Ruský prezident Vladimir Putin dnes měl zhruba padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou, informují s odkazem na Bílý dům tiskové agentury. Podle poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurije Ušakova, kterého citují ruské agentury, Putin odsoudil izraelské útoky na Írán.
Ukrajina převzala od Ruska těla svých 1200 občanů, včetně vojáků. Oznámil to dnes příslušný ukrajinský koordinační štáb. Repatriace těl se uskutečnila v rámci dohod dosažených v rámci posledního kola přímých rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu. Kriminalisté a experti se nyní pokusí pozůstatky identifikovat. Rusko předalo Ukrajině 1200 těl ukrajinských vojáků, ale nedostalo ani jedno tělo ruského vojáka, napsaly později ruské agentury TASS a Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si dnes ohledně úderu na Írán bude telefonovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, uvedla podle agentury Reuters Netanjahuova kancelář. O chystaném hovoru Trumpa s Netanjahuem informovala také CNN. Netanjahu už mluvil s lídry Německa, Francie a Indie, dodal jeho úřad. „Projevili pochopení pro potřebu Izraele bránit se hrozbě zničení ze strany Íránu,“ píše se v prohlášení kanceláře izraelského premiéra.
Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně obnovit pozici Ruska coby velmoci na moři, řekl podle agentury Reuters poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Rusko má po Číně a Spojených státech třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát, připomíná Reuters.
Údajná nemanželská dcera ruského prezidenta Vladimira Putina pronikla do uměleckého světa v Paříži a pracuje pro galerie vystavující protiválečné umění. Informoval o tom server The Moscow Times. Na aktivity 22leté Jelizavety Krivonogichové upozornila na svém facebookovém účtu ruská umělkyně žijící v exilu Nasťa Rodionovová.
Ruský prezident Vladimir Putin si poprvé telefonoval s novým papežem Lvem XIV., oznámila ruská státní agentura TASS s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruská hlava státu hovořila s nejvyšším představitelem katolické církve také o válce na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko před více než třemi roky. Putin podle vyjádření Kremlu papeži řekl, že má zájem na dosažení míru politickými a diplomatickými prostředky.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle státní agentury TASS označil víkendové útoky na mosty v Brjanské a Kurské oblasti za teroristický čin, ze kterého obvinil Ukrajinu. Kyjev zatím na vyjádření šéfa Kremlu nereagoval. Podle agentury Reuters Putin, z jehož rozkazu ruské síly v únoru 2022 zaútočily na sousední zemi, otevřeně zpochybnil smysl mírových rozhovorů s Ukrajinou.
Rusko v Istanbulu sdělilo Ukrajině postoj prezidenta Vladimira Putina, že setkání hlav států je možné s řádnou přípravou. Podle ruské státní agentury TASS to ve středu při setkání šéfa Kremlu s kabinetem ministrů uvedl prezidentský poradce Vladimir Medinskij, jenž ruskou delegaci na jednáních v Turecku vedl. Ukrajinští zástupci tam podle jeho slov přišli s návrhem třicetidenního nebo šedesátidenního příměří a využití klidu zbraní k přípravě summitu prezidentů.
Ruské memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů, které dnes v Istanbulu předala ruská delegace ukrajinským zástupcům, předpokládá uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž požaduje mimo jiné omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Turecko bude usilovat o uspořádání schůzky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, jíž by se mohl zúčastnit také prezident USA Donald Trump. Po pondělním druhém kole přímých rozhovorů ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, informovaly agentury Reuters a AFP. Pondělní rozhovory, které podle agentur trvaly necelou hodinu, označil za skvělé.
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě. Trump, který v minulosti zodpovědnost za rozpoutání války dával i ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, v poslední době pozměnil rétoriku a je o poznání kritičtější k Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl trojstrannou přímou schůzku mezi ním, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která by mohla znamenat další průlom v jednání o ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Informuje o tom agentura AFP a také například americký magazín Newsweek a ukrajinský server Kyiv Independent.
Americký prezident Donald Trump dal svým charakteristickým způsobem – rozhořčeným postem na jím vlastněné sociální síti Truth Social – najevo značnou frustraci z chování Vladimira Putina, který bez ohledu na probíhající jednání dál pokračuje v bombardování ukrajinských měst. Značné rozčarování z ruského chování panuje v Bílém domě i podle amerických médií. Včera prezident ještě přitvrdil v postu, kde napsal, že si Putin „zahrává s ohněm“. Jistě, nedá se to přeceňovat, prezidentova citová hnutí jsou častá, silná, ne vždy předvídatelná a velice proměnlivá
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to dnes bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social. Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu.
Americký prezident Donald Trump tento týden zvažuje, že uvalí sankce na Rusko, jelikož ho šéf Kremlu Vladimir Putin čím dál více frustruje pokračujícími útoky na Ukrajinu a pomalým tempem mírových rozhovorů. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s Trumpovými úvahami.
Slova německého kancléře Friedricha Merze (CDU/CSU), že Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu dodaných zbraní a může tak útočit na vojenské cíle v Rusku, nezůstala bez podrážděné odezvy Moskvy. Nejprve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil kancléřovy výroky za "nebezpečná rozhodnutí". Ruský prezident Vladimir Putin šel pak ještě dál: doslova uvedl, že v případě, že dojde k povolení úderů hluboko uvnitř země, "nebude to znamenat nic jiného než přímou účast zemí NATO, USA a Evropy ve válce na Ukrajině".
