V poslední době je jedním z nejviditelnějších důsledků globalizace stírání bariér mezi domácí a zahraniční politikou. Na jedné straně jsou zahraničněpolitická rozhodnutí stále častěji podřízena čistě domácím okolnostem. Na straně druhé je zdrženlivost ve vnějším „vměšování se“ do volebních rozhodnutí občanů cizích státu, která kdysi patřila mezi základní diplomatické ctnosti, také tatam.
Jakékoli nařizované slučování obcí by přineslo více škody než užitku, řekl dnes prezident Petr Pavel na sněmu Svazu měst a obcí (SMO) v Plzni. Dává přednost tomu, aby takový proces byl spontánní podle zájmu a možných benefitů. Tedy aby využíval současné možnosti, ať už jsou to dobrovolné svazky obcí nebo společenství obcí, které se zřizuje ke konkrétnímu účelu, řekl Pavel.
Poté, co akademický senát ČVUT odhlasoval předčasný konec dlouholetého rektora Vojtěcha Petráčka, je nyní samotné odvolání v rukou prezidenta republiky. Na čemž je taková drobná zajímavost, že mezi důvody, které akademiky k rozhodnutí přiměly, figuruje poradce prezidenta Petr Kolář. Tedy přesněji řečeno jeho angažmá jako poradce ČVUT. Smlouvy s ním uzavíral rektor, i když byly částečně placené z rozpočtu strojní fakulty, a jeho rady byly výhradně ústní, takže není možné posoudit jejich skutečný přínos.
V následujícím týdnu – konkrétně ve čtvrtek 29. května – uplyne rovných padesát let od chvíle, kdy byl osmým československým prezidentem zvolen tehdejší generální tajemník ÚV KSČ a jeden z tvůrců normalizace Gustáv Husák. Poprvé a naposledy (zahrňme v to i dvoje následující prezidentské volby, v nichž Husák post „obhájil“) v dějinách Československa se tak nejvyšším ústavním představitelem země stal Slovák. Možná i proto se v kdysi populární anketě „Největší Slovák“, jednu dobu jí bylo všude plno, prodral Husák v roce 2019 na sedmé místo.
Svaz pro sjednocení Rumunů poraženého prezidentského kandidáta George Simiona oficiálně požádal rumunskou zpravodajskou službu (SRI) a zahraniční zpravodajskou službu (SIE) o objasnění toho, o čem hovořily s Nicolasem Lernerem, ředitelem francouzské rozvědky DGSE, který pobýval v Rumunsku jen dva dny před prezidentskými volbami. Simion to v pátek oznámil na sociálních sítích.
Rumunský ústavní soud ve čtvrtek odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný pravicový kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.
Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila státní volební komise. Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.
Zpřesněný odhad výsledku nedělní prezidentské volby v Polsku ukazuje na konání druhého kola, které je naplánované na 1. června. Podle průzkumu, který kolem 2:30 zveřejnila stanice TVN24, se v něm utkají provládní kandidát Rafal Trzaskowski, kterému odhad přisuzuje 31,2 procenta hlasů, a opoziční politik Karol Nawrocki, který by mohl získat 29,7 procenta hlasů. Rozdíl mezi nimi se s novým odhadem snížil. Podobný výsledek ukazuje i propočet na základě sečtených hlasů.
Vítězi nedělní prezidentské volby v Rumunsku a proevropskému kandidátovi Nicušorovi Danovi začaly přicházet během noci na dnešek gratulace ze zahraničí. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové si Rumuni zvolili cestu k prosperující zemi v silné Evropě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že Rumunsko bude nadále spolehlivým partnerem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Rumuni si vybrali demokracii a právní stát, napsaly agentury.
Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. S odkazem na téměř úplné výsledky to uvedla agentura AFP. Po sečtení více než 90 procent odevzdaných hlasů měl Dan podporu přibližně 54 procent hlasujících, zatímco jeho volební rival, krajně pravicový politik George Simion, obdržel kolem 46 procent hlasů. Simion se přitom po uzavření volebních místností prohlásil za vítěze.
Další zásah levicových evropských elit do rumunských voleb? Zakladatel aplikace pro zasílání zpráv Telegram Pavel Durov v neděli uvedl, že odmítl žádost západní země, kterou nejmenoval, o "umlčení" konzervativních hlasů v Rumunsku před druhým kolem tamních prezidentských voleb. Informovala o tom agentura Reuters. Podle náznaku se mohlo jednat o Francii.
