Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by se měl ucházet o své druhé funkční období. Uvedl to v sobotu poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ve vysílání stanice FREEDOM TV. Ačkoliv prezident, který se netěší už zdaleka takové popularitě mezi Ukrajinci jako na začátku války, svoje další politické kroky neoznámil, je Podoljakovo vyjádření interpretováno jako náznak, že Zelenskyj bude kandidovat.
Arménský prezident Vahagn Chačaturjan dnes podepsal zákon, který zahajuje proces přistoupení Arménie k Evropské unii. Tento krok byl přijat v souladu s rozhodnutím arménského parlamentu, který 26. března schválil návrh zákona o zahájení tohoto procesu. Arménský premiér Nikol Pašinjan však již dříve zdůraznil, že tento krok neznamená automatické zahájení procesu připojení k EU, protože konečné rozhodnutí bude záviset na referendu.
Francouzský ústavní soud rozhodl, že politikovi může být zakázán výkon volené funkce okamžité poté, co je odsouzen za trestný čin. Verdikt se týká bývalého radního z francouzského zámořského departementu Mayotte, ale podle agentury Reuters může mít důsledky i pro kandidaturu pravicové političky Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2027, pokud bude odsouzena v procesu, v němž se rozsudek očekává v pondělí. I když by se prezidentské volby ve Francii měly konat až za dva roky, podle průzkumů Le Penová nyní vede.
Prezident Petr Pavel apeloval dnes ve svém vystoupení ve Sněmovně na odpovědné parlamentní strany, aby nebraly obranu jako téma, které se hodí do voleb. Vyzval ke shodě alespoň na základních principech. Mimořádná schůze poslanců ke koncepci Armády ČR do roku 2035 po následném projevu ministryně obrany začala rozhodnutím koalice jednat v utajeném režimu. Opozice na protest opustila sál. Přinášíme projev prezidenta republiky Petra Pavla ve Sněmovně.
Donald Trump a některé hvězdy MAGA hnutí před volbami umně navnadili publikum sliby, že zveřejní veškeré utajované dokumenty k některým kauzám – zavraždění prezidenta Kennedyho, kariéra a smrt finančníka Jeffreyho Epsteina, výzkum UFO, některé další. Kdo by nechtěl vědět, co se opravdu stalo? Asi i ten, kdo si myslí, že v zásadě ví, co se stalo, ale má pocit, že u takových událostí, jež otřásly společností, má smysl vědět opravdu co nejvíc. A americké úřady při jejich vyšetřování nejenže nezveřejnily všechno, protože toho obecně utajují opravdu hodně, ale někdy si i počínaly způsobem, jenž důvěru veřejnosti nemohl posílit.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v úterý zveřejní kolem 80 000 stran dokumentů, které se vztahují k bývalému prezidentovi Johnu F. Kennedymu a jeho vraždě. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na Trumpovo vyjádření. Trump krátce po svém nástupu do úřadu podepsal exekutivní příkaz, aby vládní úřady připravily plán na zveřejnění záznamů souvisejících s atentáty na Kennedyho, jeho bratra Roberta Kennedyho a také bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga.
Rumunský pravicový politik Calin Georgescu se bude u ústavního soudu bránit proti rozhodnutí volební komise, která mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Informoval o tom jeden z jeho poradců. Jeho podporovatelé rozhodnutí volební komise ostře kritizují a označují ho za nedemokratické, podporu Georgescovi vyjádřila i jeho přímá oponentka ve volbách i miliardář Elon Musk. EU se podle oslovených českých politiků nemá do situace míchat.
Rumunský pravicový politik Calin Georgescu, který vyhrál první kolo loňských prezidentských voleb, nemůže znovu kandidovat na prezidenta. Informuje o tom například server Do Rzeczy s odvoláním na ústřední volební úřad (CBW). Georgescu podal kandidaturu do opakovaných voleb, které budou v květnu, v pátek. Důvodem zamítnutí žádosti o registraci Georgescua byl podle dostupných informací nesoulad přiznání příjmů se skutečnými příjmy politika.
Prezident Petr Pavel udělil pět milostí, svoji ústavní pravomoc využil podruhé za dva roky ve funkci. Zbytek trestu prominul muži, který jako řidič při snížené viditelnosti zavinil srážku s vlakem, při níž zemřeli dva spolujezdci, dále třem mužům za trestnou činnost týkající se pěstování marihuany a muži odsouzenému za napomáhání při její distribuci. ČTK o tom v dnešní tiskové zprávě informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Spíše než podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) o obranyschopnosti země vypovídá schopná armáda a odolná společnost. Celá země musí mít vůli se bránit a všichni mohou něčím přispět, řekl dnes večer v rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel. Podle něj by se také měla otevřít diskuse o tom, zda současný způsob náboru pokryje potřeby armády. Ukazuje se totiž, že pravděpodobně ne, dodal.
Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru Bukurešti na protivládním protestu organizovaném pravicovými skupinami. Demonstranti požadovali rezignaci premiéra Marcela Ciolaka a obnovení loňských prezidentských voleb, které ústavní soud anuloval kvůli podezření na ruské vměšování. Protestující se shromáždili před budovou vlády, mávali rumunskými trikolorami a podle agentury AP, kterou citoval například deník Washington Post, skandovali hesla jako „Pryč s vládou!“ a „Zloději!“.
Rumunská policie ve středu zadržela prezidentského kandidáta Călina Georgesca k výslechu v souvislosti s loňskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo vyhrál, ale které byly následně anulovány kvůli podezření z ruského vměšování. Na základě zpráv rumunských médií informuje například Politico. Podle informací rumunské televize Digi24 byl na Georgesca vydán zatykač a prokuratura začala prohledávat majetek jeho blízkých spolupracovníků.
Rada Ukrajiny rozhodla, že prezidentské i parlamentní volby se budou konat poté, co v zemi zavládne mír. Rada, což je obdoba ukrajinského parlamentu, přijala rezoluci „o podpoře demokracie na Ukrajině tváří v tvář ruské agresi“, která předepisuje, že se ve východoevropské zemi uspořádají demokratické volby, jakmile bude zajištěn „komplexní, spravedlivý a udržitelný mír“. Dokument zároveň upozorňuje, že kdyby se volby konaly nyní uprostřed válečného stavu, tak by se jednalo o hrubé porušení mezinárodních a státních principů volebního práva.
Brazilský generální prokurátor obžaloval bývalého prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Podle obžaloby se ho dopustil v roce 2022 po prohraných prezidentských volbách, píší agentury. Generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval i dalších 33 lidí včetně několika exministrů. Bolsonaro označil obžalobu za vykonstruovanou, prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterého podle obžaloby chtěli pučisté zabít, jí přímo nekomentoval.
Nejnovější průzkum odhalil, že pokud by se polské prezidentské volby konaly příští neděli, vyhrál by v prvním kole kandidát vládní levicové Občanské platformy a starosta Varšavy Rafal Trzaskowski se ziskem 34,1 % hlasů. Kandidát podporovaný opoziční konzervativní stranou PiS Karol Nawrocki by mohl počítat s 24,6 % hlasů. Třetí pozici by obsadil Sławomir Mentzen, kandidát Konfederace, který by získal 13,1 % hlasů.
Ahmad Šara (známý také pod svým válečným jménem Abú Muhammad al-Džúlání), vůdce islamistických povstalců, kteří loni v prosinci svrhli režim prezidenta Bašára Asada, byl jmenován prozatímním prezidentem Sýrie. S odvoláním na syrskou agentura SANA o tom informovala agentura Reuters. Nové vedení země zároveň oznámilo pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění všech ozbrojených a revolučních skupin a jejich začlenění do nově vznikajících státních institucí.
Bílý dům v pondělí představil oficiální portrét první dámy Melanie Trumpové, který signalizuje odvážnou a sebevědomou novou etapu její role. Portrét, který zachytila fotografka Régine Mahauxová, zobrazuje Melanii v elegantní a rozhodné póze. Černobílá fotografie vznikla 21. ledna v Žluté oválné pracovně Bílého domu. Oblečená v tmavém saku, kalhotách a s rozepnutou bílou košilí působí řeč jejího těla silně a odhodlaně, s pronikavým pohledem upřeným na diváka.
V USA se rodí iniciativa, která usiluje o to, aby na ikonickém Mount Rushmore vedle tváří čtyř slavných amerických prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna – přibyla i podobizna současné hlavy státu Donalda Trumpa. Návrh si získává podporu mezi konzervativními politickými představiteli i komentátory, píše server New York Post. Návrh původně zazněl z úst Coreyho Lewandowského, bývalého manažera Trumpovy prezidentské kampaně.
Antonín Novotný byl třetím komunistickým československým prezidentem, a to v letech 1957 až 1968. Do čela státu byl zvolen v listopadu 1957 po úmrtí Antonína Zápotockého na přání tehdejšího vůdce sovětského svazu Nikity Chruščova. Novotný vydržel ve funkci až do pražského jara 1968, kdy pod tlakem veřejné kritiky abdikoval. Zemřel před 50 lety, 28. ledna 1975.
Jihokorejští prokurátoři obvinili sesazeného prezidenta Jun Sok-jola ze vzpoury kvůli tomu, že na začátku prosince vyhlásil stanné právo, což uvrhlo zemi do politické krize. Informovala o tom v neděli jihokorejská tisková agentura Jonhap. Prokuraturu k tomuto kroku před několika dny vyzvali vyšetřovatelé, protože k tomu nemají pravomoci. Obvinění přišlo podle Jonhap nedlouho před tím, než měla skončit Junova vazba.