Člověk dnes nikdy neví, která z mnoha sentencí, jež se do veřejného prostoru – třeba každodenně – vypouští, ho bude na dlouhou dobu definovat. Například koordinátor vládní strategické komunikace plukovník Otakar Foltýn. Je to už tři čtvrtě roku, co ve spíš komorním prostředí na besedě s publikem na festivalu ve Slavonicích cosi řekl. A vášnivé (a někdy taky hysterické) debaty se o tom vedou ještě dnes (například v čerstvém diskusním střetu s Janem Zahradilem v pořadu Echo Prime Time). Způsobilo to jedno slovo. Pokud by to někdo náhodou nevěděl, bylo to slovo „svině“.
Za důsledek emocionálního přetížení označil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu jeho ruského protějšku Vladimira Putina v souvislosti s posledními ruskými útoky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters. Trump v neděli večer místního času prohlásil, že Putin „zcela zešílel“, když nechal provést největší ruský vzdušný útok na Ukrajinu od začátku plošné invaze v únoru 2022. Uvedl také, že zvažuje nové sankce vůči Rusku.
Donald Trump v noci zveřejnil na své síti Truth Social text, ve kterém otevřeně kritizuje chování ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Zelenského. Trump začíná svým tvrzením, že jeho vztah s Putinem byl vždy vynikající, ale nyní se situace dramaticky změnila – podle jeho slov Putin se Putin „úplně zbláznil“. Podle něj Putin „zbytečně zabíjí spoustu lidí“ a nejedná se prý jen o vojáky. „Střílí rakety a drony na ukrajinská města bez jakéhokoli důvodu,“ napsal bývalý prezident.
Ukrajina se připravuje jednání prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina. Kyjev si však přeje, aby se rozhovorů zúčastnil i americký prezident Donald Trump. Řekl to ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha během rozhovoru s novináři na kanálu My-Ukrajina. „Předpokládáme, že by se tato schůzka mohla konat v rozšířeném formátu. Velmi bychom si přáli, aby se k ní připojil prezident Trump, a vždy jsme byli důslední a trváme na tom, že Evropa musí být u stolu případných budoucích jednání,“ řekl ministr.
Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny. Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. "Práce pokračuje", řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.
Podle Kremlu zatím nebylo rozhodnuto o místu konání rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mluvčí Dmitrij Peskov takto reagoval na dotaz, zda by je mohl hostit Vatikán. Peskov podle agentury AFP rovněž popřel, že by Rusko jednání o řešení konfliktu protahovalo. Ukrajina se brání ruské útočné válce od února 2022. Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že "by bylo skvělé", kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu.
Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu. Merz se o nynějším hledání cesty k diplomatickému řešení konfliktu vyjádřil skepticky, nicméně jistou naději dal najevo v souvislosti s návrhem papeže Lva XIV., který nabídl Vatikán jako dějiště mírových jednání.
Po měsících marného tlaku a veřejných výzev k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou Donald Trump podle světových médií mnohem intenzivněji než dosud naznačil, že by mohl od mírových rozhovorů také ustoupit. Přestože po telefonátu s Vladimirem Putinem oznámil zahájení jednání o příměří, zároveň později přiznal, že má v hlavě svou „červenou linii“, již však odmítl blíže specifikovat.
Rusko v současných vyjednáváních pouze hraje o čas, aby mohlo pokračovat v agresi proti Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval k zesílení tlaku na Moskvu prostřednictvím dalších západních sankcí. Americký prezident Donald Trump po pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem řekl, že Moskva a Kyjev okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a konci války. Zelenskyj, který nabízí okamžité bezpodmínečné příměří, v reakci hovořil o schůzce lídrů obou zemí a západních velmocí.
Ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti nemá zájem o mír na Ukrajině a v rozhovorech se Spojenými státy jen hraje o čas, uvedl dnes v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Evropa podle něj musí zvýšit tlak na Rusko zavedením dalších sankcí, zejména na prodej ruské energie. Pistorius se dnes v Bruselu účastní jednání unijních ministrů obrany, Česko na něm zastupuje náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Avizovaný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem po více jak dvou hodinách skončil. "Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří," napsal v příspěvku Trump. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina byl telefonát "informativní, přímý a velmi užitečný. "Rusko je připraveno spolupracovat s Kyjevem na memorandu o budoucí mírové smlouvě," řekl Putin. Americký prezident také vydal oficiální prohlášení prostřednictvím sítě Truth.
Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz hodlá společně s lídry Británie, Francie a Polska hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ještě před tím, než si bude v pondělí volat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na vyjádření šéfa německé vlády. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války. Evropští lídři mají zcela odlišné představy od válce na Ukrajině než současná americká vláda.
Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem o zastavení rusko-ukrajinské války. Šéf Bílého domu dále sdělil, že pak bude mluvit s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a s představiteli různých zemí NATO. "V pondělí v 10:00 budu telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem," napsal Trump, zřejmě s odkazem na čas ve Washingtonu, který odpovídá 16:00 SELČ.
