němž prohlašují svůj záměr zapojit se do bojů v jižní Sýrii, pokud neustanou střety mezi syrskými drúzy, beduíny a vládními silami. Mezi podepsanými jsou i rezervisté izraelské armády. Záměr drúzů armáda nicméně nepodporuje. Při střetech mezi beduínskými kmeny a milicemi drúzské menšiny, do nichž se zapojily také syrské vládní jednotky a letecky izraelská armáda, zemřelo podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) přes 1000 lidí.

Syrská vláda oznámila příměří na jihu země, vyslala tam své bezpečnostní jednotky

Syrský prezident Ahmad Šara dnes oznámil okamžité příměří na jihu země, kde už téměř týden trvají střety mezi sunnitskými beduínskými kmeny a drúzskou menšinou, do nichž se zapojily syrské vládní jednotky a letecky i izraelská armáda. Šarův úřad dnes podle státní agentury SANA také vyzval k ukončení násilí. V oblasti se ale dnes zároveň začaly rozmisťovat syrské jednotky vnitřní bezpečnosti.

Stojí Írán před velkou změnou?

Izrael už několik dní útočí na Írán, který mu oplácí raketovými salvami. Smyslem toho útoku je znemožnit Íránu vyrobit jaderné zbraně. Ambice Izraelců, k nimž se nějakým způsobem mohou připojit i americké síly, ale mohou být širší – přivodit pád íránského teokratického režimu, izraelský premiér Benjamin Netanjahu také označil íránského duchovního vůdce Alího Chameneího za jeden z cílů operace. Jak stabilní vlastně režim v Íránu je? A co by jeho případný pád mohl přinést?

Lety i zájezdy v ohrožení. Válka na Blízkém východě komplikuje plány českým dovolenkářům

Válka mezi Izraelem a Íránem tvrdě dopadá i na české turisty. Konflikt, který eskaloval od 13. června, výrazně ochromil leteckou dopravu v oblasti a přiměl cestovní kanceláře k mimořádným krokům. Klienti mířící do Spojených arabských emirátů (SAE), Kataru či okolních zemí nyní dost často ruší nebo mění své zájezdy. Letový provoz v oblasti Perského zálivu a východního Středomoří je kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru výrazně omezen, potvrdil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Bude to krátká a rozhodná válka

Letošní pátek třináctého se stal pro Írán opravdu smolným dnem. Izraelské letectvo zaútočilo na jeho jaderná zařízení, zlikvidovalo protivzdušnou obranu a zabilo velkou část vojenského velení i mnoho jaderných vědců. Stalo se tak po letech íránského vyhrožování, že jednoho dne Izrael zničí. O důsledcích celé operace jsme hovořili s izraelským brigádním generálem ve výslužbě Amirem Avivim. Rozhovor proběhl v pátek 20. června odpoledne, tedy ani ne dva dny předtím, než se k útoku na Írán přidaly Spojené státy a mimo jiné bombardovaly zařízení na obohacování uranu ve Fordo.

Hoře z rozumu tlustého klauna

Vypadá jako neškodný tlustý klaun, ale to je právě jeho silná zbraň, která mu pomáhá dosáhnout toho, co chce. Lidé na něj pobaveně pohlédnou a pak před ním začnou mluvit otevřeněji a příměji, než jsou zvyklí, takže z nich vypadávají věci zajímavější a upřímnější, než by svěřili sociologickým průzkumům. Jeho neprůhledná identita (je to blonďatý izraelský Žid, takže jeho mateřštinou je hebrejština, ale vedle angličtiny a němčiny ovládá i arabštinu) mate jeho oběti, které pak zapomínají na opatrnost a na „taktiku“, kterou právě lidé z Blízkého východu používají jako přirozenou formu chování

Blízkovýchodní konflikt zdraží motoristům palivo, porostou i ceny plynu

Konflikt Izraele s Íránem sleduje celý svět s obavami nejen kvůli vojenskému střetu, ale i dopadům na ceny ropy a plynu. Írán jako významný exportér obou komodit znepokojuje světové trhy. V reakci na konflikt stoupla výrazně cena ropy i plynu. Podle ekonomů by mohl benzín zdražit o několik korun. Po přímém útoku USA na Írán zažilo Česko největší jednodenní zdražení za téměř dva roky, upozornil ekonom Lukáš Kovanda a radí motoristům natankovat teď plnou nádrž.

