Írán od pátku na Izrael vystřelil zhruba 200 raket, uvedla v sobotu izraelská armáda. Izraelské letectvo tvrdí, že údery výrazně oslabilo protivzdušnou obranu Teheránu, na který chce dál útočit. Píše se to v prohlášení, které citují izraelská média. Armáda uvedla, že zabila devět jaderných vědců a že svými údery výrazně poškodila íránská jaderná zařízení v Isfahánu a Natanzu. Popřela ale úder na zařízení Fordo.
Při íránském útoku na Izrael zemřeli v noci na dnešek podle místních zdrojů tři lidé. Zraněných je několik desítek, uvedla agentura AP. Íránská média tvrdí, že protivzdušná obrana zničila izraelské drony. Podle deníku Haarec izraelská armáda dnes ráno uvedla, že pokračuje s údery na Írán. Izraelská záchranná služba oznámila, že dva lidé zemřeli, když íránská raketa dopadla v blízkosti domů v centrálním Izraeli. Zraněných bylo na místě 19.
Válka mezi úhlavními nepřáteli Izraelem a Íránem pokračuje i dnes. Írán hned časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k Izraeli a další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována také v íránském hlavním městě Teheránu, informují agentury a místní média. Izrael v pátek zahájil svoji dosud největší leteckou ofenzivu proti svému dlouholetému nepříteli ve snaze zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně.
Dne 12. dubna americký prezident Donald Trump poslal íránskému nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu dopis, ve kterém mu dal 60 dnů na uzavření dohody o íránském jaderném programu, nebo bude čelit konsekvencím. Přesně 61 dní po tomto varování Izrael spustil jednu z nejefektivnějších vojenských operací s cílem eliminovat íránský jaderný program. Na dvě stě letadel zaútočilo na cíle po celém Íránu. Bombardovala nejen jaderná zařízení, ale i íránské vedení. Zabit byl velitel Islámských revolučních gard, tedy hlavní vojenské opory režimu, Hosejn Salámí, a celá řada dalších vysokých důstojníků.
Izraelská armáda oznámila, že při dnešním rozsáhlém útoku na Írán zasáhla objekt v jaderném zařízení v Natanzu, v němž se nacházejí centrifugy pro obohacování uranu, a zabila špičky elitních revolučních gard, včetně jejich velitele Hosejna Salámího nebo velení jejich letectva. O život přišlo také několik íránských jaderných vědců a náčelník íránského generálního štábu. Údery, které začaly brzy ráno, podle armády pokračovaly i později. Íránská média informuji o zhruba 80 mrtvých.
Izraelská armáda uvedla, že během útoku na Írán zasáhla v jeho jaderném zařízení v Natanzu centrifugy pro obohacování uranu. Informuje o tom agentura AFP. "Poškozena byla podzemní část objektu. Tato část obsahuje víceúrovňovou halu s centrifugami, místnosti s elektrickými zařízeními a další podpůrnou infrastrukturu," uvedla izraelská armáda v prohlášení. Cílem úderu byla podle ní také další infrastruktura zajištující provoz zařízení a sloužící Íránu při jeho úsilí získat jaderné zbraně.
Britský premiér Keir Starmer po rozsáhlém izraelském útoku na Írán vyzval ke zdrženlivosti a návratu k diplomacii. Británie se spojenci podle něj pracují na snížení napětí. Dnešní izraelský úder označil za znepokojivý, informují média. Francie rovněž vyzývá ke zdrženlivosti a zamezení jakékoli eskalaci, která by ohrozila stabilitu v regionu, uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf NATO Mark Rutte prohlásil, že je zásadní, aby spojenci v NATO včetně USA usilovali o uklidnění situace na Blízkém východě
Izrael během útoku na Írán zaútočil drony a raketami přímo z území Íránu a poblíž hlavního města Teheránu. Tajná služba Mossad během několika měsících příprav vytvořila několik základen poblíž důležitých íránských vojenských zařízení. Část materiálu na místo přivezla ve vozidlech. Drony a rakety následně aktivovala na dálku. Operace, kterou připravovaly izraelské tajné služby několik měsíců, vedla k rychlé likvidaci protiletecké obrany poblíž hlavního města a dalších vojenských základen poblíž.
