Írán tvrdí, že získal velké množství citlivých izraelských zpravodajských dokumentů, včetně materiálů týkajících se jaderných zařízení a plánů. Informuje o tom dnes Jerusalem Post s odkazem na média spojená s Íránem. Dokumenty byly údajně převezeny přímo z území Izraele na íránská území, přičemž jejich vyhodnocování údajně stále probíhá.
Írán dále zvýšil své zásoby uranu obohaceného na úroveň blízkou kvalitě vhodné pro jaderné zbraně, uvádí nová zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), o níž informuje agentura AP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci mezinárodní společenství vyzval, aby Írán zastavilo. Je přesvědčen, že usiluje o získání jaderné zbraně. Teherán to dlouhodobě popírá.
Napjatá geopolitická situace, kdy se vojenských střetů účastní jak Rusko a Severní Korea, tak Indie s Pákistánem, vedou k napětí po celém světě. Tyto země, ať už ve válce na Ukrajině či v konfliktu v Kašmíru totiž mají jaderné zbraně. A stoupající riziko jaderného konfliktu začínají řešit i pojišťovny. Nukleární výbuch je totiž jednou z mála situací, které nepokrývá pojištění leteckých společností. To by se však mohlo změnit. Některé největší pojišťovny v oblasti letectví však o současné situaci jednají, informuje například The Telegraph.
Kreml dnes zkritizoval vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž deklaroval ochotu rozmístit francouzské jaderné zbraně v dalších zemích Evropy. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova to bezpečnosti Evropy nepřispěje, informovala dnes ruská státní agentura TASS. "Šíření jaderných zbraní na evropském kontinentu je něco, co nepřidá evropskému kontinentu na bezpečnosti, předvídatelnosti a stabilitě," řekl mluvčí Kremlu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron připustil možnost, že by Francie sdílela svou jaderné zbraně s evropskými spojenci. V rozhovoru pro televizi TF1 uvedl, že je otevřen debatě o rozšíření jaderného deštníku na další evropské státy. Macrona k tomu vede obava z oslabování amerického bezpečnostního závazku v NATO a pokračující ruská hrozba. Informuje o tom server The Straits Times.
Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Podle agentury AFP to řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí před dalším nepřímým jednáním se Spojenými státy o íránském jaderném programu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého dosáhl íránský lid. Arakčí prohlásil, že Írán nechce jednat o tom, že by se zcela vzdal schopnosti obohacovat uran.
Kontroverzní ruský satelit Cosmos 2553, který Spojené státy podezírají z napojení na vývoj protisatelitních jaderných zbraní, se podle nejnovějších dat zdá být mimo kontrolu. Objekt opakovaně vykazuje známky nekontrolovaného otáčení a jeho mise zůstává předmětem sporů mezi Moskvou a Washingtonem. Zatímco Moskva tvrdí, že satelit slouží výzkumným účelům, americké úřady varují před možným rizikem eskalace ve vesmíru.
Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese ze strany Západu. Prohlásil to tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu v rozhovoru pro agenturu TASS, který agentura zveřejnila ve čtvrtek. Uvedl rovněž, že Moskva bedlivě sleduje vojenské přípravy evropských států. Šojgu se ve svém prohlášení odvolal na listopadové změny v ruské jaderné doktríně, které schválil prezident Vladimir Putin.
Polský prezident Andrzej Duda chce v zemi rozmístit vedle amerických i francouzské jaderné zbraně. „Věřím, že můžeme přijmout obě řešení,“ uvedl Duda v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg s tím, že francouzský jaderný arzenál by skutečně mohl pomoci chránit Polsko. Myšlenka o rozmístění francouzských jaderných střel v Polsku zřejmě souvisí s případným omezením vojenské angažovanosti Spojených států v Evropě a tím i menší pravděpodobností dislokace amerických jaderných zbraní v Polsku.