Na Teherán s Trumpem v zádech

V úterý 10. června ředitelka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová publikovala na sociální síti X podivné video. Mluvila v něm o své nedávné návštěvě Hirošimy a o tom, jak na ni zapůsobil příběh atomovou bombou zničeného města. Pak stočila svůj monolog k současnosti a ke skutečnosti, že dnešní jaderné zbraně jsou mnohem ničivější. „Dnes stojíme blíž než kdykoli předtím na pokraji jaderné zkázy. Politická elita a váleční štváči nezodpovědně podněcují strach a napětí mezi jadernými mocnostmi. Možná je to proto, že jsou přesvědčeni, že budou mít přístup k jaderným krytům pro sebe a své rodiny, ke kterým běžní lidé přístup mít nebudou,“ řekla.

Světoví lídři po rozsáhlém útoku Izraele na Írán vyjadřují znepokojení

Britský premiér Keir Starmer po rozsáhlém izraelském útoku na Írán vyzval ke zdrženlivosti a návratu k diplomacii. Británie se spojenci podle něj pracují na snížení napětí. Dnešní izraelský úder označil za znepokojivý, informují média. Francie rovněž vyzývá ke zdrženlivosti a zamezení jakékoli eskalaci, která by ohrozila stabilitu v regionu, uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf NATO Mark Rutte prohlásil, že je zásadní, aby spojenci v NATO včetně USA usilovali o uklidnění situace na Blízkém východě

Záře arabského zlata

Zpráva o vlivu Muslimského bratrstva ve Francii, která přednedávnem unikla na veřejnost, byla ze strany obvyklých podezřelých (levicoví politici, imámové, část akademické obce) odsouzena coby „alarmistická“. Nám ostatním nezbývá než se chmurně zasmát. Před takovým vývojem varoval už Pim Fortuyn kolem roku 2000 a jediné, co vidíme, je, že mainstreamová politika konečně dospěla svým obvyklým tempem lenochoda tamtéž. Existuje rčení, že je obtížné přimět člověka něco pochopit, pokud jeho výplata závisí na tom, aby to nepochopil.

Pár krásných dealů a jedna studená sprcha

Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě určitě splnila cíl přinést nějaké optimistické ekonomické zprávy v době, kdy se důvěra veřejnosti v jeho hospodářskou politiku propadá. Velké „dealy“ před kamerami, při nichž se šermuje stovkami miliard dolarů, nejlépe s monarchy, u nichž jde hlavně o osobní vztahy a dohody, které se stvrzují podáním ruky, to je přesně Trumpův živel. Vedle předvídatelných politických zpráv přineslo to turné i pár nečekaných. Ale bylo opravdu tak přelomové?

„Uděláme zónu svobody z Pásma Gazy.“ Není tam už nic k záchraně, tvrdí Trump

Spojené státy udělají z Pásma Gazy zónu svobody. Prezident USA Donald Trump ve čtvrtek zopakoval svůj záměr zabrat Pásmo Gazy, když podnikatelům na jednání v Kataru řekl, že Spojené státy by z toho válkou zdecimovaného území vytvořily "zónu svobody". Argumentoval přitom tím, že na tomto palestinském území už není co zachránit, napsala agentura Reuters. Zástupce teroristického hnutí Hamás Básim Naím reagoval slovy, že Pásmo Gazy není na prodej.

Toho si zastřelím já!

