Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.
Lidé by si měli opět připlatit na účtech za elektřinu. Vláda totiž po devíti letech zvýšila poplatek Energetickému regulačnímu úřadu. Zvýšení hájí inflací či růstem povinností úřadu, který byl v posledních letech dotován ze státního rozpočtu. Úřad by si zvýšením poplatku, který platí každý odběratel elektřiny a plynu měl přijít místo 280 na 465 milionů a nemusel by tak být dotován ze státního rozpočtu.
Masivní výpadek proudu zasáhl celé Španělsko a další evropské země. Způsobil mimo jiné obrovské problémy v dopravě, ale také v oblasti komunikací. V Barceloně například zůstaly vagóny metra zablokované mezi stanicemi a stovky lidí v nich tak zůstaly uvězněny. Španělská média informují o tom, že dopravu ve městech často řídili civilisté. Doprava se stala po masivním blackoutu v Španělsku riskantní záležitostí.
Blíží se jedny z největších změn v regulaci cen elektřiny. Cílem regulace, která v příštích letech vstoupí v platnost, je adresnější přiřazení nákladů, které lidé v síti vyvolávají a tím snížit nápor na síť. Nejvíce se změny pravděpodobně dotknou rekreačních budov, jako jsou chaty a chalupy, které mají například kvůli cirkulárkám vysokou rezervovanou kapacitu. U změn tarifů půjde o největší změny za více než 50 let. Některé energetické tarify úplně zaniknou.
Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.
ANALÝZA: Další z paradoxů Green Dealu: provoz na elektrifikovaných železničních tratích se raketově zdražuje, zatímco ceny nafty rostou jen nepatrně. Výsledek? Propad železniční přepravy zboží a nekončící kolony kamionů na dálnicích. Zdá se, že se americký prezident Donald Trump se cly poněkud přepočítal. A couvá. Odkládá je. Přehodnocuje. I kdyby však měla na americký dovoz z EU platit v "plné palbě", budou pro českou ekonomiku znamenat až čtyřikrát nižší náklad než unijní Green Deal.
Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.
Podobně jako náš provozovatel přenosové soustavy (ČEPS) vydává svou každoroční zprávu o hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF), hodnotí z celoevropského hlediska dostatek zdrojů i Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). K přečtení zde či zde. A stejně jako poslední česká MAF 2023, ani evropská zpráva nenabízí žádné veselé čtení. Nad oběma visí otázka: Kde v příštích letech vezmeme elektřinu, aby byla pro všechny, když budou chybět stabilní zdroje?
Větrné elektrárny u severního pobřeží Německa budou nově vybavené radarovým zařízením pro lepší dohled nad drony a loděmi na moři, uvedl německý námořní úřad. Německo tak posiluje námořní bezpečnost, informuje agentura Reuters. Nejvíce se naši západní sousedé obávají neovladatelných lodí z ruské "stínové flotily" plných ropy.
Premiér Petr Fiala natočil další díl krátkého vysvětlovacího pořadu Čísla a data. Tentokrát na téma ceny energií. Pomiňme teď, jaké všechny vládní „úspěchy“, které prý zajistily „nezávislost na Rusku a stabilitu cen“, Fiala vyjmenovává. Stačí, když premiér tvrdí, že současná vláda rozhýbala dostavbu Dukovan a stavět se začne v roce 2029. Vzhledem k tomu, co se teď kolem jaderného tendru děje a jak beznadějně to vypadá s podílem českého průmyslu, se tomu už asi zdráhají věřit i nejvěrnější voliči.
Ceny energií jsou bezpochyby i v roce 2025 tématem nejen na celoevropské úrovni. Samozřejmě především pro průmysl, ale i pro domácnosti. V rozjíždějící se volební kampani o nich ale od současných vládních stran asi moc neuslyšíme. Koalice Spolu opatrně tvrdí, že se jí podařilo zvládnout energetickou krizi. To je silně na pováženou. Vláda lidem plošně rozdala peníze přes úsporné tarify a zastropovala ceny energií. A ministerstvo financí tvrdí, že mimořádné výdaje nebyly dosud vyrovnané mimořádnými příjmy z odvodů na windfall tax pro ČEZ (ačkoliv transparentní čísla nikdo neviděl).
