Historie je užitečná učitelka – za předpokladu, že při jejím výkladu dáváme pozor. Pokud ale posloucháme jen napůl, můžeme se pak dopustit, v nejlepším případě, pořádného faux pas. Jedno takové faux pas má nyní na kontě prezident Petr Pavel, který se v rozhovoru s Natalií Sedleckou z Rádia Svobodná Evropa vyjádřil pro striktnější sledování Rusů v Evropě s tím, že Spojené státy za druhé světové války také „podrobily sledování japonskou populaci“.
Japonsko bude významně investovat do svých bezpečnostních struktur, to je příležitost i pro české firmy uplatnit své výrobky. Před odletem na návštěvu Japonska, která potrvá do neděle, to v pondělí řekl novinářům prezident Petr Pavel. S hlavou státu vyrazila i podnikatelská delegace se zaměřením na technologie, obranu, kybernetický prostor i vesmír. Pavel se v Japonsku setká s japonským císařem Naruhitem a japonským premiérem Šigeruem Išibou.
Polsko má jednat nezávisle na Německu a budovat středoevropské společenství zájmů, uvedl polský prezident Andrzej Duda při své rozlučkové návštěvě v Česku na CEVRO Univerzitě. Zdůrazňoval především regionální iniciativy, jako jsou Visegrádská čtyřka, Bukurešťská devítka či Iniciativa Trojmoří. Čím více přátelských kontaktů se podle Dudy podaří vybudovat, tím lépe. Duda také uvedl, že měl dobré vztahy s řadou politiků v okolí Polska a doufá, že jeho nástupce Karol Nawrocki bude v této politice pokračovat.
Polský prezident Andrzej Duda o víkendu provdal svou jedinou dceru. Utajená svatba se uskutečnila v sobotu v prezidentském paláci v centru Varšavy, kde se sešla padesátka hostů z řad nejbližších příbuzných a přátel, uvedla v neděli polská média. Po víkendové svatbě má Duda namířeno do České republiky, kde se v pondělí setká se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Prezidentova dcera Kinga je úspěšná právnička, která podle tisku už vydělává více než hlava státu; zatímco šéf státu pobírá v přepočtu asi 122.000 Kč měsíčně.
Polský prezident Andrzej Duda přijíždí do Prahy na rozlučkovou návštěvu jen měsíc před koncem svého desetiletého působení v roli hlavy státu. Když se k jeho prezidentství vyjádřil před pár týdny český týdeník Respekt, dozvěděli jsme se už z titulku, že „Dudova ostuda konečně skončí“. Poslední roky, hlavně doba od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, znamenají pro evropský liberální mediální mainstream výrazné přehodnocení řady základních postojů – vůči Rusku, bezpečnosti, geopolitice.
Pokud by se prezident Petr Pavel rozhodl znovu kandidovat v prezidentských volbách, má značné šance na znovuzvolení. Vážnou konkurenci nyní nemá. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Voliči by si přáli slušného, reprezentativního a apolitického prezidenta se zájmem o lidi, zjistil průzkum. Příští prezidentské volby budou v roce 2028. Autoři průzkumu připouští, že pro mnoho lidí nejsou volby prezidenta v tuto chvíli aktuální otázkou. Preference se proto budou v průběhu času pravděpodobně proměňovat.
Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta Česka vnímají stále Václava Havla. Jako druhý nejlepší vychází v průměru Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Petr Pavel a čtvrtou pak jeho předchůdce Miloš Zeman. Vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK z přelomu letošního května a června. Současného prezidenta lidé pozitivně hodnotí za způsob vystupování na veřejnosti či reprezentaci a obhajobu českých zájmů v zahraničí. Prostor pro zlepšení je stále u řešení sporů na tuzemské politické scéně, uvedli autoři průzkumu.
Prezident Petr Pavel se v posledních dnech několikrát vyjádřil k tomu, jak chce přistupovat k jmenování budoucí vlády. V nedávném rozhovoru pro Deník se například vyjádřil k variantě, že by vznikla jednobarevná vláda ANO složená z odborníků. Označil ji za zajímavou. Zároveň opět zdůraznil důležitost ukotvení země v EU a NATO. Za to se mu dostalo rychlé a tvrdé kritiky z naprostých protipólů politického spektra.
Tým neúspěšného prezidentského kandidáta Rafała Trzaskowského z opoziční Koalice občanů (KO) podal k polskému Nejvyššímu soudu oficiální volební protest. Podle členů kampaně však nejde o snahu zvrátit výsledek druhého kola prezidentských voleb, ale o dohledání a nápravu konkrétních nesrovnalostí v hlasování. Volební protest byl doručen prostřednictvím Polské pošty a jeho podání potvrdila i šéfka Trzaskowského volebního štábu Wioletta Paprocka.
