Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře dnes dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda jako jedna z mála v EU je vůči Moskvě vstřícná.
Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na čtvrtečním summitu v Paříži se sešly asi tři desítky zemí, které podporují Kyjev kvůli válce na Ukrajině. Macron dále uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody.
Na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska se dnes shodli zástupci tří desítek zemí, kteří se na pozvání prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Moskva chce jen využívat situace a dobývat další území.
Summitu o Ukrajině, který na čtvrtek do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se za Českou republiku zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), informovala mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Lídři některých zemí Evropské unie, Kanady a Británie budou i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského projednávat svou pozici k Ukrajině a požadavkům týkajícím se mírového procesu.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od USA rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečními mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií. Evropa na zahraničně politický odklon USA a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD.
S příchodem nové administrativy v Bílém domě čelí Evropská unie zásadní výzvě: jak zajistit svou bezpečnost a pokračující podporu Ukrajině bez tradičních bezpečnostních garancí Spojených států. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Kyjevu a jeho vstřícnější postoj k Rusku přinutily Evropu přehodnotit svou obrannou strategii.
Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy. Před začátkem mimořádného summitu EU o bezpečnosti Ukrajiny i celého kontinentu to v Bruselu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi, další pomoc. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu.
Debata o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery je předčasná, řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na mimořádný summit EU v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Ochotu Francie nabídnout svůj jaderný potenciál vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou označil za nutnost.
Názor na rusko-ukrajinský konflikt v evropských státech už není tak silný, jako byl dříve. Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na mimořádném jednání unijních lídrů podle premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech. Před odletem do Bruselu řekl, že nechce malovat čerta na zeď, ale plyne to z postojů Slovenska a Maďarska. Bloomberg zároveň píše, že se EU chystá obejít Viktora Orbána kvůli penězům na udržení podpory Kyjeva.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu Evropské unie ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Hodlá tak učinit v případě, že státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Fico, který se kvůli přepravě plynu už dříve dostal do sporu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, to v pondělí řekl novinářům. Připustil ovšem i možnost kompromisu v uvedené záležitosti.
Účastníci dnešního summitu evropských zemí k Ukrajině se podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi. Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení.
V Londýně začal summit evropských zemí svolaný britským premiérem Keir Starmer, jehož cílem je podpořit Ukrajinu a obnovit diplomatické rozhovory po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem. Přítomni jsou zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupuje premiér Petr Fiala. Účastní se i Zelenskyj, kterého podle deníku The Guardian při příjezdu do sídla Lancaster House na londýnské třídě The Mall vítaly davy podporovatelů Ukrajiny.
Zatímco se vybraní evropští lídři sjíždějí na narychlo svolané londýnské jednání o Ukrajině, maďarský premiér Viktor Orbán mezi pozvanými není. V reakci na páteční předčasně ukončené jednání mezi USA a Ukrajinou Orbán vyzval EU, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. A rovněž pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu, který chce vyzvat ke zvýšení pomoci Ukrajině.
Britský premiér Keir Starmer dnes v Londýně přivítá evropské lídry na summitu, jehož hlavním tématem budou jednání o současné pozici Ukrajiny, možnostech příměří i evropské obraně. Schůzky se zúčastní představitelé více než deseti zemí včetně Česka, Německa či Francie, generální tajemník NATO a šéfové Evropské komise a Evropské rady. Prahu zastoupí premiér Petr Fiala. Setkání naváže na rozhovory v Paříži, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden
Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Německa, Francie či Itálie. Informuje o tom AFP. V polovině února svolal podobnou schůzku i francouzský prezident Emmanuel Macron. Pozval řadu evropských zemí, Česko však rovněž ne. O pár dní později pak Macron uspořádal další setkání, na které se český premiér Petr Fiala připojil alespoň prostřednictvím videohovoru.
Úterních jednání mezi Ruskem a Spojenými státy v Rijádu by se měl zúčastnit ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, poradce Kremlu přes zahraniční politiku Jurij Ušakov a šéf civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Za USA už na místo v pondělí dorazil šéf diplomacie Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Informovala o tom ruská i americká média.
Mnichovská bezpečnostní konference, na níž čekala evropské spojence studená sprcha z Washingtonu, skončila v neděli nečekaně pláčem. Její šéf Christoph Heusgen pronesl závěrečný projev, v němž varoval, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938. Nakonec neudržel ani slzy, protože jej až příliš zaskočila netečnost USA k roli Evropy v nadcházejících mírových jednáních.
