KLDR dnes oznámila, že úspěšně otestovala novou hypersonickou raketu středního doletu na tuhé palivo. Severokorejský vůdce Kim Čong-un poté prohlásil, že jeho země dokáže vyrábět raketové systémy na pevné palivo schopné nést jaderné zbraně, informovala agentura AP s odvoláním na severokorejské státní sdělovací prostředky. Raketovými testy KLDR porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
„Čeští zbrojaři nabírají lidi, kteří v těch zbrojovkách pracovali v 70. letech, je velká nouze o lidi, suroviny, o všechno. Teď se ve velkém vyrábí munice, dělají se modernizace nebo úpravy starých tanků z 50. až 80. let, oprašují se zkušenosti, které měly firmy bývalého československého zbrojního průmyslu," říká vojenský analytik Jiří Vojáček.
Rusko má podle západních představitelů v Bělorusku jaderné zbraně. Informaci potvrdili listu Foreign Affairs pod podmínkou anonymity západní představitelé. Sám Vladimir Putin oznámil přesun jaderných zbraní na území Běloruska v půlce minulého roku. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko umístění jaderných zbraní na běloruské území potvrdil v prosinci 2023.
Rusko rozmístí u hranic s Finskem vojáky, oznámil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 v reakci na vstup Finska a Švédska do NATO. „Neměli jsme tam (na hranici s Finskem) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin v posledním velkém rozhovoru, jen dva dny před začátkem ruských prezidentských voleb a zároveň nedlouho po vstupu Švédska a také Finska do Severoatlantické aliance.
USA se připravovaly na reálnou možnost, že Rusko provede na konci roku 2022 jaderný útok na Ukrajinu, tvrdí americká stanice CNN, která se odvolává na dva nejmenované vysoce postavené představitele americké prezidentské administrativy. Obavy z rizika jaderného útoku se podle těchto zdrojů nezakládaly pouze na hypotetických scénářích, ale vznikly na základě souboru několika událostí, analýz a poznatků rozvědek.
Slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu přivedou svět na pokraj jaderné války, řekl v televizním pořadu Solovjov Live šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Francouzský prezident tuto možnost na konci února nevyloučil, šéf francouzské diplomacie Stéphan Séjourné ale vzápětí řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale plnit jiné úkoly.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters uvedl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Ta se už přes dva roky brání agresi Moskvy. Šéf Kremlu v projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit svůj západní vojenský okruh.
Před dvěma či třemi lety by se z titulku tohoto komentáře dalo usoudit, že bude pojednávat o jaderné energetice. Ach, ty šťastné a nevinné časy, kdy největším strašákem světa byl covid… Dnes se mluví o tom, že Evropa potřebuje jaderné zbraně k odstrašení agresorů. A dokonce ta myšlenka zaznívá i v Německu, zemi, která až donedávna trpěla vůči všemu atomovému až rituálním strachem. Je to pochopitelná, ale zároveň asi nereálná myšlenka.
Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek prolétl strategickým bombardérem Tu-160M, který je schopen nést střely s jadernou hlavicí. Podle agentury Reuters chtěl touto demonstrací pravděpodobně Západu připomenout ruské jaderné schopnosti. Záběry z letu zveřejnil telegramový kanál Shot. Bombardér, který dnes Putin ozkoušel, je modernizovanou verzí letounu Tu-160 (v kódovém označení NATO Blackjack) z dob studené války.
Odpalovací systém jaderných raket Trident na britské ponorce při lednovém testu selhal. Raketa, která může nést jadernou hlavici, dopadla jen několik metrů od ponorky, která ji vystřelila, uvedl britský bulvární deník The Sun. Britské ministerstvo obrany přiznalo "anomálii" a odmítlo sdělit další podrobnosti kvůli národní bezpečnosti, napsal Reuters. "K anomálii došlo, ale byla to specifická událost bez následků pro spolehlivost širšího systému Trident," cituje Reuters ministra obrany Granta Shappse.
Spojené státy plánují umístit jaderné zbraně ve Spojeném království, poprvé po patnácti letech, protože hrozba ze strany Ruska narůstá. Vyplývá to z dokumentů Pentagonu, které měl k dispozici britský deník The Telegraph. Jaderné zbraně mají být dislokovány na základně britského letectva v obci Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie. Hlavice mají být třikrát silnější než bomba v Hirošimě. USA odstranily jaderné rakety z Velké Británie v roce 2008.
