Kampaň před sněmovními volbami je u konce a Andrej Babiš v ní hraje opěr jednu z ústředních rolí. V rozhovoru pro Echo24 se šéf ANO vyjadřuje k finální fázi kauzy Čpí hnízdo, ostře se vymezuje vůči soupeřům a tvrdí, že jeho politické procesy jsou vykonstruované. Zároveň nastiňuje, jaké priority by prosazovala jeho případná příští vláda – od odmítnutí zelených daní po reformy zdravotnictví a bezpečnostních sborů.
Sociální demokracie se po letech mimo Sněmovnu snaží o návrat na politickou scénu. Její předsedkyně Jana Maláčová vsadila na spojenectví v rámci hnutí Stačilo! a zároveň na důraz na témata, která podle ní vláda zanedbává – mzdy, bydlení a důchody. V rozhovoru pro Echo24 mluví nejen o virálních kampaních na sociálních sítích, ale i o spolupráci s komunisty, vztahu k EU a NATO, možných povolebních partnerech.
Volby rozhodnou nerozhodnutí – to je jasné. Otázkou ovšem je, z jakého tábora pocházejí. Předvolební situace se totiž láme především na skupině, která bývala oporou „pravicové“ vlády: na zklamaných a nerozhodných voličích. Právě jejich návrat k urnám – nebo odchod do apatie – může rozhodnout o tom, kdo po volbách sestaví vládu. Na jedné straně je rozladění z posledních let, na druhé výzvy k odpovědnosti, spor o rozpočet a závod o to, kdo zvedne střední třídu ze židle.
Jáchym Vrecion patří mezi nejmladší pražské kandidáty ODS. V rozhovoru pro Echo24 mluví o tom, co si z marketingu přenáší do kampaně, jak vidí roli Česka a proč by chtěl Prahu otevřít rychlejší výstavbě. Je synem europoslanců Alexandra Vondry a Veroniky Vrecionové, původně se však podle svých slov snažil mířit i jiným směrem než k politice.
Zdá se, že situace před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny se na poslední chvíli dramatizuje. Už druhý průzkum během několika dnů ukazuje nezanedbatelný pokles preferencí hnutí ANO. Zatímco ještě donedávna se hnutí Andreje Babiše pohybovalo stabilně nad hranicí 30 procent, aktuální data STEM i STEM/MARK ho posouvají k 28–27,5 procenta. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Institut H21 by ANO získalo 27,5 procenta hlasů. Koalice SPOLU by se držela na 18 procentech.
Ani ne deset dní před volbami se ve vládním táboře vyostřil boj o stejné voliče. Premiér Petr Fiala (ODS) při zahájení horké fáze kampaně prohlásil, že jedině koalice Spolu dokáže porazit hnutí ANO. „Nemusíte Spolu milovat, nemusíte mít rádi ani mě osobně, ale realita je taková, že pokud se rozmělní hlasy, bude vládu sestavovat Andrej Babiš,“ řekl předseda vlády. Jeho slova okamžitě vyvolala reakce u partnerů současných i bývalých z vládního tábora.
Známý kuchař Zdeněk Pohlreich se možná poněkud nečekaně stal nositelem debaty o tom, zda je v demokracii legitimní možnost voleb ignorovat. V médiích poslední dobou několikrát oznámil, že se letošních parlamentních voleb nejspíš nezúčastní, protože si „politickým vývojem nechce kazit náladu“. „Tentokrát se voleb určitě nezúčastním, protože moje znechucení tou taškařicí, které se říká předvolební kampaň, dosáhlo takové úrovně, že jsem si to pro sebe vyhodnotil, že je nejčistší se na tom vůbec nepodílet,“ uvedl v rozhovoru Čestmíra Strakatého.
