Nový volební model agentury STEM zaměřený na kraje ukazuje dominanci hnutí ANO ve všech krajích kromě Prahy. V hlavním městě se očekává úspěch vládních stran, ANO zde však zůstává na druhém místě. Motoristé pak nejvíce bodují v Plzeňském kraji, hnutí Stačilo! na jihu Čech.
Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) se musí omluvit předsedovi hnutí SPD Tomiu Okamurovi a zaplatit mu 40 000 korun za vulgarity pronesené na sociální síti TikTok. V úterý o tom pravomocně rozhodl odvolací soud, který přiznanou částku označil za symbolickou a výchovnou. Okamura požadoval vedle omluvy 100 000 Kč. Novotný po jednání novinářům řekl, že rozsudek bude respektovat.
Každá strana má nějaké pevné volební jádro – skupina voličů, jejichž podporou nic nezviklá a je před volbami dobrým ukazatelem popularity. V českém prostředí je na jaře roku 2025 podle průzkumů agentur evidentní, že volební jádra jednotlivých stran se výrazně liší velikostí i stabilitou. Největší a nejpevnější jádro má aktuálně hnutí ANO, ale další zase mají svá specifika.
Podle nejnovějšího volebního průzkumu agentury STEM by volby vyhrálo ANO s 32 %, na druhém místě se drží koalice SPOLU se ziskem necelých 20 % hlasů. Preference obou vedoucích uskupení však podle STEM v posledních týdnech stagnují. Průzkum potvrdil třetí místo SPD se ziskem více než 11,5 %. Největší souboj se odehrává na samotném pětiprocentním prahu Poslanecké sněmovny – o hlasy tam soupeří Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě, uvedla v neděli CNN Prima News.
Zatím poslední volební modely ukazují, že se situace v české politice opět přeskupuje. Na třetí příčku se v dubnu v obou hlavních průzkumech vyšplhalo hnutí SPD, a to díky spojení se stranami Trikolora, Svobodní a PRO. Jejich aliance pomohla SPD nejen překonat Starosty, ale posílila ji jako hlavního reprezentanta protestní scény. U té přitom ještě nedávno propadala. Otázkou však zůstává, jakou roli bude moci uskupení okolo Tomia Okamury sehrát po volbách – zejména pokud by vládu sestavovalo vítězné hnutí ANO.
Novinářova práce není chlácholit. Čtenář má to nechlácholení po novináři vymáhat. Maminka jedné z obětí střelby na filozofické fakultě spáchala sebevraždu. Jak vyplynulo, také proto, že ani ministr Vít Rakušan, ani nikdo z policejního vedení neprojevili ani homeopatickou dávku sebereflexe. Pro mě šokující počet lidí ale má za to, že Lenka Šimůnková (neznaly jsme se, shoda jmen) od Rakušana nebo pražského ředitele policie Matějčka ani žádnou omluvu chtít neměla. Komise přece nenalezla žádné pochybení, a pakliže komise nenalezla žádné pochybení, žádné pochybení nenastalo.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO s 33 procenty hlasů, koalice Spolu získala 19,8 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněného volebního modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News. Poprvé se v něm na třetí místo dostala SPD s těsným náskokem před Starosty. Ve sněmovně by podle modelu zasedli ještě zástupci Pirátů, hnutí Stačilo! a Motoristé sobě. Hnutí ANO se zřejmě podařilo zastavit pokles podpory z předchozích týdnů. Ve srovnání s posledním průzkumem si nejsilnější opoziční subjekt polepšil o 1,4 procentního bodu.
Volební model agentury NMS Market Research za duben 2025 potvrzuje pokračující propad hnutí ANO a zároveň ukazuje na výrazné posílení nové aliance SPD, Trikolory, Svobodných a PRO. Tento spojený subjekt se posunul na třetí místo a vystřídal hnutí STAN, které oslabilo. Do Poslanecké sněmovny by se podle aktuálních dat mohlo dostat až sedm politických subjektů, ačkoliv některé z nich se pohybují těsně nad hranicí volitelnosti.
Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na vytvoření koaliční vlády. Na tiskové konferenci to dnes potvrdil příští německý kancléř Friedrich Merz. Německo podle něj dostane silnou a akceschopnou vládu, která bude reformovat a investovat, učiní zemi bezpečnější a hospodářsky silnější. Evropa se podle Merze bude moci na Německo spolehnout. Strany se dohodly mimo jiné na hospodářských a daňových reformách, zpřísnění migrační politiky, ale i další podpoře Ukrajiny a zvýšení výdajů na obranu.