Lidé v Rumunsku od rána vybírají ve druhém kole prezidentských voleb novou hlavu státu. Rozhodují se mezi jasným vítězem prvního kola, pravicovým politikem Georgem Simionem, a bukurešťským primátorem Nicušorem Danem, který ve volbách před dvěma týdny skončil druhý. Hlasování končí ve 20:00 SELČ a první odhady výsledků se očekávají bezprostředně po uzavření volebních místností. Poslední průzkumy podle médií naznačují, že souboj bude těsný.
V Polsku se dnes koná první kolo prezidentských voleb, o místo nástupce konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy se uchází 13 kandidátů. Předpokládá se, že v prvním kole se žádnému z nich nepodaří získat více než 50 procent hlasů potřebných k vítězství, o prezidentovi tak pravděpodobně rozhodne až druhé kolo 1. června. Volební místnosti se zavřou ve 21:00 SELČ. Jen několik dnů před volbami kampaň zasáhl skandál s informacemi, že do voleb zasáhla proevropská levicová nadace se sídlem ve Vídni.
V neděli 18. května jdou Poláci volit v prvním kole prezidentské volby. Nakonec to vypadá, že Poláky bude ve druhém kole za 14 dnů čekat tradiční střetnutí liberálů s konzervativci – varšavského primátora Rafała Trzaskowského za Občanskou koalici premiéra Donalda Tuska a šéfa Ústavu národní paměti Karola Nawrockého za Právo a spravedlnost. V posledních průzkumech se podpora pro Trzaskowského pohybuje v rozmezí 29–36 procent. Jeho hlavní soupeř Karol Nawrocki z konzervativního Práva a spravedlnosti by mohl získat 23–29 procent hlasů. Polské průzkumy jsou pověstné svojí nespolehlivostí
Končící polský prezident Andrzej Duda se dnes setkal s rumunským prezidentským kandidátem Georgem Simionem. V obou zemích se o víkendu konají volby hlavy státu. Simion, který je příznivcem amerického prezidenta Donalda Trumpa, se v nedělním druhém kole voleb utká s centristickým a proevropským kandidátem Nicušorem Danem. Ve stejný den se v Polsku uskuteční první kolo prezidentských voleb, jehož favoritem je varšavský primátor a kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski.
Vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb George Simion získal přes 40 % hlasů a výraznou, více než 60 % podporu měl i od spoluobčanů v zahraničí. Britská BBC si všímá, že právě v zahraniční politice by mohl pozměnit postoje Rumunska a to i například v přístupu k válce v sousedící Ukrajině. Rumunsko hraje důležitou roli například ve výcviku ukrajinských pilotů či při exportu ukrajinského obilí.
Jižní Korea se zmítá v hluboké politické krizi, za jeden den se ve funkci úřadujícího prezidenta vystřídali tři politici. Napsala o tom agentura Jonhap. Nejistota v zemi panuje již půl roku od doby, kdy exprezident Jun Sok-jol nakrátko vyhlásil stanné právo. Kvůli tomuto kroku byl na začátku dubna odvolán z funkce a Koreu 3. června čekají předčasné prezidentské volby. Premiér Han Duk-so, který byl úřadujícím prezidentem od konce března, se ve čtvrtek vzdal obou úřadů, aby se mohl zúčastnit předčasných voleb.
Plán B je oficiální. Jordan Bardella, předseda francouzského Národní sdružení (RN), poprvé veřejně prohlásil, že je připraven kandidovat na prezidenta Francie v roce 2027, pokud by Marine Le Penová, dlouholetá vůdkyně strany, nemohla z jakéhokoli důvodu kandidovat. Bardella to řekl v rozhovoru pro deník Le Parisien, kde zdůraznil svou loajalitu vůči Le Penové, ale zároveň naznačil svou ambici převzít v případě potřeby její roli.
Je to už patnáct let od leteckého neštěstí, kdy se u ruského Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, jeho manželkou, posledním exilovým prezidentem Polska Ryszardem Kaczorowským a více než 90 zástupci politiky, státní správy, armády, církve a občanské společnosti. Symboliku katastrofy podtrhoval cíl cesty – pietní místo u Katyně, kde Sověti povraždili tisíce představitelů polských elit. Smolensk je stejně tak mobilizačním prostředkem pro radikální jádro liberálního tábora.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by se měl ucházet o své druhé funkční období. Uvedl to v sobotu poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ve vysílání stanice FREEDOM TV. Ačkoliv prezident, který se netěší už zdaleka takové popularitě mezi Ukrajinci jako na začátku války, svoje další politické kroky neoznámil, je Podoljakovo vyjádření interpretováno jako náznak, že Zelenskyj bude kandidovat.
Arménský prezident Vahagn Chačaturjan dnes podepsal zákon, který zahajuje proces přistoupení Arménie k Evropské unii. Tento krok byl přijat v souladu s rozhodnutím arménského parlamentu, který 26. března schválil návrh zákona o zahájení tohoto procesu. Arménský premiér Nikol Pašinjan však již dříve zdůraznil, že tento krok neznamená automatické zahájení procesu připojení k EU, protože konečné rozhodnutí bude záviset na referendu.