Bývalý ministr, europoslanec, dnes pražský zastupitel a viditelná postava české politiky. Jiří Pospíšil před volbami mluví pro Echo24 o tom, proč kandiduje znovu, jak vidí budoucnost TOP 09, co očekává od Pirátů i od voličů. A přiznává, že kdyby měl volit mezi politikou a rodinou, rozhodnutí by nebylo těžké. Ta strana je oslabena tím, že Markéta Pekarová Adamová nekandiduje. Samozřejmě jí to nemám za zlé, měla zdravotní problémy a odešla.
Český online prostor zasáhla nová, a zase chytřejší vlna podvodů. Na sociálních sítích se masově objevují reklamy na „výprodeje století“ – typicky na nové iPhony či zboží známých řetězců, slevy údajně 70–90 %„na vše“. Podvodné stránky jsou vizuálně téměř k nerozeznání od originálů a cílí hlavně na mobilní uživatele, kde je hůř vidět plná adresa webu. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) už takto naletěly tisíce Čechů.
Není snad větší problém – nedostupné bydlení. A řešení? Obce a kraje dál hospodaří s výraznými přebytky, zatímco stát řeší hluboký deficit. Podle pololetní zprávy ministerstva financí skončily územní rozpočty k 30. červnu 2025 přebytkem 64,6 miliardy korun, po očištění o prostředky na platy učitelů jde o 30 miliard korun. Na účtech samospráv a jejich organizací leží už 560 miliard korun a ministerstvo odhaduje, že do deseti let tato suma naroste až k bilionu. „Obce a kraje dlouhodobě nejsou schopny využít svůj investiční potenciál, čímž dochází ke kumulaci úspor,“ konstatuje materiál.
V letošních sněmovních volbách se na kandidátkách objevují jména, která mohou přitáhnout pozornost voličů, ale strany je záměrně nepostavily do čela. Sází na to, že známé osobnosti se do dolní komory parlamentu dostanou díky preferenčním hlasům. Typickým příkladem je hnutí ANO, které nasadilo do voleb většinu svých hejtmanů – často ale nikoli na první pozice. V Ústeckém kraji kandiduje hejtman Richard Brabec až z posledního místa.
Odpovědnost za chyby, reforma trestního zákoníku i úvahy o povolební politice – to jsou jen některá z témat, kterým se ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) věnuje v rozhovoru pro Echo24. Vysvětluje, proč se nechce vracet k Pavlu Blažkovi, jak chápe současnou pozici ODS a jaké priority považuje v justici za klíčové.
Před říjnovými volbami se znovu naplno rozhořela debata o tom, zda se šéf ANO Andrej Babiš může stát premiérem, pokud zůstane majitelem koncernu Agrofert. Jádrem sporu je střet zájmů: firmy ze skupiny by v okamžiku jeho vstupu do vlády přišly o možnost čerpat dotace a účastnit se veřejných zakázek. Prezident Petr Pavel už avizoval, že bude lídra největší opoziční strany v nejbližší době konfrontovat s tím, jak se hodlá vypořádat s povinnostmi vyplývajícími ze zákona.
Měsíc před sněmovními volbami se volební bitva zaměřuje na voliče, kteří jsou tradičně nerozhodnutí do poslední chvíle. Vysoký podíl váhajících potvrzují všechny velké agentury a shodují se i v tom, že právě tato skupina může přepsat nejen pořadí stran, ale i rozdělení mandátů. STEM ve svém týdenním modelu popisuje, že asi polovina obyvatel patří mezi stabilní voliče, pětina dlouhodobě k volbám nechodí a zhruba třetina „si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany“.
