V úterý 10. června ředitelka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová publikovala na sociální síti X podivné video. Mluvila v něm o své nedávné návštěvě Hirošimy a o tom, jak na ni zapůsobil příběh atomovou bombou zničeného města. Pak stočila svůj monolog k současnosti a ke skutečnosti, že dnešní jaderné zbraně jsou mnohem ničivější. „Dnes stojíme blíž než kdykoli předtím na pokraji jaderné zkázy. Politická elita a váleční štváči nezodpovědně podněcují strach a napětí mezi jadernými mocnostmi. Možná je to proto, že jsou přesvědčeni, že budou mít přístup k jaderným krytům pro sebe a své rodiny, ke kterým běžní lidé přístup mít nebudou,“ řekla a vyzvala lidi, aby se „ozvali a požadovali konec tohoto šílenství“. Promluvu zakončila sdělením, že „musíme odmítnout tuto cestu k jaderné válce a usilovat o svět, ve kterém nikdo nebude muset žít ve strachu z jaderné katastrofy“.

Pozorovatelé americké politiky si lámali hlavu, co vedlo Gabbardovou k natočení videa v nejlepších tradicích protijaderného hnutí z 80. let, které dělalo užitečné idioty Sovětům. Dva dny poté bylo vše jasné. Izrael zahájil masivní útok na Írán s cílem zničit jeho jaderný program.

Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v americké administrativě soupeří dvě koncepce zahraniční politiky. Jedné se říká „restrainers“, což by se dalo přeložit jako „zadržovači“. Jsou to ti extrémně skeptičtí k jakémukoli vojenskému angažmá v zahraničí. Proti nim stojí skupina, která sice nemá žádné chytlavé označení, ale myslí si, že jsou situace, kdy je použití americké vojenské síly legitimní. Třeba v případě podpory spojence, který se snaží eliminovat islamistický režim netající se svou ambicí získat atomovou zbraň. Gabbardová patří mezi čelní restrainery, její video bylo nejspíš posledním zoufalým pokusem odvrátit izraelský útok na Írán. Mezi jejími souputníky totiž panuje přesvědčení, že to povede k zničující válce, a možná dokonce k světovému konfliktu.

Mezi restrainery ale nepatří prezident Trump. Ten byl zvolen mimo jiné i se slibem, že nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň. Chtěl toho dosáhnout po dobrém, v dubnu dal Teheránu šedesát dnů na zahájení demontáže jeho jaderného programu. Když se tak nestalo, 61. den začaly padat izraelské bomby. Izrael v tom má podporu Američanů. Podle průzkumu Rasmussen 57 procent respondentů podporuje vojenskou akci, která by zabránila Íránu získat jaderné zbraně. Průzkum Harvard/Harris ukazuje, že 60 procent respondentů podporuje Izrael v „zastavení íránského jaderného programu“, přičemž mezi republikány je to dokonce 78 procent.

Írán je jednoznačně hlavní destabilizační prvek na Blízkém východě. Rokem 1979, kdy byl svržen šáh a moci se ujali šíitští ajatolláhové, začíná éra íránského teroru po celém světě. Tamní klerici se každý den modlí za zničení velkého (USA) a malého (Izraele) Satana. Ihned po revoluci režim zajal 52 Američanů, které držel 444 dní v zajetí. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh v roce 1983 zabilo 241 amerických mariňáků. V roce 1996 měl Írán prsty v bombovém útoku na apartmány Khobar Towers v Saúdské Arábii. Íránem vycvičené a podporované milice útočily na americké jednotky v Iráku. Nesmíme zapomenout ani na teroristický útok proti izraelské ambasádě v Buenos Aires v roce 1992, při kterém zemřelo 29 lidí, a proti židovskému komunitnímu centru v roce 1994 tamtéž, kdy zemřelo 86 lidí. Za obojím stál Hizballáh, tedy Írán.

Íránci čili Peršané a šíité pohrdají okolními arabskými, většinově sunnitskými státy. V roce 2022 drony vyslané Húsii, tedy dalším teroristickým hnutím podporovaným Íránem, útočily na Spojené arabské emiráty. V Bahrajnu se Írán pokouší o svržení tamní monarchie, má špatné vztahy se sekulárním Ázerbájdžánem a soupeří o pozici regionálního hegemona se Saúdy. K tomu ještě řídí síť milic v Iráku, spolupracoval s asadovskou Sýrií a palestinským Hamásem. Představa, že tento režim získá jadernou zbraň, děsila všechny v regionu, ale úplně nejvíc Izrael, kterému, jako sionistické entitě, Teherán sliboval zničení.

Již řadu let mezi Izraelem a Íránem zuřila tajná válka. Izraelci se snažili zabránit všemožnými prostředky, aby Teherán jadernou bombu získal. Nejslavnější je počítačový virus Stuxnet, který poškodil centrifugy na obohacování uranu v zařízení v Natanzu. Ale i další zařízení měla záhadnou tendenci vybuchovat a profese jaderného vědce patřila v Íránu k těm nejnebezpečnějším na světě. Všechny tyto kroky ale mohly vývoj bomby pouze zpomalit, ne zastavit.

