Šéf Přísahy Róbert Šlachta je přesvědčen, že hnutí bude po volbách ve sněmovně navzdory tomu, že mu průzkumy dva týdny před volbami příliš šancí nedávají. O budoucnosti hnutí, pokud nebude ve sněmovně, nechce spekulovat. Podle osloveného experta má Přísaha mezi malými stranami výhodu, protože má vybudovanou regionální strukturu, Přísahu ale podle něj čeká stejná budoucnost jako Trikoloru či Svobodné.
V letošních sněmovních volbách se na kandidátkách objevují jména, která mohou přitáhnout pozornost voličů, ale strany je záměrně nepostavily do čela. Sází na to, že známé osobnosti se do dolní komory parlamentu dostanou díky preferenčním hlasům. Typickým příkladem je hnutí ANO, které nasadilo do voleb většinu svých hejtmanů – často ale nikoli na první pozice. V Ústeckém kraji kandiduje hejtman Richard Brabec až z posledního místa.
Dánský návrh tzv. chat control nechce nikdo. V rozhovoru pro Echo24 to řekla poslankyně Barbora Urbanová (STAN) v reakci na dotaz, zda je pravdou, že opatření na vládě tlačil především šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Vyjádřila se také k přirovnávání STAN ke komunistům kvůli některým jejich návrhům spojeným například s vyšší progresí či obhajování windfall tax. Dále hovořila o tom, že je potřeba v Česku zlepšit ochranu obětí trestných činů, především pak dětí, či o tom, jaké úpravy chce spolu s dalšími poslanci zavést v jednacím řádu sněmovny.
Stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách budou pro ústavní soudce nyní prioritou. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají 3. a 4. října, ale nelze slíbit, řekl novinářům předseda soudu Josef Baxa. "Nemohu slíbit za sebe ani za celý soud, do kdy rozhodneme. Ale jsme si vědomi vážnosti toho rozhodnutí, proto jsme ostatní věci odsunuli a zabýváme se tímto případem," uvedl Baxa.
Ústavní soud (ÚS) obdržel podnět strany Volt Česko, poukazuje na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Strana podala dvě ústavní stížnosti – jednu kvůli kandidátkám Stačilo!, další míří ke kandidátkám hnutí SPD. Žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části zákona o volbách do Poslanecké sněmovny, shrnuli v úterý právníci Voltu na tiskové konferenci v Praze. Obdržení podnětu předtím potvrdila Natálie Nechvátalová z odboru vnějších vztahů Ústavního soudu, soudce zpravodaje určí rozvrh práce ve středu.
Pokud by se v srpnu konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by hnutí ANO s 30,5 % voličských preferencí. Následuje koalice SPOLU s 19,5 %, SPD s podporou dalších stran by získalo 14 % hlasů, STAN 11 %. Stačilo! by s podporou SOCDEM mohlo počítat s 9 % voličů, Piráti s podporou Zelených s 6,5 % a Motoristé s 5 %. Vyplývá to z posledního průzkumu agentury Median. Preference hnutí ANO podle tohoto průzkumu klesly o 2,5 procentního bodu, preference SPOLU, SPD a STAN zůstávají beze změny.
Opoziční hnutí ANO by nyní ve volbách do Poslanecké sněmovny získalo podle modelu agentury STEM 31,3 procenta hlasů, následuje koalice Spolu vládních stran ODS, TOP 09 a lidovců s 20,2 procenta. Na třetím místě se drží hnutí SPD s 12,5 procenta. Piráti posílili na dvojciferný výsledek a stejně jako STAN by získali deset procent. Do dolní parlamentní komory by se dostalo ještě hnutí Stačilo! a Motoristé sobě, plyne z průzkumu STEM pro televizi CNN Prima News.