Debata o přístupu k válce na Ukrajině vyvolala ostrou výměnu názorů mezi ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) a místopředsedou SPD Radimem Fialou. Ten ve vysílání vyjádřil přesvědčení, že klíčem k míru je dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem – v souladu s postojem amerického ministra zahraničí Marca Rubia, podle něhož šlo v případě Ukrajiny o zástupnou válku mezi těmito dvěma mocnostmi.
Naším vzorem je Donald Trump, když něco slíbíme, plánujeme to splnit. Pro Echo24 to řekl šéf Svobodných Libor Vondráček, který spolu s dalšími předsedy podepsal memorandum o volební spolupráci s SPD, Trikolorou a stranou PRO. Šéf SPD Tomio Okamura pro Echo24 uvedl, že cílem uskupení, které nekandiduje jako koalice, je získat ve volbách dvouciferný výsledek. Dodal, že se neobává, že by kandidáti SPD mohli být předskočeni kandidáty ostatních stran díky kroužkování jejich voličů.
Tomio Okamura dal jako šéf SPD dohromady „vlastenecké“ spojenectví čtyř subjektů. Pod křídla si hnutí vzalo Trikoloru, Svobodné a stranu Právo Respekt Odbornost (PRO). Od spojenectví si subjekty slibují, že předejdou hrozbě propadnutí hlasů a zajistí si silnější zastoupení ve sněmovně. Zástupci menších stran mají kandidovat na kandidátce SPD, což odstraňuje nutnost překonat zvýšenou klauzuli pro vstup do sněmovny platnou pro klasické koalice. Podle osloveného experta hrozí spory
Vládní koalice Spolu v úterý zahájila kampaň před podzimními volbami do Sněmovny. Podle premiéra a předsedy ODS Petra Fialy chce být volbou pro všechny, kdo mají obavy, co může přinést aktuální změna světového řádu. Kromě bezpečného státu slibuje koalice voličům třeba dostupné bydlení, hospodářský růst, moderní školství, efektivní stát nebo rozvoj venkova. Z úst Fialy i dalších řečníků při této příležitosti zaznívala kritika politiky hnutí ANO, jeho postojů k válce na Ukrajině či bezpečnosti.
Německá koaliční jednání mezi CDU/CSU a SPD jsou v ohrožení. Sporná změna ústavy sice prošla, ale stranám se zatím nepodařilo dojít ke shodě na důležitých bodech. K největším roztržkám dochází ve finančních otázkách, zejména pak v debatách o rozpočtu a daních. Ačkoliv koaliční strany mají do pondělního odpoledne představit výsledky jednání 16 pracovních skupin, které byly pro vyjednání koaliční smlouvy zřízeny, zdá se, že se tak nestane.
Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) bude v podzimních sněmovních volbách kandidovat společně se Svobodnými, Trikolorou a stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Šéfové čtveřice stran dnes podepsali memorandum o spolupráci na střeše hotelu Rott v centru Prahy. Od spojenectví si slibují, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a zajistí jim silnější zastoupení ve Sněmovně. Zástupci menších stran budou podle dohody na kandidátkách SPD.
Příští berlínská vláda pod vedením šéfa CDU Friedricha Merze vyhlíží první koaliční problém. Plán, který počítá s tvrdší azylovou politikou a zavedením přísnějších migračních opatření, chce koaliční partner SPD do velké míry upravit. Merzově CDU přitom právě i slib tvrdšího přístupu k nelegální migraci po nedávné sérii útoků ze strany azylantů přihrál hlasy voličů v předčasných únorových volbách. Socialisté však prosazují mnohem měkčí přístup k uprchlíkům.
Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře obřího finančního balíku s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Na tiskové konferenci to dnes oznámil předseda CDU/CSU a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má mimo jiné z půlbilionového investičního fondu přesunout 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) do fondu na boj s klimatickými změnami.
Účastníci dnešní schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Ve společném prohlášení vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády i postupné navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou.
Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.
Nedělní předčasné parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná místními médii za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí sociální demokracii (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.
Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc. CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů.
