Plán Evropské unie zavést od roku 2027 emisní povolenky pro domácnosti (tzv. ETS2) dál vyvolává v Česku ostré dohady. Zatímco někteří ekonomové varují před dramatickým růstem životních nákladů, jiní přinášejí střízlivější výpočty. Hlavní ekonom Deloitte a bývalý poradce prezidenta David Marek odhadl dopady povolenek při současných cenách podstatně mírněji než někteří jeho kolegové.
Nové emisní povolenky ETS 2 vzbuzují obavy napříč Evropou. Očekává se zdražení plynu pro domácnosti i pohonných hmot. Zatímco zrušení celého systému na poslední chvíli v Evropě nepovažují za reálné, Česko s dalšími 18 státy alespoň navrhuje změny v obchodování s novými povolenkami tak, aby jejich cena byla více stabilní a předvídatelná. Nový systém povolenek ETS 2, který má od roku 2027 dopadnout i na bedra domácností, do své legislativy přijala většina evropských států.
Stávající majitelé i ti, co nově kupují nemovitosti v národních parcích či přírodních rezervacích a národních památkách, mohou tvrdě narazit. Do legislativní „pasti“, která funguje už desítky let, se opakovaně chytají lidé, kteří následně mohou přijít o již zakoupené pozemky. Řeč je o zákonu na ochranu přírody, který v určitých lokalitách dává automaticky předkupní právo státu. Prodávající ani kupující však často nemusí mít tušení, že na jejich pozemku něco takového platí. V katastru nemovitostí o tom totiž nemusí najít ani čárku.
Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k chystané stavbě prvního úseku vysokorychlostní železnice mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou-Svinovem, zakomponovalo do něj šest desítek podmínek. ČTK dnes informaci získala z databáze EIA. Stanovisko pro posuzováni vlivu stavby na životní prostředí EIA je důležitým podkladem pro rozhodování v územním a stavebním řízení, úřady se jím musí řídit. Vysokorychlostní trať je určena pouze pro osobní vlaky. Jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu.
Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji ve čtvrtek podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny starostů z Křivoklátska, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí.
Od února se výrazně promění pravidla dotací na fotovoltaiku. Podmínky upraveného programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podle expertů ze sdružení iKomunita povedou ke snížení zájmu o tyto elektrárny, podle dalších představitelů oboru jsou podmínky pro domácnosti diskriminační a nevyvážené. Stát letos sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW)
Křivoklátsko se může stát v příštím roce pátým národním parkem Česka. Návrh ministerstva životního prostředí podpořila vláda, informoval novináře po jednání ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti.
Tento týden byla definitivně schválena evropská směrnice o obalech a obalovém odpadu (PPWR), která vyžaduje, aby v roce 2029 bylo vysbíráno 90 % plastových a kovových plechovek. Ministerstvo životního prostředí kvůli tomu připravilo novelu o obalech, která se týká i zálohování. Novela se však setkala s kritikou obcí, měst či legislativní rady vlády. Původně měl zákon vstoupit v platnost 1. ledna 2025, už nyní však nabírá zpoždění a podle zpravodaje zákona poslance Karla Smetany (KDU-ČSL) vejde v platnost s půlročním zpožděním.
Výkon větrných elektráren v České republice by do roku 2030 mohl vzrůst z nynějších 330 megawattů až na 1,5 gigawattu, což si vyžádá instalaci zhruba 240 větrníků. Celkový výkon nově instalovaných větrných elektráren by činil 1,2 gigawattu a předčil by dva bloky Jaderné elektrárny Dukovany. Výstavbu větrných elektráren i solárních parků mají v příštích letech urychlit chystané akcelerační zóny. Na konferenci Obnovitelně.cz to dnes v Olomouci řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Česko se nesmí stát fosilním skanzenem, ztráta konkurenceschopnosti spočívá právě v trvání na těchto zdrojích. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Dále hovořil o tom, že je pro zrušení zákazu spalovacích motorů, o novém složení Evropské komise a Green Dealu či o sjezdu KDU-ČSL, kde se nestal prvním místopředsedou.
Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, schválila vláda na svém dnešním zasedání. Informoval o tom na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostane k projednání Parlament. Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě.
Na Jesenicku poničeném záplavami budou v zimě bez plynu tisíce odběratelů z domácností i firem, povodeň v tomto horském okrese před dvěma týdny poničila desítky kilometrů plynového potrubí. Stát tam podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) pomůže zajistit náhradní řešení. V úvahu připadá provizorní zásobování plynem či větší využití elektrických přímotopů při vytápění.
Město Boží Dar na Karlovarsku v otevřeném dopise vyzvalo k zastavení procesu vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Podle vedení města je třeba znovu jednat s obyvateli a samosprávami, a to na rovném principu. Starosta Božího Daru Jan Horník (STAN) v dopise píše, že záměr koliduje se Základní listinou práv a svobod. Dopis byl odeslán vládě, ministerstvu životního prostředí a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v úterý 20. srpna.
Ministerstvo životního prostředí přichystalo novelu zákona o obalech, která chce od roku 2026 zavést zálohování PET láhví a plechovek. Podle ministerstva se velká část plastových plechovek nedostane do recyklace. Zálohování by zároveň podle ministerstva mělo obcím přinést další zdroj příjmů. S tím ale velká část sdružení ať už v odpadním průmyslu či sdružení obcí nesouhlasí. Ministerstvo novelu přestavilo již v první polovině roku.
V pondělí přibyl do unijní legislativy důležitý kus, tzv. právní rámec o obnově přírody. Ten členským státům nařizuje uvádět přírodu ve větším rozsahu do původního stavu, kamsi před modernu. Cílovým stavem je mít takto opravených 20 procent plochy EU, což je i po započítání nedotčených kusů přírody dnes – u nás typicky částí pohraničních hor – hodně.