Spojené státy a Írán se po letech napětí a neúspěšných diplomatických pokusů sešly k přímým rozhovorům o jaderném programu Teheránu. První kolo jednání proběhlo v sobotu v Ománu a podle prohlášení Bílého domu má jít o významný krok, který bude pokračovat dalšími schůzkami už příští víkend. Administrativa Donalda Trumpa uvedla, že setkání bylo velmi pozitivní a konstruktivní. Jednání bude pokračovat příští víkend opět v Ománu.
Ruský prezident Vladimir Putin slavnostně spustil na vodu novou jadernou ponorku Perm, vybavenou hypersonickými střelami Zircon. Tyto střely jsou schopné dosáhnout rychlosti několikanásobně převyšující rychlost zvuku a mohou zasáhnout cíle vzdálené až 1000 kilometrů. Záběry státní ruské televize z arktického přístavu Murmansk ukázaly Putina, jak dává pokyn k vypuštění plavidla slovy: „Tímto schvaluji!“.
Francie připravuje dvacetistránkový manuál pro své občany, který má pomoci v případě situací, jako je jaderný útok, přírodní katastrofa či jakýkoliv ozbrojený konflikt. Dokument je součástí širšího úsilí o přípravu na krizové situace a je určený pro širokou veřejnost. Příručka zahrnuje praktické rady ohledně toho, jak se chránit před radiací, jak se připravit na evakuaci a či chovat se při útoku i po něm. Tato iniciativa přichází v době zvýšeného napětí ve světě, kdy rostou obavy z potenciálních jaderných hrozeb.
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.
Nejdříve jen šeptem, nyní i nahlas zaznívají obavy z velkého konfliktu, který by mohl přerůst až v jaderný. Také americký prezident Donald Trump minulý pátek v ostrém slovním střetu s ukrajinským protějškem v Bílém domě řekl, že Volodomyr Zelenskyj „si zahrává se třetí světovou válkou“. Po náznacích, že by USA mohly opustit NATO, Evropa tento týden zareagovala debatou na téma rozprostření ochranného francouzského „jaderného deštníku“.
Americký prezident Donald Trump poslal dopis íránskému nejvyššímu vůdci a duchovnímu ajatolláhovi Alímu Chameneímu, píše agentura AP. Podle Bílého domu chce Trump jednat o nové jaderné dohodě. Od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi přitom USA odstoupily za Trumpovy první vlády v roce 2018. Íránská agentura Núr mezitím uvedla, že Trumpova prohlášení směrem k Íránu nejsou ničím nová a jde o opakující se strategii.
Debata o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery je předčasná, řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na mimořádný summit EU v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Ochotu Francie nabídnout svůj jaderný potenciál vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou označil za nutnost.
Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl dnes v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron tak reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Donald Trump v noci na úterý rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.
Kolaps polsko-litevské konfederace v 18. století zanechal ve střední Evropě první velké mocenské vakuum, ke kterému se přidalo druhé po zhroucení habsburské monarchie roku 1918. Od té chvíle se asi sto let považovalo za normu, že středoevropský prostor je hřištěm velmocí, které si s ním dělají víceméně to, co se jim zachce. Někdy se dohadují o počet gólů, někdy sázejí nový trávník, někdy do tamních národů čutají ze všech sil – a místní si při tom můžou nanejvýš zakňučet bolestí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli vyzval členské státy EU, aby se dohodly na „masivním společném financování“, které by uvolnilo investice ve výši stovek miliard eur do evropské obrany a bezpečnosti. Naléhavá výzva přichází před čtvrtečním zvláštním summitem EU zaměřeným na obranu. Trump totiž naznačuje přátelštější přístup k Moskvě a odklon od Evropy, píše server Politico. Macron rovněž naznačil, že by francouzské jaderné zbraně mohly chránit Evropu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je připraven zahájit debatu o jaderném odstrašení pro Evropu. Naznačil tak, že francouzské jaderné zbraně by mohly chránit Evropu před ruskou hrozbou, napsala v sobotu agentura AP. Macron prohlášení učinil před nedělním summitem o Ukrajině, který do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer. Vrcholné schůzky se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí včetně Česka, Německa či Francie.