Začala oficiální kampaň před polskými prezidentskými volbami. První kolo bylo vyhlášeno na 18. května, kandidáti musí nyní shromáždit sto tisíc podpisů nezbytných pro registraci. Vedle německého volebního klání budou klíčovou evropskou politickou událostí první poloviny roku. Podaří se liberálům zakončit proces „dobývání státu“ z rukou konzervativců? Polsko je stejně jako Česko parlamentní demokracií. Nicméně reliktem mocenských ambicí Lecha Wałęsy je velmi silné prezidentské veto,
Prezident Petr Pavel v úterý na setkání s veřejností v Třeboni potvrdil svou podporu uzákonění eutanazie. Vzhledem k okolnostem to mohlo být jen krátké vyjádření. „Já jsem už dříve odpovídal na tuto otázku jenom vlastním pocitem, který vycházel z toho, že jsem chtěl mít pokud možno co největší kontrolu nad svým životem.“ Pokud by se dostal do bezvýchodné situace, která by mu mohla přinést jen pokračující utrpení, měl by rád možnost odejít důstojně, „tedy způsobem, který si sám zvolím“, nechtěl by být udržován při životě, který by už neměl „nějakou kvalitu“.
Slovenský středoškolák Simon Omaník odmítl podat ruku prezidentu Peteru Pellegrinimu při předávání ocenění za účast na mezinárodních studentských olympiádách. Denníku N řekl, že s hlavou státu má osobní i politický problém. Pellegrini přijal více než tři desítky studentů středních škol, kteří získali medaile na studentských olympiádách. Omaník loni skončil třetí na matematické olympiádě v maďarském Segedínu (Szegedu).
Z hlediska prosazování hodnot svobodné a otevřené společnosti, hájení pravdy a principů demokracie nepřinesl způsob zvolení Václava Havla 29. prosince 1989 prezidentem republiky nic příliš pozitivního. Samozřejmě z hlediska praktické a reálné politiky to byl velký úspěch.
Ve washingtonské Národní katedrále probíhá pohřeb 39. amerického prezidenta Jimmyho Cartera, který zemřel 29. prosince 2024 ve věku 100 let. Jeho pohřbu se účastní pět žijících amerických prezidentů kromě dosluhujícího prezidenta Joea Bidena, který pronese řeč, také Bill Clinton, George Bush mladší a Barack Obama, jakož i exprezident Donald Trump, který se po výhře v listopadových prezidentských volbách 20. ledna vrátí po čtyřleté pauze do Bílého domu.
Kdo neměl na přelomu roku vánoční nebo novoroční projev, jako by v české politice neexistoval. Politický projev jako žánr se překvapivě těší stále velké úctě a vážnosti. Měřeno sledovaností je často na úrovni Star Dance, což je v éře totální fragmentace médií malý zázrak. Kořeny přízně je nutné hledat spíš v minulosti než současnosti.
České účastníky Rallye Dakar dnes před pátečním startem slavného závodu navštívil prezident republiky Petr Pavel. Jak vyplývá z fotografií zveřejněných na sociálních sítích, přímo v bivaku v saúdskoarabské Biše si hlava státu například vyzkoušela, jak se sedí v závodním speciálu české automobilové jedničky Martina Prokopa. Pavel také podepsal helmu motocyklového jezdce Jana Brabce a zvěčnit se nechal i s řadou dalších závodníků. Prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga sdělil, že se jedná o Pavlovu soukromou aktivitu.
V souvislosti se smrtí prezidenta Jimmyho Cartera nebyla kupodivu zatím připomenuta jeho stopa v české poezii. Samozřejmě bezděčná, nejspíš se o ní ani nedozvěděl, a kdyby ano, byl by nejspíš velmi překvapen a zaskočen. Ale pro generaci, která vyrůstala na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, šlo o docela silný zážitek, který nejde jen tak z mysli vymazat. Alespoň tedy z myslí některých. Těm to budiž zde připomenuto, ostatní nechť se poučí. Nuže byly doby, kdy se na programu Československé televize vysílaly básně. Šlo o pořad Nedělní chvilka poezie, vždy po zprávách v osm hodin večer.
Jimmy Carter, který zemřel před třemi dny ve věku sta let, se stal synonymem pro neúspěšné prezidentství. Tento osobně hodný, čestný a morální člověk je důkazem, že tyto kvality nejsou nutné pro vykonávání nejmocnějšího úřadu na planetě. Naopak mohou být na škodu. Původně pěstitel buráků z Georgie a učitel v nedělní škole vystoupal do Bílého domu, protože byl znechucen ze skandálů a z korupce, které provázely administrativu Richarda Nixona. Cartera Američané zvolili hlavně díky jeho slibu, že „vyčistí Washington“. Místo toho dorazila ekonomická krize, obří inflace, na vrcholu dosáhla 13,5 %, a energetický šok.
Více než tisíc stoupenců vítěze prvního kola rumunských prezidentských voleb Călina Georgesca protestovalo v pondělí na schodech před sídlem bukurešťského soudu, který řeší zrušení zmíněných voleb, uvedla agentura Agerpres a rumunská média. K soudu přišel i sám Călin Georgescu. Jednání bylo v podvečer přerušeno poté, co právníci Georgesca požádali o odvolání soudkyně kvůli možné podjatosti.