V sobotu 4. října večer budou velmi pravděpodobně sečteny volební lístky a Česko se dozví, jak občané „rozdali karty“. Do voleb zbývá jeden měsíc a je tedy dost času, aby došlo k něčemu, co výrazně zamíchá preferencemi. Ačkoliv neradno věštit, lze si načrtnout nejpravděpodobnější scénáře možného povolebního vývoje. Co bedlivě sledovat? V sobotu 4. října večer budou velmi pravděpodobně sečteny volební lístky a Česko se dozví, jak občané „rozdali karty“. Do voleb zbývá jeden měsíc a je tedy dost času, aby došlo k něčemu, co výrazně zamíchá preferencemi. Ačkoliv neradno věštit, lze si načrtnout nejpravděpodobnější scénáře možného povolebního vývoje. Co bedlivě sledovat? Předvolebním průzkumům dominuje hnutí ANO, drží se nad 30 procenty. V posledním zkoumání agentury STEM jde konkrétně o 31,2 procenta hlasů
Ministerstvo financí ani v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 nevyčlenilo žádné prostředky na případné odškodnění podnikatele Josefa Šťávy a jeho společnosti Diag Human. Resort argumentuje tím, že soudní spor stále běží. Kritici ale upozorňují, že rozhodnutí zahraničních soudů dává Šťávovi velmi silnou pozici a že obří účet nakonec stejně zůstane na příštích vládách, jen částka ještě naroste.
Opoziční hnutí ANO jako poslední z velkých hráčů dosud nepředstavilo kompletní volební program. Oznámilo, že ho zveřejní 4. září při startu kampaně v ostravských Vítkovicích. Mezitím však zveřejnilo sadu tematických „pilířů“ a hlavních priorit – a jde o mix rozsáhlých slev, dotací a nových výdajů na jedné straně a nižších daní či rušení poplatků na straně druhé. Pokud by se vše naplnilo, znamenalo by to pro státní rozpočet mimořádně náročné období.
Od proklamací konečně k činům. Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) zahájily boj proti podvodným a překupnickým webům, které prodávají dálniční známky za přemrštěné ceny nebo je dokonce vůbec nedodají. Po měsících spíše preventivních opatření přichází nyní stát s tvrdšími kroky – podáváním žalob, využíváním ochranných známek i aktivní spoluprací s policií.
Lovecký zámeček Dřevíč v křivoklátských lesích, spjatý s osobností Karla Schwarzenberga, má od léta 2025 nového vlastníka. Do katastru nemovitostí byl nově zapsán Robert Schmiedlehner, který je podle zdrojů redakce Echo24 rodinným příslušníkem. Dřevíč získal na základě darovací smlouvy pro případ smrti uzavřené už v roce 2014, Schwarzenberg tedy osud zámečku zajistil asi deset let před svou smrtí. Redakce to zjistila po nahlédnutí do smlouvy v katastru nemovitostí.
Poprvé v historii českých voleb budou moci voliči žijící v zahraničí využít možnost korespondenčního hlasování. Novinka, která se začne uplatňovat už při letošních říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, však u řady lidí vyvolává otázky a nejasnosti. Bez pečlivého dodržení postupů hrozí, že hlas voliče bude neplatný. Zásadní změnou oproti hlasování v Česku je skutečnost, že voliči v zahraničí si budou muset sami vytisknout hlasovací lístky ze stránek ministerstva vnitra.
Emisní povolenky pro domácnosti a dopravu, známé jako ETS 2, které mají začít platit od roku 2027, mohou zásadně proměnit ceny energií v celé Evropě i v Česku. Zatímco evropští politici stále diskutují, zda systém upravit, odložit nebo zcela zrušit, dodavatelé energií se již na jeho zavedení připravují a postupně jej promítají do nových smluv. Obchodní ředitel společnosti MJEnergie Jan Šmíd upozorňuje, že ETS 2 se nevyhne ani zákazníkům, kteří si nyní zafixovali ceny energií.
Zámeček Dřevíč, spojený se jménem Karla Schwarzenberga, má nového majitele. Ve výpisu z katastru nemovitostí se u oblíbeného sídla bývalého ministra zahraničí objevilo nové jméno. Podle zdrojů redakce Echo24 jde o rodinného příslušníka. Po Schwarzenbergově smrti v listopadu 2023 se očekávalo, jak bude se zámkem Dřevíč naloženo v rámci vypořádání rodinného majetku. Exministr v minulosti opakovaně zdůrazňoval, že majetek chápe jako svěřený k péči a předání dalším generacím.