Severní Korea oznámila, že provedla test svého "podmořského systému jaderných zbraní" na protest proti společnému námořnímu cvičení Jižní Koreje, Spojených států a Japonska, které se konalo tento týden. S odvoláním na severokorejskou státní agenturu KCNA o tom v noci na pátek informovaly agentury Reuters a AFP.
Z parlamentu Čínské lidové republiky bylo náhle a bez vysvětlení vyloučeno devět významných představitelů tamního vojenského establishmentu. Děje se tak ve stejnou dobu, v jakou čínský prezident Si Ťin-pching jmenoval nového ministra obrany – admirál Dong Jun má nově zaplnit křeslo, které bylo uvolněné od letošního října. Tehdy byl za nejasných okolností odvolán ministr obrany Li Šang-fu, který následně zcela zmizel z veřejného života.
Nebývale tvrdá slova náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky o jaderné válce s Ruskem vyvolávají rozruch napříč společností. Na posledním výboru pro obranu se jimi zabývali i poslanci. Straší Řehka jaderným konfliktem zbytečně, nebo je nutné se připravit na nejhorší možný scénář, jak sám generál říká?
Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro Severoatlantickou alianci (NATO). V úvodu dnešního armádního velitelského shromáždění v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle Řehky nelze spoléhat na věčný mír a v souladu s nedávno schválenou obrannou strategií je nutné se chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi.
Do oblasti Blízkého východu připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio. Oznámilo to dnes na platformě X velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Neobvyklé oznámení doložilo fotografií ponorky v Suezském průplavu. Identitu ponorky velitelství neupřesnilo a není jasné, zda jde o jednu ze čtyř ponorek schopných nést střely Tomahawk, nebo jedna ze 14 ponorek nesoucích balistické střely Trident-II.
Izraelský ministr pro kulturní dědictví Amichaj Elijahu dnes uvedl, že svržení jaderné bomby na Pásmo Gazy představuje "jednu z možností", jak by se jeho země měla zachovat v probíhající válce s palestinským radikálním hnutí Hamás. Ti, kdo mávají palestinskou vlajkou, by podle něj "neměli nadále žít na zemském povrchu." Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí Elijahova slova odmítl s tím, že jsou "odtržena od reality", a následně ministra suspendoval z jednání vlády.
Spojené státy pracují na vývoji nové jaderné bomby B61-13, která by měla být 24krát silnější než bomba, která byla za 2. světové války svržena na japonské město Hirošima. Pentagon chce poskytnout "další možnosti proti některým obtížnějším a rozsáhlejším vojenským cílům" a odkazuje na jadernou politiku z roku 2022. "Rozhodnutí o konstrukci nové jaderné pumy odráží měnící se bezpečnostní prostředí a geopoliticky rostoucí hrozby," uvedl náměstek ministra obrany pro kosmickou politiku John Plumb
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nevyloučil, že by Rusko mohlo po třech desetiletích obnovit jaderné zkoušky a že by mohlo odstoupit od ratifikace smlouvy o jejich všeobecném zákazu. Oznámil také, že Rusko úspěšně vyzkoušelo mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik, jejíž schopnosti označil za bezkonkurenční. Putin také ohlásil dokončení vývoje „supertěžké“ mezikontinentální rakety Sarmat, která by měla být v nejbližší době zařazena do výzbroje.
Rusko se pravděpodobně chystá na testování rakety s jaderným pohonem Burevestnik. Dokládají to satelitní snímky vojenské základny v Arktidě, kde byla v minulých dnech zaznamenána neobvyklá aktivita vojenských letadel a vozidel. Na této základně byla raketa testována již dříve. Informoval o tom web The New York Times. V Arktidě, na místě, kde se v uplynulých letech už podobné takové testy prováděly, se podle satelitních snímků chystá Rusko o experimentální odstřelení jedné ze svých strategických zbraní.
Rozhodnutí Spojených států dodat ukrajinské armádě tankovou munici s ochuzeným uranem je podle mínění Ruska zločin. Řekl to ve čtvrtek náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. O novém balíku vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě až 175 milionů dolarů (skoro čtyři miliardy Kč), v němž budou poprvé náboje pro tanky Abrams s ochuzeným uranem, informovalo americké ministerstvo obrany ve středu.
