ČEZ podepíše 7. května smlouvu s korejskou firmou KHNP na dostavbu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Na středeční tiskové konferenci to uvedl předseda vlády Petr Fiala. Vláda rovněž schválila způsob financování stavby, stát od společnosti ČEZ odkoupí 80 % podílu její dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II, která má projekt na starosti.
Stát půjčí na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany miliardy ze svého formou takzvané finanční výpomoci. Ta je v rámci programového financování státu poskytována z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu. Veškeré poskytnuté prostředky bude společnost Elektrárna Dukovany II splácet po dobu 30 let. Pro Echo24 to řekl mluvčí MPO Marek Vošahlík.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech. Na čtvrteční tiskové konferenci to řekl předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Čína zvažuje postavit na své budoucí lunární výzkumné stanici, kterou plánuje společně s Ruskem, jadernou elektrárnu, píše dnes agentura Reuters s odkazem na představitele čínské lunární mise. Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své vesmírné programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí. Do konce dekády má ambice přistát s lidmi na Měsíci, o což opět usilují i Spojené státy.
Napětí a nervozita rostou na straně všech aktérů kolem tendru na dostavbu Dukovan. Lze to vidět jak u zástupců vlády, tak u zástupců společnosti ČEZ jakožto investora. O českém průmyslu ani nemluvě. Neúspěšná francouzská EDF se nadále snaží. Nedávno vydala prohlášení, že prodloužila platnost své nabídky a rozšířila stížnost podanou k českému antimonopolnímu úřadu. Jen Korejci, respektive vládou ovládaná společnost KHNP, zůstávají na svém, tedy komunikují velmi střídmě.
Americký prezident Donald Trump zablokoval plánovaný izraelský útok na íránské jaderné provozy a dal přednost jednáním s Íránem o omezení jeho jaderného programu. S odvoláním na představitele Trumpovy administrativy to ve středu uvedl zpravodajský server The New York Times (NYT). Izrael podle NYT plánoval na íránské jaderné provozy zaútočit možná už v květnu s cílem zpomalit o rok nebo více schopnost Íránu vyvinout jadernou zbraň.
Vláda očekává uzavření finálních smluv ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech v řádu několika příštích týdnů, uvedl to premiér Petr Fiala (ODS). Dohody jsou podle kabinetu téměř hotové, už při jejich podpisu by měl být garantovaný přibližně třicetiprocentní podíl účasti na projektu pro dodavatele z Česka. Vláda následně představí model financování nových reaktorů. Nové jaderné bloky v Dukovanech má postavit korejská společnost KHNP, která loni uspěla v českém jaderném tendru.
Dočkali jsme se. Evropská komise (EK) uvolnila plné znění notifikace na pátý dukovanský blok. Po bezmála roce, kdy o schválení veřejné podpory na stavbu nového jaderného bloku rozhodla. Částečné informace o nevýhodnosti podmínek pro fungování nové elektrárny, které kolovaly, se tak konečně potvrdily. A není to vše, co podstatného se v poslední době kolem „největší zakázky v české historii“ a také kolem společnosti ČEZ odehrává. Povolení Bruselu pro využití modelu státní podpory na jednotném unijním trhu je nutnou podmínkou. A to uvědomění si, že notifikace znamená podřízení Komisi a jejím nám vnuceným pravidlům, je stěžejní.
S dostavbou Dukovan to vypadá bledě. Ačkoli to zřejmě zatím nikoho moc neznepokojuje. Dlouho se zdálo, že současná vláda si bude chtít slib o uzavření smlouvy na dostavbu nových bloků odškrtnout a že pro to udělá, co se dá. Teď už bychom si tím být jistí spíš neměli. Vedení ČEZ nedávno potvrdilo zvěsti, které už delší dobu kolovaly. A to, že do konce března, tedy jak bylo dlouhodobě slibováno, smlouva s preferovaným uchazečem o dostavbu, tedy s korejskou KNHP, podepsána nebude. Další termín je prý do konce první poloviny roku.
Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí. Důvodem je čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Na tiskové konferenci k celoročním výsledkům polostátní firmy to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Březnový podpis smlouvy o dostavbě Dukovan s jihokorejskou KHNP se blíží. Pokud k němu tedy dojde. Stále neznáme plné znění notifikace na pátý blok a z toho, co víme, jsou podmínky pro jeho fungování nevýhodné. O notifikaci na šestý blok jsme ještě ani nepožádali. Model financování šestého bloku bude zřejmě úplně jiný než model pátého bloku. A není vyřešené ani zastoupení českých podniků, což je stěžejní pro tuzemský průmysl a jeho nastartování. Tedy pro celou ekonomiku. Podle aktuálních informací je tlak korejské strany kvůli ceně velmi silný, takže původně slibovaný 60procentní podíl se zdá nereálný.
Lidé v České republice věří jaderné energetice nejvíce z celé EU. V její pozitivní efekt do budoucna věří až 77 procent Čechů, což je nejvyšší číslo ze všech unijních zemí. Naopak negativní přístup nejvíce projevují v sousedním Rakousku. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr.
Blíží se podpis smlouvy s korejskou firmou KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Tedy pokud k němu v březnu dle plánu opravdu dojde. Vláda před Vánoci projednala model financování druhého z plánovaných dvou nových bloků. Je tajný. Z předběžných informací ale vyplývá, že investorem nebude plně státní společnost. O tom, zda je to dobře, ale také o drahé elektřině, manipulovaném systému emisních povolenek či nedostatečné energetické bezpečnosti Evropy jsme mluvili s Jaroslavem Mílem. Bývalý generální ředitel ČEZ má na přípravě dukovanského tendru zásadní podíl.
V jinak nekonkrétním vánočním poselství připomněl Petr Fiala dva konkrétnější počiny svého kabinetu za loňský rok: reforma důchodů a v energetice „největší kroky za desítky let“. Zatímco změny v důchodovém systému jdou správným směrem, při vší polovičatosti to je seriózní pokus zmenšit deficit v důchodovém systému, naopak v energetice vláda to, co se jinde pokusí ušetřit, napravit, racionalizovat, úplně neguje. Ceny energie se tak zásadně promítají do ostatních oborů, že se energetická politika takřka vnucuje jako hlavní měřítko, až budeme vládu známkovat.
Zatímco píšu tento komentář, za okny víkendového vlaku IC Sobieski z Varšavy do Vídně se míhá „krajina posedlá tmou“: Horní Slezsko, obří aglomerace, která je průmyslovým centrem Polska. Horní Slezsko je země, skrze niž opakovaně prošly dějiny, bohužel si jí teď při pohledu z vagonu ale moc neužijete. Za okny převažuje šedobílá mlha, která ovšem není neškodnou říční mlhou stoupající z rybníků a slatin kolem Odry. Je to hnusný, v krku škrábající smog. Současná kvalita ovzduší v Polsku prý je rekordně špatná. Další podobně velký oblak čoudu je údajně až v Indii
Vláda slibovala do konce roku oznámit model financování dvou zamýšlených jaderných bloků v Dukovanech. Tedy dost zásadní informaci. Nedělo se absolutně nic – až do jednání vlády 18. prosince. Na něj byl totiž materiál, tedy návrh ministerstev financí a průmyslu ve spolupráci s ČEZ, tajně zařazen.
Ačkoliv není pravděpodobné, že by jádro vypadlo z tzv. taxonomie udržitelných investic, protijaderní eurokomisaři v čele s výkonnou místopředsedkyní EK Teresou Riberaovou mají i jiné nástroje, jakými by mohli jaderné renesanci škodit.
Stačilo jen pár týdnů od chvíle, kdy se již bývalá španělská ministryně pro ekologickou tranzici Teresa Riberaová přesunula na pozici výkonné předsedkyně Evropské komise, a Španělsko znovu otevírá debatu o zachování fungování jaderných elektráren. Riberaová, která je známá svým ostrým protijaderným postojem, totiž byla klíčovou strůjkyní plánu na jejich odpojování.
Němci jsou jedinou evropskou zemí, které měla jaderné elektrárny, ale rozhodla se od energie z jádra zcela odejít. Loni odpojili ze sítě poslední elektrárny a produkce elektřiny stojí především na výrobě ze nestálých zelených zdrojů. A krizových chvílích, kdy není dobré počasí, najedou uhelné elektrárny a dovoz ze zahraničí.