Zvolený polský prezident Karol Nawrocki v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem diskutovali o vzájemných vztazích a politické spolupráci. Nawrocki pozval Trumpa do Polska a na oplátku obdržel pozvání do Bílého domu. Nawrocki o tom informoval na X. Konzervativec Nawrocki, podporovaný opozičním Právem a spravedlností (PiS), začátkem června ve druhém kole prezidentských voleb těsně porazil liberálního kandidáta vládní Občanské koalice Rafala Trzaskowského.
Zvolený polský prezident Karol Nawrocki míní, že je zapotřebí posílit spolupráci v rámci Visegrádské skupiny (V4). Do ní kromě Polska patří také ČR, Slovensko a Maďarsko. Informovala o tom agentura PAP. Fungování V4 v posledních letech negativně ovlivnily rozdílné postoje členských států vůči ruské válce proti Ukrajině. Nawrocki ve svém prvním zahraničním rozhovoru řekl podle PAP maďarskému týdeníku Mandiner, že pro posílení východního křídla NATO je klíčová užší spolupráce v rámci V4 a takzvané Bukurešťské devítky (B9).
Kandidát opozice I Če-mjong byl zvolen novým prezidentem Jižní Koreje. S odvoláním na volební komisi to napsala agentura AFP. Ještě před oznámením výsledků hlasování mu ostatně k vítězství pogratuloval jeho soupeř a vládní kandidát Kim Mun-su, který tak podle agentury Reuters přiznal porážku. Agentura Jonhap uvádí, že po sečtení všech volebních lístků získal I 49,42 procenta hlasů, zatímco Kim 41,15 procent. Inaugurace se bude konat ve středu po oficiálním vyhlášení výsledků.
Podle prezidenta Petra Pavla je současná kauza kolem darovaných bitcoinů "velký průšvih", který musí být transparentně prošetřen. Také podle něj může snížit prestiž Česka v zahraničí či důvěru občanů ve stát. Při dnešním projevu před poslanci apeloval také na to, aby debata v Poslanecké sněmovně neoslabovala ukotvení země v EU a NATO. Debaty o vystoupení z těchto organizací označil za hazard s národními zájmy.
„Rafał Trzaskowski jede do prezidentského paláce po široké dálnici,“ psala na podzim levicová polská revue Krytyka Polityczna. Po emotivním závěru kampaně a dramatické nedělní volební noci můžeme říct, že dálnice nebyla dost široká. Prezidentem Polska byl zvolen Trzaskowského konzervativní soupeř Karol Nawrocki. Jak se stalo, že relativně zkušeného politika, který jen těsně prohrál volby v roce 2020, a byl tedy postavou všeobecně známou, porazil soupeř, kterého ještě před půl rokem většina voličů neznala?
Státníci z celého světa a další osobnosti světové politiky gratulují Karolu Nawrockému k pátečnímu zvolení novým prezidentem Polska. Maďarský premiér Viktor Orbán ve svém blahopřáni uvedl, že se těší na vzájemnou spolupráci v rámci V4, zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dle svých slov doufá v pokračující „velmi dobrou spolupráci s Polskem“. Šéf NATO Mark Rutte uvedl, že s Nawrockým chce pracovat na posílení aliance v době, kdy čelí hrozbě ze strany Ruska.
Vítězství Karola Nawrockého, politického spojence opozičních národních konzervativců, v prezidentských volbách v Polsku znamená tvrdou ránu pro proevropského premiéra Donalda Tuska a jeho vládní koalici, zaznívá v komentářích některých médií k výsledku nedělního hlasování. Historik Nawrocki těsně porazil liberálního starostu Varšavy Rafala Trzaskowského z Tuskovy Občanské koalice. Podle deníku Rzeczpospolita je vítězem kromě Nawrockého také americký prezident Donald Trump.
Prezident Petr Pavel věří, že pod vedením nově zvoleného prezidenta Karola Nawrockého bude Polsko nadále rozvíjet své demokratické a prozápadní směřování. Česko a Polsko by podle něj měly pokračovat ve spolupráci. Pavel to uvedl v gratulaci Nawrockému, kterou dnes zveřejnil na síti X.
Prezidentské volby v Polsku vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. V nedělním druhém kole volby získal 50,9 procenta hlasů, píší dnes ráno polská média po sečtení 100 procent okrsků. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski má 49,1 procenta hlasů. Volební noc začala lépe pro varšavského starostu Trzaskowského. Krátce po uzavření volebních místností v neděli večer mu první odhad přisuzoval mírný náskok.
