Dotační program Nová zelená úsporám dočasně uzavřel příjem nových žádostí. Důvodem je mimořádně velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání alokovaných prostředků pro tento rok – a to i přes jejich opakované navyšování. Administrace už podaných žádostí pokračuje bez omezení. Nad dalším pokračováním programu probíhají pracovní kulaté stoly a po vyhodnocení ukončené etapy budou připraveny návrhy na jeho další rozvoj. Možný ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě) pro Echo24 zatím nechtěl o budoucnosti programu, včetně dotace Oprav dům po babičce, spekulovat.

Zájem veřejnosti o podporu energeticky úsporných opatření předčil podle ministerstva životního prostředí všechna očekávání. „Stále častěji se setkáváme s tím, že se lidé nepouštějí jen do dílčích úprav, ale volí komplexní renovace. To je cesta, kterou bychom měli jít i nadále. Projektů v posledních týdnech přišlo výrazně více, a ačkoliv jsme počítali s tím, že finance vystačí do konce roku, musíme k tomuto přerušení přistoupit už teď,“ vysvětluje končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Jen u rodinných domů byl v nové etapě od února 2025 navýšen objem prostředků o čtvrtinu na 17,4 miliard korun. U bytových domů, kde běží podpora bez přerušení od roku 2023, se postupně navýšila alokace až na pětinásobek, tedy 14,7 miliard. Celkem tak bylo v současných výzvách investováno do energetických úspor v rezidenčním sektoru přes 32 miliard korun, které se podařilo efektivně využít o několik měsíců dříve, než bylo původně plánováno. Příjem žádostí v příslušných výzvách byl proto ukončen jak u rodinných, tak bytových domů. Na příští rok jsou finanční prostředky zajištěny,“ dodal ministr. Celkem tak bylo z příjmů emisních povolenek od roku 2021 do energetických úspor domácností investováno téměř 55 miliard.

Pro Echo24 Hladík dodal, že peníze na další rok na program Nová zelená úsporám tedy jsou. Konkrétní nastavení a směřování už bude odpovědností nové vlády a ministra životního prostředí,“ řekl Hladík. Jeho nástupcem by mohl být zmíněný Macinka. Ten redakci sdělil, že „vláda v demisi stále neposlala rozpočet na příští rok do sněmovny“. „Takže se není možné vyjadřovat k tomu, kolik ve které kapitole bude a na co,“ řekl Macinka. Končící Fialův kabinet by mohl mohl sněmovně poslat rozpočet po svém středečním jednání.

Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 jako klíčový finanční nástroj motivující majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Za dobu jeho fungování bylo podpořeno na 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021. Za zmínku stojí změny, které nastaly od roku 2023 v souvislosti s nástupem energetické krize: zálohová podpora rychlých a snadno proveditelných opatření na snížení energetické náročnosti pro více než 100 tisíc zranitelných domácností a program zaměřený na komplexní renovace rodinných domů s názvem Oprav dům po babičce, kde jsme podpořili 20 tisíc domácností. Díky tomu se podpora otevřela i domácnostem, které doposud neměly možnost využít finanční podporu na renovace domů, a to jak nízkopříjmovým, tak i mladým rodinám se středními příjmy.

Program Oprav dům po babičce se podle Hladíka ukázal jako mimořádně úspěšný. „Za dva roky se díky němu zrenovovalo přes 22 tisíc domů, v posledním roce zájem i díky zvýhodněným úvěrům opravdu hodně stoupnul. Komplexní renovace touto formou podporují odborníci i oborové svazy. Navíc program Oprav dům po babičce pomáhá s nedostupným bydlením – podporuje rekonstrukce starších, často nevyužívaných domů místo nové výstavby a umožňuje tak mladým rodinám získat vlastní bydlení za dostupnějších podmínek, snižuje náklady na energie díky modernizaci,“ míní Hladík.

Administrace podaných žádostí běží dál

Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad program administruje, Petr Valdman uvedl, že i přes uzavření příjmu nových žádostí pokračuje administrace již podaných žádostí bez omezení. „Všechny podané žádosti budou nadále standardně vyhodnocovány, schvalovány a vypláceny. Žadatelé, jejichž žádost bude schválena, tedy žádosti s vydaným kladným rozhodnutím ministra, obdrží zálohu nejpozději na začátku příštího roku,“ řekl Valdman.

Beze změn pokračuje také spolupráce se stavebními spořitelnami a bankou při poskytování zvýhodněných úvěrů navázaných na dotace. Úspěšní žadatelé o dotaci na zateplení v programu Nová zelená úsporám se tak i nadále mohou ucházet o výhodný úvěr k dofinancování renovace domu. Program Nová zelená úsporám je finančně pokrytý zejména z prostředků Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu, pro příští rok se počítá se zapojením výnosů ze sporných emisních povolenek.

Tyto prostředky mohou v budoucnu doplnit také další z připravovaného Sociálně klimatického fondu, určené pro pomoc zranitelným domácnostem. Nad dalším pokračováním programu se již rozběhly pracovní kulaté stoly s příslušnými oborovými asociacemi a sdruženími, a po vyhodnocení stávající ukončené etapy budou připraveny návrhy na jeho pokračování.

Na dotaci dosáhnou jen majetní, říkají kritici

Konkrétně dotace Oprav dům po babičce má ale i řadu kritiků, především z důvodu, že na ni dosáhnou jen majetní lidé. To například kritizoval v rozhovoru pro Echo24 ekonomický poradce končícího premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček. „Rozumím tomu, že dáme-li lidem peníze na to, aby si zateplili dům a vyměnili okna, bude se tak dít rychleji než bez té dotace, což je asi žádoucí. Mám ale problém s tím, pokud přerozdělujeme peníze směrem k bohatým lidem. A peníze právě z programu Nová zelená úsporám a dalších čerpají většinou právě vlastníci nemovitostí. Pokud vlastním nemovitost, neměl bych být považován za někoho, kdo potřebuje poskytnout na svůj majetek finanční podporu,“ vyjádřil se v roce 2024 Křeček.

Varoval také před tím, že se česká ekonomika se už dlouhodobě proměňuje z tržní na ekonomiku dotační. „Učíme lidi čerpat dotace, stát přichází s novými a novými návody. I do budoucna tedy může vzniknout jakýsi návyk, dokonce je možné, že někteří lidé budou požadovat, aby na daný problém vznikly dotační tituly. Začínáme se tedy s dotacemi sžívat a chápat je jako běžnou součást našich životů. To nepovažuju za pozitivní trend,“ dodal ekonom.