Globální poptávka po energii se v roce 2024 zvýšila o 2,2 %, tedy výrazně více než průměr 1,3 % za poslední dekádu. Hlavním důvodem byl prudký nárůst využívání klimatizací během vln veder, především v Číně a Indii, což vedlo k většímu spalování uhlí pro výrobu elektřiny. Spotřeba elektřiny rostla tak rychle, že zvrátila několik let trvající trend poklesu spotřeby i v rozvinutých ekonomikách, a byla dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru. Její nárůst předběhl i globální růst ekonomiky. V
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) chce zakázat mařiče plynu typu fén, které maří elektrickou energii bez dalšího užití. Tyto „fény“ v české elektrické síti za poslední rok výrazně přibyly. Podle Vlčka se otevírá možnost například v rámci projednávání novely energetického zákona. Podle oslovených expertů by samozřejmě bylo lépe energii využívat například do baterií, nicméně dokud není odpovídající infrastruktura, mají mařiče svůj význam.
Všechno by mělo být plynulé, ale mohou nastat neočekávané problémy. Lotyšsko, Estonsko a Litva se v sobotu 8. února poprvé odpojí od ruské elektrické sítě. Jde o historický moment. Společná síť byla poslední pupeční šňůrou mezi Pobaltím a Ruskem z dob sovětské éry. V neděli by se pak měly země připojit k evropské přenosové soustavě.
Jak má Česká republika reagovat na nový civilizační faktor, jímž je v západním světě Trump 2.0.? Protože staronový prezident USA se svou politikou nedotýká našich zájmů jen široce diskutovanou hrozbou cel, ale především ústupem od zelené politiky. Evropská komise minulý týden potvrdila, že od ní a od dekarbonizace nehodlá ustoupit. EU tak začíná být ekonomicky „nahá v trní“ a Českou republiku jako nejprůmyslovější členský stát si můžeme představit jako naháčovy slabiny.
Elektřina bude drahá, protože nebude. Její výroba se propadne a hlad po ní bude velký. To jsou slova vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky. Je docela osvěžující slyšet to konečně takto polopaticky a hlavně bez příkras. Že to říká člověk z Bartuškovy pozice, je dobře.
Uplynulý týden vzbudila mezi občany údiv dvě energetická témata. Zaprvé fakt, že Češi mají v přepočtu na paritu kupní síly nejdražší elektřinu v EU. A zadruhé zpráva o tom, že do distribuční soustavy by se zcela reálně mohly připojit mařiče přebytečné energie vyrobené ze zelených podporovaných zdrojů Ano, Češi opravdu platí za elektřinu nejvíce v Evropě. Rozhodně pokud na cenu nahlížíme z hlediska domácností a jejich kupní síly.
Do České republiky přichází noční můra ekologů v podobě jakýchsi obřích fénů, což jsou stroje na spotřebu nadbytečné energie. Česká republika čelí rostoucímu zájmu o zařízení, která spotřebovávají a ničí přebytečnou elektrickou energii, takzvané mařiče. Tyto technologie, fungující na principu topných spirál, jsou podle odborníků i průmyslových představitelů neekologickým a neudržitelným řešením současných problémů s přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů.
ANALÝZA: Češi předběhli Němce a platí za elektřinu více, což je dosud nebývalá věc – a nůžky se rozevírají, loni už o 20 %. Do Německa přitom vyvážejí nejvíce elektřiny; za uplynulé více než tři roky tam Češi v čistém vyvezli roční produkci Temelínu. V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023.
České domácnosti v letošním roce přeplatí na platbách za energie v souhrnu kolem deseti miliard korun. Týká se to zejména zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, což je asi polovina všech odběratelů elektřiny v ČR. Vyplývá to z analýzy společnosti Kalkulátor.cz. Kalkulátor.cz je nezávislým srovnávačem cen energií, pojištění, financí a telekomunikací. Vytvořila ho společnost Creative Dock, tvůrce projektů Zonky, Mutumutu a dalších.