V Polsku dnes ráno začalo druhé kolo prezidentských voleb. Rozhodne se v něm mezi kandidátem vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafalem Trzaskowským a Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Volební místnosti se uzavřou ve 21:00, hlavní televizní stanice vzápětí zveřejní odhady výsledků. Konečné výsledky se očekávají v pondělí.
V poslední době je jedním z nejviditelnějších důsledků globalizace stírání bariér mezi domácí a zahraniční politikou. Na jedné straně jsou zahraničněpolitická rozhodnutí stále častěji podřízena čistě domácím okolnostem. Na straně druhé je zdrženlivost ve vnějším „vměšování se“ do volebních rozhodnutí občanů cizích státu, která kdysi patřila mezi základní diplomatické ctnosti, také tatam.
Jakékoli nařizované slučování obcí by přineslo více škody než užitku, řekl dnes prezident Petr Pavel na sněmu Svazu měst a obcí (SMO) v Plzni. Dává přednost tomu, aby takový proces byl spontánní podle zájmu a možných benefitů. Tedy aby využíval současné možnosti, ať už jsou to dobrovolné svazky obcí nebo společenství obcí, které se zřizuje ke konkrétnímu účelu, řekl Pavel.
Poté, co akademický senát ČVUT odhlasoval předčasný konec dlouholetého rektora Vojtěcha Petráčka, je nyní samotné odvolání v rukou prezidenta republiky. Na čemž je taková drobná zajímavost, že mezi důvody, které akademiky k rozhodnutí přiměly, figuruje poradce prezidenta Petr Kolář. Tedy přesněji řečeno jeho angažmá jako poradce ČVUT. Smlouvy s ním uzavíral rektor, i když byly částečně placené z rozpočtu strojní fakulty, a jeho rady byly výhradně ústní, takže není možné posoudit jejich skutečný přínos.
V následujícím týdnu – konkrétně ve čtvrtek 29. května – uplyne rovných padesát let od chvíle, kdy byl osmým československým prezidentem zvolen tehdejší generální tajemník ÚV KSČ a jeden z tvůrců normalizace Gustáv Husák. Poprvé a naposledy (zahrňme v to i dvoje následující prezidentské volby, v nichž Husák post „obhájil“) v dějinách Československa se tak nejvyšším ústavním představitelem země stal Slovák. Možná i proto se v kdysi populární anketě „Největší Slovák“, jednu dobu jí bylo všude plno, prodral Husák v roce 2019 na sedmé místo.
Svaz pro sjednocení Rumunů poraženého prezidentského kandidáta George Simiona oficiálně požádal rumunskou zpravodajskou službu (SRI) a zahraniční zpravodajskou službu (SIE) o objasnění toho, o čem hovořily s Nicolasem Lernerem, ředitelem francouzské rozvědky DGSE, který pobýval v Rumunsku jen dva dny před prezidentskými volbami. Simion to v pátek oznámil na sociálních sítích.
Rumunský ústavní soud ve čtvrtek odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný pravicový kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.
Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila státní volební komise. Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.
Zpřesněný odhad výsledku nedělní prezidentské volby v Polsku ukazuje na konání druhého kola, které je naplánované na 1. června. Podle průzkumu, který kolem 2:30 zveřejnila stanice TVN24, se v něm utkají provládní kandidát Rafal Trzaskowski, kterému odhad přisuzuje 31,2 procenta hlasů, a opoziční politik Karol Nawrocki, který by mohl získat 29,7 procenta hlasů. Rozdíl mezi nimi se s novým odhadem snížil. Podobný výsledek ukazuje i propočet na základě sečtených hlasů.
Vítězi nedělní prezidentské volby v Rumunsku a proevropskému kandidátovi Nicušorovi Danovi začaly přicházet během noci na dnešek gratulace ze zahraničí. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové si Rumuni zvolili cestu k prosperující zemi v silné Evropě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že Rumunsko bude nadále spolehlivým partnerem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Rumuni si vybrali demokracii a právní stát, napsaly agentury.
Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. S odkazem na téměř úplné výsledky to uvedla agentura AFP. Po sečtení více než 90 procent odevzdaných hlasů měl Dan podporu přibližně 54 procent hlasujících, zatímco jeho volební rival, krajně pravicový politik George Simion, obdržel kolem 46 procent hlasů. Simion se přitom po uzavření volebních místností prohlásil za vítěze.
Další zásah levicových evropských elit do rumunských voleb? Zakladatel aplikace pro zasílání zpráv Telegram Pavel Durov v neděli uvedl, že odmítl žádost západní země, kterou nejmenoval, o "umlčení" konzervativních hlasů v Rumunsku před druhým kolem tamních prezidentských voleb. Informovala o tom agentura Reuters. Podle náznaku se mohlo jednat o Francii.