Francouzský ústavní soud rozhodl, že politikovi může být zakázán výkon volené funkce okamžité poté, co je odsouzen za trestný čin. Verdikt se týká bývalého radního z francouzského zámořského departementu Mayotte, ale podle agentury Reuters může mít důsledky i pro kandidaturu pravicové političky Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2027, pokud bude odsouzena v procesu, v němž se rozsudek očekává v pondělí. I když by se prezidentské volby ve Francii měly konat až za dva roky, podle průzkumů Le Penová nyní vede.
Prezident Petr Pavel apeloval dnes ve svém vystoupení ve Sněmovně na odpovědné parlamentní strany, aby nebraly obranu jako téma, které se hodí do voleb. Vyzval ke shodě alespoň na základních principech. Mimořádná schůze poslanců ke koncepci Armády ČR do roku 2035 po následném projevu ministryně obrany začala rozhodnutím koalice jednat v utajeném režimu. Opozice na protest opustila sál. Přinášíme projev prezidenta republiky Petra Pavla ve Sněmovně.
Donald Trump a některé hvězdy MAGA hnutí před volbami umně navnadili publikum sliby, že zveřejní veškeré utajované dokumenty k některým kauzám – zavraždění prezidenta Kennedyho, kariéra a smrt finančníka Jeffreyho Epsteina, výzkum UFO, některé další. Kdo by nechtěl vědět, co se opravdu stalo? Asi i ten, kdo si myslí, že v zásadě ví, co se stalo, ale má pocit, že u takových událostí, jež otřásly společností, má smysl vědět opravdu co nejvíc. A americké úřady při jejich vyšetřování nejenže nezveřejnily všechno, protože toho obecně utajují opravdu hodně, ale někdy si i počínaly způsobem, jenž důvěru veřejnosti nemohl posílit.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v úterý zveřejní kolem 80 000 stran dokumentů, které se vztahují k bývalému prezidentovi Johnu F. Kennedymu a jeho vraždě. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na Trumpovo vyjádření. Trump krátce po svém nástupu do úřadu podepsal exekutivní příkaz, aby vládní úřady připravily plán na zveřejnění záznamů souvisejících s atentáty na Kennedyho, jeho bratra Roberta Kennedyho a také bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga.
Rumunský pravicový politik Calin Georgescu se bude u ústavního soudu bránit proti rozhodnutí volební komise, která mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Informoval o tom jeden z jeho poradců. Jeho podporovatelé rozhodnutí volební komise ostře kritizují a označují ho za nedemokratické, podporu Georgescovi vyjádřila i jeho přímá oponentka ve volbách i miliardář Elon Musk. EU se podle oslovených českých politiků nemá do situace míchat.
Rumunský pravicový politik Calin Georgescu, který vyhrál první kolo loňských prezidentských voleb, nemůže znovu kandidovat na prezidenta. Informuje o tom například server Do Rzeczy s odvoláním na ústřední volební úřad (CBW). Georgescu podal kandidaturu do opakovaných voleb, které budou v květnu, v pátek. Důvodem zamítnutí žádosti o registraci Georgescua byl podle dostupných informací nesoulad přiznání příjmů se skutečnými příjmy politika.
Prezident Petr Pavel udělil pět milostí, svoji ústavní pravomoc využil podruhé za dva roky ve funkci. Zbytek trestu prominul muži, který jako řidič při snížené viditelnosti zavinil srážku s vlakem, při níž zemřeli dva spolujezdci, dále třem mužům za trestnou činnost týkající se pěstování marihuany a muži odsouzenému za napomáhání při její distribuci. ČTK o tom v dnešní tiskové zprávě informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Spíše než podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) o obranyschopnosti země vypovídá schopná armáda a odolná společnost. Celá země musí mít vůli se bránit a všichni mohou něčím přispět, řekl dnes večer v rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel. Podle něj by se také měla otevřít diskuse o tom, zda současný způsob náboru pokryje potřeby armády. Ukazuje se totiž, že pravděpodobně ne, dodal.
Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru Bukurešti na protivládním protestu organizovaném pravicovými skupinami. Demonstranti požadovali rezignaci premiéra Marcela Ciolaka a obnovení loňských prezidentských voleb, které ústavní soud anuloval kvůli podezření na ruské vměšování. Protestující se shromáždili před budovou vlády, mávali rumunskými trikolorami a podle agentury AP, kterou citoval například deník Washington Post, skandovali hesla jako „Pryč s vládou!“ a „Zloději!“.