Je skoro polovina prosince, ale stále nevíme nic. Do konce roku měla vláda oznámit, jak bude financovat druhý plánovaný jaderný blok v Dukovanech. V březnu se má podepisovat smlouva s preferovaným uchazečem o zakázku na dva bloky (pozor, vláda striktně trvá na tomto pojmenování a nepoužívá označení „vítězná“), tedy s jihokorejskou společností KHNP.
V Německu se rýsuje nový plán v rámci jaderné politiky. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) prozradil, že chce svoji zemi opět zapojit do jaderné energetiky skrze Českou republiku. „Má smysl podílet se na výstavbě jaderných elektráren v Česku,“ uvedl Söder během své návštěvy v Praze, kde se setkal s českým premiérem Petrem Fialou.
Havárie elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011 z dnešního pohledu zcela iracionálně změnila pohled na jadernou energii a zpomalila její vývoj. Nemálo evropských zemí se rozhodlo pro postupné vyřazení jádra z jejich energetických mixů. Rok 2022 a pochopení toho, že sázka na plyn a další suroviny z Ruska byla silně krátkozraká, vývoj zase zvrátily.
Rozhodnutí bývalé německé kancléřky Angely Merkelové odejít od jádra, vzdát se tak stabilního zdroje energie a vsadit na ruský plyn a zelené zdroje, byla osudová chyba. To není novinka. Loni Němci odpojili svou poslední jadernou elektrárnu. Veřejné mínění se ale proměnilo. Už dvě třetiny Němců by se rády k jádru vrátily. Nová studie ukazuje zásadní věc, a to že restartování až dvanácti jaderných nic nebrání.
Zakázka na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech bude pokračovat podle dohodnutého harmonogramu, uvedla korejská společnost KHNP. Politická krize v Jižní Koreji by tak český tendr ohrozit neměla. KHNP nyní jedná se společností ČEZ o finální smlouvě, uzavřít ji chtějí do konce března příštího roku. První reaktor by měl být zprovozněn v roce 2036.
Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.
Tři ukrajinské jaderné elektrárny v důsledku rozsáhlých ruských útoků ze čtvrtečního rána snížily výrobu elektrické energie, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf agentury Rafael Grossi ve čtvrtek uvedl, že podruhé během méně než dvou týdnů Chmelnycká jaderná elektrárna, Rivnenská jaderná elektrárna a Jihoukrajinská jaderná elektrárna ležící v Mykolajivské oblasti z preventivních důvodů omezily výrobu v důsledku „rozsáhlých vojenských aktivit“ na Ukrajině.
Němečtí Zelení si měli zaplatit z peněz daňových poplatníků studii, která měla za úkol ovlivnit veřejné mínění a to i na mezinárodní úrovni. Studie však měla už předem jasné zadání – jaderná energie je špatně. Tvrdí to na základě své investigace švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). V roce 2022 si měla německá spolková agentura pro životní prostředí vyžádat studii, která by zjistila, jak je na tom jaderná energie vzhledem k šetrnosti a přínosu pro ochranu životního prostředí.
Stavba nových jaderných bloků je nevyhnutelná. Jeden jaderný blok v Dukovanech musí v budoucnu nahradit výkon těch stávajících, druhý blok je nutné postavit jako nový zdroj. V opačném případě nelze v příštích desetiletích mluvit o tom, že se Česko alespoň pokusilo zajistit si energetickou bezpečnost. O tom, že nové bloky by měla stavět plně státní společnost, a ne ČEZ v jeho současné akcionářské struktuře, jsme psali opakovaně.
Francouzská společnost EDF podala rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v závěru října zamítl její námitky proti průběhu tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Francouzi protestují proti postupu zadavatele a výběru korejské firmy KHNP jako preferovaného uchazeče. ČTK to dnes sdělila společnost EDF. Námitky vůči tendru podala také společnost Westinghouse, která se zatím ke svému dalšímu postupu nevyjádřila.
Respektuji energetický mix každého státu. Při tzv. grilování to řekla španělská socialistická kandidátka Teresa Riberaová na otázku českého europoslance Alexandra Vondry (ODS). Riberaová – kandidátka na místopředsedkyni Evropské komise pro udržitelnost a konkurenceschopnost – je známá svými ostrými protijadernými názory, které vyvolávaly obavy nejen v Česku, ale také třeba ve Francii. Jako poslední z řady tzv. grilovaných kandidátů na eurokomisaře přišla na řadu španělská socialistka Riberaová.