Podle aktuálního volebního průzkumu NHS by volby vyhrálo hnutí ANO s 31 % hlasů, na druhém místě by s 19,9 % hlasů skončila koalice SPOLU. Na třetím místě by skončilo aktuálně hnutí STAN s 12,6 % hlasů, těsně následováno SPD s 12,3 %. Do Poslanecké sněmovny by se ještě dostali Piráti (9 %), Stačilo! (5,5 %) a Motoristé sobě (5,4 %). Průzkum si však také všímá, že hnutí ANO stouplo jádro voličů, tedy těch, kteří jsou rozhodnuti ho volit, o deset procentních bodů. Koalici naopak pokleslo a je na 8 %.
Dva rozsudky z poslední doby: Stačilo! (KSČM, SOCDEM a další) je dle soudu v Brně nepřiznanou koalicí, kandidátku hnutí ale verdikt nezrušil. A postup Stačilo! a SPD (dále též Trikolora, PRO a Svobodní) má za obcházení zákona kvůli nerovným podmínkám pro pravé a skryté koalice i jihočeský soud. Ani on však listiny nezrušil. Je systém zralý na změnu? A jak budou probíhat případné žaloby po volbách, které už avizovala strana Volt? Tím se zabývá v rozhovoru pro Echo24 ústavní právník Jan Kysela.
Sněmovna kvůli obsáhlým vystoupením zástupců koalice i opozice schválila program schůze, která bude v nynějším volebním období zřejmě poslední, téměř po devíti hodinách od začátku zasedání. Nevyhověla žádnému z 26 návrhů na doplnění programu schůze, který zahrnuje především schvalování dvou novel upravených Senátem. Poslanci o nich rozhodnou na základě dohody poslaneckých frakcí až ve středu, kdy bude schůze pokračovat od 09:00.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš obvinil vládní politiky z šíření lží, z manipulací nebo z porušování zákonů. Volební program koalice Spolu je podle šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí halucinací. Babiš to dnes uvedl v projevu k programu zřejmě poslední schůze Sněmovny v tomto složení. Místo slibované půlhodiny řečnil více než hodinu. Podle Babiše je vládní koalice mafií, která zmanipulovala i pořadí přihlášek do debaty, aby mu znemožnila vystoupit už v úvodu zasedání dolní parlamentní komory.
Poslední řádná schůze Poslanecké sněmovny začala nečekaným dramatem a hádkou o pultík s mikrofonem. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) dokonce pohrozila předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi vyvedením z jednacího sálu. Babiš se domáhal vystoupení hned v dnešním úvodu patrně poslední předvolební schůze, podle Pekarové Adamové mimo pořadí představitelů s přednostním právem. Lídr ANO po několikaminutové výměně názorů, ale i přetahování o mikrofon, ustoupil.
Část politické scény se pro nadcházející sněmovní volby pospojovala do skrytých koalic, subjekty tak čelí propadnutí hlasů. Těch před čtyřmi roky bylo zhruba milion, v důsledku čehož mohla vzniknout současná vláda. Nezmasakrují se ale kandidáti různých stran a hnutí na jedné kandidátce kvůli preferenčním hlasům? Strany vymyslely kroužkuvzdorné řešení. Kroužkovací masakr. Takové označení se vžilo pro výsledek Pirátů ve sněmovních volbách 2021, kdy se na úkor zisku mandátů této stranydostalo 33 zástupců Starostů a nezávislých.
Zdravotnictví se dostává do finanční tísně a část odborníků vidí jako součást řešení to, že do něj začne proudit více soukromých peněz. O zavedení tzv. nadstandardu se mluví roky, ale snahy o jeho zavedení dosud vždy ztroskotaly. Po řešení nadstandardů volají už i pacientské organizace a průzkumy ukazují, že lidé už v řadě případů stejně za zdravotnictví platí. Snahy ale většinou končí už na základním předpokladu, že chybí definice standardní péče.
Do voleb zbývá méně než měsíc a sázkové kanceláře už mají samozřejmě vypsané kurzy na jejich výsledek. Není překvapením, že nezpochybnitelným favoritem na celkové vítězství je hnutí ANO. U Tipsportu či Betano je v současnosti kurz 1,01:1, u Fortuny pak 1,02:1. Stejný kurz, tedy 13:1, mají obě sázkové společnosti na vítězství koalice Spolu, u Betano je to dokonce 15:1 Sázet lze ale i na konkrétní události, například na to, že se Jindřich Rajchl ze strany PRO stane ministrem financí či na to, že šéf ANO Andrej Babiš bude po volbách líbat muže.