Za socialismu vycházelo ve srovnání s dneškem málo knih. Tak se stávalo, že v jedné generaci se rodinné knihovny často podobaly. Jedna z knih, které se v nich často vyskytovaly, se jmenovala Jasnější než tisíc sluncí a pojednávala o osudech a myšlenkách amerických a německých jaderných vědců. Napsal ji západní autor (Rakušan Robert Jungk) a vyšla ve dvou vydáních, v letech 1963 a 1965, takže z ní čerpaly své představy o vzniku jaderné bomby celé generace.
„Stal jsem se smrtí, ničitelem světů,“ řekl fyzik Robert Oppenheimer při prvním experimentálním odpálení atomové bomby roku 1945. Nebo si to snad jen pomyslel a k té myšlence se přiznal až později; paměť svědků nebývá dokonalá. Pro vystižení bezprostředního dojmu z gigantického hřibu zvedajícího se nad pouští každopádně ta slova z indického eposu Bhagadvagíta stačila.
Pokud bude protiofenzíva Kyjeva úspěšná, Moskva bude muset použít jadernou zbraň. Prohlásil to v neděli ruský exprezident Dmitrij Medveděv, který, jak připomněla agentura Reuters, podobná ostrá prohlášení činí často, zřejmě ve snaze odradit západní země od poskytování další pomoci Ukrajině. Medveděv je nyní zástupcem předsedy bezpečnostní rady, tedy orgánu, jemuž předsedá prezident Vladimir Putin.
Letošní prázdniny nabízejí v kinech program bohatý a hojný, jako by se svět filmu vrátil o několik let zpátky a nepostihla ho ani covidová pandemie, ani ekonomická krize, ani pokusy pátrat po nových formách ideální distribuce skrze streamovací platformy, zkracující, nebo dokonce úplně odstraňující časové prodlevy mezi uvedením snímků v biografech a v „televizi“. Ukázalo se totiž, že uvedení souběžné či velmi brzké puštění filmu do televizí odčerpává diváky z kina – zatímco dřív byli ochotni chodit na veřejná filmová představení i čtvrt roku po jejich premiéře, protože jinde je vidět nemohli.
Dne 16. července uplynulo 78 let od testu Trinity, prvního odpálení jaderné bomby, 6. srpna to bude 78 let od svržení bomby na Hirošimu. Zároveň do kin přišel biografický snímek Christophera Nolana pojednávající o životě amerického fyzika J. Roberta Oppenheimera (recenzi viz na str. 42). Tyto okolnosti se jevily jako vhodná záminka k uspořádání Salonu Echa o projektu Manhattan, jak znělo kódové označení amerického jaderného programu, o svržení bomb na Japonsko a o samém Oppenheimerovi. Debaty se zúčastnili historici Martin Kovář a Michal Ulvr a profesor fyziky Igor Jex.
Neúspěšná vzpoura zakladatele žoldnéřské Wagnerovy armády Jevgenije Prigožina znovu nastolila otázku, kde všude Rusko skladuje svůj jaderný arzenál a kdo všechno by k němu v případě vnitropolitické krize, nebo dokonce rozpadu Ruské federace, mohl získat přístup. Zatímco kódy k aktivaci strategických jaderných zbraní jsou pod centrální kontrolou Vladimira Putina přímo z Kremlu, u těch menších, taktických už tak přísný režim nepanuje.
Polský premiér Mateusz Morawiecki na summitu v Bruselu o migraci šokoval prohlášením o jaderných zbraních. V reakci na ruské jaderné zbraně v Bělorusku uvedl, že by se Polsko rádo zapojilo do programu sdílení jaderných zbraní NATO a mělo tak na svém území jaderné hlavice. Informuje například polský server Do Rzeczy. Morawiecki zdůraznil, že by to mělo být rozhodnutí americké strany a partnerů NATO. „Nechceme nečinně přihlížet,“ řekl šéf polské vlády.
Akademický žurnál The Bulletin of the Atomic Scientists, proslulý analýzou politiky v oblasti jaderných zbraní, vydal článek, ve kterém argumentuje, že je přínosné aplikovat LGBTQ+ identitu na jaderné zbraně. Podle článku to může posílit mezinárodní bezpečnost a proměnit podobu současného jaderného odzbrojování.
Spojené státy před několika dny uspořádaly jednání vládních expertů s protějšky z Číny, Ruska, Francie a Británie o snižování „strategického rizika“ kolem jaderných zbraní a o politice v této oblasti. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. V prohlášení vyzdvihuje profesionalitu účastníků, žádné výsledky jednání ale nezmiňuje.