Kyjev se obrátil na evropské úřady kvůli vyjádřením slovenského premiéra Roberta Fica, jenž pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Napsal to web RBK-Ukrajinas odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka, podle něhož by země Evropské unie měly dodržovat stávající pravidla. „Opravdu bychom chtěli, aby každý v EU dodržoval normy a předpisy, které dnes existují,“ uvedl v ukrajinském televizním vysílání Haluščenko.
Události posledních dní nám ukazují, že letošní rok může být tím, kdy se to začalo lámat. Tím „to“ máme na mysli společný evropský trh s elektřinou v podobě, jakou nyní známe. Takže si shrňme, co se nyní odehrálo a odehrává, a vzhlížejme s malou nadějí k budoucnosti. Stalo se opět to, co na začátku listopadu, jenže tentokrát v ještě větším rozsahu. A mělo to dohru. Že jsme se dostali do stavu, kdy Evropa začíná být v zimě závislá na tom, jestli zafouká, je fakt. V síti upřednostňované zelené zdroje jsou zkrátka nestabilní a odkázané na počasí.
Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského získá dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, největším producentovi elektřiny na Slovensku. Zcela ovládne společnost Slovak Power Holding (SPH), která 66 procent akcií ve Slovenských elektrárnách nyní vlastní. Zbylý podíl drží slovenský stát. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj. EPH koupil padesátiprocentní podíl v SPH od italské společnosti Enel již v roce 2016.
Německo a jeho ekonomika propadají do krize, ze které se zatím stále neukazuje cesta ven. Letos německé hospodářství už druhý rok v řadě klesne, v příštích dvou letech vykáže jen velmi slabý růst, pokud vůbec. Němce dusí jejich nepochopitelně přísná klimatická politika, vysoké ceny elektřiny, chybějící levný ruský plyn, vyčerpaný dosavadní model růstu, slabá poptávka z Číny a hrozící cla od Donalda Trumpa.
Dostali jsme se do situace, kdy Evropa čeká na to, až zafouká. Aby větrné elektrárny vyráběly a na trhu se nedělo to, co se odehrává v posledních dnech. Nedostatečná výroba z upřednostňovaných zelených zdrojů vyhnala ceny elektřiny na trhu opět do rekordních hodnot.
Německé rozhodnutí odstavit jaderné elektrárny má za následek dramatický nárůst cen elektřiny, který zasáhl nejen Německo, ale i jeho sousedy. Švédská vicepremiérka Ebba Buschová považuje tento krok za klíčovou příčinu současných problémů a tvrdí, že ohrožuje evropskou ekonomiku i konkurenceschopnost, informoval deník Bild.
Mantra, že elektřinu vždy od někoho dovezeme, se hroutí. Stejně tak myšlenka propojeného trhu s elektřinou, kde budou prý levně a čistě vyrábět zelené zdroje. To, co se v těchto dnech odehrává, opět ukazuje, že se to celé brzy může rozpadnout. A že elektřina, a tedy především zajištění toho, že jí bude dostatek, se může stát jedním ze zásadních témat příštích voleb.
Německo zažívá šok kvůli rekordním cenám elektřiny na burze. Cena dosáhla 936 eur za megawatthodinu, což je historický rekord. Za dramatickým nárůstem stojí podle médií kombinace nepříznivých podmínek, tedy nedostatek větru, husté mraky, mlha a nedostatečná výrobní kapacita nezávislá na počasí.
Novela energetického zákona neboli lex OZE 3 konečně prošla sněmovnou. To, co bylo její původní podstatou, tedy například uzákonění ukládání energie do baterií, tedy akumulace, zastínily nepochopitelné pozměňovací návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Až 40 procent tuzemských domácností plánuje během letošních Vánoc šetřit energie. Polovina z nich proto oproti minulosti omezí vánoční osvětlení, třetina sníží dobu pečení a vaření. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. Vánoce patří v domácnostech k energeticky náročnějším obdobím, nejnáročnější je přitom pečení.
