Evropská komise představila sadu úprav, které mají z nového systému emisních povolenek pro domácnosti a dopravu (ETS 2) udělat předvídatelnější a méně bolestivý nástroj. Přidává silnější zásah do trhu, když cena povolenky přesáhne 45 eur, dřívější aukce a rezervu povolenek i po roce 2030. Cílem je zabránit prudkým výkyvům a uklidnit obavy států, že systém přinese další zdražení energií. Úpravu si přisvojuje ministr životního prostředí Petr Hladík. Jenže ekonomové deklarovaný optimismus Hladíka značně chladí, jde jen o technické vylepšení nebo dokonce o zaplevelení evropského práva. Shodují se: úlevu ano, zázrak nečekejme. I po úpravách budou domácnosti platit víc – podle odhadů v řádu několika tisíc korun ročně.

Komisař pro klima Wopke Hoekstra po jednání ministrů životního prostředí v Lucemburku uvedl, že Komise chce „posílit stabilitu a předvídatelnost ETS 2“. Když cena povolenky překročí 45 eur za tunu CO₂, do systému se uvolní až dvojnásobný objem povolenek oproti původnímu plánu – až 80 milionů ročně. Zároveň se chystá spustit aukce už v roce 2026, aby státy měly dřív peníze na kompenzace, a ponechat nevyužité povolenky v rezervě i po roce 2030, což má uklidnit trh a zamezit „nárazům“ do budoucna.

„Je nesmírně důležité, aby ceny byly co nejnižší a předvídatelné. Proto zajišťujeme, že budeme mít více nástrojů pro stabilizaci,“ uvedl Hoekstra.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) krok označil za úspěch české diplomacie: „Komise naše požadavky vyslyšela, systém bude stabilnější a ceny přiměřené. Povolenky se podle něj udrží kolem 45 eur a nedopadnou negativně na spotřebitele a malé firmy.“

Co se ale opravdu změní – a co zůstává stejné

Navržený „strop“ není skutečným stropem. Evropské právo umožňuje jen mechanismus stabilizace, nikoli pevné zastropování. K zásahu dojde teprve, když cena po dobu dvou měsíců přesáhne 45 eur. Navíc půjde jen o dočasné zvýšení nabídky, ne o fixní limit. Trh tedy může zůstat vysoko i déle.

Podle ekonomů jde spíš o technické vylepšení, které má zmírnit výkyvy, nikoli garantovat nízké ceny. Jak upozorňuje Lukáš Kovanda (Trinity Bank), „systém bude předvídatelnější, ale cena může dál růst – jen plynuleji. To je výhra pro investory, ne pro občany.“

Analytici: i mírnější ETS 2 bude domácnosti stát tisíce

Analytici se shodují, že i po úpravách zůstanou ETS 2 pro domácnosti nákladem navíc. „Po posledních změnách systému ETS 2 stále platí, že emisní povolenky budou znamenat nemalou dodatečnou zátěž rodinných rozpočtů. Zmírnila se sice možnost extrémních cen, ale v zásadě dosavadní výpočty zůstávají v platnosti,“ uvedl Jiří Tyleček z investiční společnosti XTB.

Podle jeho propočtů zaplatí průměrná domácnost několik tisíc korun ročně, ta energeticky náročnější „až několik desítek tisíc“.

Podobně to vidí Boris Tomčiak z Finlordu: i při udržení stropu 45 eur podle něj domácnosti, které topí fosilními palivy a pravidelně jezdí autem, zaplatí „několik tisíc korun ročně navíc“. Připomněl ale, že pokles cen energií, například zemního plynu o zhruba 13 eur/MWh od začátku roku, může část nákladů vyrovnat. „Pokud se udrží nízké ceny plynu, dopad ETS 2 může být zčásti kompenzován.“

Tomčiak zároveň upozornil, že největší riziko je v případě, že se nepodaří udržet očekávaný cenový limit. „Když se cena povolenky utrhne, porostou náklady rychleji než příjmy domácností.“ Připomněl však, že část výnosů z ETS 2 má jít do Sociálního klimatického fondu, který má pomoci nízkopříjmovým skupinám.

Kritici: kosmetika, která nic neřeší

Podle analytika Radima Dohnala (Capitalinked.com) jsou změny spíš politickým gestem než skutečnou reformou. „Jde o zbytečné zaplevelení evropského práva, ne o změnu k lepšímu,“ uvedl.

Na příkladu průměrné domácnosti, která ročně spálí 10 MWh plynu a najezdí 20 tisíc kilometrů naftou, odhaduje dodatečné náklady kolem 17 tisíc korun ročně. Pokud by se cena povolenky držela na 45 eurech, šlo by asi o 10 tisíc korun. „Dopad na domácnosti je ale často hystericky přeceňován,“ dodal Dohnal.

Ekonom Kryštof Míšek (Argos Capital) zdůrazňuje, že nový systém stále vychází z tržní logiky, kde nabídka a poptávka určují cenu. „Zastropování neexistuje, jde jen o tlumení špiček. Modely, které uvádějí dopad 200–400 korun měsíčně, podle něj podceňují nepřímé dopady přes dopravu, zemědělství a logistiku.

Odborníci se shodují: jistotu nemá nikdo

Většina ekonomů uznává, že Komise reagovala na tlak členských států a přidala mechanismy, které mohou omezit extrémy. Ale také varují, že systém bude dál citlivý na tržní vývoj, počasí, kurz eura a ceny paliv.

„Dřívější aukce a silnější zásah do rezervy mohou ztišit výkyvy, ale nezaručují levno,“ shrnuje Míšek.
Na výslednou cenu podle něj nakonec víc než Komise rozhodne zima, inflace a chování dodavatelů energií.

Podle současných odhadů by ETS 2 měl zvýšit měsíční výdaje české domácnosti o nižší stovky korun, ovšem regionálně velmi rozdílně.

Venkov a dojíždějící pocítí dopad nejvíc – kvůli závislosti na autě a topení plynem či uhlím. Města s MHD a centrálním teplem mohou mít dopad menší. Malé firmy v dopravě a logistice ponesou hlavní náklady, na něž často nedosáhnou kompenzace. Analytici proto varují, že ETS 2 může prohloubit rozdíly mezi skupinami obyvatel.

Mírnější systém, ale nejistý výsledek

Evropská komise doufá, že změny přesvědčí veřejnost i vlády, že ETS 2 se dá zvládnout bez velkých sociálních otřesů.
Ekonomové ale připomínají, že „měkký strop“ není garance, a že ani nové nástroje nezmění fakt, že emisní povolenky jsou náklad, který se v cenách tepla a paliv prostě projeví.