Vláda Andreje Babiše (ANO) chystá změnu trendu u dotačního programu Nové zelené úsporám, respektive Oprav dům po babičce. Pro Echo24 to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s tím, že trendem bude méně individuálních dotací. Dotační zdroje se mají podle něj využívat na posílení veřejné infrastruktury. Ministerstvo životního prostředí redakci sdělilo, že v současnosti probíhá vyhodnocení skončené etapy programu Nová zelená úsporám, proběhla zároveň jednání s oborovými organizacemi. Zatím prý s ohledem na přípravu státního rozpočtu nelze sdělit, kdy bude o budoucnosti programu jasno.

Dotační program Nová zelená úsporám už v listopadu dočasně uzavřel příjem nových žádostí pro loňský rok. Důvodem byl mimořádně velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání alokovaných prostředků pro tento rok – a to i přes jejich opakované navyšování. Administrace už podaných žádostí pokračuje bez omezení. Nad dalším pokračováním programu probíhají pracovní kulaté stoly a po vyhodnocení ukončené etapy budou připraveny návrhy na jeho další rozvoj, nicméně exministr Hladík tehdy pro Echo24 dodal, že peníze na pokračování programu pro tento rok v rozpočtu jsou.

Ministr Havlíček nyní Echu řekl, že obecným trendem, který zavede Babišův kabinet, bude „méně individuálních dotací“. „Dotační prostředky se budou více využívat na posílení veřejné infrastruktury,“ uvedl Havlíček. „Musí se dále rozvíjet jak OZE, tak i podpora sítí. Abychom to zaplatili, je potřeba v celé Evropě udržet zdravé podnikání,“ dodal Havlíček ve čtvrtek na konferenci POWER SHIFT 2026.

Jak konkrétně by měla změna trendu vypadat, není jasné. Pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka ani vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (oba Motoristé sobě) na dotaz redakce nereagovali. Státní fond životního prostředí odkázal redakci na tiskové oddělení ministerstva životního prostředí.

Mluvčí MŽP Veronika Krejčí pro Echo24 řekla, že v tuto chvíli probíhá vyhodnocení skončené etapy programu Nová zelená úsporám. „Uskutečnilo se také několik jednání s oborovými asociacemi,“ uvedla Krejčí s tím, že aktuálně nelze stanovit termín, kdy by mělo být ohledně budoucnosti programu jasno, s ohledem na přípravu a schvalování státního rozpočtu a rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR na rok 2026, včetně střednědobého výhledu 2027–2028.

Podmínky a vypsání dotačního titulu jsou kompetencí ministra. Samotná alokace, respektive změny alokace jsou pak otázka vlády. Exministr Hladík pro Echo24 řekl, že by považoval za naprosto bezprecedentní, pokud by Česká republika přestala podporovat energetické úspory. „Všichni odborníci říkají, že energetické úspory jsou nejlepší cesta, jak snižovat množství spotřebovávané a sekundárně vyráběné energie. Druhá věc je ta, že my jsme ještě za naší vlády vypsali dotační titul na posilování energetických soustav a problém je často ten, že ti distributoři – reálně jsou čtyři: ČEZ, E.ON, PRE a ČEPS – nejsou připraveni, nemají připravené projekty,“ uvedl Hladík s tím, že sami distributoři říkají, že více než současně alokovaných dvacet miliard nejsou schopni proinvestovat. „Nevím tedy, o jaké infrastruktuře Karel Havlíček hovoří, protože i za nás se obrovským způsobem podporovala úspora v infrastruktuře veřejného osvětlení, rozšiřování distribučních a přenosových sítí… Tohle všechno je zadotované. Je potřeba to dále podporovat, ale na to prostředky v Modernizačním fondu jsou,“ dodal Hladík a připomněl cenu emisní povolenky přes 90 eur, což znamená, že ve fondu bude více prostředků, než se předpokládalo. Podle něj by v případě změn financování energetických úspor šlo o politickou ideovou věc.

Ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman tento týden řekl, že fond ve spolupráci s MŽP a MPO dělá takzvaný redesign energetického poradenství. Snaží se ho zkvalitnit a udělat dostupnější.

„Součástí toho redesignu poradenství je i takzvaný renovační pas, což je jednoduchý webový nástroj, který dokáže na základě zadání vstupních parametrů identifikovat příležitost, kterou každá nemovitost má v oblasti energetických úspor anebo využití obnovitelných zdrojů energie,“ řekl Valdman.

SFŽP bude chtít nabídnout zájemcům, aby si renovační pas nechali zpracovat jeho poradci. Získají tak jakousi kuchařku pro to, co se svým domem mohou dělat do budoucna. „Zjednodušeně řečeno všichni, kdo v budoucnu, až se opět spustí program Nová zelená úsporám nebo nějaká jeho obdoba, modifikace, tak když ho budou chtít využít, tak aby mohli pomocí renovačního pasu už teď mít identifikaci toho, co jim přinese největší energetickou úsporu,“ řekl Valdman, který tak naznačil, že s nějakou formou programu nadále počítá.

Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 jako finanční nástroj motivující majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Za dobu jeho fungování bylo podpořeno na 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021. Od roku 2023 došlo v souvislosti s nástupem energetické krize k řadě změn: zálohová podpora rychlých a snadno proveditelných opatření na snížení energetické náročnosti pro více než 100 tisíc zranitelných domácností a program zaměřený na komplexní renovace rodinných domů s názvem Oprav dům po babičce, kde bylo podpořeno 20 tisíc domácností. Díky tomu se podle MŽP podpora otevřela i domácnostem, které doposud neměly možnost využít finanční podporu na renovace domů, a to jak nízkopříjmovým, tak i mladým rodinám se středními příjmy.