Konference OSN o změnách klimatu, známější pod zkratkou COP, probíhají podle stejného mustru. Bohaté země tlačí na snižování uhlíkových emisí, těžařské země jsou proti a chudé si chtějí za jakýkoli závazek nechat zaplatit. Takový je závěr i letošní konference, označované jako COP29, jež skončila před pár dny v ázerbájdžánském Baku. Bohaté země slíbily, že do roku 2035 budou posílat chudým 300 miliard dolarů ročně. Chudé se vztekají, že je to příliš málo. Do toho, alespoň pokud můžeme soudit z reportáže na webu Politico, se usazuje všeobecná skepse o smysluplnosti těchto akcí.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
Účastníci konference OSN o změně klimatu COP29 se dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek. Podle zastánců obchodu s povolenkami to přinese miliardy dolarů pro nové projekty na pomoc v boji proti globálnímu oteplování, uvedla agentura Reuters. Dohoda, která byla uzavřena zhruba deset let po zahájení mezinárodních rozhovorů o vytvoření globálního trhu, se netýká hlavní otázky financování opatření v oblasti klimatu.
Na právě probíhajícím summitu organizace Asijsko-pacifické hospodářské společenství (APEC) v Peru si hlavy států jako obvykle pořídily family photo. Zatímco americká hlava státu je na minulých summitech APEC na fotkách na čestném místě v první řadě, při sobotním snímku bylo pro Joa Bidena vyhrazeno místo vpravo až v poslední řadě. To ostře kontrastuje například s postavením čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nebo kanadského premiéra Justina Trudeaua, kteří stojí v popředí. Upozornil na to server Fownews.
Největší setkání lídru zemí BRICS v Rusku od začátku války nebylo přelomové v tom, že by prezidentu Vladimiru Putinovi přineslo příslib silnější podpory, pokud jde o pokračování války na Ukrajině. To spíš naopak. Na druhou stranu se mu ale podařilo dostat pod jednu střechu hlavy více než třicítky sympatizujících zemí včetně třinácti nováčků, kteří se dostali na čekací listinu a v budoucnu mohou do BRICS vstoupit.
Podle českého premiéra Petra Fialy je třeba zásadně změnit návratovou politiku, mnohem lépe chránit vnější hranici Evropské unie a více spolupracovat se třetími zeměmi. Řekl to českým novinářům během summitu unijních vůdců v Bruselu, kde je migrace jedním z hlavních témat. Fiala se na okraj Evropské rady setkal s několika dalšími unijními premiéry, kteří mají podle něj podobný názor a chtějí "zlepšit migrační a azylovou politiku".
Prezident Petr Pavel přiletěl na týdenní návštěvu Spojených států. V New Yorku dnes na okraj Valného shromáždění OSN vystoupí na Summitu budoucnosti. V polovině týdne se přesune do Chicaga, kde se setká s krajany a vystoupí na místní univerzitě. Následně se ve městě Cedar Rapids v Iowě společně se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim zúčastní slavnostního odhalení orloje.
Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl na tiskové konferenci ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.
Německý kancléř Olaf Scholz chce na dalším mírovém summitu o válce na Ukrajině i zástupce Ruska. O přípravě dalšího mírového jednání jednal před pár dny s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V rozhovoru s televizí ZDF kancléř řekl, že na summitu musí být i ruská strana. Shoduje se na tom i s prezidentem Zelenským. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz jednali v pátek ve Frankfurtu nad Mohanem o dalších krocích potřebných k dosažení míru na Ukrajině.
Odcházející šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí oznámil, že srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Reagoval tak na maďarský mírový postoj k válce na Ukrajině. Psali jsme o tom zde. Jednání ministrů zahraničí EU bylo interpretováno tak, že všichni kromě Slovenska se do Maďarska tvrdě pustili. Německý deník Die Welt ale dnes tvrdí, že Borrellova odplata nemá takovou podporu, pět zemí s ním nesouhlasí a avizují, že do Budapešti by jely.
Prezident Petr Pavel věří, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je spokojen s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který se tento týden uskutečnil ve Washingtonu. Řekl to dnes v debatě v texaském Houstonu. Ukrajina sice nedostala přímou pozvánku do aliance, získala ale přísliby konkrétní podpory z hlediska vojenského materiálu i řadu bilaterálních dohod. Pavel čeká posun v řešení válečného konfliktu na Ukrajině na přelomu roku.
Až na jednu výjimku se všechny státy na summitu Severoatlantické aliance (NATO) jednoznačně postavily za to, že Ukrajině je třeba dát to, co potřebuje k obraně. Na dnešní závěrečné tiskové konferenci po jednání lídru členských států aliance to řekl český prezident Petr Pavel. Na síti X poté konkretizoval, že k další podpoře napadené země se zavázaly všechny státy s výjimkou Maďarska. Politici se podle hlavy státu bavili o tom, jak lze konkrétně Ukrajině pomoci čelit ruské agresi.
Americký prezident Joe Biden omylem představil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako „prezidenta Putina“. Posílil tím obavy o jeho duševní zdraví, které ohrožuje jeho prezidentskou kampaň. Biden se tohoto přeřeku – již dalšího v řadě – dopustil během slavnostního podpisu smlouvy se Zelenským v závěrečný den summitu NATO ve Washingtonu. Stalo se tak pouhou hodinu před Bidenovou ostře sledovanou tiskovou konferencí, která měla být zlomová pro jeho kampaň.