Západní Sýrie, předměstí al-Kosúr města Baníjás, 9. března 2025. Auto se čtyřmi syrskými vládními ozbrojenci zastavuje dva mladé muže, kteří jdou po silnici. Ozbrojenci se nejdřív ujišťují, že muži jsou alavité. Pak jim rozkážou, aby si klekli ke krajnici a odevzdali telefony. Alavitský mladík: Přisámbůh, že nemám telefon. Ozbrojenec: Vy alavité neznáte boha. Neznáte Alláha! Alavitský mladík: Přísahám na korán, že tu nemáme telefon, bydlíme odsud daleko. Ozbrojenec: Vás alavity zabijeme všechny. Ukaž ruce, kde máš telefon?

Izrael rozšiřuje své nárazníkové pásmo v Gaze, obyvatele varoval před evakuací

Oblast města Rafáh v Pásmu Gazy se stává izraelskou nárazníkovou zónou. Po sobotním obsazení takzvaného koridoru Morag to podle serveru The Times of Israel (ToI) řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Ten zároveň obyvatele Pásma Gazy varoval, že izraelská armáda rozšíří bojové operace do většiny území oblasti, což si vynutí jejich evakuaci. Obsazením koridoru Morag, který od sebe zcela odděluje oblasti měst Chán Júnis a Rafáh, izraelská armáda zcela izoluje Rafáh a jeho okolí

Šok v Izraeli. Hamás vrátil jiné tělo, matka dvou dětí Šibi Bibasová zůstává nezvěstná

Tělo navrácené Izraeli teroristickým hnutím Hamás nepatří rukojmí Širi Bibasové ani jinému rukojmímu. Podle agentury Reuters to uvedla izraelská armáda, která zároveň potvrdila identifikaci dalších dvou těl jako synů Bibasové Ariela a Kfira. Izrael vyzval Hamás, aby přestal porušovat podmínky příměří a navrátil tělo jejich matky spolu s ostatními rukojmími. Odhalení podle izraelských médií zvyšuje nejistotu ohledně další fáze příměří, na níž se měly obě strany dohodnout během končící fáze první.

Hamás předal Červenému kříži rakve s těly Širi Bibasové, jejích dvou synů a Odeda Lifšice

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo pracovníkům Červeného kříže rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmích. Ozbrojenci je unesli živé z jižního Izraele při svém útoku v říjnu 2023 a je mezi nimi zřejmě i matka se svými dvěma syny, jimž byly v době útoku čtyři roky a devět měsíců. Informují o tom tiskové agentury. Ozbrojenci přinesli rakve k vozům Červeného kříže, kde je pracovníci organizace nejprve zabalili do bílých pláten.

Musíme jednat s těmi nejhoršími monstry

Válka v Gaze je momentálně pozastavena. Mezi Hamásem a Izraelem zavládlo příměří, teroristické hnutí slíbilo propustit 33 rukojmích. Zároveň se rozbíhají jednání, která by měla dočasné pozastavení bojů učinit trvalým. O příměří a také o vlivu Donalda Trumpa na události na Blízkém východě hovoříme s náměstkyní izraelského ministra zahraničí Sharren Haskelovou.

Trumpova politika hlasitého křiku

V dubnu 1847 řecká vláda zakázala „upalování Jidáše“, populární lidovou tradici ničení figurek tohoto zrádného učedníka Ježíše během Velikonoc. Důvodem byla návštěva významného židovského finančníka barona Jamese de Rothschilda, zakladatele francouzské větve rodiny. Vláda se obávala, že by Rothschild mohl být tradicí pobouřen. Aténský dav však z nějakého důvodu dospěl k názoru, že za zákaz může bývalý portugalský konzul David Pacifico, rovněž Žid. Dav oblehl jeho dům a následně jej vyraboval. Don Pacifico požádal řeckou vládu o odškodnění, ta to však odmítla.

Trumpovy Pandořiny skříňky

Největší rozruch ve veřejném prostoru nadále zcela spolehlivě vyvolává Donald Trump a jeho administrativa. Po první várce dekretů a vyhrožování cly (která mimochodem velmi dobře fungují i jako nátlakový prostředek) přišlo zastavení financování zahraniční pomoci, jež přes agenturu USAID mířila do různých, navýsost politických neziskových organizací, a plán na řešení napětí na Blízkém východě spočívající v přeměně Gazy na „americkou riviéru“.

