Bílý dům jde tvrdě po režimu Nicoláse Madura. Administrativa prezidenta Donald Trump výrazně zostřuje kurz vůči Venezuele a sám prezident Trump vyzval vůdce Venezuely, aby opustil prezidentský úřad. Washington za několik posledních měsíců uskutečnil téměř tři desítky úderů v latinskoamerických vodách a vyhlásil úplnou blokádu sankcionovaným ropným tankerům mířících do země a z ní. Do eskalujícího sporu se otevřeně vložily i Čína a Rusko s tím, že Spojené státy porušují mezinárodní práva, píše zpravodajský portál Fox News.

Bílý dům tvrdí, že operace zapadají do širší snahy omezit pašování drog do Spojených států. Zároveň ale Trump dává najevo, že cílem tlaku je i politická změna v Caracasu. Prezident tento týden uvedl, že zesílená kampaň by „pravděpodobně“ mohla Madura přimět k odchodu z funkce, a označil by to za „chytré“ rozhodnutí.

Od září provedly americké síly podle oficiálních údajů téměř tři desítky úderů v latinskoamerických vodách. V prosinci USA navíc zabavily několik tankerů, které měly patřit k tzv. „temné flotile“ obcházející sankce. Washington zároveň posílil námořní přítomnost v regionu – včetně bezprecedentního nasazení letadlové lodi USS Gerald R. Ford.

Trump zároveň naznačuje, že se operace nemusí omezit jen na moře. „Teď likvidujeme drogové lodě v rozsahu, jaký tu nebyl. Velmi brzy to můžeme dělat i na pevnině,“ prohlásil začátkem prosince.

Peking označil americké zabavování plavidel za „hrubé porušení mezinárodního práva“ a odsoudil „jednostrannost a šikanu“. Moskva šla ještě dál: ministr zahraničí Sergej Lavrov telefonicky ujistil venezuelského protějška o „plné podpoře a solidaritě“ a varoval, že kroky Washingtonu v Karibiku mohou ohrozit regionální stabilitu i mezinárodní plavbu.

Tvrdý postup naráží také na odpor uvnitř USA. Část demokratů i někteří republikáni zpochybňují právní základ úderů a blokády. Skupina senátorů v čele s lídrem demokratické menšiny předložila návrh, který by prezidentovi zakázal použít ozbrojené síly k bojovým akcím proti Venezuele bez souhlasu Kongresu.

Bezpečnostní analytici zároveň upozorňují, že zaměření na Venezuelu je z hlediska amerických priorit překvapivé. Kritici argumentují, že Caracas nepředstavuje pro USA tak zásadní hrozbu jako jiné globální konflikty – což je v rozporu s Trumpovým heslem „America First“.

Jisté ale je, že tlak Washingtonu sílí. Madurova vláda má jen omezené možnosti odvety a každým dalším krokem USA roste riziko širší geopolitické konfrontace, do níž se už nyní zapojují další dvě světové velmoci.

Podle agentury Reuters se Washington bude soustřeďovat v nejbližších týdnech na ekonomický tlak na vládu prezidenta Nicoláse Madura. Spojené státy ohlásily, že budou blokovat tankery, které porušují americké sankce uvalené na venezuelský ropný sektor. "Panuje domněnka, že do konce ledna bude Venezuela čelit hospodářské kalamitě, pokud neodsouhlasí výrazné ústupky pro USA," uvedl zdroj ohledně dopadu ekonomického tlaku. Podle zdroje jsou však vojenské údery stále možné.

Americká vláda prezidenta Donalda Trumpa navyšuje v posledních měsících tlak na venezuelského prezidenta Madura. Washington neuznává Madura za právoplatného prezidenta a podle amerických úřadů řídí pašování drog do Spojených států. Trump Madura vyzval, aby odešel z funkce a nevyloučil v minulosti údery na venezuelské území.

Americký prezident Donald Trump vzkázal svému venezuelskému protějšku, že to nejmoudřejší, co může udělat, je vzdát se úřadu. "Je na něm, aby se rozhodl, co udělá. Myslím, že by to od něj bylo moudré. Pokud chce hrát tvrdě, bude to naposledy, co to udělá," prohlásil Trump.

Americký prezident také připomněl, že Spojené státy nasadily v Karibiku "obří armádu" včetně největší letadlové lodi světa. V této oblasti je nyní asi 10.000 amerických vojáků, což je největší nasazení americké armády v Karibiku od invaze USA do Panamy v roce 1989, která svrhla tamního lídra Manuela Noriegu.

Americká armáda od září útočí v Karibiku na lodě, které považuje za pašerácké, a zabila takto už přes sto lidí, jež označila za narkoteroristy. Z narkoterorismu viní Trump i Madura, jehož prezidentský mandát Washington neuznává kvůli nedemokratickým volbám. Letos v srpnu Trumpova vláda zdvojnásobila odměnu za pomoc při dopadení Madura na 50 milionů dolarů (asi jedna miliarda Kč).

Ropný sektor je hlavním zdrojem příjmů ze zahraničí pro venezuelskou vládu. Již v minulých letech sankce na toto odvětví přispěly k zhoršení stavu venezuelského hospodářství. Striktní vymáhání sankcí by mohlo podle odhadu zdroje způsobit Venezuele v průběhu několika týdnů vážné hospodářské problémy.