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji původně navrhla vláda. Obecným cílem novely zákona o ochraně zemědělské půdy bylo chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech.
V Poslanecké sněmovně jde mezi jinými zákony do závěrečného čtení i návrh novely legislativy o vyšší ochraně nejkvalitnější zemědělské půdy. Obecným cílem je chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech. Poslanci by tak proto měli hlasovat i o měkčí verzi návrhu.
Na třetí pokus se vládě podařilo schválit nový systém rozdělení zisků z emisních povolenek. Jen v letošním roce se podle této novely má rozdělit odhadem 40 miliard korun. Do konce desetiletí by se podle tohoto klíče mohlo postupovat až u 200 miliard korun. Zájem o tyto finance měla řada ministerstev například průmyslu a obchodu, životního prostředí, či financí. Nakonec budou příjmy z povolenek v roce 2025 příjmem státního rozpočtu a od roku 2026 by většina těchto financí mělo mířit do Státního fondu pro životní prostředí.
Lidem žijícím v blízkosti průmyslových areálů, které jsou zdrojem silného zápachu by se v budoucnosti mohlo ulevit. Ministerstvo životního prostředí více než dva roky poté, co před zápachem a jeho nedostatečné regulaci varoval úřad veřejného ochránce práv, přichází z rozsáhlou novelou zákona o kvalitě ovzduší. Zatímco však zpráva ombudsmana upozorňovala na chybějící regulaci emisí a stanovení limitů u zapáchajících látek, ministerstvo stanovení limitu emisí považuje za neefektivní.
V Poslanecké sněmovně uvázla novela zákona o ochraně zemědělské půdy, která má za cíl chránit nejkvalitnější půdu před záborem pro výstavbu. Předloha v takzvaném druhém čtení vyvolává kontroverze. Zatímco někteří poslanci ji totiž vnímají jako nezbytný krok v rámci ochrany krajiny, jiní varují před negativním dopadem na hospodářský rozvoj a samosprávu obcí. Legislativu dokonce její kritici překřtili na „nejpřísnější zákon na světě“.
Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Při dnešní odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny.
Mluvčí vlády bude od 31. ledna Lucie Ješátková, která nyní působí jako vedoucí tiskového oddělení a mluvčí ministerstva životního prostředí. Na sociální síti X o tom informoval nynější mluvčí Václav Smolka, který na dotaz ČTK doplnil, že se díky přesunu části agendy bude moci více věnovat strategii a dlouhodobým tématům.
Zbytečně drahé, neekologické, zvyšující nebezpečí požárů, bezdůvodné. To jsou jen některé z řady připomínek, které se objevily vůči návrhu zálohování PET lahví. Kromě několika asociací sdružující obce, které kritizují finanční náklady celého nového systému a jeho zbytečnost, se proti návrhu svých kolegů postavilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. To například upozorňuje, že jeden ze stěžejních důvodů pro zavedení celého systému už neplatí. Ministerstvo životního prostředí odůvodňovalo návrh nutností zvýšit efektivitu využívání odpadu k 90 %
Zástupci téměř 200 zemí světa se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji dohodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrátit ničivé klimatické změny. Česká republika má v energetickém mixu stále výrazné zastoupení uhlí, její přechod na obnovitelné zdroje a jádro tak bude nejspíš muset proběhnout nejprve přechodem uhlí na plyn, uvedl pro Echo24 ekonom Štěpán Křeček. Jak rychle se bude České republice tento přechod dařit není jasné, výroba elektřiny z uhlí je podle Křečka už nyní stále méně výhodná
Ministerstvo životního prostředí finalizuje novelu zákona o obalech, která by od roku 2025 zaváděla povinné zálohování PET lahví. Ministerstvo si od opatření slibuje větší efektivitu recyklace. Novela má také pomoci s plněním norem EU o recyklaci. Obce kritizují opatření jako zbytečné a drahé, když argumentují vysokým stupněm recyklace v současném systému.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pátek odmítl, že by se peníze z emisních povolenek daly použít na zlevňování cen energií. Hladík uvedl, že tyto peníze jsou příjmem státního rozpočtu a dosud na výdajové stránce neměly svůj ekvivalent jako například daň z přidané hodnoty. To mění směrnice Evropské unie, podle které se od příštího roku bude muset dokládat, na jaké výdaje se příjmy z emisních povolenek využily.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) lituje, že soud nedokázal v případě otravy řeky Bečvy najít viníka a uložit patřičný trest. Jeho rozhodnutí respektuje. Vsetínský okresní soud v pondělí v rozsudku uvedl, že otravu řeky způsobila společnost Energoaqua, trest jí však neuložil. Podle soudkyně Ludmily Gerlové se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku stalo. Firma se podle rozsudku při havárii mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí (ČIŽP).
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vypustilo z připravované novely zákona o ochraně ovzduší zákaz prodeje kamen a kotlů na uhlí, antracit a koks od ledna 2025. Návrh vyvolal odpor části veřejnosti a kritiku v připomínkovém řízení. Uvedl to v pátek deník Právo. „Výrobci zdrojů na pevná fosilní paliva tedy budou moci tyto zdroje nadále uvádět na trh, pokud odpovídají zákonným požadavkům,“ řekla listu mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl v pondělí novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.
Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se má od září opravdu rozjet a zájemci budou moci o milionovou zálohu začít žádat. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, jehož lidovecký šéf Petr Hladík s plánem rozdat velké částky mezi vlastníky nemovitostí přišel, a sklidil za to od dalších koaličních partnerů kritiku za populismus. O dotace navíc od podzimu budou moci žádat i majitelé bytů.
