Tag: vojenství

Články k tagu

V koalici ochotných to skřípe. Na Ukrajinu by vyslala 20 000 vojáků, potřebuje trojnásobek

Takzvaná koalice ochotných, která má za cíl podporovat Ukrajinu poté, co podporu omezily Spojené státy, naráží na zásadní problém. A to nepřipravenost a podstav svých ozbrojených sil. V rámci debat o vyslání vojáků na Ukrajinu vyšlo najevo, že připravené vyslat své vojáky v počtu asi 20 000 jsou jen Francie a Velká Británie. Podle odhadů britské armády by přitom bylo pro takovou misi potřeba minimálně trojnásobný počet. Informují britské The Times.

„Postavím jim pomník.“ Kim poprvé potvrdil, že KLDR poslala vojáky na pomoc Rusku

Severní Korea dnes poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Pchjongjang tvrdí, že tak významně přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na severokorejská státní média. Korejským hrdinům bude v jejich vlasti postaven pomník, řekl podle agentury TASS severokorejský vůdce Kim Čong-un. Moskva uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část tohoto ruského regionu obsadili loni v létě.

Napětí mezi Indií a Pákistánem neutichá. Vojáci po sobě v Kašmíru opět stříleli

Vojáci Indie a Pákistánu po sobě v sobotu stříleli na sporné hranici v Kašmíru. Indie tvrdí, že palbu začal Pákistán, ten se k incidentu zatím nevyjádřil, informuje agentura Reuters. Vztahy obou zemí se po úterním útoku s 26 mrtvými v převážně muslimské indické části Kašmíru prudce zhoršily. Reakce Indie na útok na turisty naznačuje, že Dillí z něj viní Pákistán. Ten mezitím podle agentury AP uvedl, že by podpořil mezinárodní vyšetřování události.

Rusko má právo použít jaderné zbraně v případě agrese ze Západu, připomněl Šojgu

Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese ze strany Západu. Prohlásil to tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu v rozhovoru pro agenturu TASS, který agentura zveřejnila ve čtvrtek. Uvedl rovněž, že Moskva bedlivě sleduje vojenské přípravy evropských států. Šojgu se ve svém prohlášení odvolal na listopadové změny v ruské jaderné doktríně, které schválil prezident Vladimir Putin.

Estonsko vybuduje novou vojenskou základnu ve městě Narva na hranicích s Ruskem

Estonská armáda plánuje vybudovat novou vojenskou základnu ve městě Narva, které leží u hranic s Ruskem. Hostit má přes 200 vojáků z řad estonských ozbrojených sil a také spojeneckých jednotek, informovala ve středu veřejnoprávní stanice ERR na svém webu. "Velitel ozbrojených sil to dal najevo po diskusích s různými parlamentními stranami... Lidé se ptali, proč už estonské ozbrojené síly v Narvě nejsou," uvedl jeden z vysoce postavených velitelů estonské armády Vahur Karus.

Ukrajinci se připravují na partyzánskou válku. Vláda zřizuje centra národního odporu

Na Ukrajině bude vytvořena síť středisek pro výcvik občanů pro národní odpor. Budou zřízena v každé oblasti v Kyjevě ve formě městských institucí nebo v podnicích. Centra mají pracovat na formování vlasteneckého vědomí, tak aby občané získáli znalosti a praktické dovednosti potřebné k obraně Ukrajiny, uvedla dnes agentura Unian. Jak informovala tisková služba ukrajinského ministerstva obrany, postup budování a provozu center je již stanoven.

Koho poslat na Ukrajinu. Neshody mezi Brity a Francouzi. Na mírové sbory a vyzbrojení Kyjeva nejsou ani peníze

Neshody mezi evropskými zeměmi ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu jsou jen viditelnou tváří mnohem trpkých jednání o „militarizaci“ této země. Píše o tom tento týden francouzský deník Le Monde s odkazem na diplomatické zdroje. Evropané se nemohou prakticky dohodnout na ničem. Le Monde připomíná, že rozhovory o míru jsou samy o sobě širší, než se zdá, protože Rusko požaduje revizi celé bezpečnostní architektury evropského kontinentu.

Vojenská vzpoura v Rusku. V Krasnodaru se stovka vojáků vzbouřila, několik z nich uprchlo

V Ruském Krasodaru se měl odehrát dramatický incident, když asi stovka mobilizovaných vojáků uspořádala vzpouru. K události došlo v důsledku nespokojenosti s podmínkami služby a velením. Podle dnešních informací ukrajinské agentury Unian se vojáci rozhodli postavit proti svým nadřízeným, což vyústilo v chaotickou situaci. Asi stovka ruských neozbrojených vojáků se pokusila uprchnout z objektu tamního velitelství v Krasnodaru, na jihu Ruska, poblíž Černého moře. Sled událostí není jasný.

Litva opevní nejzranitelnější místo, kudy může vést ruský útok na NATO

Litva zahájila projekt modernizace a opevnění druhé trasy přes tzv. Suvalský koridor, což je klíčový úsek na hranici s Polskem, který je považován za jedno z nejpravděpodobnějších míst případného ruského útoku na Evropskou unii a NATO. Podle litevského náměstka ministra obrany Tomase Godliauskase jsou tyto cesty z bezpečnostního a obranného hlediska zásadní jako klíčové pozemní trasy pro podporu spojeneckých sil v době krize.

Masivní úder Američanů v Jemenu: nejméně 58 obětí. „Barbarský útok,“ reaguje Írán

Americká armáda oznámila, že v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům Húsíům zničila důležitý ropný přístav Ras Ísá u Rudého moře. Podle húsijské televize Al-Masíra odvolávající se na zdravotnické úřady přišlo o život nejméně 58 lidí, což podle agentury Reuters činí z útoku jeden z nejsmrtelnějších od zahájení útoků USA na skupinu podporovanou Íránem. Dalších 126 osob bylo zraněno. Armáda žádné další podrobnosti o operaci ani informace o případných obětech nezveřejnila.

(Potenciálním) vítězem zakázky na stavbu amerického protiraketového štítu se stává: Elon Musk

Společnost SpaceX Elona Muska a dva další partneři se ukázali jako favoriti, kteří mohou získat klíčovou část obří zakázky na vybudování protiraketového štítu prezidenta Donalda Trumpa „Golden Dome“. Agentuře Reuters to uvedlo šest lidí obeznámených s touto záležitostí. Muskova raketová a vesmírná společnost SpaceX spolupracuje se softwarovým vývojářem Palantirem a výrobcem dronů Andurilem na společné nabídce na vybudování klíčových prvků systému Zlaté kupole.

Trump podle NYT zablokoval plánovaný izraelský útok na íránské jaderné provozy

Americký prezident Donald Trump zablokoval plánovaný izraelský útok na íránské jaderné provozy a dal přednost jednáním s Íránem o omezení jeho jaderného programu. S odvoláním na představitele Trumpovy administrativy to ve středu uvedl zpravodajský server The New York Times (NYT). Izrael podle NYT plánoval na íránské jaderné provozy zaútočit možná už v květnu s cílem zpomalit o rok nebo více schopnost Íránu vyvinout jadernou zbraň.

Izrael přetvořil třetinu Pásma Gazy na nárazníkové pásmo. Palestinci musí odtud odejít

Izraelská armáda ve středu oznámila, že z 30 procent celkového území Pásma Gazy vytvořila po obsazení nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít. Napsala to agentura AFP. Od konce příměří a zahájení nové izraelské ofenzivy 18. března bylo v Pásmu Gazy podle OSN vnitřně vysídleno asi 500 000 tamních palestinských obyvatel. „Přibližně 30 procent území Pásma Gazy je nyní považováno za operační bezpečnostní perimetr,“ uvedla podle AFP izraelská armáda.

Ukrajinci hravě zdolali zábrany. Ruský gubernátor prý zpronevěřil miliardu rublů na stavbu opevnění

Ruští vyšetřovatelé zadrželi bývalého gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova a jeho někdejšího zástupce Alexeje Dedova a obvinili je, že se v organizované skupině podíleli na zpronevěře miliardy rublů (asi 260 milionů Kč). Tato částka byla určena na výstavbu opevnění na hranici západoruského regionu s Ukrajinou. Uvedla to dnes podle médií mluvčí ruského ministerstva vnitra Irina Volková.

Rakousko diskutuje o povinné vojenské službě pro ženy

Předseda Rakouského sdružení důstojníků Erich Cibulka navrhl, aby Rakousko začalo uvažovat o zavedení povinné vojenské služby i pro ženy. Informoval o tom rakouský deník Kurier s odkazem na rozhovor Cibulky pro středeční vydání listu Die Presse. „Můžeme přemýšlet velmi inovativně a neomezovat povinnou vojenskou službu pouze na muže. Tedy zavést vojenskou povinnost i pro ženy,“ uvedl Cibulka.

Bílý dům navrhuje zrušit financování mírových misí OSN

Rozpočtový úřad Bílého domu navrhuje zrušit americké financovaní mírových misí OSN, což zdůvodňuje neúspěšnými operacemi těchto jednotek v Mali, Libanonu či Kongu. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na interní dokument rozpočtového úřadu Bílého domu. Mluvčí ministerstva zahraničí Tammy Bruceová nicméně v úterý novinářům řekla, že zatím není hotov konečný rozpočtový návrh.

Šéfka diplomacie EU kritizuje Izrael: Překračuje meze sebeobrany

Izrael má právo se bránit, jeho současné kroky ale podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové již překračují přiměřenou sebeobranu. Kallasová to uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Lucemburku. Všechny státy sedmadvacítky podle ní podporují dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Situace v Pásmu Gazy je podle Kallasové nadále velmi vážná.

Izrael rozšiřuje své nárazníkové pásmo v Gaze, obyvatele varoval před evakuací

Oblast města Rafáh v Pásmu Gazy se stává izraelskou nárazníkovou zónou. Po sobotním obsazení takzvaného koridoru Morag to podle serveru The Times of Israel (ToI) řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Ten zároveň obyvatele Pásma Gazy varoval, že izraelská armáda rozšíří bojové operace do většiny území oblasti, což si vynutí jejich evakuaci. Obsazením koridoru Morag, který od sebe zcela odděluje oblasti měst Chán Júnis a Rafáh, izraelská armáda zcela izoluje Rafáh a jeho okolí

Česko bude kvůli dluhu na armádě muset na obranu dávat víc, než chce NATO

Česko bude muset kvůli vnitřnímu dluhu v armádě vydávat v příštích letech na obranu víc, než vyžaduje cíl Severoatlantické aliance (NATO). Uvádí to analýza, kterou dnes představili zástupci Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Dočasný nárůst výdajů bude podle analýzy třeba financovat zvýšením zadlužení nebo dočasným růstem daní. Pro udržování obranných výdajů na zvýšené úrovni pak bude třeba upravit příjmy a výdaje státního rozpočtu.

EU chystá vytvoření společného obranného fondu. Ten má zbraně vlastnit a zemím je pronajímat

Ministři financí Evropské unie budou v příštích dnech projednávat zřízení společného mezivládního zbrojního fondu, přes který by se společně nakupovaly zbraně. Zbraně by ale vlastnil fond. Za používání armádní techniky by členským zemím účtoval poplatky. Vyplývá to z dokumentu, který je připravený na jednání, uvedla dnes agentura Reuters. Think-tank Bruegel, který za dokumentem stojí, se netají cílem, dostat obranu členských zemí pod kontrolu Bruselu.

Rozsáhlé cvičení Bundeswehru bude simulovat ruský útok na Pobaltí a Polsko

Rozsáhlé třídenní cvičení Bundeswehru se bude konat v Hamburku od 25. září a budou simulovat ruský útok na pobaltské státy a Polsko, napsal německý Bild. Jednotky NATO při něm mají být rychle přemístěny ze západní Evropy na východní frontu a hamburský přístav bude hrát klíčovou roli jako logistický uzel. Scénář otestuje, jak by město zvládlo podpořit přesun až 800 000 vojáků, přičemž nejde o skutečný počet zúčastněných. Součástí operace budou vrtulníky, konvoje a dokonce i simulované protesty.

Německo zvažuje návrat k povinné vojenské službě. Chce rozšířit armádu o 100 000 vojáků

Německá vláda se v posledních měsících intenzivně zabývá možností znovuzavedení branné povinnosti, kterou země zrušila v roce 2011. Náčelník německých ozbrojených sil Carsten Breuer prohlásil v rozhovoru pro BBC Radio 4, že pokud chce Německo efektivně čelit hrozbám ze strany Ruska, bude nutné rozšířit armádu o dalších 100 000 vojáků. Podle jeho slov je tento cíl dosažitelný pouze zavedením povinné vojenské služby.

USA musí počítat s tvrdou odvetou, pokud budou bombardovat Írán, řekl Chameneí

Spojené státy musí počítat s tvrdou odvetou, pokud budou bombardovat Írán v případě, že Teherán nepřistoupí na novou jadernou dohodou s Washingtonem. Podle agentur to dnes prohlásil íránský duchovní vůdce Alí Chameneí v reakci na hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v neděli v rozhovoru na televizi NBC News Íránu pohrozil bombardováním a sekundárními cly na íránskou ropu.

Izrael chce obnovit pozemní operaci v Gaze. Nařídil evakuaci města Rafáh a okolí

Izraelská armáda dnes nařídila evakuaci obyvatel většiny města Rafáh a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Uvedla, že zde hodlá obnovit intenzivní pozemní operaci proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Informovala o tom agentura AP a izraelská média. Mluvčí armády na síti X v arabštině vyzval obyvatele vyznačených sektorů, aby se přesunuli do takzvané humanitární zóny Mavásí na jihozápadním pobřeží Pásma Gazy. Ta se skládá převážně z rozlehlých provizorních stanových táborů pro Palestince, kteří museli opustit své domovy.

Zelenského rozhodnutí a vnitřní spory vedly ke zbytečnému vrhnutí obrovských sil k Bachmutu, píše NYT

Spojené státy byly do války na Ukrajině zapleteny mnohem těsněji a šířeji, než se dosud předpokládalo. Tvrdí to rozsáhla investigativa listu The New York Times s tím, že američtí a ukrajinští důstojníci společně plánovali ukrajinské protiútoky. Jeden takový se ale mimo jiné kvůli neshodám mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem ozbrojených sil Valerijem Zalužným nepovedl a Ukrajina přišla o obrovské množství sil a prostředků, píše NYT.

Ukrajinští verbíři systematicky přepadají, bijí a unášejí lidi na frontu, varuje ombudsman Lubinec

Ukrajinský ombudsman pro lidská práva Dmytro Lubinec varoval, že porušování lidských práv ze strany příslušníků územních náborových center (TCK) nabývá systémového charakteru. Podle jeho prohlášení, které zveřejnil tento týden deník Ukrajinska Pravda, se nezákonné zadržování a fyzické napadání občanů členy TCK stalo natolik rozšířeným jevem, že jej lze označit za „virální trend“.

Plán Francie a Británie na vyslání evropských vojáků na Ukrajinu selhal, píše WSJ

Navzdory mediálním prohlášením evropských lídrů návrh Francie a Velké Británie na rozmístění evropských vojenských sil na Ukrajině, který měl deklarovat bezpečnost regionu po skončení konfliktu s Ruskem, narazil na překážky a v této podobě fakticky zkrachoval. Podle deníku The Wall Street Journal se oběma zemím nepodařilo získat podporu od spojenců, zejména kvůli nejistotě ohledně zapojení Spojených států.

Americký ministr obrany má tetování, které se nelíbí muslimům

Americký ministr obrany Pete Hegseth má na paži arabsky vytetované slovo káfir, tedy nevěřící, za což sklízí kritiku od řady muslimů, kteří jej viní z islamofobie. S odvoláním na nedávno zveřejněné fotky šéfa Pentagonu o tom informoval britský deník The Guardian. Není to přitom poprvé, co tetování ministra obrany, který je bývalým moderátorem a komentátorem stanice Fox News a veteránem Národní gardy, budí vášně.

VIDEO: Rusko posiluje námořní síly. Putin vypustil novou jadernou ponorku

Ruský prezident Vladimir Putin slavnostně spustil na vodu novou jadernou ponorku Perm, vybavenou hypersonickými střelami Zircon. Tyto střely jsou schopné dosáhnout rychlosti několikanásobně převyšující rychlost zvuku a mohou zasáhnout cíle vzdálené až 1000 kilometrů. Záběry státní ruské televize z arktického přístavu Murmansk ukázaly Putina, jak dává pokyn k vypuštění plavidla slovy: „Tímto schvaluji!“.

Povinná vojenská služba? Citlivá otázka štěpí budoucí německou vládu

Ve světle toho, jak se různé evropské země chystají na začlenění svých občanů do případných branných povinností, je nová německá vládní koalice v tomto směru ostře rozdělena. Zatímco křesťanští demokraté (CDU/CSU) jsou pro okamžité zavedení povinné vojenské služby, socialisté (SPD) jsou zdrženlivější. Zároveň se ale oba politické subjekty shodují na tom, že Bundeswehr trpí nedostatečným vybavením, což je třeba řešit rychlou modernizací a efektivními nákupy nových technologií a zbraní bez zbytečné byrokracie.