Jsem připraven koupit a vlastnit Gazu, řekl Trump

Jsem připraven koupit a vlastnit Gazu. Uvedl to americký prezident Donald Trump s tím, že Gaza by měla být považována za investiční nemovitost a zdůraznil svůj závazek obnovit toto území a zároveň zajistit, aby se tam nevrátil Hamás. Je však otevřen účasti dalších zemí na projektech obnovy. Proti Trumpovu plánu se v pondělí kromě Hamásu ohradil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Trump zopakoval, že obyvatelé Gazy se již nemají do čeho vrátit, protože území bylo zcela zničeno.

Trumpův pokus rozříznout gordický uzel Blízkého východu

Prohrané války mají důsledky. Tak by se dal shrnout článek známého britského historika Andrewa Robertse pro server The Washington Free Beacon. Roberts se v něm vyjadřuje k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by USA převzaly správu nad Pásmem Gazy a tamější obyvatelstvo by bylo nějakým způsobem odsunuto. Roberts si všímá, že do zveřejnění Trumpova plánu panovalo všeobecné přesvědčení, že Palestinci si zachovají suverenitu nad Gazou. Historické precedenty však ukazují, že by se jednalo o neuvěřitelnou anomálii.

Netanjahův žertovný návrh o palestinském státě rozzlobil Araby a prý ohrozil mírové snahy

Saúdská Arábie, Katar a Egypt odsoudily poznámku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který ve čtvrtek naznačil možnost vytvoření palestinského státu na území Saúdské Arábie. Tiskové agentury upozorňují, že přestože šlo o žertovnou reakci na přeřeknutí televizního moderátora, vyvolala Netanjahuova slova ostré reakce.

„S Trumpem přepíšeme mapu Blízkého východu.“ Netanjahu letí do Bílého domu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před odletem do Washingtonu řekl, že chce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem přepsat mapu Blízkého východu. Informují o tom izraelská média. S novým americkým prezidentem chce jednat o válce v Pásmu Gazy či Íránu. To, že je prvním šéfem zahraniční vlády, kterého Trump přijme v Bílém domě, považuje za důkaz silných vztahů mezi USA a Izraelem i pevného přátelství mezi oběma politiky.

Hamás předal tři rukojmí Červenému kříži

Hamás předal tři rukojmí Červenému kříži na náměstí Sarájá uprostřed města Gaza, přímý přenos vysílá Al-Džazíra. Na místě jsou desítky ozbrojenců Brigád Kasám, ozbrojeného křídla hnutí Hamás. Sanitky Červeného kříže odjely z místa předání směrem k pozicím izraelské armády v Pásmu Gazy. Předání rukojmích podle izraelského rádia Kan potvrdil nejmenovaný izraelský činitel.

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil dohodu o příměří v Pásmu Gazy

Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informovaly agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne bude o dohodě hlasovat celá izraelská vláda. Podle izraelských médií začne dohoda o příměří platit v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ), jak se původně plánovalo, a izraelská strana očekává, že ještě ten den začne teroristické hnutí Hamás propouštět rukojmí.

To sprosté slovo al-Káida. Proč Asad padl teď a tak snadno?

Uběhl měsíc od svržení režimu Bašára Asada v Sýrii. Západ, byť obezřetně, vítá nové vládce, mluví se o zrušení sankcí, nedávno do Damašku společně přijeli ministři zahraničí Francie a Německa. Nicméně onen nový vládce Sýrie, Ahmad Šara, mezitím oznámil, že nejméně čtyři další roky nevypíše volby. Onen nový vládce je totiž také zasloužilý džihádista. Tuto pozoruhodnou konstelaci jsme v Salonu Echa probírali se dvěma dámami české diplomacie: Evou Filipi, dlouholetou velvyslankyní v Sýrii (2010–23), a stále aktivní velvyslankyní – dříve v Egyptě, dnes v Izraeli – Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou.