Izraelská armáda tvrdí, že její letectvo během noci zaútočilo v Íránu na továrny na zbraně a na jaderná zařízení. Píší to dnes ráno agentury. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) později potvrdila údery na dvě továrny zapojené do výroby zařízení na obohacování uranu. Nejméně jeden cíl úderu byl v Teheránu. Izraelská armáda také oznámila zničení několika íránských bezpilotních prostředků. Potvrdila také íránské tvrzení, že přišla v Íránu o jeden svůj dron.

Boje mezi Izraelem a Íránem začaly v pátek rozsáhlým izraelským úderem na íránské území. Izrael tvrdí, že cílem jeho vojenské akce je zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Teherán ale popírá, že by na vývoji jaderných zbraní nyní aktivně pracoval.

Izraelská armáda ráno uvedla, že v noci zasáhla továrnu na výrobu zařízení pro obohacování uranu v Teheránu. Oznámila také, že letectvo udeřilo na továrny, které vyrábí materiály a součástky pro rakety země-země, které Írán používá pro ostřelování Izraele, a raket země-vzduch, které využívá jeho protivzdušná obrana. Do úderů se zapojilo na 50 bojových letounů.

"MAAE má informace o úderech na dvě střediska pro výrobu centrifug (na obohacování uranu) v Íránu," uvedla agentura. V Karadži podle MAAE byly zničeny dvě budovy, kde se vyráběly součástky pro tato zařízení. "V závodě v Teheránu byla zasažena budova, kde se vyráběly a testovaly rotory pro centrifugy," uvedla MAAE.

Íránská státní televize oznámila, že v noci na dnešek íránská protivzdušná obrana zničila ve vzduchu izraelský bezpilotní prostředek Hermes. Stalo se tak podle ní v provincii Isfahán, kde se nachází důležité jaderné středisko. Izrael ztrátu dronu potvrdil, stalo se tak podle něj po vypuštění rakety země-vzduch na zařízení. Letectvo situaci prošetří. Írán již dříve informoval o zničení dvou izraelských bojových letounů, což Izrael popřel. Všechny stíhačky zapojené do operací proti Íránu se podle něj vrátily do Izraele.

Izrael podle deníku Haarec čelil v noci dvěma raketovým útokům z Íránu, které však nezpůsobily oběti. Izraelská armáda tvrdí, že zničila také několik íránských bezpilotních prostředků.

Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra Benjamina Netanjahua 24 lidí.

Izrael podle NYT útok na Írán začal plánovat v prosinci

Nynější údery na Írán začal Izrael plánovat už v prosinci po svém rozsáhlém zářijovém útoku na libanonské šíitské hnutí Hizballáh a prosincovém pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada, čímž se Izraeli otevřel vzdušný koridor nad Sýrií, napsal deník The New York Times (NYT). Americký prezident Donald Trump se po svém lednovém návratu do Bílého domu k možnosti útoku na Írán stavěl zdrženlivě, ale postupně začal měnit názor. Americké zpravodajské služby nakonec v květnu dospěly k závěru, že Izrael zaútočí na íránský jaderný program i bez americké účasti.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v únoru při návštěvě Washingtonu Trumpovi v Oválné pracovně podle NYT ukázal prezentaci o íránském jaderném programu.

Navzdory izraelským tvrzením si vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy nebyli vědomi žádných nových zpravodajských informací, které by naznačovaly, že se Íránci urychleně snaží vyrobit jadernou bombu, což by mohlo ospravedlnit preventivní úder, napsal NYT. Když však Trumpovi poradci viděli, že s největší pravděpodobností nedokážou Netanjahua od útoku odradit a už nad vývojem událostí nemají kontrolu, začali zvažovat alternativy.

Trump se podle deníku rozhodl pro střední cestu, nechtěl neudělat nic, ale také byl proti přímému zapojení USA do útoku na Írán. Zvolil tak podle NYT střední cestu v podobě příslibu podpory amerických zpravodajských služeb při izraelském útoku.

Rozsáhlý článek NYT popisuje změny v Trumpově postoji v následujících dnech a týdnech, až do zahájení izraelského útoku na íránské jaderné a vojenské objekty, vědce a vojenské špičky v noci na pátek 13. června.

"Když se (Trump) v pátek ráno probudil, jeho oblíbený televizní kanál Fox News vysílal nepřetržitě záběry, které prezentoval jako důkaz izraelské vojenské brilantnosti. Trump zkrátka neodolal a připsal si část zásluh," poznamenal list.

V telefonátech s novináři Trump začal naznačovat, že v zákulisí sehrál v tomto konfliktu větší roli, než se předpokládá. V soukromí pak některým svým důvěrníkům řekl, že se nyní přiklání k vážnější eskalaci, tedy možnosti vyhovět dřívější izraelské žádosti, aby Spojené státy Izraeli poskytly speciální silné průrazné bomby, takzvané bunker-busting bombs, kterými by bylo možné zničit íránský jaderné provoz Fordo postavený uvnitř hory, poznamenal NYT.

Hlavní část tajného ostře střeženého komplexu nedaleko města Kom je podle zpravodajského webu stanice CNN zřejmě 80 až 90 metrů pod zemí, což jej chrání před standardními izraelskými leteckými pumami. Izraelský velvyslanec v USA Jechiel Leiter v pondělním rozhovoru s Merit TV podle CNN řekl, že pouze USA disponují typem konvenční bomby, která by byla zapotřebí ke zničení provozu Fordo. "A je to rozhodnutí, které musí učinit samy Spojené státy. Zda se touto cestou skutečně vydají, nebo ne," řekl Leiter. Dodal však, že to není jediná možnost. "Existují i jiné způsoby, jak se s Fordem vypořádat," dodal.

Ještě v pondělí Trump připouštěl možnost, že by se jeho zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff nebo dokonce viceprezident J.D. Vance mohli setkat s íránskými představiteli a pokusit se uzavřít dohodu. Když ale Trump náhle předčasně opustil summit skupiny G7 v Kanadě a vrátil do Washingtonu, nic ale nenasvědčovalo tomu, že by konflikt mohl být brzy ukončen diplomatickou cestou, uzavřel NYT.