Itálie se po dvou referendech a více než třech dekádách odklonu od jaderné energetiky chystá na návrat k tomuto kontroverznímu zdroji. Vláda premiérky Giorgie Meloniová připravuje plán na výstavbu nových jaderných zařízení, tentokrát s využitím nových technologií označovaných jako malé modulární reaktory (SMR) a pokročilé modulární reaktory (AMR). Tyto technologie mají podle zastánců přinést bezpečnější a čistší zdroj energie a pomoci Itálii splnit rostoucí poptávku po bezemisní elektřině.

Premiérka Meloniová ve svém projevu začátkem letošního roku uvedla, že země musí činit dlouhodobá rozhodnutí, a právě proto se rozhodla znovu zahájit rozvoj jaderné energetiky prostřednictvím malých reaktorů. Ty mají být podle vlády bezpečné a čisté.

Ministerstvo životního prostředí a energetické bezpečnosti oznámilo, že návrh zákona stanovujícího národní plán pro obnovu jaderné výroby překonal poslední institucionální překážku a je připraven k předložení parlamentu. Ministr Gilberto Pichetto Fratin na akci, kterou 16. července pořádala hlavní podnikatelská lobby Confindustria (konfederace italského průmyslu), uvedl, že pokud bude návrh schválen, první elektrárny by mohly být uvedeny do provozu na konci tohoto desetiletí nebo na začátku třicátých let.

Podle vládních odhadů by jaderná energie mohla do roku 2050 pokrývat 11 až 22 procent domácí poptávky po elektřině. Návrat k jaderné energii ale přichází navzdory historickému odmítnutí této technologie italskou veřejností. Po havárii v Černobylu v roce 1986 se Italové v roce 1987 v referendu vyslovili proti jaderné energii a do roku 1990 byly všechny čtyři elektrárny odstaveny. V roce 2011 bylo rozhodnutí znovu potvrzeno v dalším referendu, tentokrát po havárii ve Fukušimě.

Enrico Cappelletti z opozičního Hnutí pěti hvězd kritizuje vládu za ignorování jasné vůle obyvatel vyjádřené ve dvou referendech. Podle něj bude proces návratu k jádru pomalý a drahý a povede ke zvýšení cen elektřiny pro spotřebitele, kteří už nyní platí druhé nejvyšší účty v Evropě. Vláda však trvá na tom, že zařazení jádra do energetického mixu je zásadní pro pokrytí rostoucí spotřeby, která se má do roku 2050 zdvojnásobit.

Na červencovém setkání Confindustrie se sešli přední zástupci podnikatelské i politické sféry. Se sázkami v řádu miliard eur — studie společnosti EY odhaduje, že italský jaderný trh by mohl do roku 2050 dosáhnout objemu 50 miliard eur — není překvapením, že o akci byl velký zájem firem, které mají zájem na obnovení jaderného programu. Přestože v Itálii v současnosti nefunguje žádná jaderná elektrárna, několik italských inženýrských firem se v této oblasti angažuje v zahraničí.

Vláda však bude pravděpodobně potřebovat spolupráci s firmami ze zemí, které již jaderné elektrárny provozují, jako je Francie nebo Spojené státy. Společnosti Enel, Leonardo a Ansaldo Energia, které jsou částečně vlastněny státem, vytvořily konsorcium Nuclitalia, jež zkoumá možnosti návratu k jaderné energetice. V červnu se Itálie připojila k francouzské iniciativě European Nuclear Alliance, která má za cíl podporovat jadernou energetiku v rámci EU.

Jádro by mohlo ušetřit zhruba 17 miliard

Ministr Fratin na setkání uvedl, že Itálie potřebuje stabilní zdroj energie, který by doplnil proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů. Jaderná energie je podle něj logickou volbou, i když konečné rozhodnutí má být výsledkem důkladné analýzy nákladů a přínosů. Fratin zdůraznil, že země není schopna pokrýt vlastní spotřebu elektřiny a pokud si chce udržet místo mezi bohatými státy světa, nemá jinou možnost.

Debata o jádru se tak v Itálii posunula z obav spojených s havárií v Černobylu k ekonomickým argumentům. Předseda Evropské jaderné společnosti Stefano Monti uvedl, že jaderná energie je klíčem k zajištění stabilní dodávky bezemisní elektřiny a doplňuje obnovitelné zdroje v obdobích, kdy není dostatek slunečního či větrného výkonu. Technologie SMR umožňuje průmyslovou výrobu klíčových komponent reaktorů, což má zlevnit výstavbu. AMR pak využívají netradiční technologii štěpení a mohou být poháněny palivem z jiných reaktorů, čímž se potenciálně snižuje objem jaderného odpadu.

Problémem, nejen pro Itálii, ale je, že tyto technologie jsou převážně jen v testovacích fázích. Ani jeden z těchto typů reaktorů zatím nebyl v západní Evropě postaven. V USA musel být jeden projekt SMR zrušen kvůli eskalujícím nákladům. Monti připouští, že vláda se může nakonec vrátit k tradičním typům elektráren, i když ty v minulosti v Evropě výrazně překročily rozpočty. Podle něj bude zřejmě potřeba energetický zdroj i dotovat.

Přesto Monti tvrdí, že jaderná energie je finančně konkurenceschopná s obnovitelnými zdroji, pokud se započítá dodatečná infrastruktura, jako jsou bateriová úložiště, potřebná k zajištění spolehlivého výkonu ze slunce a větru.

Vládní plán v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2024 odhaduje, že jaderná energie by mohla ušetřit zhruba 17 miliard eur ve srovnání se strategií založenou výhradně na obnovitelných zdrojích. Naproti tomu zpráva Italské centrální banky uvádí, že přidání jádra do sítě by sice mohlo pomoci vyrovnat výkyvy v cenách elektřiny, ale úspory pravděpodobně nepřinese.

Dvě předchozí referenda mohou sloužit opozici jako nástroj kritiky, ale podle odborníků nepředstavují pro současnou vládu překážku. Podle právníka Carla Fusara z Florentské univerzity referenda v Itálii mohou zrušit platné zákony, ale nemají trvalou právní sílu omezit budoucí rozhodnutí vlády.

V teorii by opozice mohla iniciovat nové referendum, pokud by získala dostatek podpisů, ale průzkumy ukazují, že veřejné mínění je čím dál více nakloněno jaderné energetice. Cappelletti z Hnutí pěti hvězd uvedl, že je zatím předčasné spekulovat o konkrétních krocích opozice, protože zákon ještě nebyl předložen, ve hře by ale mohlo být i další referendum.