Srovnání srpnových volebních modelů agentury STEM z let 2021 a 2025 ukazuje, že i přes odlišné politické okolnosti je základní rozložení sil ve Sněmovně velmi podobné. V obou případech vede hnutí ANO s náskokem kolem třiceti procent, druhá je koalice Spolu a třetí místo obsazuje blok Pirátů se STAN – ať už společně (2021), nebo odděleně (2025).
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) svým volebním programem opět otevřela debatu o smysluplnosti a počtu ministerstev v Česku. V dokumentu, který představila při startu horké fáze kampaně, slibuje zrušení ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Téma okamžitě vyvolalo ostré reakce napříč politickým spektrem a debata o rušení a slučování ministerstev se tak zjevně znovu stane jedním z ústředních bodů kampaně – a možná i povolebních vyjednávání.
Evropská unie spouští jednu z největších reforem v oblasti elektroniky a domácích spotřebičů za poslední roky. Cílem je snížit množství elektroodpadu, který patří k nejrychleji rostoucímu druhu odpadu v Evropě. Spotřebitelé se dočkají nejen nových štítků ukazujících opravitelnost výrobků, ale také právně zakotveného „práva na opravu“. Součástí balíčku má být i nová daň z elektroodpadu, jejíž zavedení od roku 2028 vyvolává debatu o skutečném dopadu na občany a výrobce.
Podzimní sněmovní volby neslibují jen soupeření programů a osobnostní, ale i skryté taktiky, kterými se politické subjekty snaží oslovit voliče. Strany a hnutí využívají známá jména – hejtmany, europoslance, senátory či bývalé ministry, mnozí z nich přitom aktuálně zastávají důležitou pozici nebo vykonávají mandát z jiných voleb. Někteří kandidují na čele listin, jiní se objevují na symbolických posledních místech, kde mají údajně podpořit stranu svou popularitou.
Mohla to být poměrně nezajímavá, technická a nudná záležitost, z miliardového daru v bitcoinech se vládě Petra Fialy ale podařilo vykřesat solidní představení. Kauza, která nedávno smetla ministra spravedlnosti Pavla Blažka, vstoupila v srpnu do nového dějství. Policie po delším vyčkávání provedla razii v břeclavském domě „dárce“ – Tomáše Jiřikovského. Noční zásah skončil dramatickou scénou: obviněný se snažil s dvěma dětmi uniknout na střechu, podle všeho v domnění, že jim hrozí nebezpečí.
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) představila nový volební program s názvem „Vize 2030“. V kontrastu s kampaní z roku 2021, kdy šla do voleb s heslem „Dáme Česko dohromady“, tentokrát staví hlavně na bilanci a zdůrazňuje dosažené výsledky vlády Petra Fialy. Nový program přináší posun v prezentaci – méně plánů, více hodnocení, ale také se snaží vypořádat s tím, co se kabinetu tak docela nepodařilo – jako třeba zvyšování daní.
Podzimní volby do Poslanecké sněmovny mají podle Českého statistického úřadu letos rekordně málo kandidátů v celém tisíciletí, zároveň ale přinášejí řadu pozoruhodností, kuriozit i kontroverzí. Na kandidátních listinách se objevuje celkem 4473 jmen, tedy o zhruba 800 méně než v roce 2021, a to navzdory tomu, že volebních uskupení je tentokrát více. „Na jedno poslanecké křeslo tak letos připadá zhruba 22 uchazečů, zatímco před čtyřmi lety jich bylo 26,“ uvedl Český statistický úřad.
V pondělí proběhne mimořádné jednání Rady hlavního města Prahy, na kterém se znovu otevře téma úprav tarifů Pražské integrované dopravy (PID), tedy podstatné zdražování. To vychází z rozhodnutí Středočeského kraje, který chce od ledna 2026 výrazně zvýšit ceny jízdného ve svých vnějších zónách. „V pondělí 18. srpna bude mimořádné jednání Rady hl. m. Prahy, kde se bude téma tarifů PID opětovně řešit,“ uvedl mluvčí magistrátu Tadeáš Provazník.