Přímé rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy o íránském jaderném programu nebudou vzhledem k americkému nátlaku možné. V úterý to v Teheránu řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí na společné tiskové konferenci se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, píše agentura AFP. Spojené státy v pondělí oznámily uvalení nových sankcí na Írán, což je v souladu s politikou maximálního tlaku na tuto blízkovýchodní zemi, kterou na začátku února vyhlásil americký prezident Donald Trump.
Satelitní snímky analyzované americkými zpravodajskými službami naznačují, že Čína zahájila výstavbu masivního vojenského komplexu přibližně 30 kilometrů jihozápadně od Pekingu. Objekt, který dostal pracovní název „Pekingské vojenské město“, by podle dostupných informací mohl sloužit jako klíčová operační centrála čínského vedení v případě jaderného konfliktu, píše například deník Bild.
Jaderné zbraně by byly dostatečnou zárukou bezpečnosti Ukrajiny, pokud nebude přijata do Severoatlantické aliance, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Z úryvků interview, které Morgan zveřejnil, citoval například server Meduza. Ukrajina si třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Tajemnou a vždy velmi očekávanou událostí během prezidentské inaugurace je předávání jaderného kufříku. Podle CNN bude předávka nukleárního kufříku, známého jako „football“, jednou z nejdůležitějších, ale nejméně viditelných událostí během inaugurace amerického prezidenta. Tento kufřík, který obsahuje vybavení pro autorizaci jaderného útoku, je neustále s prezidentem a představuje symbol jeho vrchního velení nad ozbrojenými silami. K předání záhadného kufříku přejde v pravé poledne.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken pro Financial Times uvedl, že Spojené státy byly "velmi znepokojeny", protože se zdálo, že Putin přinejmenším zvažuje jadernou variantu, co se války na Ukrajině týče. Zabránila mu v tom však Čína. „I kdyby se pravděpodobnost zvýšila z 5 na 15 procent, pokud jde o jaderné zbraně, není nic vážnějšího,“ sdělil Blinken s tím, že jaderné zbraně byly jednou z mála otázek, kde Čína mohla USA pomoci, a to i přes podporu Pekingu Rusku.
Spojené státy neuvažují o vrácení jaderných zbraní Ukrajině, které tato země vzdala po rozpadu Sovětského svazu. Uvedl to poradce pro národní bezpečnost Bílého domu Jake Sullivan v neděli. Upozorňuje na to agentura Reuters. Sullivan reagoval na článek zveřejněný minulý měsíc v deníku The New York Times, který citoval nejmenované západní představitele. Ti údajně naznačili, že americký prezident Joe Biden by mohl Ukrajině poskytnout jaderné zbraně před koncem svého funkčního období.
Analýza serveru Newsweek odhaluje potenciální dopady jaderných zbraní USA na metropole Severní Koreje, Ruska a Číny. Využitím simulací profesora Alexe Wellersteina, odborníka na jadernou technologii, byly zmapovány katastrofální následky případného použití bomby B-83, největší zbraně v arzenálu USA. Už dříve Newsweek analyzoval dopady podobného útoku Ruska na USA. Podle simulace by výbuch způsobil následující ztráty:
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko je připraveno použít veškeré dostupné zbraně, pokud by Ukrajina získala jaderné hlavice. Podle agentury Reuters to uvedl ve čtvrtek během tiskové konference v kazašské metropoli Astaně. „Pokud se země, s níž jsme fakticky ve válce, stane jadernou mocností, co máme dělat? V takovém případě použijeme všechny, a zdůrazňuji, všechny prostředky ničení, které máme k dispozici. Všechny. To nedovolíme. Budeme sledovat každý jejich krok,“ řekl Putin.
V konfliktu na Ukrajině se opět hrozí jadernými zbraněmi. Krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin upravil ruskou jadernou doktrínu, vystoupil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s vyjádřením odsuzujícím údajné západní debaty o vyzbrojení Ukrajiny jadernými zbraněmi. Reagoval tak na zprávu deníku The New York Times, která citovala nejmenované západní činitele naznačující možnost, že by prezident USA Joe Biden mohl před svým odchodem z funkce Ukrajině jaderné zbraně poskytnout.