Šéf CDU Friedrich Merz prohlásil svou stranu za vítěze německých voleb. Naopak několik minut po zveřejnění výsledků uznal dosavadní kancléř Olaf Scholz „hořkou porážku“. Na druhém místě podle exit pollů skončí AfD, jejíž spolupředsedové Alice Weidelová a Timo Chrupalla už prohlásili, že jsou připraveni se podílet na vládě a „nastavují ruku“. Klíčové pro budoucí koaliční jednání bude výsledek FDP a BSW, obě uskupení se pohybují kolem klíčových 5 % pro vstup do bundestagu.
Pět let před začátkem migrační krize a svou proslulou větou „To zvládneme“ řešila německá kancléřka Angela Merkelová aféru člena představenstva tamní centrální banky Thila Sarrazina. Tomu tehdy vyšla skandální kniha o nezvládnuté integraci muslimské menšiny v Německu Deutschland schafft sich ab, posléze česky pod názvem Německo páchá sebevraždu. Dnes při zpětném pohledu je možné v Sarrazinovi vidět něco jako moderního proroka. Rozhovor pro Echo, který byl veden dva dny po autorových osmdesátinách, se ale neomezuje pouze na migraci a německé volby
Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Mohou se tak jevit v dnešním mezinárodním kontextu: růst cen energií, krize průmyslu, jíž Německo trpí nadprůměrně a přibližně stejně jako Česká republika; rostoucí opozice vůči Green Dealu napříč Evropou a vzestup populistické pravice od Itálie přes Rakousko po Nizozemsko; do toho v USA návrat Donalda Trumpa. Kdyby podobným směrem vykročili ještě i Němci, asi bychom se najednou všichni ocitli v konstelaci, kdy se dají zastavit centralizační procesy v EU a třeba i o kus vrátit.
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených. Podle průzkumu INSA pro bulvární deník Bild by získala CDU/CSU 30 procent hlasů
Německé volby budou ukazatelem toho, jak razantně třetí největší ekonomika světa otočí kormidlem doprava, píše server Politico. Nejlidnatější země EU půjde za týden, v neděli 23. února k předčasným volbám, aby zvolila nový parlament. Hlasování téměř jistě vyvolá změnu ve vedení země, největší šance se dávají dosud opoziční CDU Friedricha Merze. Nelze si však nevšimnout posilujících tendencí pravicové AfD, jež by, jak ukazuje mapa volebních prognóz, téměř jistě triumfovala ve spolkových zemích někdejší NDR .
Hnutí ANO v lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ oproti listopadové prognóze oslabilo, stejně jako koalice Spolu, která by skončila druhá. Třetí místo podle modelu náleží hnutí STAN, které mírně posílilo. Významně si polepšili Motoristé sobě, kteří by se se ziskem 7,5 procenta hlasů nejen dostali do sněmovny, ale předskočili by také Piráty a SPD.
Hnutí SPD chce v rámci svých ekonomických volebních priorit snížit daň z příjmu pro malé firmy, ale také třeba snížit DPH na základní potraviny a výdaje na bydlení. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert hnutí Jan Hrnčíř. Ekonom Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že nižší sazba daně pro menší firmy zbytečně zkomplikuje daňový systém. Šéf poslanců SPD Radim Fiala pro Echo24 naznačil možné vládnutí s hnutím ANO. Lídr ANO Andrej Babiš avizoval, že si umí představit, že SPD bude jeho vládu tolerovat.
Tři a půl týdne před německými parlamentními volbami posiluje pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Podle dnes zveřejněného průzkumu agentury YouGov by získala 23 procent hlasů a stala se druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Sociální demokracii (SPD) současného kancléře Olafa Scholze by podpořilo jen 15 procent voličů. AfD by podle aktuálního průzkumu YouGov podpořilo jen o šest procentních bodů méně voličů než konzervativní unii CDU/CSU.
Německá politická scéna bouřlivě debatuje o návrhu „Zákona o přílivu“ (Zustromgesetz), který připravil kandidát na kancléře za CDU Friedrich Merz. Jeho návrh zahrnuje přísnější opatření proti nelegální migraci, například možnost odmítnout migranty přímo na hranicích nebo větší pravomoci pro spolkovou policii. Zásadní rozkol však vyvolala otázka, zda je přijatelné, aby zákon prošel i s podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Ta totiž dosud čelí politické blokaci ostatních stran, je tzv. za „firewallem“.