Podle nejnovějšího volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima NEWS stále s velkým náskokem vede hnutí ANO, jeho podpora však oproti předchozímu průzkumu z konce srpna lehce poklesla. Podpora vládního Spolu stále přesahuje 20 procent. Pro ANO, největší opoziční hnutí, by se nyní rozhodlo 30,7 procenta voličů, v průzkumu zveřejněném minulý týden se přitom pro ANO vyslovilo 31,2 procenta dotázaných. Spolu, koalici stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09, by nyní volilo 20,3 procent občanů.
Do sněmovny se po podzimních volbách může dostat o něco více mladých politiků, než kolik jich v ní bylo v období současném. Na volitelných místech jich přes 30, nejvíce mladých nasadili Piráti, kteří zároveň nejvíce uspěli v anketě serveru Bold News s názvem 30 pod 30, tedy 30 nejpopulárnějších kandidátů pod 30 let. Deník Echo24 celé léto přinášel rozhovory s mladými kandidáty napříč politickými stranami a různými kraji. Podívejte se, jaké mladé osobnosti strany nasazují i ve formátu „Volební minuty Echa“.
Měsíc před sněmovními volbami se volební bitva zaměřuje na voliče, kteří jsou tradičně nerozhodnutí do poslední chvíle. Vysoký podíl váhajících potvrzují všechny velké agentury a shodují se i v tom, že právě tato skupina může přepsat nejen pořadí stran, ale i rozdělení mandátů. STEM ve svém týdenním modelu popisuje, že asi polovina obyvatel patří mezi stabilní voliče, pětina dlouhodobě k volbám nechodí a zhruba třetina „si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany“.
S velmi zajímavým nálezem přišel brněnský krajský soud, když rozhodl, že uskupení Stačilo! je ve skutečnosti koalice, ale z voleb ho přesto nevyřadil. To, co se může někomu jevit jako vystrašené couvnutí, je teď, měsíc před volbami, jediným správným rozhodnutím. Laik s trochou překvapení z rozsudku zjistí, že náš zákon koalici nijak pořádně nevymezuje. Předestírá dva výklady volebního zákona. Jednak ryze subjektivní chápání koalice, „podle níž je koalicí jen takové uskupení politických subjektů, které se za koalici prohlásí na své kandidátní listině“.
Pokud by se volby do sněmovny sněmovny konaly na konci srpna 2025, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 32,2 %. Na druhém místě by se umístila koalice SPOLU s výsledkem 21,5 %. Následuje SPD s podporou Svobodných, PRO a Trikolory s výsledkem 11,5 % a hnutí STAN s 10,9 %. Piráti se Zelenými na kandidátkách by poté získali 7,6 %. Nad pětiprocentní hranicí jsou rovněž Stačilo! se SOCDEM se ziskem 7,1 % a Motoristé sobě se ziskem 5,6 %.
Volební zákon říká, že pro vstup do sněmovny politická strana či hnutí potřebuje získat aspoň pět procent hlasů, volební koalice dvou stran potřebuje aspoň osm procent a koalice tří a více stran 11 procent. Některé „koaliční“ subjekty se bojí, že by tyto klauzule nepřekonaly, proto, i když na jedné kandidátce figurují členové více stran, oficiálně kandidují pod hlavičkou jedné, takže nemusejí dosáhnout vyšší hranice pro vstup do sněmovny. Mnozí to ale považují za podvod a obcházení minimálně ducha zákona, když ne rovnou litery.
Přišel čas paradoxů. Do parlamentních voleb zbývá pár týdnů a agentura STEM zveřejnila průzkum aktuálních volebních preferencí. A výsledek? Skoro stejný jako před čtyřmi lety: ANO Andreje Babiše lehce nad 30 procenty, Spolu premiéra Petra Fialy kolem 21 procent, pořadí ostatních stran v zásadě také podobné. Vypadá to tedy, že karty jsou rozdány stejně, ale zdání klame. Za ty čtyři roky se totiž mnohé změnilo. V první řadě to není ANO, kdo obhajuje vládnutí.