Izrael v noci na dnešek podnikl rozsáhlý útok proti Íránu, který podle vedení židovského státu mířil na cíle související s íránským jaderným programem a programem vývoje balistických raket. O život při něm přišel velitel íránských elitních revolučních gard Hosejn Salámí, náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí a několik íránských jaderných vědců. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí Izraeli pohrozil "tvrdým trestem".
Írán nesmí získat jadernou zbraň, uvedl americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s televizí Fox News po dnešním izraelském útoku na íránský jaderný program. Šéf Bílého domu zároveň vyjádřil naději, že se Írán vrátí k jednacímu stolu. Generální tajemník OSN António Guterres mezitím prostřednictvím svého mluvčího vyzval Írán i Izrael k maximální zdrženlivosti. Izrael v noci na dnešek provedl rozsáhlý útok na íránské jaderné cíle.
Izrael v noci na dnešek zaútočil na Írán. Podle izraelského premiéra Benjamina Netajahua údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Mezi oběťmi útoku je velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí, dva íránští jaderní vědci, jakož děti v rezidenční čtvrti v Teheránu, informovala íránská média. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí uvedl, že Izrael čeká "tvrdý trest".
Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za posledních 20 let oficiálně konstatovala, že Írán neplní závazky týkající se svého jaderného programu. Příslušnou rezoluci předložily Francie, Británie, Německo a Spojené státy. O usnesení, které většinově schválili zástupci 35 členských zemí MAAE na dnešním zasedání ve Vídni, informovali diplomaté pod podmínkou anonymity, píše agentura AP. Teherán v reakci oznámil protiopatření,
Americký prezident Donald Trump se nyní staví proti vojenské akci proti Íránu, jelikož věří, že je možné dosáhnout dohody o jeho jaderném programu. Podle serveru Axios to v pondělním telefonátu řekl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Prezident Spojených států v uplynulých týdnech vojenskou akcí opakovaně hrozil. Trump od první mezinárodní dohody s Íránem odstoupil v roce 2018 za svého prvního prezidentského mandátu.
Írán tvrdí, že získal velké množství citlivých izraelských zpravodajských dokumentů, včetně materiálů týkajících se jaderných zařízení a plánů. Informuje o tom dnes Jerusalem Post s odkazem na média spojená s Íránem. Dokumenty byly údajně převezeny přímo z území Izraele na íránská území, přičemž jejich vyhodnocování údajně stále probíhá.
Írán dále zvýšil své zásoby uranu obohaceného na úroveň blízkou kvalitě vhodné pro jaderné zbraně, uvádí nová zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), o níž informuje agentura AP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci mezinárodní společenství vyzval, aby Írán zastavilo. Je přesvědčen, že usiluje o získání jaderné zbraně. Teherán to dlouhodobě popírá.
Napjatá geopolitická situace, kdy se vojenských střetů účastní jak Rusko a Severní Korea, tak Indie s Pákistánem, vedou k napětí po celém světě. Tyto země, ať už ve válce na Ukrajině či v konfliktu v Kašmíru totiž mají jaderné zbraně. A stoupající riziko jaderného konfliktu začínají řešit i pojišťovny. Nukleární výbuch je totiž jednou z mála situací, které nepokrývá pojištění leteckých společností. To by se však mohlo změnit. Některé největší pojišťovny v oblasti letectví však o současné situaci jednají, informuje například The Telegraph.
Kreml dnes zkritizoval vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž deklaroval ochotu rozmístit francouzské jaderné zbraně v dalších zemích Evropy. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova to bezpečnosti Evropy nepřispěje, informovala dnes ruská státní agentura TASS. "Šíření jaderných zbraní na evropském kontinentu je něco, co nepřidá evropskému kontinentu na bezpečnosti, předvídatelnosti a stabilitě," řekl mluvčí Kremlu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron připustil možnost, že by Francie sdílela svou jaderné zbraně s evropskými spojenci. V rozhovoru pro televizi TF1 uvedl, že je otevřen debatě o rozšíření jaderného deštníku na další evropské státy. Macrona k tomu vede obava z oslabování amerického bezpečnostního závazku v NATO a pokračující ruská hrozba. Informuje o tom server The Straits Times.
Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Podle agentury AFP to řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí před dalším nepřímým jednáním se Spojenými státy o íránském jaderném programu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého dosáhl íránský lid. Arakčí prohlásil, že Írán nechce jednat o tom, že by se zcela vzdal schopnosti obohacovat uran.
Kontroverzní ruský satelit Cosmos 2553, který Spojené státy podezírají z napojení na vývoj protisatelitních jaderných zbraní, se podle nejnovějších dat zdá být mimo kontrolu. Objekt opakovaně vykazuje známky nekontrolovaného otáčení a jeho mise zůstává předmětem sporů mezi Moskvou a Washingtonem. Zatímco Moskva tvrdí, že satelit slouží výzkumným účelům, americké úřady varují před možným rizikem eskalace ve vesmíru.
Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese ze strany Západu. Prohlásil to tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu v rozhovoru pro agenturu TASS, který agentura zveřejnila ve čtvrtek. Uvedl rovněž, že Moskva bedlivě sleduje vojenské přípravy evropských států. Šojgu se ve svém prohlášení odvolal na listopadové změny v ruské jaderné doktríně, které schválil prezident Vladimir Putin.
Polský prezident Andrzej Duda chce v zemi rozmístit vedle amerických i francouzské jaderné zbraně. „Věřím, že můžeme přijmout obě řešení,“ uvedl Duda v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg s tím, že francouzský jaderný arzenál by skutečně mohl pomoci chránit Polsko. Myšlenka o rozmístění francouzských jaderných střel v Polsku zřejmě souvisí s případným omezením vojenské angažovanosti Spojených států v Evropě a tím i menší pravděpodobností dislokace amerických jaderných zbraní v Polsku.
Spojené státy a Írán se po letech napětí a neúspěšných diplomatických pokusů sešly k přímým rozhovorům o jaderném programu Teheránu. První kolo jednání proběhlo v sobotu v Ománu a podle prohlášení Bílého domu má jít o významný krok, který bude pokračovat dalšími schůzkami už příští víkend. Administrativa Donalda Trumpa uvedla, že setkání bylo velmi pozitivní a konstruktivní. Jednání bude pokračovat příští víkend opět v Ománu.
Ruský prezident Vladimir Putin slavnostně spustil na vodu novou jadernou ponorku Perm, vybavenou hypersonickými střelami Zircon. Tyto střely jsou schopné dosáhnout rychlosti několikanásobně převyšující rychlost zvuku a mohou zasáhnout cíle vzdálené až 1000 kilometrů. Záběry státní ruské televize z arktického přístavu Murmansk ukázaly Putina, jak dává pokyn k vypuštění plavidla slovy: „Tímto schvaluji!“.
Francie připravuje dvacetistránkový manuál pro své občany, který má pomoci v případě situací, jako je jaderný útok, přírodní katastrofa či jakýkoliv ozbrojený konflikt. Dokument je součástí širšího úsilí o přípravu na krizové situace a je určený pro širokou veřejnost. Příručka zahrnuje praktické rady ohledně toho, jak se chránit před radiací, jak se připravit na evakuaci a či chovat se při útoku i po něm. Tato iniciativa přichází v době zvýšeného napětí ve světě, kdy rostou obavy z potenciálních jaderných hrozeb.
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.
Nejdříve jen šeptem, nyní i nahlas zaznívají obavy z velkého konfliktu, který by mohl přerůst až v jaderný. Také americký prezident Donald Trump minulý pátek v ostrém slovním střetu s ukrajinským protějškem v Bílém domě řekl, že Volodomyr Zelenskyj „si zahrává se třetí světovou válkou“. Po náznacích, že by USA mohly opustit NATO, Evropa tento týden zareagovala debatou na téma rozprostření ochranného francouzského „jaderného deštníku“.
Americký prezident Donald Trump poslal dopis íránskému nejvyššímu vůdci a duchovnímu ajatolláhovi Alímu Chameneímu, píše agentura AP. Podle Bílého domu chce Trump jednat o nové jaderné dohodě. Od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi přitom USA odstoupily za Trumpovy první vlády v roce 2018. Íránská agentura Núr mezitím uvedla, že Trumpova prohlášení směrem k Íránu nejsou ničím nová a jde o opakující se strategii.
Debata o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery je předčasná, řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na mimořádný summit EU v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Ochotu Francie nabídnout svůj jaderný potenciál vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou označil za nutnost.