Barack Obama uzavřel v roce 2015 s Teheránem takzvanou „íránskou jadernou dohodu“. Výměnou za ukončení sankcí Írán slíbil deset let nevyvíjet jadernou zbraň. Dohoda byla široce kritizována, jelikož Írán uvolněné prostředky použil k posílení své moci a v nejlepším případě to znamenalo prosté odsunutí problému do budoucna. Trump od dohody v roce 2018 odstoupil, administrativa Joea Bidena se pak snažila neúspěšně vyjednat její obnovení. Stejně tak Trump se po svém návratu tvářil jako „hodný policajt“, který dává Íránu možnost spolupracovat, nebo na něj poštve „zlého policajta“ – Izrael.

Do toho se množily indicie, že Teherán je jaderné bombě blíž než kdy předtím. Izraelské tajné služby tvrdily, že Írán má dostatek obohaceného uranu na sestavení patnácti bomb. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), instituce obyčejně opatrná, poprvé potvrdila, že Írán porušuje své jaderné závazky. Rakouská tajná služba hlásila, že Írán rychle směřuje k bombě. Vídeň je plná íránských špionů a sídlí tam MAAE, takže je možné, že v tomto případě mají Rakušané dobré informace. Obavy ohledně íránské bomby potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že informace, které má ohledně „íránského jaderného programu, jsou velmi znepokojující“, a „program se blíží kritické fázi“.

Další informace dodal Nadav Eyal, dobře informovaný komentátor deníku Jedi’ot Achronot. Podle něho v posledních měsících izraelské tajné služby zachytily dvě znepokojivé informace. Zaprvé, že Írán ustanovil „zbraňovou skupinu“, jejímž úkolem bylo připravit sestavení jaderné bomby. Údajně již probíhaly experimenty některých procesů a Írán se snažil o získání vědecké výbavy, která mohla sloužit jen k sestavení bomby. Zadruhé se dostaly k íránským plánům na zničení Izraele. Masivní raketová salva zkombinovaná s invazí íránských spojenců ze všech stran měla oslabit a nakonec zcela zničit židovský stát. Pro Jeruzalém to byl důkaz, že modlitby za jeho zničení v íránských mešitách nejsou jen nějaké slogany, ale přímo vládní politika. Po 7. říjnu si Izrael nemohl dovolit ignorovat žádné takové indicie.

Ještě ale bylo potřeba získat souhlas Američanů. Vše nasvědčuje tomu, že Trump ho udělil. Prezident potvrdil, že o chystané akci věděl předem. Američané nejspíš poskytli zpravodajskou a koordinační podporu. Také se účastnili sestřelování raket, které vyslal Írán v odvetě na Izrael. Také pomohl sehrát šarádu a tvářit se, že se útoku na Írán brání. Roli, ať už vědomou, či ne, v tom mohla mít i zmíněná Gabbardová s restrainery, jelikož se zdálo, že mají v Bílém domě vrch. Írán proto ignoroval zřejmé náznaky (například stažení rodinných příslušníků z amerických ambasád v regionu), že se chystá něco velkého. „Odmítali zprávy, že útok je na spadnutí, jako izraelskou propagandu, která má vyvinout tlak na Írán, aby v jednáních učinil ústupky ohledně svého jaderného programu,“ napsal o představitelích íránského režimu deník The New York Times.

V pátek třináctého Izrael započal svou leteckou kampaň proti Íránu. Díky momentu překvapení se mu podařilo zlikvidovat nejvyšší vojenské velení a ochromit protileteckou obranu. Nyní má nad Íránem naprostou leteckou převahu, kterou hodlá zcela využít. Něco podobného dokázal v minulosti již dvakrát. V roce 1981 izraelské letectvo bombardovalo irácký jaderný reaktor Osirak, aby zabránilo Saddámu Husajnovi ve výrobě atomové zbraně. V roce 2007 stejný osud potkal asadovskou Sýrii. Íránci o těchto precedentech věděli, a proto jsou lépe připraveni. Jaderný výzkum se odehrává na více místech, často v bunkrech pod zemí. To je pro Izrael problém. Zvlášť zařízení na obohacování uranu Fordo je tak hluboko ve skále, že Izrael nemá prostředky na jeho zničení. Ty mají pouze Američané.

Jak bude válka pokračovat? Íránské protiútoky, které v době uzávěrky tohoto vydání zabily minimálně 24 lidí, časem ustanou. Teherán má omezený počet raket, asi dva tisíce, a Izraeli se pomalu daří ničit odpalovací zařízení. Izrael bude bombardovat Írán tak dlouho, dokud nevrátí jeho jaderný program do bodu nula. Zastavit to může pouze Donald Trump. Buď proto, že nálety donutí Írán vrátit se k vyjednávacímu stolu a přijmout tvrdé podmínky. Nebo proto, že Američané se k útoku přidají – minimálně pomohou zničit Fordo a tím celou akci urychlí. Jinak Izraelci odhadují trvání operace na několik týdnů. Nejoptimističtější scénář je, že ponížení a decimace íránského režimu povede k jeho svržení, ale to je bohužel nejspíš jen zbožné přání.