Podle nejnovějšího volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News vede stále s velkým náskokem hnutí ANO, které si drží podporu lehce nad 31 %, koalice Spolu pak mírně přesahuje podporu 20 %. Trend propadu pak podle agentury zastavilo hnutí SPD, které by nyní získalo 12,8 % hlasů. Do sněmovny by pak prošli ještě Starostové s 10 %, Piráti s necelými 9 % a těsně nad pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Stačilo! i Motoristé sobě.
Kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly v srpnu, nejvíce hlasů by získalo hnutí ANO. Podle srpnového volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi (ČT) by ANO obsadilo první místo s podporou 33 procent voličů. Výsledek je podobný červnovému průzkumu, hnutí však od února mírně ztrácí na přízni voličů, upozorňuje Kantar. Po dlouhé době se přes pětiprocentní hranici přehoupli i Motoristé.
Ministerstvo financí zveřejní v neděli večer pracovní návrh rozpočtu na příští rok. Podobně jako vloni ho dosud vláda projednávala za zavřenými dveřmi. Návrh počítá s výrazně vyšším deficitem než letos, konkrétně by měl být ve výši 280 miliard, což čelí kritice ze strany expertů i opozice. Média i část vlády informovala, že v návrhu rozpočtu je nula na národní dotace, což premiér Petr Fiala (ODS) odmítl jako chybnou interpretaci. V předvolebním období se čeká vyostřená debata, rozpočet bude schvalovat až nová sněmovna.
Ve sněmovně může být v příštím volebním období zastoupeno i 16 politických stran. Že by ale bylo vytvořeno stejné množství poslaneckých klubů z řady důvodů nehrozí. Ať už se jedná o to, že SPD nabídlo svým partnerům jen dvě místa na svých kandidátkách napříč celým českém, ale také o obecná pravidla jednacího řádu, včetně složitého zakládání klubů v průběhu volebního období.
Srovnání srpnových volebních modelů agentury STEM z let 2021 a 2025 ukazuje, že i přes odlišné politické okolnosti je základní rozložení sil ve Sněmovně velmi podobné. V obou případech vede hnutí ANO s náskokem kolem třiceti procent, druhá je koalice Spolu a třetí místo obsazuje blok Pirátů se STAN – ať už společně (2021), nebo odděleně (2025).
Zatímco současné vládní strany veřejně odmítají spolupráci s „populisty a extremisty“, tedy podle nich ANO, SPD či Stačilo!, šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvádí, že nechce spolupracovat s „organizovaným zločinem“, za který označuje hnutí STAN a také ODS. Právě šéfové Starostů a občanských demokratů se dnes potkají na schůzce k povolební spolupráci, zatímco ANO vyhlíží jednobarevnou vládu s podporou některého ze zbývajících subjektů, které se do sněmovny dostanou.
Politická debata v Poslanecké sněmovně se na konci léta točí stále kolem bitcoinové aféry, která stála křeslo exministra spravedlnosti Pavla Blažka. Přestože opozice dříve žádala projednání kauzy na plénu, vládní poslanci dávají najevo, že se do debaty příliš nehrnou. Objevují se varování, že do říjnových voleb už se neprojednají ani jiné klíčové zákony.
Do voličských seznamů na zastupitelských úřadech se k účasti na hlasování v říjnových volbách zapsalo 24.206 krajanů. Je to zhruba polovina z odhadu, se kterým pracovali na ministerstvu zahraničí v souvislosti se zavedením korespondenční volby. Aktuální počet zveřejnil Černínský palác. Číslo se podle něho ještě bude měnit, protože úřady stále vyhodnocují ty žádosti, které přišly o víkendu včetně zemí s časovým posunem. Konečná lhůta pro zápis uplynula v neděli v 16:00.
